Monitoring médií 2011
30.12.2011 - LČR uzavřely 18 % smluv z tendru na práce v lesích od r. 2012
Zpravodajství ČTK, 30.12.2011, Autor: Jakub Sochor mjr snm
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) podepsal do dneška jen 21 smluv z celkového počtu 117 v několikamiliardovém tendru na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012. Uzavírání smluv na některých částech zakázky blokují námitky podávané neúspěšnými účastníky. ČTK o tom dnes informoval mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Podle prezidenta Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů (AČMS) Zdeňka Valného kvůli zpoždění v podepisování smluv hrozí to, že bude na trhu nedostatek dřeva a zpracovatelé budou muset propouštět.
Lesy ČR "vyvinou veškeré úsilí pro to, aby eliminovaly časové prodlevy způsobené dobou trvání předběžného opatření a jednáním některých v soutěži neúspěšných účastníků. Lesy ČR mají maximální zájem na uzavírání smluv v co možná nejkratší době," uvedl Boublík, který tvrdí, že další postup ve veřejné zakázce bude zajištěn plně v souladu se zákonem. "Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka není ukončena, nelze s ohledem na její průběh poskytovat další podrobnější informace," dodal.
"Obávám se, že jsme svědky zákulisního pletichaření, jehož cílem je dominantnímu vítězi tendrů poskytnout co nejvíce času k jednáním o přepouštění části zakázek dalším v pořadí," uvedl Valný, který LČR dlouhodobě kritizuje. Valný se odvolává na článek deníku E15 z poloviny listopadu, podle něhož se vítěz tendru LESS & FOREST snažil přes konkurenční firmu zpochybnit část tendru. Podle deníku ve snaze nepřijít o složené jistiny ve výši dvou procent z předpokládané ceny zakázky na každé ze smluvních územních jednotek. Podle expertů jde o desítky milionů korun.
Podle Stanislava Beránka z protikorupční organizace Transparency International (TIC) by komplikace nevznikaly, pokud by se LČR držely dřívějších doporučení TIC a v případě, že vítěz tendru na daném území odmítne smlouvu podepsat, vypsaly nové výběrové řízení, tentokrát bez účasti původního vítěze. Tento mechanismus měl zabránit přepouštění zakázek mezi jednotlivými firmami, o němž se v kuloárech dlouhodobě mluví. "Měnění pravidel může vést jedině k chaosu a k tomu, že se tendr rozpadne," podotkl Beránek.
Podle Valného selhal management Lesů ČR, který nesplnil zadání ministerstva zemědělství (MZe) a nestihl do konce roku podepsat smlouvy na všech územích. "Ředitel Sýkora by měl být tedy dle vlastního závazku MZe neprodleně odvolán," uvedl. "Doufejme, že k výměně na postu ministra zemědělství nedošlo proto, aby se tomu zamezilo," dodal.
Tendr podnik vyhlásil letos v dubnu a předpokládal, že smlouvy budou uzavírány během listopadu a prosince. Tendr však pozastavilo říjnové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). LČR se proti tomu odvolaly. Antimonopolní úřad správní řízení zastavil a předběžné opatření, které bránilo uzavírat smlouvy, zrušil. "V průběhu šetření veřejné zakázky ÚOHS nejen, že neshledal žádný nesoulad tendru se zákonem, ale ani důvody pro uložení nápravného opatření nebo sankce," uvedl Boublík.
Lesy ČR podle Boublíka ihned po zrušení předběžného opatření zahájily kroky pro uzavírání smluv. Na částech, které nebyly napadeny námitkami nebo uplynuly lhůty, byly smlouvy uzavřeny nebo budou uzavírány začátkem ledna 2012, pokud vítěz poskytne řádně a včas potřebnou součinnost k uzavření smlouvy. Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich.
Zpoždění už dříve kritizovaly lesnické firmy, které tvrdí, že jim působí velké škody. "Lesnické společnosti by měly ve spolupráci s LČR a ministerstvem zemědělství hledat kompenzaci těchto ztrát, které nezavinily a nemohly předvídat. Tyto náklady nemohly být zakalkulovány do nabídek," citoval deník E15 majitele holdingu LESS Jana Mičánka, který odhadl škody i vzhledem k postavení firmy v tendru na stamilionové.
Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami prodávat. Tímto systémem se ve státních lesích hospodaří od ledna letošního roku a podle LČR to je jeden z hlavních důvodů letošního výrazného růstu zisku.
LČR za první 11 měsíců letošního roku vytvořily rekordní hrubý zisk 5,597 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku to bylo zhruba o polovinu méně - 2,823 miliardy. korun. Za celý rok 2011 by měl mít podnik zisk kolem šesti miliard korun, uvedl na konci října generální ředitel podniku Svatopluk Sýkora. Loni měly LČR zisk 3,13 miliardy korun před zdaněním. LČR obhospodařují zhruba polovinu lesů v České republice. Ročně vytěží v průměru sedm až osm milionů metrů krychlových dřeva.
30.12.2011 - Uzavírání smluv se protahuje
euro.cz, 30.12.2011, Autor: rek
Lesy ČR zatím uzavřely 21 smluv ze 117 v několikamiliardovém tendru na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012. Uzavírání smluv u některých částí zakázky blokují různé námitky podávané neúspěšnými účastníky, informoval mluvčí LČR Zbyněk Boublík. „Lesy ČR mají maximální zájem na uzavírání smluv v co možná nejkratší době,“ uvedl. „Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka není ukončena, nelze s ohledem na její průběh poskytovat další podrobnější informace,“ dodal Boublík. Z přehledu podaných nabídek vyplývá, že nejlepší cenu na 88 jednotkách (75 %) nabídla společnost Less & Forest.
Lesy ČR zatím uzavřely 21 smluv ze 117 v několikamiliardovém tendru na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012. Uzavírání smluv u některých částí zakázky blokují různé námitky podávané neúspěšnými účastníky, což oddaluje podepisování smluv, někdy i liknavost firem, jež zvítězily, informoval mluvčí LČR Zbyněk Boublík.
„Lesy ČR mají maximální zájem na uzavírání smluv v co možná nejkratší době,“ uvedl Boublík. „Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka není ukončena, nelze s ohledem na její průběh poskytovat další podrobnější informace,“ dodal.
Výběrové řízení LČR vyhlásily v dubnu a předpokládaly, že smlouvy budou uzavírány během listopadu a prosince. Tendr však pozdrželo předběžné opatření ÚOHS. LČR se proti tomu v říjnu odvolaly. Antimonopolní úřad pak správní řízení zastavil a předběžné opatření, které bránilo uzavírat smlouvy, zrušil.
Podle Boublíka ÚOHS neshledal žádný nesoulad tendru se zákonem ani důvody pro uložení sankce nebo nápravného opatření. Lesy ČR tak ihned po zrušení předběžného opatření začaly smlouvy připravovat a uzavírat.
„Na částech, které nebyly napadeny námitkami nebo u nichž uplynuly lhůty, byly smlouvy již uzavřeny nebo budou uzavírány začátkem ledna 2012, pokud ovšem vítěz poskytne řádně a včas potřebnou součinnost,“ doplnil Boublík.
Z přehledu podaných nabídek vyplývá, že nejlepší cenu na 88 jednotkách (75 %) nabídla společnost LESS & FOREST.
29.12.2011 - Lesy ČR podepsaly první smlouvy na velký tendr
E15, 29.12.2011
Lesy ČR začaly se zhruba dvouměsíčním zpožděním podepisovat první smlouvy na těžební a pěstební práce v takzvaném velkém, miliardovém tendru na rok 2012 a další. Informaci deníku E15 potvrdili zástupci společnosti LESS & FOREST, která podala nejlepší nabídky na třech čtvrtinách ze 117 smluvních územních jednotek.
Zpoždění způsobilo zejména pozastavení podepisování smluv ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zkoumal, zda výsledkem tendru nemůže být vznik monopolního postavení některé z firem na trhu. Tendr ÚOHS nakonec na začátku prosince posvětil. „Ano, Lesy ČR již začaly podepisovat smlouvy se svými partnery na jednotlivých zakázkách v rámci tendru na provádění lesnických činností na rok 2012 a další. Mezi firmami, se kterými již LČR uzavřely smlouvu, je i LESS & FOREST,“ řekl deníku zástupce ředitele LESS a. s. Petr Huml. Lesnické firmy si na zpoždění stěžovaly, neboť jim podle nich způsobí velké, milionové a možná i vyšší škody. Firmy totiž nedostaly čas zakázky řádně přebírat, s předstihem si zajišťovat těžební a dopravní kapacity, přesunout na zakázky svoje lidi a především sjednat dobře smlouvy s odběrateli. „Lesnické společnosti by měly ve spolupráci s LČR a ministerstvem zemědělství hledat kompenzaci těchto ztrát, které nezavinily a nemohly předvídat. Tyto náklady nemohly být zakalkulovány do nabídek,“ řekl deníku E15 majitel holdingu LESS Jan Mičánek. Sám Mičánek odhaduje škody i vzhledem k postavení firmy v tendru na stamilionové. Průtahy lesnickým firmám vadí I podle výkonného sekretáře Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře Václava Šebka znamenají průtahy s podepisováním smluv nejistotu ve firmách. „Členové našeho sdružení tak řeší aktuální problémy týkající se zakázek na další období, přehodnocují kapacitní potřebu zaměstnanců. To vše má dopad do hospodářských výsledků jednotlivých firem,“ řekl již dříve deníku E15 Šebek. K zahájení podepisování smluv vyzval generálního ředitele státních Lesů ČR, obhospodařujících zhruba polovinu lesů v Česku, i nový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Ředitel Svatopluk Sýkora již dostal pokyn, aby Lesy ČR podepisovaly smlouvy na těch územních jednotkách z celkových 117, které jsou už nyní bez připomínek a jsou to dohody z prvního místa. Odhadem je to asi 40 procent z územních jednotek,“ řekl ministr deníku E15 v rozhovoru, který vyjde příští týden. Samotné Lesy ČR zatím nechtěly informaci o začátku podepisování smluv komentovat. „O dosavadním vývoji tendru bude podnik informovat média během zítřka (pátku) prostřednictvím oficiální tiskové zprávy,“ řekl deníku E15 mluvčí LČR Zbyněk Boublík.
21.12.2011 - Na Nečase se chystá trestní oznámení kvůli obří zakázce
www.aktulne.centrum.cz; 21.12.2011; Autor: Karel Toman
Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů připravuje trestní oznámení na premiéra Petra Nečase (ODS). Podobné podala vloni "pro nečinnost" i na jeho předchůdce Jana Fischera.
Důvodem je i tentokrát mnohamiliardová veřejná zakázka Lesů ČR. Také proti tomuto státnímu podniku chystá asociace právní kroky. "Papírový vítěz" zmíněné veřejné zakázky, firma LESS & FOREST, se totiž za jediné čtvrtletí propadl do ztráty skoro 70 milionů a další ztrátu nejméně 50 milionů si zřejmě ještě připíše. Firma má navíc velké dluhy.
Pokud Lesy ČR uzavřou smlouvy s firmou, které podle místopředsedkyně sněmovny Kateřiny Klasnové (VV) reálně hrozí insolvence, půjde podle ní o "zločinné jednání". Státní podnik tím vystaví daňového poplatníka riziku velkých ztrát za vytěžené dříví, které firma v případě platební neschopnosti nemusí zaplatit. Podle Klasnové by se měla soutěž zrušit. Ze sporu o zakázku se tak stává spor koaliční (viz box).
Lesy ČR: Pravidla za pochodu neměníme
"Je to absurdní nesmysl," tvrdí o možnosti insolvence majitel holdingu LESS Jan Mičánek. Za "nepodložené a zavádějící" označují "tvrzení a dedukce" poslankyně Klasnové také Lesy ČR. "Lesy ČR postupují plně dle zákona a nemohou upravovat výsledky veřejné zakázky podle ekonomické situace účastníků," uvedl mluvčí státního podniku Zbyněk Boublík. K trestním oznámením proto podle podniku není žádný důvod.
Největší tuzemská dřevařská firma LESS je nejvýznamnějším smluvním partnerem Lesů ČR. Její finance jsou teď ale napjaté. Ve třetím čtvrtletí letošního roku se propadla do ztráty 68,3 milionu korun. Ještě v pololetí přitom vykazovala zisk tři miliony. To znamená ztrátu přes 70 milionů za jediné čtvrtletí. Na začátku čtvrtého kvartálu už přitom bylo ve státních lesích vytěženo bezmála 90 procent dříví a firmě se tak tento trend bude v posledním čtvrtletí těžko obracet. "To by hrozilo, pokud bychom byli odkázáni jen na Lesy ČR. Jejich zakázky ale tvoří v našem obratu jen třetinu," řekl na to Mičánek. Jak ale čtvrtý kvartál dopadne, si odhadnout netroufl.
Insolvence? Nesmysl, ujišťuje Mičánek
Připustil však, že bude nucen vzdát se některých zakázek, kde podal nejlepší nabídku. Tím ve prospěch Lesů ČR propadnou složené jistiny - jakési nevratné vstupenky do tendru. LESS tím podle něj odepíše dalších asi 50 milionů korun. Státní podnik sice holdingu LESS údajně dluží za celý rok až 180 milionů korun, o ty se ale s Lesy ČR soudí. "Máme obrat osm miliard. Dvacet let vytváříme zisky v řádech stamilionů. Máme půl miliardy vlastního kapitálu. Ztráta 68 milionů je sice nepříjemná věc, ale není to nic fatálního," vysvětlil Mičánek. Na druhou stranu dluží holding Less bankám kolem dvou miliard korun.
Pozastavenou soutěž Lesů ČR "odblokoval" počátkem prosince antimonopolní úřad, když potvrdil její regulérnost. LESS & FOREST z holdingu LESS v ní podal nejlepší nabídky na 75 procent ze 107 územních jednotek a Lesy ČR obratem avizovaly, že "ihned zahájí kroky k urychlenému uzavírání smluv." A právě v tom vidí místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová problém.
Chystá se "zločinné jednání", varuje Klasnová
"Jestliže má státní podnik Lesy ČR v úmyslu uzavřít dominantní část smluv s někým, komu reálně hrozí insolvence, považuji to za zločinné jednání, v jehož důsledku může stát přijít o miliardy korun," zopakovala Klasnová své podezření, na které jako první před časem upozornil deník Aktuálně.cz.
Jak by mohla škoda státnímu podniku, a tedy daňovému poplatníkovi vzniknout?
Se všemi lhůtami, dobami splatnosti a tolerancí dovolují smluvní podmínky Lesů ČR těžařské firmě zaplatit za dříví až 116 dní po začátku těžby, upozorňuje Zdeněk Valný, prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Podle něj je to evropský unikát.
Za tu dobu podle něj totiž může lesnická firma vytěžit až 40 procent ročního objemu dříví. Pokud by na konci tohoto období zkrachovala, propadnou její bankovní garance, které předtím složí, ve prospěch Lesů ČR. Tyto garance ale dosahují jedné šestiny průměrného objemu roční těžby a podle Valného tak na pokrytí celé hrozící škody ve výši až dvou pětin roční těžby stačit nebudou. Pojišťovny přitom v Evropě tolerují nesplacenou fakturu nanejvýš 60 dní a garantují splacení až 90 procent hodnoty obchodu.
Možnost, že by vytěžené dřevo nezaplatil, podnikatel Mičánek už dříve pro Aktuálně.cz rozhodně odmítl. Podle prezidenta asociace Valného se však bez ohledu na to ukázalo, že státní podnik Lesy ČR nedodržel usnesení vlády z letošního února, které mu přikázalo zajistit dostatečné bankovní garance.
Dřevozpracovatelé připravují těžký kalibr
Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, sdružující firmy s 1800 zaměstnanci a obratem 3,5 miliardy korun, má proto podle Valného podezření na spáchání trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku. Navzdory tomu, že to Lesy ČR opakovaně popřely, místopředsedkyně Klasnová tvrdí, že z její korespondence s generálním ředitelem Lesů ČR Svatoplukem Sýkorou vyplývá, že podnik některé soutěžitele, včetně holdingu LESS, dlouhodobě zvýhodňuje.
Podle Valného je to další důvod k právním krokům a asociace je podle něj připravena je podniknout. Kromě toho je podle něj téměř jisté, že tendr nabere opět zpoždění a pily dřevozpracovatelů tak budou stejně jako vloni nějaký čas stát. Asociace se proto chystá zopakovat to, co udělala vloni za ministra zemědělství Jakuba Šebesty (nestraník za ČSSD).
Když se tehdy Lesy ČR snažily prosadit desetiletý tendr, podobně jako to později za Nečasovy vlády zkoušel ministr Ivan Fuksa, upozorňovala asociace na vady soutěže tak dlouho, až na premiéra Jana Fischera podala trestní oznámení pro nečinnost. Zastavení soutěže tehdy žádala i ČSSD. Když Jan Fischer kontroverzní tendr zrušil a přenechal ho vládě vzešlé z nových voleb, asociace trestní oznámení stáhla.
"Je neuvěřitelné, že jedna vláda během dvou let opakovala stejnou chybu, na kterou jsme ji opakovaně upozorňovali," vysvětluje Valný, proč se chystá podat trestní oznámení na premiéra znovu. AČMD totiž vládu na možnost zpoždění těžby, a tím pádem ztrát ve svých provozech, upozornila vloni i letos. "Je to těžký kalibr," připustil k chystanému kroku prezident asociace Valný. "Od začátku tady ale upozorňujeme na hrozbu monopolizace státních zakázek a naprosto vědomého poškozování malých a středních dřevozpracovatelů. Vyzýváme k jednání, ale riziky pro stát se tady prostě nikdo nezabývá," zdůvodnil chystaný krok prezident Valný.
Tím, že Lesy ČR v komplexní zakázce sloučily těžbu a nákup služeb na pět let dopředu, podle Valného státní podnik dosáhl toho, že těžařské firmy nabídly dumpingové ceny, na kterých musejí prodělat. Aby k tomu nedošlo, nabízejí už teď dřevozpracovatelům a nábytkářům na příští rok dřevo za netržní ceny. Už teď podle Valného stojí kubík srovnatelné kulatiny v Česku zhruba o deset eur víc, než v Německu a Rakousku. Čeští dřevozpracovatelé a nábytkáři tak na evropském trhu nemohou uspět."Jde přitom o sektor zaměstnávající na devadesát tisíc lidí," tvrdí Valný.
Asociace se proto dlouhodobě obává, že "kartelizace" trhu s dřívím Lesů ČR, před kterou varovala i Transparency International, má ve prospěch těžařských gigantů odstranit konkurenci menších a středních dřevozpracovatelů.Člen dozorčí rady Lesů ČR, ekonom Miroslav Zámečník, v minulosti Valného mimo jiné i pro tyto jeho postoje označil za lobbistu.
Lesy ČR opět na prodej?
* Spor o pětiletou zakázku Lesů ČR na komplexní lesnické práce za sedm miliard už přerůstá do politiky. Věci veřejné si totiž kvůli kontroverzní zakázce přejí odvolat ředitele Lesů ČR Svatopluka Sýkoru.
* To už delší čas chce také přední kritik státního podniku, prezident AČMD Zdeněk Valný, kterého později Věci veřejné neúspěšně prosazovaly na místo náměstka pro lesní hospodaření už za ministra Ivana Fuksy z ODS.
* Fuksův nástupce a spolustraník, ministr zemědělství Petr Bendl, si ale nakonec na toto půl roku neobsazené místo minulý týden vybral ředitele Krajského ředitelství Lesů ČR v Teplicích Radka Brauma a Sýkoru odvolat nehodlá. "Toto téma není aktuálně na stole," vzkázal Bendl po svém mluvčím k případnému Sýkorovu odvolání.
* Místo toho Bendl v Parlamentních listech připustil, že by stát mohl Lesy ČR prodat. "Chci otevřít debatu nad tím, jak Lesy ČR spravovat a jak je případně privatizovat," řekl doslova. Myšlenku prodat část akcií Lesů ČR na burze svého času prosazoval i ministr Fuksa.
15.12.2011 - LESS: na jistinách ztratíme do 50 milionů
E15, 15.12.2011, Autor: Dušan Kütner
Ztráta na jistinách složených společností LESS & FOREST na územních jednotkách, na nichž sice ve velkém tendru Lesů ČR podala nejlepší nabídku, ale nepodepíše smlouvu, nepřesáhne 50 milionů korun. Deníku E15 to řekl majitel podniku Jan Mičánek s tím, že tato ztráta neohrozí působení firmy, která je jedničkou mezi soukromými lesnicko-dřevařskými společnostmi v Česku. Částka je zhruba poloviční, než jakou odhadovala média.
„Hledáme takovou kombinaci zakázek, aby toto číslo bylo co nejmenší,“ uvedl Mičánek. „V této souvislost je ale třeba opět zmínit tu skutečnost, že správně trefit optimální objem prací je v jednokriteriální celorepublikové soutěži prakticky nemožné,“ dodal.
LESS & FOREST v tendru Lesů ČR na těžební a pěstební práce na rok 2012 a další léta podala nejlepší nabídku na 88 územních jednotkách, tedy na třech čtvrtinách. Jan Mičánek ale již dříve uvedl, že firma nepodepíše smlouvy na všech jednotkách, ale jen v množství, které firmě zaručí stejný objem vytěženého dřeva jako v letošním malém tendru, tedy asi dva miliony metrů krychlových.
Pokud vítěz odmítne podepsat smlouvu na dané jednotce, mohou Lesy ČR podepsat smlouvy s druhým, případně třetím v pořadí. Vítězi, který podpis odmítne, ale propadne jistina ve výši dvou procent z předpokládané ceny zakázky. V médiích se tak začalo spekulovat, že LESS & FOREST hrozí ztráta na těchto jistinách přesahující sto milionů, která by mohla firmě způsobit existenční potíže, a že se kvůli tomu snaží tendr na dotyčných jednotkách či celý zpochybnit. Pokud by Lesy ČR nebo ÚOHS tendr zrušil, jistiny by se firmě vrátily zpět.
14.12.2011 - LESS měl do září ztrátu 68,3 mil, doufá v rychlé dokončení tendrů
Zpravodajství ČTK, 14.12.2011, Autor: hj
Holding LESS, který byl nejúspěšnější firmou v obřím tendru Lesů ČR na lesnické práce a prodej dřeva od ledna 2012, vykázal za letošní tři čtvrtletí ztrátu 68,3 milionu korun. ČTK o tom dnes informoval zástupce ředitele firmy Petr Huml. Skupina dosáhla od ledna do září obratu 6,4 miliardy korun, do konce roku by měl podle odhadů vzrůst na osm miliard. Ještě v pololetí holding hospodařil se ziskem tři miliony při tržbách 4,3 miliardy Kč. Za celý loňský rok mu vzrostl čistý zisk více než trojnásobně na 108,5 milionu Kč.
Lesy ČR dosud nemohly s vítězi tendrů uzavřít smlouvy, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v říjnu vydal předběžné opatření, jímž tendr pozastavil. Minulý týden ale řízení zastavil a předběžné opatření zrušil, což přivítal šéf holdingu Jan Mičánek. "Doufáme jen, že se nyní tendry dokončí bez dalších průtahů. Dosavadní zdržení, ke kterému došlo v létě mezi prvním a druhým kolem výběrového řízení a potom intervencí ÚOHS, znamenalo pro lesnické firmy ztráty ve výši mnoha stovek miliónů korun," uvedl. Jeho vyjádření ČTK zprostředkoval Huml. Mičánek se také domnívá, že lesnické společnosti by měly ve spolupráci s Lesy ČR a ministerstvem zemědělství "hledat kompenzaci těchto ztrát, které nezavinily".
K hospodaření holdingu LESS, respektive hlavně k údajnému zvýhodňování této firmy ze strany Lesů ČR se dnes vyjádřila místopředsedkyně sněmovny za Věci veřejné (VV) Kateřina Klasnová. "Jestliže má státní podnik Lesy ČR v úmyslu uzavřít dominantní část smluv s někým, komu reálně hrozí insolvence, považuji to za zločinné jednání, v jehož důsledku může stát přijít o miliardy korun," uvedla v tiskovém prohlášení. Podle ní hrozí, že stát a státní podnik Lesy ČR bude čelit žalobám ze strany ostatních účastníků tendru, kteří prý neměli "takové výhody, jako LESS".
Mluvčí státních lesů Zbyněk Boublík dnes označil tvrzení místopředsedkyně dolní komory a její nařčení Lesů ČR ze zločinného jednání za nepodložená a fabulující. Současně v prohlášení, které poskytl ČTK, odkázal na starší stanoviska podniku zveřejněná na jeho webu, jimiž Lesy ČR reagovaly na dotazy a vyjádření Klasnové. "Informace o dluzích firmy LESS & FOREST k LČR a nadstandardních úlevách, které údajně LČR této firmě poskytují, jsou nepravdivé. LESS & FOREST nemá vůči LČR žádné závazky po lhůtě splatnosti ... a není ani po dobu mého působení ve funkci generálního ředitele LČR nijakým způsobem upřednostňován nebo zvýhodňován...," napsal Klasnové letos na podzim v jednom z dopisů generální ředitel podniku Svatopluk Sýkora.
Společnost LESS & FOREST, která je součástí holdingu LESS, dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale již dříve uvedla, že se nedá čekat, že by pracovala na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu. Podle Klasnové Mičánek avizoval, že firma odstoupí u poloviny územních jednotek, kde vyhrála. "Pokud tak učiní, mělo by holdingu propadnout 80 až 100 milionů korun na jistinách (neboli dvou procent z obratu zakázky), a jeho ztráta se tomu úměrně prohloubí!" míní Klasnová. To ale Mičánek odmítl. "Nepočítáme s tím, že by nás propadlé záruky stály více než 50 milionů korun," uvedl. Platba této částky podle něj existenci společnosti LESS neohrozí.
Tendr Lesů ČR se konal na základě Dřevěné knihy, která vznikala za bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS), jehož v říjnu prezident na premiérův návrh odvolal. K Fuksovým kritikům patřili podle dostupných informací i politici VV.
Pokud jde o hospodářský výsledek firmy LESS v letošním třetím čtvrtletí, podle Humla byly příčinou ztráty i nižší letní aktivita a oslabení koruny. Výsledek za tři čtvrtletí negativně podle něj ovlivnilo několik jednorázových událostí. Například ve společnosti LESS & TIMBER se do výsledků promítla plánovaná dvoutýdenní odstávka pily v Čáslavi. Holding zároveň uzavřel pilu ve Vlachovicích, kde již neprodlužil pronájem.
Společnosti LESS & FOREST oproti předchozím čtvrtletím klesl objem těžebních i pěstebních prací. "Hospodaření této společnosti by bylo výrazně lepší, pokud bychom jako výnos zaúčtovali částku, kterou jí přiřkl ve sporu s Lesy ČR o indexaci prvoinstanční soud," uvedli zástupci holdingu ve firemním bulletinu LESSník.
Hospodářsky se příliš nedařilo ani společnosti Holzwerk Hemau v Bavorsku, které se nedařilo zvyšovat objem výroby, a výsledky ovlivnily i náklady spojené s uzavřením společnosti OOO LESS podnikající v Rusku. Důvodem ukončení provozu byla podle Mičánka celková situace podnikání v lesnictví v Rusku. Mičánek podotkl, že LESS není jedinou firmou v odvětví, která tento krok učinila. "Bezprostředním důvodem pak bylo ukončení smluv s rakouskými a skandinávskými odběrateli našich služeb v Rusku," dodal. Nepříznivý vliv mělo podle zástupců firmy i oslabení kurzu koruny.
Firmy skupiny LESS se zabývají hlavně obhospodařováním lesů, obchodem se dřevem, dřevařskou a pilařskou výrobou, dopravou dřeva a službami v této oblasti.
13.12.2011 - Holding LESS se propadl do ztráty 68 milionů
E15, 13.12.2011, Autor: duk
Lesnicko-dřevařský holding LESS podnikatele Jana Mičánka se letos za tři čtvrtletí dostal do ztráty 68,3 milionu korun. Ještě za pololetí činil čistý zisk tři miliony. Pod holding patří necelá desítka firem včetně jedničky na lesnickém trhu, LESS & FOREST, která je vítězem malého tendru Lesů ČR pro letošní rok. Ve velkém tendru na rok 2012 a další pak LESS & FOREST podal nejlepší nabídky na 75 procentech územních jednotek, byť smlouvy na všechny jednotky podle dřívějších vyjádření určitě nepodepíše.
Na jedné straně se podle firmy dařilo obchodníkům, jejichž výsledky byly v tomto čtvrtletí nejlepší od začátku roku, či společnosti LESS & ENERGY. „Na druhé straně byl ale výsledek ovlivněn několika jednorázovými událostmi, které negativně ovlivnily hrubý zisk celé skupiny,“ uvedl v aktuálním vydání firemního časopisu LESSník zástupce ředitele společnosti LESS a. s. Petr Huml.
Ve společnosti LESS & TIMBER šlo především o plánovanou dvoutýdenní odstávku pily v Čáslavi, která byla využita na montáž nové technologie. Holding také ve třetím čtvrtletí uzavřel pilu ve Vlachovicích.
Kvůli sezónnosti odvedla společnost LESS & FOREST oproti předchozím čtvrtletím nižší objem těžebních i pěstebních prací. Hospodaření této společnosti by bylo podle Humla výrazně lepší, pokud by holding jako výnos zaúčtoval částku, kterou jí přiřkl ve sporu s LČR o indexaci cen dřeva prvoinstanční soud. „Jen z žaloby na druhé čtvrtletí šlo skoro o 70 milionů korun s tím, že za celý rok se tato částka může pohybovat kolem 160 až 180 milionů korun,“ uvedl Huml. Finanční výsledek hospodaření holdingu ovlivnilo i oslabení kurzu koruny, když se do výsledku negativně promítlo přecenění úvěrů denominovaných v eurech.
Holding LESS loni podle konsolidovaných výsledků dosáhl rekordního obratu 5,7 miliardy korun, což je o polovinu více než předloni. Čistý zisk holdingu loni vzrostl více než trojnásobně na 108,5 milionu korun.
12.12.2011 - Zbylo jen chodidlo
10.12.2011 - Podepsat zakázky LČR s firmami z druhých a třetích míst není zločin
blog.aktualne.cz, 10.12.2011, autor: Petr Havel
Skutečnost, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) neshledal v tendrech státního podniku Lesy České republiky (LČR) nesoulad se zákonem, a LČR tak mohou podepisovat smlouvy s vítězi veřejných zakázek, je logickým a v současné době jediným možným řešením, jak zbavit dosavadní nejistoty tisíce lidí, kteří by měli od 1. ledna příštího roku na zakázkách státního podniku v lesích pracovat. K definitivní jistotě prací to ale nestačí.
Zejména z neznalosti zákona o zadávání veřejných zakázek a rámcových podmínek tendrů LČR se v komentářích k výsledkům soutěží objevila celá řada názorů, podle nichž musí LČR podepisovat smlouvy na zakázky pouze s vítězi na jednotlivých lokalitách, a pokud se tak nestane, musí LČR vyhlásit na příslušném místě nové výběrové řízení. Pokud by LČR podepisovaly smlouvy s firmami, které se umístily na druhém nebo třetím místě, hrozí prý riziko „přeprodejů“ a „oligokartelů“.
To je ovšem naprostý nesmysl. V první řadě je nutné připomenout, že v minulosti podepisovaly LČR smlouvy s firmami z druhých a třetích míst zcela standardně. V druhé řadě je vhodné vědět, že s touto možností zákon o veřejných zakázkách přímo počítá, a díky znění zákona s ní také počítají podmínky tendrů samotných LČR. Co je ale zcela zásadní, je skutečnost, že v případě, že by LČR při odstoupení konkrétního vítěze na konkrétní lokalitě nevyužily možnost podepsat smlouvy se soutěžiteli, kteří se umístí na druhém či dalším místě, nemohou podle zákona vypisovat na takové lokalitě zrychlené („jednací řízení bez uveřejnění“ - JŘBU) výběrové řízení. Jinak by lesy porušily zákon, čímž by se vystavily riziku žalob. Zcela zřejmé je navíc i to, že JŘBU je méně transparentní, než klasické výběrové řízení a navíc, pokud by se část zakázek LČR uskutečňovala formou JŘBU a část klasickými tendry, měly by firmy zajišťující pro státní lesy zakázky rozdílné podnikatelské podmínky. A tolik zdůrazňovaná transparentnost by byla definitivně v háji, tedy – v lese.
Jedinou legitimní možností by bylo na lokalitách, na nichž vítězné firmy odstoupí, vypsat nové, zcela standardní výběrové řízení, které by ale se všemi zákonnými odvolacími lhůtami trvalo nejméně půl roku. Po celou tuto dobu by nejen těžařské firmy, ale především jejich zaměstnanci, obvykle patřící k sociálně slabší části občanů, neměli záruku práce. To vše by si měli uvědomit „strážci transparentnosti“, včetně Transparency International, budou-li požadovat po LČR, aby tendry s uchazeči z druhých a třetích míst nepodepisovaly.
To, že možnost získání zakázek pro firmy z druhých a třetích míst je velmi reálná, je dáno výsledky tendrů, kdy zhruba tři čtvrtiny zakázek vyhrála pro rok 2012 firma LESS & FOREST. Byť jde o přitom největší firmu na tuzemském trhu, nemá na zajištění všech vyhraných zakázek dostatečnou kapacitu. Je tedy logické, že se části svých vítězství vzdá ve prospěch dalších v pořadí, a představitel společnosti LESS Jan Mičánek již takový postup veřejně avizoval.
Právě s takovou možností legislativa počítá, takže podepisovat smlouvy s firmami z druhých a dalších míst není žádný zločin, ale jen a pouze naplnění litery zákona. Navíc se díky tomu rozloží státní zakázka mezi více subjektů, což je jen dobře pro rozvoj konkurenčního prostředí. Nejen proto, ale také kvůli stabilizaci nabídky dřeva z LČR pro další zpracování, by tedy LČR podepisovat smlouvy nejen s vítězi měly. Vlastně podle zákona musí.
Bude-li kdosi moudrý prosazovat opak, je třeba počítat s celou řadou negativních dopadů. V prvé řadě s alespoň dočasnou ztrátou pracovních míst pro pracovníky v lesích v místech, kde nebude umožněno podepsat zakázku z jiného než prvního místa. To může být odhadem na 30 až 40 procentech lokalit. V druhé řadě hrozí žaloby na LČR. Ve třetí řadě vzrostou díky nedostatku nabídky ceny dřeva na tuzemském trhu. Díky tomu poklesne konkurenceschopnost tuzemských zpracovatelů dřeva a část z nich nepřežije z toho vyplývající ekonomické problémy. A hlavně – LČR poruší z lobistických důvodů zákon a jako státní podnik tím vyšle i do zahraničí signál, že v naší zemi ani stát nedodržuje to, co se zákona dodržovat má. Dobré střelivo pro všechny, kteří vedou nebo se chystají vést arbitráže proti naší zemi.
9.12.2011 - LČR mohou dokončit tendry, ÚOHS zrušil předběžné opatření
Zpravodajství ČTK, 9.12.2011, Autor: vju
Lesy ČR mohou uzavřít s vítězi tendrů smlouvy na lesnické práce od roku 2012. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavil správní řízení a zrušil předběžné opatření, které v uzavírání smluv LČR bránilo. Antimonopolní úřad "neshledal nesoulad se zákonem ani důvody pro uložení nápravného opatření nebo sankce", sdělil dnes ČTK mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
"Lesy ČR ihned zahájí kroky k urychlenému uzavírání smluv a očekávají vstřícný a konstruktivní přístup od účastníků veřejné zakázky," uvedl Boublík.
ÚOHS v říjnu vydal předběžné opatření, který tendr pozastavil. Státní podnik proti tomu podal rozklad. Uvedl, že antimonopolní úřad jedná protiprávně. Hlavní výhradu podniku byla, že v rozhodnutí ÚOHS o zahájení správního řízení a vydání předběžného opatření nebylo napsáno, na základě čeho se tak stalo.
Vítězové tendrů mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Tímto systémem se ve státních lesích hospodaří od ledna letošního roku a podle LČR to je jeden z hlavních důvodů letošního výrazného růstu zisku. Za devět měsíců roku hrubý zisk podniku dosáhl dosud nejvyšších 4,97 miliardy korun a za celý rok 2011 by podle Sýkory měl být kolem šesti miliard korun. Loni měly LČR zisk 3,13 miliardy korun před zdaněním.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich.
9.12.2011 - Tendr Lesů ČR může pokračovat
www.silvarium.cz; 9.12.2011
Lesy ČR dne 9. 12. 2011 odpoledne obdržely od ÚOHS rozhodnutí o zastavení správního řízení a zrušení předběžného opatření v záležitosti veřejné zakázky „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – rok 2012+“. Podle tiskové zprávy Lesů ČR ÚOHS při šetření veřejné zakázky neshledal nesoulad se zákonem ani důvody pro uložení nápravného opatření nebo sankce. ÚOHS současně zrušil předběžné opatření se zákazem uzavírání smluv, protože pominul důvod, pro který bylo opatření nařízeno. Lesy ČR podle vyjádření tiskové mluvčího Zbyňka Boublíka ihned zahájí kroky k urychlenému uzavírání smluv a očekávají vstřícný a konstruktivní přístup od účastníků veřejné zakázky.
Dosavadní průběh tendru na lesnické služby od roku 2012
- do druhého kola postoupilo 62 zájemců, tj. 95 % – celkem 3930 žádostí (v průměru 33 žádostí na 1 SÚJ)
- ve druhém kole nabídka od 56 zájemců – celkem 1503 nabídek (v průměru 13 nabídek na 1 SÚJ)
- nabídky s umístěním na 1. – 3. místech: 33 zájemců (pro rok 2011 to bylo 37 zájemců)
- nabídky s umístěním na 1. místech: 13 zájemců (pro rok 2011 to bylo 15 zájemců)
- průměrný počet nabídek na 1 SÚJ: 13 nabídek (pro rok 2011 to bylo 11 nabídek)
- přepočtené roční saldo po otevření obálek 6,962 miliard Kč (skutečnost pro rok 2011: 6,427 miliard Kč)
- průměrné zpeněžení dříví po otevření obálek: 1441 Kč/m3
V tendru podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek společnost LESS&FOREST. Ze 117 SÚJ podal LESS&FOREST nejvýhodnější nabídku na 88 jednotkách.
Majitel společnosti LESS & FOREST Jan Mičánek již krátce po zveřejnění nabídek uvedl, že hodlá podepsat smlouvy pouze na objem zhruba 2 mil. m3 dříví z tendru Lesů ČR.
Z důvodu na zpoždění tendru bude přelom roku pravděpodobně opět ve znamení problémů s dodávkami dříví Lesů ČR na trh.
7.12.2011 - Domácí pily krachují, čeká je těžký rok
Hospodářské noviny, 7.12.2011, Autor: Zuzana Kubátová
Vysoká cena kulatiny nutí majitele pil omezovat výrobu Už letos mizí stovky pracovních míst, vyhlídky nejsou dobré
Domácí pily bojují o přežití. Řada jich zavírá provozy, drtí je vysoká cena kulatiny. A to pořád netuší, za jakých podmínek budou nakupovat dřevo v příštím roce. Pokud dá antimonopolní úřad zelenou nedávno ukončenému tendru Lesů ČR, kulatina dál podraží. Lidé z oboru varují, že to povede k hromadnému pádu dřevozpracujících firem s tisícovkami zaměstnanců.
První pily zavírají provozy
Na nejistotu ohledně zakázek od Lesů a trhu s dřevem jsou majitelé pil na přelomu roku zvyklí. Letos se ale přidala další potíž: nastupuje krize, odbyt jde dolů.
Řada podnikatelů, hlavně malých, už boj o přežití vzdala, tak jako Petr Brázdil z Žop u Holešova, který letos zavřel pilu s pěti zaměstnanci. Čím dál častěji dochází i na středně velké provozy. V létě skončila s pořezem Pila Ostravice, propustila skoro stovku lidí. Marcel Klaus tento týden zavřel svou pilu Klaus Timber: „Zatím na dva měsíce, ale jestli se situace nezmění, budu muset 35 lidí propustit.“ Propouštět začíná podle místostarostky západočeských Tetčic i tamní pila. Majitel Miloš Procházka doufá, že se mu podaří výrobu na dvě směny udržet. „Je ale otázka, co bude po Novém roce,“ krčí rameny. Největší hráči - jako je paskovský Mayr-Melnhof - situaci komentovat odmítají. Podle Zdeňka Valného, šéfa Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů (manažera Dřevozpracujícího družstva Lukavec, další firmy, jež omezila výrobu), je ale ohrožen celý sektor.
O hrozícím krachu své skupiny kvůli nejistotě ohledně nákupu dřeva od Lesů mluví i majitel největšího domácího dřevařského holdingu LESS Jan Mičánek. Právě LESS díky vysokým nabízeným cenám za dřevo zvítězil v boji o zakázky Lesů na příští rok. Řada lidí z branže považuje Mičánkem nasazené ceny, které dál zdraží kulatinu, za nereálné. Majitel LESSu ale tvrdí, že je udrží.
„Sice nám neumožňují skoro žádný zisk, ale větší problém je zpoždění při podepisování tendrů. To nás bude stát stamiliony, protože vázne příprava na těžbu. A pořád neznáme konkrétní podmínky kontraktů,“ řekl Mičánek. Valný tvrdí, že je ohrožena až čtvrtina ze zhruba 20 tisíc pracovních míst na pilách. „Riziko roste a bude se přenášet do navazujících oborů. Dopady v celém sektoru neumí nikdo vyčíslit. Chceme, aby to ministerstvo zemědělství zanalyzovalo. Jde až o 90 tisíc lidí.“
Podle Valného stát svou nečinností podvazuje český exportní potenciál, likviduje zpracovatelskou kapacitu.
Někteří pilaři skutečně HN potvrdili, že se jim začíná víc vyplácet dovoz pořezaného dřeva ze zahraničí než nákup doma. Například Klaus Timber má kromě pily vlastní výrobu dřevěných palet. Až dosud v ní z poloviny zpracovával prkna z vlastní produkce, z poloviny dovážená z Německa, Rumunska či Rakouska. Teď po zavření pily bude nakupovat už jen v cizině -přinejmenším dočasně. Úbytek domácích zpracovatelských kapacit potvrzují i statistiky ČSÚ, podle nichž Česko ve velkém vyváží kulatinu, klesá však vývoz zpracovaného řeziva, přičemž naopak roste jeho dovoz. A zatímco v Česku to vypadá na další růst ceny dřeva, v zahraničí je znát opak. Lídr evropského trhu, finská Stora Enso (v Česku provozuje dvě velké pily), před dvěma týdny zastavil nákup kulatiny pro všechny čtyři své rakouské závody, zatím do Vánoc. Šéf nákupu Andreas Kogler upozornil, že nákup se obnoví jen v případě, že cena kulatiny klesne o 5-7 eur za kubík. Specializovaný server Silvarius. cz píše, že v reakci na tento krok už začaly ceny kulatiny ve střední Evropě klesat.
Trh čeká očista
Lesy čelí kritice zpracovatelů od roku 2009, kdy začaly zavádět nový systém zadávání zakázek, v němž je jediným kritériem cena nabízená za dřevo. Nový systém během dvou let zvedl zisky Lesů z půlmiliardy na loňské 2,5 miliardy korun. V přepočtu na kubík dřeva je loňský zisk o polovinu vyšší, než jaký mají Bavorské státní lesy, a o více než 70 procent vyšší než u Rakouských spolkových lesů. Letos čekají Lesy téměř sedmimiliardový profit.
Podle analytika Petra Havla budou mít v nových podmínkách šanci na přežití ze zhruba tisícovky domácích pil jen velcí a silní hráči. A spíše než pily přežijí firmy jako je LESS, jež mají i další navazující obory. „Začíná konsolidace sektoru, v němž je velký přebytek kapacit. Jen kapacita malých pil asi o 30 procent převyšuje potřeby trhu,“ říká Havel. Konsolidace bude spojena s citelnými sociálními dopady. Pily zaměstnávají tisíce lidí hlavně v regionech s malou nabídkou na trhu práce. Navíc lidé, kteří dosud pracovali v lese či na pilách, mají obvykle nízkou kvalifikaci a mizivou šanci na jiné uplatnění.
Lesy ČR samy situaci nekomentují: „K těmto tématům se vyjádří me na tiskové konferenci, o jejímž konání budou média informována,“ řekl mluvčí Zbyněk Boublík.
1.12.2011 - Lesům ČR hrozí miliardová škoda a Česku nová arbitráž
aktualne.cz, 30.11.2011, Autor: Karel Toman
Upozorňuje na to Kateřina Klasnová. Už teď stát kvůli Lesům ČR čelí žalobám za 24 miliard
Státnímu podniku Lesy ČR hrozí "obrovské ztráty" nebo mezinárodní arbitráž. Je o tom přesvědčena místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová (VV), která už o tom informovala ministra zemědělství Petra Bendla (ODS).
Ten deníku přes svého mluvčího vzkázal, že dokud nebude soutěž Lesů ČR ukončena "nelze předvídat budoucí scénáře."
"Účastník se do soutěže hlásí dobrovolně a nemůže si být předem jistý výsledkem veřejné zakázky a stavět na ní fungování nebo bankrot své firmy," vzkázal ministr Bendl. Prakticky doslova stejně odpověděly i Lesy ČR.
Oč jde?
Už tak zpožděné pětileté tendry Lesů ČR nedávno ještě pozastavil antimonopolní úřad. Holdingu LESS, jehož firma LESS & FOREST soutěž podle předběžných výsledků vyhrála na celé čáře, působí další průtahy existenční potíže. Firma podnikatele Jana Mičánka je přitom největším smluvním partnerem státního podniku.
LESS: Arbitráž ne, konkurz možná
"Jsme v naprosté nejistotě. V listopadu netušíme, zda budeme mít od Nového roku práci. Když se nevyjasní situace kolem pozastaveného tendru Lesů ČR, nezbude mi než Less poslat do konkurzu," řekl nedávno Jan Mičánek Hospodářským novinám.
To by podle Klasnové mohlo jednou přijít daňového poplatníka hodně draho.
"V případě krachu společnosti LESS hrozí obrovské finanční ztráty i Lesům, zejména za dřiví, které nebude zaplaceno," řekla Klasnová deníku Aktuálně.cz a nevyloučila ani riziko možné budoucí arbitráže za ušlý zisk.
Sám podnikatel Jan Mičánek pro Aktuálně.cz řekl, že o arbitráži neuvažuje. "Proč bych měl zvažovat arbitráž? O čem? Vy máte nějakou informaci o tom, že se ty tendry nerozběhnou?" řekl Mičánek.
Jeden současný precedens však napovídá, že dopředu vyloučena arbitráž být nemůže. Mezinárodní spor kvůli lesnickým zakázkám celkem za 10 miliard korun totiž proti Lesům ČR a České republice vedou noví majitelé někdejší české těžařské jedničky - společnosti CE Wood. A Mičánek sám kromě možnosti konkurzu otevřeně přiznává, že Less už hledá strategické partnery, protože potřebuje peníze.
Scénář první: Nesplacené dříví za miliardu?
Hypotetické scénáře, jak by stát mohl přijít ke škodě konkurzem největšího smluvního partnera Lesů ČR, jsou tedy dva. Nazvěme je třeba "nesplacené dříví" a "arbitráž". Nejprve shrňme scénář nesplaceného dříví, pak se vrátíme k arbitráži.
Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová se obává, že firma, která se octne v konkurzu, nemusí Lesům ČR zaplatit za dřevo, které mezitím v daném období vytěží.
Za vytěžené dříví totiž může těžařská firma Lesům ČR zaplatit až za 2,5 měsíce od začátku těžby (Lesy fakturují ke konci měsíce a pak nabíhá 45denní splatnost). Pokud na konci tohoto období skončí firma v konkurzu, může Lesům ČR zůstat dlužna za vytěžené dřevo v celém tomto období.
Kdyby se rozjely pozastavené tendry podle předběžných výsledků, má v nich LESS podle podaných nabídek nárok příští rok těžit 4,9 milionů kubíků dříví. V prvním kvartále se obvykle vytěží zhruba 40 procent tohoto ročního objemu těžby, což jsou v případě LESSu asi dva miliony kubíků za kvartál.
Těžařské firmy před začátkem těžby musejí pro případ jejich insolvence složit v bance garanci, na kterou automaticky získávají nárok Lesy ČR v případě, že na konkurz opravdu dojde. Tato garance má mít hodnotu odpovídající objemu dříví za dva měsíce průměrné roční těžby, tedy necelých 17 procent ročního objemu těžby.
Mičánek: Nic takového, nejsem zloděj
Kdyby tedy těžba podle předběžných výsledků pozastavené soutěže spustila, a holding Less vyhlásil někdy na konci prvního kvartálu 2012 insolvenci, hrozí Lesům ČR, že jim bude těžařská firma dlužit skoro za čtvrtinu své roční těžby (konkrétně za 23 procent).
To u holdingu LESS při současných cenách podle Zdeňka Valného z Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů může odpovídat sumě přesahující miliardu korun.
Tento scénář ale Mičánek rezolutně odmítá. "Nikdy jsem nikomu nic neukradl a jsem na to docela hrdý. Nikdy se nechci ocitnout ve společnosti těch, kteří se tím neřídí," řekl Aktuálně.cz.
Popřel zároveň, že by měl potíže potřebné garance u bank získat. Zároveň ale přiznal, že na celý objem těžby, kde holding podal nejlepší nabídky, stačit nebude, protože by to firmu "zničilo". Holding podle něj zvládne vytěžit jen dva miliony kubíků, tedy o víc než polovinu méně, než na co má podle předběžných výsledků soutěže nárok.
Deník E15 dokonce dokládal, že Less e-mailem vyzýval konkurenci, ať soutěž zpochybní kvůli dumpingovým cenám, a že tedy za jejím pozastavením může stát sám LESS. Holding to popřel, antimonopolní úřad ale dodnes nesdělil, na čí popud vlastně soutež pozastavil.
I kdyby ale běželo vše hladce a LESS začal počátkem roku 2012 v Lesích ČR těžit naplno, nemusí mít vyhráno. Transparency International (TIC) totiž 17. října zveřejnila obavu, že LESS (respektive jeho firma LESS & FOREST) v soutěži své nabídkové ceny předražil až o 15 procent. Vystavil se tak riziku, že se mu za tyto ceny dříví nepodaří prodat dřevozpracovatelům.
"Pak by to znamenalo riziko i pro samotného vítěze tendrů," uvedla TIC
Lesy ČR ve své reakci pro Aktuálně.cz pouze zdůraznily, že jim LESS k dnešnímu dni nic nedluží.
Scénář druhý: Nepřehledná arbitráž?
Pak je tu hypotetický scénář arbitráže. Také ten Mičánek odmítá. Pokud by ale došlo na věc a Less se skutečně dostal do konkurzu, mohli by se do soudního sporu kvůli ušlému zisku pustit jeho noví majitelé. K něčemu podobnému došlo předloni.
Když se totiž roku 2009 do potíží dostala společnost CE Wood, zahájili noví majitelé i vedení firmy proti státnímu podniku i České republice kvůli veřejným zakázkám arbitráž celkem za 10 miliard korun. Transakce Podle Hospodářských novin zřejmě pomáhala organizovat mimo jiné i kontroverzní investiční skupina Appian napojená na holding Škoda.
Spor dosud není rozhodnut, státní podnik už přesto stál desítky milionů korun na elitních právnících.
Při celkem o 14 miliard kvůli údajnému ušlému zisku ze zmařených investic ze zakázek Lesů ČR začala s Českou republikou letos v únoru také společnost Washington Investment Company (WIC), což by mohlo zadělat na jednu z největších arbitráží v historii země.
Kvůli úspěchu v loňské soutěži vykázal Holding LESS letos v pololetí rekordní, více než čtyřmiliardové tržby. V čem je tedy problém?
Zjednodušeně řečeno asi v tom, že jde o velký kolos žíznivý po hotovosti, který měl kvůli své obrovské expanzi při miliardových tržbách jen tři miliony zisku.
Sám Mičánek přitom pro Aktuálně.cz přiznal, že kdyby odstoupil od zakázek v objemu tří milionů kubíků, jak má v plánu, znamenalo by to pro něj propadnutí jistin - jakýchsi nevratných vstupenek do letošní soutěže Lesů ČR- za desítky milionů korun. To už by mohlo podnik dostat do ztráty.
"Máme spousty zaměstnanců a spousty strojů na leasing, a úvěrů jak provozních tak investičních," řekl Aktuálně.cz. Potvrdil také úvěr 1,8 miliardy korun na koupi pily v Čáslavi.
Také proto zřejmě 16. listopadu v rozhovoru pro časopis Lesnická práce Jan Mičánek řekl, že hledá strategického investora k navýšení základního jmění. Less má podle něj "tři vážné uchazeče" a nevyloučil, že by jedním z nich mohl být i Andrej Babiš. Ten ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz popřel, že by měl o Less zájem.
Kolik peněz je ve hře? To nikdo neví
Ať tak anebo tak, není vyloučeno, že v holdingu získá vliv někdo, kdo bude mít na arbitráž jiný názor než Mičánek. Tento nový (spolu)majitel by naopak mohl mít jednou chuť pustit se se státem do křížku o zakázky, na které měl LESS nárok, ale šlendrián státu mu neumožnil je včas spustit.
O kolik peněz by v této zatím čistě hypotetické arbitráži šlo, se počítá jen velmi těžko. Kdo by se chtěl o ušlý zisk soudit, totiž čelí řadě neznámých.
Holding LESS podal nejlepší nabídky na těžbu celkem 14 milionů kubíků dřeva po dobu příštích pěti let. Za toto vytěžené dříví by musel zaplatit Lesům ČR. Pak by toto dříví prodal dřevozpracovatelům. Od výsledného zisku by si odečetl náklady na lesnické práce, které holding musí pro Lesy ČR podle pravidel komplexního tendru během pěti let odvést. Výsledná suma by pak zřejmě představovala ušlý zisk, o který by se Less mohl soudit.
"Problém ale je, že nikdo neví, jak budou konečné ceny sortimentů vypadat ani v příštím roce, natož pak v letech následujících," vysvětluje Zdeněk Valný z AČMD, proč tuto hypotetickou sumu nelze přesně spočítat.
Oba scénáře jsou jen teoretické a indicie k nim nepřímé, podle Klasnové však nejsou nereálné a navíc mají precedens. Pokud se v budoucnu přece jen naplní, bude to podle ní vinou Lesů ČR a ministerstva zemědělství.
"Ministra Bendla jsem vyzvala, aby prověřil, zda státu respektive Lesům ČR nehrozí finanční újmy následkem špatného nastavení podmínek veřejné soutěže a podmínek obchodních smluv Lesů ČR," sdělila Klasnová pro Aktuálně.cz."Podle mého názoru by nemělo dojít k podpisu smluv a výsledek tendru by se měl zrušit," dodala.
29.11.2011 - Bendl: Přes burzu a dražby by se mělo prodávat více dřeva
E15, 29.11.2011, Autor: Dušan Kütner
Nový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) by byl rád, kdyby se v tendrech státních Lesů ČR na pěstební a těžební práce jako místo prodeje více objevovaly aukce a komoditní burzy. V současné době firmy ve velkém tendru Lesů ČR na rok 2012 a dále soutěží o 90 procent dřeva, přičemž pětinu z toho musí nabídnout trhu právě prostřednictvím burzy či aukcí. To má zajistit, aby se ke dřevu dostali i menší zpracovatelé.
„Aukci i burzu vidím jako jeden z prostředků, o kterém nebude pochyb, že se někdo na trhu se dřívím domluvil na ceně. Je to také jeden z prostředků, jak minimalizovat šanci, že dojde k monopolnímu postavení na trhu se dřevem jedné firmy,“ uvedl Bendl.
Neoficiálním vítězem tendru, který je nyní dočasně zastaven Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, je firma LESS & FOREST Jana Mičánka. Podala nejlepší nabídky na 75 procentech smluvních územních jednotkách. Kritici poukazují právě na LESS & FOREST, že by mohl monopolní postavení na trhu získat. To ale firma odmítá a už od zveřejnění nabídek říká, že nepodepíše smlouvy na všech jednotkách, v nichž dala nejlepší nabídku, ale že chce podepsat smlouvy ke stejnému objemu těžby dřeva jako letos. Ani přepouštění zakázek firmám s druhou či třetí nejlepší nabídkou se ale kritikům včetně Transparency International nelíbí.
Jeden z největších kritiků současné podoby tendrů státních Lesů ČR, šéf Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeněk Valný, Bendlovu myšlenku přivítal. „Od počátku netvrdíme nic jiného než že LČR musí nejméně polovinu dřeva prodávat jinak než nyní,“ řekl deníku E15 Valný. Pokud nebudou chtít LČR obchodovat se zpracovateli prostřednictvím rámcových smluv, tak by dřevo měli umístit na regionální elektronické aukce. „Ty jsou pro nás mnohem přijatelnějším řešením a z hlediska korupce i řešením nejlepším,“ dodal.
23.11.2011 - ÚOHS zahájil další správní řízení s Lesy ČR kvůli tendru 2012
Zpravodajství ČTK, 23.11.2011, Autor: ry
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil další správní řízení s Lesy ČR ohledně tendru na lesnické práce pro rok 2012. ČTK to řekl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Nové řízení úřad otevřel na základě podnětu jednoho z uchazečů o zakázku. Tendr aktuálně stojí díky předběžnému opatření ÚOHS. Podle Rafaje se bude jeho úřad případ snažit vyřešit co nejrychleji.
Mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík v reakci pro ČTK uvedl, že podnik soutěž vyhlásil v souladu se zákonem. "Tendr probíhá dle harmonogramu, a to až do úkonu uzavírání smluv. Samotné uzavírání smluv je prozatím pozastaveno předběžným opatřením," uvedl mluvčí s tím, že podnik antimonopolnímu úřadu poskytne maximální součinnost.
"Lesy ČR jsme vyzvali k doplnění některých informací a očekáváme odpověď v co nejbližší době. Případ se budeme snažit vyřešit co nejrychleji, zatím ale nelze dělat unáhlené kroky. Vše se musí prošetřit," uvedl Rafaj. Kromě aktuálního návrhu jednoho z účastníků tendru ÚOHS podle něj dál obdržel několik dalších podnětů.
Případem se antimonopolní úřad zabývá už více než měsíc. V říjnu vydal také předběžné opatření, který tendr pozastavil. Státní podnik proti tomu podal rozklad. Uvedl, že antimonopolní úřad jedná protiprávně. Hlavní výhradu má podnik k tomu, že v rozhodnutí ÚOHS o zahájení správního řízení a vydání předběžného opatření není napsáno, na základě čeho se tak stalo.
Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Tímto systémem se ve státních lesích hospodaří od ledna letošního roku a podle LČR to je jeden z hlavních důvodů letošního výrazného růstu zisku. Za devět měsíců roku hrubý zisk podniku dosáhl dosud nejvyšších 4,97 miliardy korun a za celý rok 2011 by podle Sýkory měl být kolem šesti miliard korun. Loni měly LČR zisk 3,13 miliardy korun před zdaněním.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost Less & Forest dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by pracovala na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu. Pozastavení tendru jí ale působí velké problémy. "Jsme v naprosté nejistotě. V listopadu netušíme, zda budeme mít od Nového roku práci. Když se nevyjasní situace kolem pozastaveného tendru Lesů ČR, nezbude mi než LESS poslat do konkurzu," uvedl Mičánek v Hospodářských novinách.
Protikorupční organizace Transparency International Lesům ČR doporučila, aby zakázku daly jen vítězi tendru na příslušné jednotce. Pokud vítěz odstoupí, měla by být nová soutěž, ale již bez původního vítěze. Podle státních lesů však nelze vyloučit firmu z další soutěže jen proto, že předtím odstoupila. Již dříve LČR uvedly, že zakázku nabídnou druhému či třetímu v pořadí pouze za podmínky, že nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké.
22.11.2011 - Holdingu LESS hrozí kvůli tendrům Lesů ČR krach
www.silvarium.cz, 22.11. 2011, autor: redakce
Vítěz nedávno ukončeného výběrového řízení státních lesů na lesnické práce – společnost LESS, ale i další velké lesnické firmy i drobní podnikatelé v oboru žijí před koncem roku v nejistotě. Podmínky tendrů jsou sice výhodné pro Lesy ČR, ale mnoha lesnickým a dřevařským firmám hrozí kvůli nejasné situaci ohledně výsledku soutěže bankrot.
Společnost LESS podala nejlepší nabídku na 75 % soutěžených lokalit. Spolu s dalšími firmami už měla v současnosti uzavírat kontrakty na zakázky v celkové hodnotě sedmi miliard korun. Proces ale zastavil předběžným opatřením Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zkoumá, zda byla soutěž zorganizována podle zákona. Konkrétní důvody a předběžného opatření ovšem ÚOHS doposud neuvedl. Na verdikt má 60 dní, ale podle Hospodářských novin je pravděpodobné, že poté bude zahájeno další řízení. Jak uvedl Petr Rafaj, předseda ÚOHS, úřad má na stole nové podněty, podle nichž v tendru zvítězily firmy s dumpingovými cenami, a bude je muset prošetřit.
Jan Mičánek, majitel holdingu LESS v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl: „Jsme v naprosté nejistotě. V listopadu netušíme, zda budeme mít od Nového roku práci. Když se nevyjasní situace kolem pozastaveného tendru Lesů ČR, nezbude mi, než LESS poslat do konkurzu,“ tvrdí. Podle něj vede chování Lesů ČR, politiků a úřadů v posledních letech k destrukci celého oboru. „Podmínky, jež Lesy nastavují v poslední době dodavatelským firmám, jsou příliš tvrdé. Dřevaři nevydělávají a ti, kdo dříve více investovali – tak jako my – na to doplácejí,“ myslí si Jan Mičánek. Přesto, že se tržby LESS letos blíží rekordním 8 miliardám korun, je společnost ve ztrátě.
Také další velký hráč na trhu – skupina Agrofert podle jejího majitele Andreje Babiše bude na akvizice lesnických společností Wotan a Uniles kvůli příliš tvrdému tendru státních lesů doplácet. A ještě horší situace je u malých firem, které čeká v mnoha případech krach.
Riziko monopolizace, která je v souvislosti s úspěchem firmy LESS často skloňována, není příliš reálné, protože Jan Mičánek opakovaně uvedl, že hodlá podepsat smlouvy na zhruba 2 milióny kubíků dřeva ročně.Nový systém zadávání zakázek se jeví jako velmi ekonomicky výhodný pro samotné Lesy ČR. Letos čekají rekordní zisk mezi 6 a 7 miliardami korun.
21.11.2011 - Jiří Kolbaba o Kutnohorsku
21.11.2011 - Hrozí nám bankrot, tvrdí majitel dřevařské jedničky – skupiny LESS
Hospodářské noviny, 21.11.2011, Rubrika: HN Byznys, Autor: Zuzana Kubátová
Zakázky Lesů ČR - Nový systém zakázek zvedá zisk Lesů ČR.
Dodavatelé prodělávají V listopadu nevíme, zda budeme mít v lednu práci, zlobí se Mičánek domácí dřevařská jednička, společnost LESS, má příští rok slavit 20. narozeniny. Její zakladatel a majoritní vlastník Jan Mičánek ale varuje, že se holding s 2500 zaměstnanci kulatého výročí nemusí dožít. „Jsme v naprosté nejistotě. V listopadu netušíme, zda budeme mít od Nového roku práci. Když se nevyjasní situace kolem pozastaveného tendru Lesů ČR, nezbude mi, než LESS poslat do konkurzu,“ tvrdí.
LESS je suverénním vítězem nedávno ukončeného výběrového řízení státních Lesů ČR na lesnické práce v příštích pěti letech. Díky nejvyšším cenám vyhrál soutěže v 88 z více než stovky lokalit. Spolu s dalšími firmami už měl uzavírat kontrakty na zakázky v celkové hodnotě sedmi miliard korun. Proces ale zastavil předběžným opatřením Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zkoumá, zda byla soutěž zorganizována podle zákona. Na verdikt má 60 dní. Ani po jejich uplynutí ale nemusí být jasno. „Až toto správní řízení uzavřeme, zahájíme patrně další. Máme nové podněty, podle nichž v tendru zvítězily firmy s dumpingovými cenami. Měli bychom to prověřit,“ říká šéf úřadu Petr Rafaj.
Kromě prověrky pětiletého tendru zahájil ÚOHS sektorové šetření dřevařského trhu. Snaží se zjistit, jaké pozice drží jednotliví hráči a zda velcí nezneužívají dominantního postavení. Menší firmy totiž varují před ovládnutím trhu se dřevem skupinou několika velkých hráčů.
Mičánek tvrdí, že to, jak se k lesnické branži v posledních třech letech staví Lesy ČR, politici a úřady, vede k destrukci celého oboru. „Podmínky, jež Lesy nastavují v poslední době dodavatelským firmám, jsou příliš tvrdé. Dřevaři nevydělávají a ti, kdo dříve více investovali – tak jako my – na to doplácejí.“
Skupina LESS zastřešuje sedm dceřiných firem, jež pokrývají řetězec od lesního hospodářství přes těžbu, dopravu a obchod až po zpracování dřeva. Je v oboru jedním z největších evropských dopravců, vybudovala v Čáslavi moderní dřevozpracující závod. Má ale jen z investičních úvěrů a leasingů přes dvě miliardy korun závazků. Letos se její tržby blíží k rekordní hranici osmi miliard korun. Přitom přestala vydělávat. „Jsme ztrátoví, a co bude za rok, nikdo neví,“ říká Mičánek.
Na tvrdé podmínky Lesů si stěžují i další hráči: „Lesy sice dnes rozdělují zakázky transparentně, ale pro dřevařské firmy je soutěž příliš tvrdá,“ říká Andrej Babiš, majitel skupiny Agrofert, jež letos koupila lesnické firmy Wotan a Uniles. Babiš tvrdí, že na tyto nové akvizice bude doplácet.
Lesy ČR začaly předloni měnit způsob zadávání zakázek na lesnické práce a podařilo se jim zisky lesnických dodavatelů přelít k sobě. Ještě v roce 2009 činil čistý profit Lesů něco přes půl miliardy korun. Loni, když firma zavedla nový systém už na polovině svého území, se zisk vyšplhal na 2,5 miliardy korun a letos Lesy čekají zisk mezi 6 a 7 miliardami. „Nový systém je pro Lesy výhodný. Dřevařské firmy ale dusí až příliš,“ soudí agrární analytik Petr Havel.
Zatímco velcí hráči jsou schopni se s novými podmínkami časem vyrovnat, řadě malých firem hrozí krach. Riziko monopolizace trhu, před nímž varují, je ale podle Havla malé: Ze 17 milionů kubíků dřeva, jež se v Česku ročně zpracuje, má největší LESS kapacitu jen na dva miliony. V tendru sice vyhrál zakázky na více než dvojnásobek, ne všechny si ale hodlá nechat. „V tendru jsme šli na jistotu. Víc než dva miliony tun ale nezvládneme. Práce bude i pro další hráče,“ ujišťuje Mičánek.
Holding LESS
Největší dřevařská firma v Česku. Obrat v roce 2010: 5,7 mld. Kč Zisk v roce 2010: 108,5 mil. Kč Ovládá sedm stoprocentních dcer, věnuje se lesnímu hospodářství, těžbě, dopravě, obchodu a zpracování dřeva. Jan Mičánek – Hlavní vlastník skupiny Less, kterou založil v roce 1992. Absolvent VŠZ v Brně, začínal jako lesní dělník, krátce působil na ministerstvu zemědělství a ve firmě Silvaco. Žijeme v šílené situaci. V listopadu nevíme, zda budeme mít od ledna práci. divím se, že to přežívám se zachováním duševního zdraví. Jan Mičánek
o co se hraje ?
Lesy ČR vyhlásily tendr na lesnické a pěstební práce, těžbu a prodej dřeva v letech 2012 – 2016. Vítěze soutěže zveřejnily 10. října. Mezi lesnické společnosti rozdělily 117 lokalit. O vítězi rozhodovala v každé z územních jednotek pouze nejvyšší nabízená cena. Do tendru se přihlásilo 56 společností, které podaly celkem 1503 nabídek. Na jednu soutěžní lokalitu tak připadlo v průměru 13 nabídek. Vítězné firmy nabídly Lesům ČR jen na první rok 2012 celkem 7 miliard korun. To je zhruba o 500 milionů více než letos. Antimonopolní úřad koncem října tendr předběžným opatřením pozastavil a nyní jej zkoumá. Lesy ČR tak nemohou s vítězi uzavřít smlouvy.
Vítězové v pozastaveném tendru
LESS & FOREST 88 lokalit Progles 6 lokalit Stora Enso Wood Products Ždírec 5 lokalit Petra 4 lokality Wotan Forest 3 lokality Kalespol Stříbro 2 lokality Kloboucká lesní 2 lokality Opavská lesní 2 lokality Kaiser 1 lokalita LDF Rožnov 1 lokalita Lesní společnost Královský Hvozd 1 lokalita Lesní společnost Litoměřice 1 lokalita Uniles 1 lokalita
90 PROCENT těžby dřeva mají pro Lesy ČR zajišťovat vítězné firmy. Na zbývající území má být vyhlášena samostatná soutěž určená regionálním firmám. Vítězové musí navíc pětinu vytěženého dřeva dál nabídnout na burze či v aukci, aby se dostalo i na menší zpracovatele.
75 PROCENT Pro tolik územních jednotek (88) dala nejlepší cenovou nabídku firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Druhou nejúspěšnější firmou byla s velkým odstupem společnost Progles, která získala první místo na šesti územních jednotkách.
6,96 MLd. Kč činí rozdíl mezi nabízenou cenou služeb, které Lesy ČR nakoupí od vítězných firem, a cenou dříví, kterou naopak těžaři zaplatí státnímu podniku. Rozdíl cen vysoutěžených pro letošní rok činil 6,42 miliardy korun.
1441 Kč činí průměrná cena nabídnutá vítěznými firmami za metr krychlový dřeva pro příští rok. Letos to bylo 1278 korun.
O autorovi - Zuzana Kubátová, zuzana.kubatova@economia.cz
18.11.2011 - Nepodnikáme, abychom se soudili
V případě zrušení tendru bychom ale udělali výjimku
Rozhovor s Janem Mičánkem, předsedou představenstva holdingu LESS, Lesnická práce 11/2011
Společnost LESS & FOREST s.r.o., patřící do holdingu LESS a.s., nabídla podle výsledků říjnového otevírání obálek nejvýhodnější nabídky na 75 % jednotek Lesů ČR. LESS & FOREST následně jasně deklaroval záměr podepsat smlouvy odpovídající zhruba 2 mil. m3 dříví.
Výsledky otevírání obálek přesto vyvolaly silné pnutí, a to zejména v rovině politické. Řešení této situace připadlo na nového ministra zemědělství Petra Bendla. Čas k analýze tendru mu poskytl ÚOHS pozastavením veřejné soutěže, které ovšem nezdůvodnil jediným věcným argumentem.
O rozhovor na téma tendru Lesů ČR či možného vstupu strategického investora do holdingu LESS jsme požádali Jana Mičánka.
Tendr Lesů ČR
* V den konání rozhovoru zveřejnil ÚOHS překvapivou zprávu, že vydal předběžné opatření, jímž pozastavil tendr Lesů ČR od roku 2012. Co na toto rozhodnutí říkáte?
Já to nemám na základě čeho komentovat. Při každém podobném řízení dochází na Úřad pro hospodářskou soutěž spousta námitek, stížností nebo podání, jimiž se úřad musí zabývat. V této chvíli to vidím tak, že ÚOHS získává předběžným opatřením čas k prověření tendru.
Nic víc mě nenapadá především proto, že podle odborníků na soutěžní právo neexistuje jediný zákonný důvod pro úspěšné napadení tendru. Nepředpokládám tedy, že by vyústěním předběžného opatření ÚOHS mělo být jeho zrušení.
* Pokud by došlo ke zrušení tendru, řešili byste vzniklou situaci soudně?
Nepodnikáme, abychom se soudili, ale v tomto případě bychom udělali výjimku.
* Nepřipomíná vám současná situace rok 2007, kdy jste také poměrně výrazně uspěli ve výběrovém řízení Lesů ČR, následně ÚOHS vyslal jasný signál v podobě předběžného opatření a poté došlo k rezignaci managementu Lesů ČR a zrušení tendru?
To srovnání se přímo nabízí, situace je v mnoha ohledech velmi podobná. Firma LESS tehdy získala podobný podíl na trhu. Současně s tím došlo k obdobné situaci i na MZe, kde s probíhajícím tendrem nastupovalo nové vedení ministra Gandaloviče.
V jedné podstatné okolnosti se situace liší. V roce 2007 bylo jako argumentu využito kalamity Kyrill a my jsme tento postup akceptovali, i když nebyl podle mého názoru úplně košer. Bylo totiž možné zrušit výběrová řízení pouze na jednotkách silně zasažených kalamitou.
Tehdy jsem se na to díval spíše jako lesník, než jako podnikatel. Chápal jsem, že je potřeba soustředit všechny kapacity a síly na místa, která byla dramaticky postižena. Dnes ale nevidím žádný důvod, aby byl tendr zrušen.
Pravdou je, že i tenkrát jsme měli spoustu nabídek od velkých právních kanceláří, že nás budou zastupovat v případném sporu, který povedeme s Lesy ČR. Pravdou je i to, že po několika letech mi ministr Petr Gandalovič řekl, že z jeho aktuálního pohledu a stupně poznání by již zrušení tendru jako řešení tehdejší situace nikdy nezvolil.
* V tendrech v roce 2007 jste hodlal zvládnout skoro 75 % zakázek. V tomto tendru volíte jiný postup, proč?
Nepamatuji si podrobně situaci v roce 2007, ale my jsme tenkrát byli dohodnutí s desítkami firem na subdodávkách.
Z dnešního pohledu to považuji za chybu. Svazovat konkurenci do této pozice by nebylo dobře z pohledu podnikatelského ani politického.
My nyní jednoznačně uvažujeme o variantě, kdy významnou část zakázek, kde se umístíme na prvním místě, nepodepíšeme. Bude záležet na LČR, jak budou následně postupovat, protože jsou z mnoha míst vyzývány k tomu, aby v případě, že firma s nejvýhodnější nabídkou nepodepíše smlouvu, výběrové řízení opakovaly. A to přesto, že zákon dává možnost zadavateli nabídnout smlouvu druhému nebo třetímu v pořadí.
My jsme šli do výběrového řízení s jasným cílem udržet si pozici na trhu. V letošním roce činí objem naší zakázky zhruba 2 miliony kubíků státní zakázky a zhruba 1 milion kubíků dalšího dříví, které projde naší firmou.
Podáním nabídek na všechny jednotky jsme logicky chtěli zvýšit pravděpodobnost našeho úspěchu. Jenomže pokud máte jednokriteriální výběrové řízení s jediným kritériem cenou, potom je to absolutní ruleta. Záleží pouze na tom, jak zkalkulujete nabídky, jaký máte prostor a jakou marži hodláte obětovat na oltář státu z důvodu získání co nejlepší pozice.
Není ale náhodou, že jsme v pozici firmy, která podala nejvíce pro stát nejvýhodnějších nabídek. My máme mnohem více prvenství. Není to jen objem obchodu se dřevem, ale jsme největší firma v dopravě, určitě patříme mezi největší v produkci sazenic v ČR a jsme například největším výrobcem lepených polotovarů na výrobu oken v Evropě atd.
Hlavním důvodem našeho úspěchu je to, že odjakživa disponujeme kvalitním a pos-tupně ještě kvalitnějším týmem lidí, kteří tvoří tuto firmu. To považuji za největší konkurenční výhodu, která se promítá do konkrétních věcí. Naše schopnost je tím jediným a zcela objektivním důvodem, proč jsme byli schopni zkalkulovat tolik úspěšných nabídek.
* Pokud by došlo ke zrušení tendru, dokážete v jednoduchosti odhadnout dopady?
Nejsem národohospodář nebo ekonom, jsem lesník, takže nejsem asi ten pravý, kdo by měl na tuto otázku odpovídat.
Myslím si ale, že pokud dojde ke zrušení těchto tendrů, bude to mít velmi silný negativní dopad na mnoho věcí. Nebudu hodnotit politické náklady, které ponese ten, kdo tendr zruší. Určitě by došlo k obrovským ztrátám u lesnických firem, zabalí to další živnostníci, dojde k zavření mnoha dřevozpracujících firem, které dnes jedou „na hraně“ a stačí jen lehké postrčení a jsou pod vodou.
* Jaká část vaší nabídky měla podle vašeho názoru největší vliv na to, že nabídky LESS&FOREST byly ve většině nejúspěšnější?
To je kombinace všech částí zakázky od nákupu semen lesních dřevin přes nákladové ceny na výrobu sazenice až po zpeněžení dříví.
Zjednodušeně řečeno máme prostě celkové náklady nižší než naše konkurence a nejlepší průměrné zpeněžení dříví. Každá desetikoruna na kubíku dřeva uspořená výhodným nákupem nafty nebo leasingem aut, traktorů, harvestorů atd. hraje zásadní roli.
* Za předpokladu, že bude tendr pokračovat, podle jakého klíče si budete vybírat jednotky, na kterých podepíšete smlouvu?
My žádný klíč nemáme. Nabídky vytváří mnoho lidí, především z pozic ředitelů lesních závodů. Zejména oni budou vyhodnocovat, které jednotky podepíšeme, samozřejmě i s ohledem na celkové potřeby a kapacity holdingu LESS.
Podstatné je také to, že pokud podepíšeme 1,5–2 miliony kubíků, tak budeme mít ze všech firem zakázky za nejhorší ceny. Jinými slovy my budeme platit za dřevo nejvíc ze všech firem. Léta jsme tahounem úrovně cen a zvedáme hladinu tržeb Lesů ČR. Vždy jsme nabídnuté ceny také zaplatili, ale nikdo nám zatím nepoklepal na ramena a neřekl: „jste dobří“.
* V tomto tendru bude významným kritériem i délka spolupráce s Lesy ČR. Nebudete preferovat zakázky s delší dobou platnosti smlouvy?
Dohodli jsme se, že na délku smluv nebudeme hledět. Udělat totiž v této zemi prognózu na rok dopředu nikdo z nás nedokáže. Může se ukázat, že roční smlouvy budou lepší než 5leté a naopak.
Naším hlavním rozhodovacím kriteriem bude diferenciální renta, kterou zjednodušeně reprezentuje hlavně lokální struktura zpracovatelů a dopravní vzdálenosti. Budeme vyhodnocovat i strukturu těžeb, výskyt hnilob, vad atd.
Těžební zbytky
* Souhlasíte s oddělením těžebních zbytků od komplexní zakázky i od jejího členění dle SÚJ?
Nesouhlasím! To je hrozná blbost. To, čemu se nevím proč, říká těžební zbytky, je spíše další sortiment, který v lese vyrábíme.
Vlastník lesa při přístupu zvoleném Lesy ČR nedostane peníze, které by mohl dostat,
především proto, že my takhle nedokážeme energetickou dendromasu systému dobře prodat.
Všude v západní Evropě rozhoduje o tom, jaké části těžeb budou štěpkovány pro energetické účely, ten, kdo těžbu provádí. Protože v daném okamžiku na daném místě máte k dispozici vějíř odběratelů všech produktů. To, čemu jsme zvyklí říkat vláknina nebo palivo, může být dnes jednoduše i energetickou dendromasou.
My jsme nedávno těžili dřevo pro klášterní majetek v Rakousku a zadání v borovém porostu bylo velice jednoduché: čepujte pod korunou v 16 cm, a pakliže narazíte na uhnilý oddenek, je to také biomasa. Vytvořte nám tady jeden sortiment a energetickou dendromasu.
Tento postup měl zásadní pozitivní dopad na zpeněžení stromu, ale i na snižování nákladů. My jsme si změřili časy a okamžitě jsme rozhodli, že na jeden harvestor budou dvě vyvážečky. Harvestor totiž neodvětvoval, což představovalo obrovskou úsporu času, nafty atd.
Ten, kdo vykupoval strom od vlastníka, prodával námi vyrobené produkty, a k bio-mase se de facto choval jako k dalšímu sortimentu.
Pokud ale nedržíte v ruce rozhodnutí o tom, co je energetická dendromasa, a vlastník lesa se tohoto rozhodnutí zřekl, tak se ucházíme o jakési větve s jehličím, u nichž je v některých případech velmi obtížné dosáhnout cen, jež by pokryly náklady spojené s vyvezením, štěpkováním a odvozem.
* Neobáváte se dlouhodobosti kontraktu na těžební zbytky, jehož výhodnost je do značné míry spojena s podporou spalování biomasy?
Byla snad dána možnost diskutovat o znění smlouvy? Když tu jsou odběratelé biomasy, kteří mají 15leté smlouvy se státem, potom by riziko nemělo být velké, protože v těchto smlouvách jim je podpora garantována.
* Otázkou je, zda vývoj ekonomiky bude dále umožňovat financování podobných aktivit.
Ano, podpora spalování biomasy je nesmysl.
Holding LESS
* Jaká je aktuální ekonomická kondice holdingu LESS?
Státní zakázku máme v zisku a současně s tím je třeba říci, že nám Lesy ČR dluží 180 milionů korun.
* Mluvíte o částce vycházející z indexace? Je to otázka soudního sporu?
Ano, a už máme předběžný platební příkaz a nejsme sami. Firem, které se v této věci obrátily na soud, je více. Všichni právníci a dokonce i právníci protistrany ví, že na to máme právo.
* Jaký očekáváte efekt vstupu Andreje Babiše do lesnického sektoru?
Je to dobře. Měl jsem možnost vidět, jak se ten chlap dívá na svět, na podnikání, jak přemýšlí, a měl jsem i letmou možnost podívat se na strukturu Agrofertu. Kdybych byl na jeho místě, také bych jako další obor podnikání volil lesy.
Podle mého názoru patří Andrej Babiš mezi lidi, kteří skutečně podnikají. Já jsem vesničan a pro mě slovo podnikání trošku nesedí k činnostem, kdy počítač sleduje převody peněz ze Singapuru do New Yorku a zpátky a vypočítává jakýsi finanční rozdíl. Je to spíše emoce, ale pro mě je problém chápat jako legitimní podnikání některé druhy finančních operací obecně. Pro mne má podnikání stále něco společného s fabrikami, komíny, pozemky, a hlavně lidskou prací. A Babiš je jeden z mála významných hráčů na českém ekonomickém hřišťátku, kdo se v tomto smyslu zabývá skutečným podnikáním. Já nevím, zda je to ten správný pohled na věc, to správné kritérium, proto říkám, že z mé strany jsou to spíš emoce než analýza.
Další důvod, proč si myslím, že je vstup Andreje Babiše pozitivním krokem, je, že náš obor potřebuje silné hráče. Když se podíváte na historii posledních pár let, tak je to možná právě to, co nám chybělo.
Dnes se neodvažuji říci, jak se bude Andrej Babiš chovat a co to bude pro obor znamenat, ale zatím v jeho krocích nevidím nic negativního.
* V poslední době se spekuluje o možnosti změn v majetkové struktuře holdingu LESS. Často jsou tyto úvahy spojovány s expanzí Agrofertu Andreje Babiše. Uvažujete o vstupu strategického partnera, případně o prodeji holdingu?
Pro nás je to aktuální téma. Zahájil jsem jednání tímto směrem v únoru letošního roku a z mé strany to bylo spíš sondování stavu věcí. Jedna věc mi už na jaře byla jasná: jestli chceme udržet firmu LESS v cestě dopředu, tak pro nás už není možné počítat s financováním dalších investic a záměrů z bankovních zdrojů.
Došli jsme na určitou hranici, která je významně ovlivněná současnou situací. Když jsme si půjčovali na Čáslav, bankéři mi říkali, abych půjčil víc a postavil tam další fabriku. Tehdy panoval jakýsi obecný optimismus, ale dnes je to obráceně – banky dělají kroky, které jim umožní stáhnout likviditu, čímž se snaží snižovat svá rizika.
Když vyloučíme tento zdroj, přichází v úvahu burza, ale já jsem přesvědčen, že naše firma není ve tvaru, velikosti a kondici, která by nám vstup na burzu efektivně umožňovala.
Pro mě nepřicházejí v úvahu ani čistí finanční investoři. Za prvé proto, že nepřinášejí žádnou další synergii, a za druhé jsou zvyklí na jiný výnos vložených peněz, než který je náš obor dnes schopen nabídnout.
Proto se jeví jako nejlepší řešení hledání strategického investora. Investor by měl zejména navýšit základní jmění ve firmě a nabízet další podnikatelské možnosti.
* Takových investorů asi moc není.
Kupodivu je, také jsem byl překvapený.
* I v Čechách?
I v Čechách a Andrej Babiš je jeden z nich. Ale není naší jedinou variantou. Už v létě jsem měl šest potenciálních investorů. Rekrutovali se z oblasti zpracování dřeva – těch bylo nejvíc, ale taky mezi nimi byla firma z oblasti energetického využití biomasy. Byl to docela pestrý spolek ze 4 zemí včetně ČR.
Pro nás je to zajímavý proces, který ale nemáme ukončený. Dnes máme tři vážné uchazeče a uvidíme, jak to dopadne.
Třeba to nedopadne vůbec, i když si to nemyslím, protože z mojí strany je vůle jasná. My nejsme firma založená na filozofii „sedět na zadku a čekat“. Naopak, nedovedu si představit, že bych tenhle tým lidí přesvědčoval, že je dobré se stáhnout, zapouzdřit nebo vyčkávat. To není prostě naše mentalita. Naopak, tady se všichni lidi radují a mají dobrý pocit z dobrodružství růstu, expanze, získávání nových zkušeností a nových poznatků.
A já už jsem tak starý, že musím přidat na rychlosti, abychom za mého působení ještě něco zvládli. Když vstup investora nedopadne, budu zklamaný. Ve zmíněných třech případech jsme ale tak daleko, že je evidentní, že jde o kroky zajímavé pro obě strany.
* O jak velké části holdingu LESS mluvíme?
Jde o takovou část, která mi umožní nadále LESS řídit. Investoři mají sami zájem, abych zůstal.
* Neznamená případný vstup zahraničního investora také způsob, jak být řekněme silnější v případných sporech se státem nebo Lesy ČR?
To opravdu nebylo kritérium pro rozhodnutí o strategickém partnerství. Ale pomoci by to mohlo.
* Žijeme v době mezinárodních arbitráží, které jsou často zdrojem obrovských příjmů.
Nevím, jak se na to dívat do budoucna, ale v tuto chvíli je mi to tak odporné, že s tím nechci mít nic společného, ani kdybychom na tom vydělali. Každým soudním sporem ztrácí člověk trochu svobody.
K soudu jsme letos postoupili problém s indexací, čímž jsme se přidali k ostatním firmám.
Bezpečnost práce
* V listopadové Lesnické práci bude několik článků věnováno bezpečnosti při těžbě a dopravě dříví. Jak vy hodnotíte vývoj bezpečnosti práce při těžbě a manipulaci dříví?
Jsem přesvědčen o tom, že když srovnáme těžbu dřeva před dvaceti lety a dnes, tak uvidíme, že došlo k naprosto dramatickému poklesu úrazů, obzvláště smrtelných.
Pamatuji, že ještě v osmdesátých letech, kdy komunisti neradi tyto statistiky zveřejňovali, bylo lesnictví co do počtu smrtelných úrazů na počet zaměstnanců zdaleka nejrizikovějším oborem.
Současnou statistiku neznám. Ale např. ve Finsku je 1 700 harvestorů, těží tam zhruba 70 milionů kubíků a smrtelný úraz za loňský rok neměli ani jeden.
To, že zmizely manipulační sklady, které byly dalším zdrojem úrazů, to, že dnes máme eminentní snahu dostávat dřevo k autům a ne auta ke dřevu, tím také ubylo mnoho úrazů. To, že vozíme výřezy a ne celé délky, také dramaticky ovlivnilo výskyt úrazů, protože při nakládání a skládání dlouhého dřeva docházelo k úrazům často.
Za svůj život jsem zažil desítky „smrťáků“, u mnoha z nich jsem byl velmi blízko. Když mi bylo patnáct a půl roku, dělal jsem vedle chlapa, dodnes si pamatuju, že se jmenoval Moškanič, dřevorubec z východního Slovenska, kterého zabila suchá větev při kácení buku. Za řevu pily se ulomila suchá větev tlustá jak moje stehno a křápla ho přes hlavu a záda. Přestože měl přilbu, byl na místě mrtvý. Mám zkušenost s úrazy od roku 1965 a tvrdím, že z tohoto pohledu se lesnictví změnilo k nepoznání.
* Z vaší odpovědi lze vytušit, kde vidíte hlavní opatření ke snížení úrazovosti.
Moderní technologie. Jakákoliv přímá manipulace se dřevem je zdrojem potenciálních úrazů. Čím více zkrátíme a zjedno-dušíme cestu od pařezu na pilu, tím méně úrazů bude.
Děkuji za rozhovor (25. 11. 2011),
Jan Příhoda
Aktuální informace naleznete
na www. silvarium.cz
16.11.2011 - Lesy skončí jako ohlodaná kost – anebo jako dojná kráva
Ekonom, 16.11.2011, Autor: Martin Mařík
Týdeník Ekonom analyzuje klady i zápory většího vpuštění soukromého byznysu do státních lesů.
Vyhrocené spory ve vládní koalici. Soupeření o stále neobsazený post „lesního náměstka“ na ministerstvu zemědělství, a zároveň silně rozhoupaná židle pod generálním ředitelem státního podniku Lesy ČR Svatoplukem Sýkorou. A zájmy byznysmenů a lobbistů, jako jsou majitel Agrofertu Andrej Babiš, zbrojař Richard Háva nebo „kníže z Hluboké“ a jihočeský kmotr ODS Pavel Dlouhý.
To je pozadí tendru Lesů ČR v hodnotě desítek miliard korun, o jehož osudu nyní rozhoduje antimonopolní úřad.
Zároveň graduje souboj o celou koncepci lesnického byznysu – zda si má stát nechat větší vliv, nebo dát volnou ruku soukromým firmám.
Lesy ČR byly dříve označovány za „poslední neohlodanou kost“ mezi státními firmami. Ale stejně tak mohou být i dojnou krávou pro státní rozpočet. Teď jsou na rozcestí. Týdeník Ekonom analyzuje klady i zápory obou přístupů – totiž většího vpuštění soukromého byznysu do státních Lesů (jež mimochodem spravují zhruba šestinu výměry celé České republiky), nebo naopak snahy obnovit vliv státu na těžbu, zpracování i obchod se dřevem.
Hrozba pirátských cen
Nejprve ale ke zmíněným tendrům, jež státní podnik vypsal pro soukromé firmy na těžbu dřeva i pěstební činnost na nadcházejících pět let. Jejich princip totiž spočívá právě v posílení byznysu soukromých firem. Ty budou moci samy i prodávat drtivou většinu vytěženého státního dřeva.
Výsledky tendrů už Lesy ČR vyhlásily v říjnu, ale antimonopolní úřad jim vzápětí zakázal s vítězi soutěže podepisovat smlouvy. Zkoumá, zda tendr nepovede k přílišné dominanci vítězů a zda byla celá soutěž férová.
Zatím ÚOHS předpokládá, že by mohl rozhodnout na přelomu listopadu a prosince. „Poslali jsme už Lesům doplňující dotazy, odpovědět mají do 25. listopadu. Potom můžeme vydat verdikt do týdne, čtrnácti dnů,“ potvrzuje předseda úřadu Petr Rafaj.
Požaduje od Lesů především vysvětlení, jak budou postupovat při odstoupení firmy z prvního místa. Je totiž oblíbeným trikem účastníků lesních tendrů, že nakonec podepisují smlouvy jen na výrazně menší počet takzvaných územních jednotek, než na kterých zvítězily. Například Jan Mičánek, majitel zdaleka nejúspěšnější firmy současných tendrů LESS & FOREST, to týdeníku Ekonom jasně potvrdil: „Podepíšeme zhruba dvě pětiny smluv z těch 88 případů, kde jsme vyhráli. Ostatní bychom nezvládli,“ říká.
Antimonopolní úřad trvá na tom, aby při odstoupení vítěze proběhla na danou lokalitu nová soutěž.
Rafaj šetření svého úřadu dál nekomentuje. Zdroje týdeníku Ekonom naznačují, že pokud Lesy připomínkám úřadu vyhoví, neměl by v prosinci podepisování smluv bránit. Jenže zároveň se rýsuje i další, pro většinu velkých dřevařských firem hrozivější scénář.
„Pokud nám některá neúspěšná firma dá sama podnět, že cenové nabídky konkurentů v tendru byly dumpingové – jak my říkáme pirátské –, tak se tím budeme muset důkladně zabývat. A pak bude prakticky nemožné ukončit šetření do konce roku,“ uvedl zdroj z úřadu.
Některé lesnické firmy přitom podle kuloárních informací už stížnosti na dumpingové ceny konkurence skutečně chystají. To znamená, že podpis smluv je reálně ohrožen. Od ledna by se tak těžba v lesích pozastavila do doby, než by se uzavřely nějaké provizorní krátkodobé smlouvy. Chaos by dokonce mohl vyústit až v dramatický nárůst cen dřeva a následné ekonomické potíže zpracovatelských firem.
Tohoto vývoje se obává Ivo Klimša, ředitel Biocelu Paskov, a zároveň šéf Asociace dřevozpracujících podniků. Ta zastřešuje podniky se souhrnným ročním obratem kolem 25 miliard korun, přímo zaměstnávající na dva a půl tisíce lidí.
„Kvůli tahanicích s tendry nastaly obdobné potíže také počátkem loňského roku, kdy se nějaký čas dřevo netěžilo. Jenže dnes je obor v mnohem tíživější ekonomické situaci, a některé firmy by to nemusely přežít,“ varuje Klimša před důsledky zrušení nebo dlouhého prošetřování tendrů.
Polovičatá privatizace
Od aktuálních potíží s tendry se nyní obraťme k principiálním sporům v českém lesnictví. Proč je vlastně pokaždé tolik povyku kolem prostého faktu, že někdo těží ve státních lesích dřevo?
Prvotní příčina spočívá v nedotažené privatizaci oboru. V roce 1992 vznikl státní podnik Lesy ČR jako správce porostů (jejich hodnota se odhaduje na 750 miliard až jeden bilion korun). Lesnické práce, od pěstební činnosti přes těžbu dřeva až po zpracování na pilách, byly privatizovány. Proto stále Lesy na tyto činnosti vypisují soutěže.
Je to obdobná situace, jako kdyby stát neustále vypisoval tendry na těžbu v dolech nebo pěstování a sklizeň obilí na pronajímané zemědělské půdě.
Tato lesní „poloprivatizace“ působí neustálé potíže ve veřejných soutěžích. Každá firma se snaží získat od Lesů zakázku, na níž je často existenčně závislá. Navíc nejen každá nová vláda, ale i dokonce střídající se ministři zemědělství z jedné a téže partaje mají často naprosto rozdílné názory na míru toho, co si mají ještě Lesy dělat samy.
Předloni se například Lesy snažily za cenu téměř jedné miliardy korun koupit pilu Javořice. Prosazoval to ministr Jakub Šebesta, nominovaný do úřednické vlády Jana Fischera sociálními demokraty. Podle expertů šlo o velmi přemrštěnou cenu, z transakce sešlo.
Nedávno odvolaný ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) razil zcela opačný přístup. Stát se neměl snažit dřevo zpracovávat, avšak ani je sám prodávat – i to měl přenechat soukromým společnostem.
Podle těchto zásad, schválených vládou Petra Nečase, také zadal tendry. Jenže nyní Fuksův nástupce a stranický kolega Petr Bendl už zase všechno vidí jinak. Princip soutěží se prý musí znovu důkladně zvážit.
Zastánci té či oné ideje se přitom vždy ohánějí analýzami, podle nichž je ta či ona varianta pro stát výhodnější. Analýzy už stály desítky milionů korun, jedna vyvrací druhou a protistrany se vzájemně osočují z jejich tvorby „na objednávku“ a nevěrohodnosti.
Stát versus soukromníci
Nicméně indicie pro posouzení obou přístupů – zda dřevo lépe zhodnotí stát, nebo soukromá firma, se najít dají.
Nejvýmluvněji působí čísla o zisku státního podniku. Ten letos na základě jednoročních smluv už používá metodu, kdy většinu vytěženého dřeva prodávají samy soukromé firmy.
A počítá s hrubým ziskem ve výši šesti miliard korun, několikanásobně lepším výsledkem než v letech předchozích. I když výsledek může být ovlivněn i jinými faktory – cenami dřeva nebo zprůhledněním finančních toků v samotném státním podniku, přece jen o něčem vypovídá.
Stát se přitom už také naučil, jak zisky ze státního podniku odčerpávat. Lesy nemají vydělané miliardy uloženy jako dříve nečinně na účtech různých finančních institucí, ale nakupují státní dluhopisy.
Mohly by se tak opravdu stát jakousi permanentní dojnou krávou pro těžce zkoušenou státní kasu.
Pro volbu ponechat soukromníkům větší volnost mluví i řekněme „ideologický“ argument – většina společnosti se po roce 1989 hlásí k principu, že soukromé podnikání má mít zelenou, že stát není nejlepším vlastníkem. A v lesnictví vznikla kvůli zmíněné nedotažené privatizaci určitá anomálie. Zatímco zemědělství je v soukromých rukou, lesnictví ani ne z poloviny.
A dřevo přitom nelze považovat za „strategičtější“ surovinu než potraviny, spíše naopak.
A konečně je tu i významný argument týkající se transparentnosti státního podniku a omezení možností korupce. Lesy ČR byly účastníky mnoha afér, od podezřelých IT či marketingových zakázek po penězovod pro politické strany (viz například Ekonom č. 43/2010). Odtud také onen přídomek o ohlodávané kosti. Čím více budou svoji činnost outsourcovat, tím méně možností a pokušení dají lobbistům.
Na druhou stranu jsou tu také argumenty kritiků, kteří požadují větší dozor a vliv státu v lesním byznysu. Jejich názory reprezentuje především Zdeněk Valný, předseda Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, hájící zájmy menších firem.
Obává se, že celý byznys se dřevem ovládne nakonec jen několik největších firem, které pak budou diktovat ceny. Mimochodem, o nebezpečí „kartelizace“ nyní hovoří i zástupci Transparency International, kteří bývalému ministru Fuksovi princip tendrů původně pochválili.
„Když nebudou mít menší regionální zpracovatelé dřeva přístup k surovině, zkrachují,“ tvrdí Zdeněk Valný.
Stát by proto podle něho měl prodávat podstatnou část dřeva tak, aby na něj každý dosáhl.
Rafajova pila Jakou koncepci ale politici zvolí a jak přitom obstojí napadené pětileté tendry, lze zatím těžko odhadovat. Už řadu měsíců například není obsazen důležitý post náměstka pro lesní hospodářství na ministerstvu zemědělství. „Podle koaličních dohod bychom měli toto křeslo získat, ale nevidím ze strany ODS ani TOP 09 žádnou vůli nám vyjít vstříc,“ řekla týdeníku Ekonom místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová. Ta mimochodem také stále čeká odpovědi na svůj otevřený dopis šéfovi Lesů Svatopluku Sýkorovi, v němž požaduje vysvětlení konkrétních kauz počínajíce IT zakázkami a končíce náklady na právníky.
Kandidátem Věcí veřejných na náměstkovský post byl před časem i Zdeněk Valný. „Když dnes vidím, co se kolem Lesů děje, ani bych se v tom nechtěl špinit,“ říká. V kuloárech se nyní hovoří spíše o dosavadním krajském řediteli lesů v Teplicích Radku Braumovi, jehož by za lesního náměstka instalovala ODS s tím, že VV by dostaly post náměstka pro vodní hospodářství.
Sám ministr Petr Bendl zatím nebyl schopen říci nic ani k obsazení funkce náměstka, ani k rovněž diskutované výměně šéfa Lesů nebo osudu tendrů.
„Netuším, kdy se to rozhodne,“ prohlásil v době uzávěrky týdeníku Ekonom.
A k uklidnění rostoucího napětí v lesnickém byznysu nepřispívá ani to, že některé firmy osočují ze střetu zájmů šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje.
Jeho žena totiž spoluvlastní firmu JEWA export-import obchodující se dřevem.
„Tato firma se tendrů neúčastní a zakázky od Lesů nemá, víc k tomu nemám co říci,“ reaguje státní úředník.
***
Jan Mičánek (61)
Vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Prošel i profesemi lesního dělníka a polesného.
V letech 1990—1991 řídil odbor ministerstva zemědělství, kde se zabýval reformou lesnictví. Poté působil ve firmě Silvaco a založil firmu Less. Je ženatý, má tři dospělé děti.
Wotan
Soukromá firma považovaná za dvojku v těžbě a zpracování dřeva. Do společnosti původně ovládané podnikatelem Tomášem Nebeským letos vstoupil Agrofert Andreje Babiše. Ten zároveň získal i další firmu Uniles, a vytváří tak svoji novou lesnickou „divizi“.
LESS & FOREST
Největší soukromá lesnická a dřevařská společnost v Česku ovládaná Janem Mičánkem. Odhad letošních tržeb činí osm miliard korun. Firma nejlépe uspěla i v posledních tendrech státního podniku Lesy ČR, které však pozastavil antimonopolní úřad.
LESY HLUBOKÁ
Podnik působí především v jižních Čechách. Předsedou představenstva byl i známý lobbista Vojtěch Slówik a v dozorčí radě zasedal jeden z pověstných „kmotrů“ ODS Pavel Dlouhý. Oba už v orgánech společnosti nefigurují, údajně si však udrželi neformální vliv.
LST TRHANOV
Významná soukromá firma, která získala od Lesů ČR také zakázku na využití lesního odpadu – biomasy. Předsedou představenstva je bývalý šéf Chemapolu Václav Junek. Ten připustil, že mu finanční injekci pro byznys poskytl Richard Háva, zbrojař a přítel ministra financí Miroslava Kalouska.
16.11.2011 - LESS dál nechce růst sám
Ekonom, 16.11.2011, Autor: (mm)
Největší soukromá firma v oboru hledá partnera, má dvoumiliardové dluhy.
Roky 1992 a 2012 mohou být klíčovými mezníky v profesním životě Jana Mičánka, majitele největší lesnické firmy a nejvýraznější osobnosti tohoto byznysu v posledním dvacetiletí. Před dvěma dekádami svoji společnost LESS & FOREST založil a příští rok ji – zřejmě – postoupí strategickému partnerovi. Vyhlédnutého už ho má, a není žádný troškař. „Jako nejvhodnější by se mi zdál Agrofert,“ potvrzuje Jan Mičánek informaci, kterou už jako první přinesl týdeník Ekonom (viz Ekonom č. 44/2011).
Proč uvažuje právě o spojení s chemicko-zemědělsko-potravinářským kolosem Andreje Babiše, holdingem se stomiliardovými tržbami? Zvláště když ještě před časem o Babišovi nehovořil zrovna jako o svém podnikatelském vzoru.
„Poznal jsem, že Andrej Babiš je zcela jiný, než jsem se domníval – a než jsou lidé z různých finančních skupin. Platí za akvizice reálné peníze. Míří do dřevařského byznysu, a já nehledám finančního, ale strategického partnera. Buď se teď rozvoj naší firmy zastaví, nebo spojením s větším uskupením porosteme dál,“ prohlašuje Mičánek, jehož holding LESS & FOREST dosahuje ročních tržeb kolem osmi miliard korun.
Agrofert v nedávné době vstoupil do lesnických podniků Wotan a Uniles. Babiš sice nyní říká, že se hodlá soustředit hlavně na své občanské hnutí (viz Ekonom č. 45/2011), ale „nějaký nákup nevylučuje“. A s Mičánkem jedná.
Majitel firmy LESS & FOREST se přitom neobává toho, že Agrofert má vedle mamutích tržeb také velké dluhy, přes 23 miliard korun. „My máme také úvěry, na úrovni zhruba dvou miliard korun – a jsme tak v poměru k základnímu kapitálu zadluženější než Agrofert,“ vysvětluje Mičánek. Navíc si nechává otevřená vrátka, jedná prý celkem se čtyřmi zájemci.
Vypouští i „zkušební balonek“, jenž má naznačit hodnotu budoucí transakce. „Zájem o vstup do naší firmy mají Němci i Rakušané. Za poloviční podíl nabízeli kolem dvou miliard korun,“ říká. Jeho představa o budoucím partnerovi spočívá v prodeji nejvýše 50 procent vlastní firmy a právu ponechat si v řízení společného podniku rozhodující hlas.
Nový partner by přitom spolupráce s Mičánkem mohl dobře využít. Je příznačné, že příští rok oslaví 20 let trvání nejen LESS & FOREST, ale také státní podnik Lesy ČR, jenž zadává těžbu a další lesnické práce právě soukromým firmám.
Mičánek byl aktivním a často kritickým účastníkem diskuse o způsobu obhospodařování státních Lesů a výrazně se podílel na nové koncepci oboru. Měl velmi dobré vztahy s prvním (a dlouholetým) šéfem Lesů Jiřím Olivou, a „šedou eminencí“ byznysu zůstává dodnes.
Zda a v jaké kondici se LESS & FOREST spojí s novým partnerem, o tom do značné míry rozhodnou i nové tendry Lesů, o jejichž osudu nyní jednají antimonopolní úřad i politici. Mičánek v nich, jako častokrát, uspěl nejlépe.
16.11.2011 - Tendr Lesů ČR na lesnické činnosti za rok 2011 byl v pořádku
financninoviny.cz, 16.11. 2011
Tendr Lesů ČR na provádění lesnických činností spojený s prodejem dříví na rok 2011 byl v pořádku. Rozhodl o tom antimonopolní úřad. V postupu státního podniku nenašel porušení zákona, zjistila ČTK z webu ÚOHS. Úřad se nyní zabývá i zakázkou na rok 2012. Zatím řízení neuzavřel, řekl ČTK tiskový mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa.
Tendr na lesnické činnosti na letošní rok u ÚOHS napadla Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, kritizovaly jej ale i další firmy. Celkem se soutěžilo o zakázky na 108 jednotkách. Do soutěží se celkově přihlásilo více než 60 lesnických firem, které podaly 1189 nabídek. Hodnota zakázky byla zhruba 2,44 miliardy korun.
Jednoroční tendr byl jakýmsi nouzovým řešením a měl zabránit přerušení lesních prací po 1. lednu 2011. Původní obří desetiletý tendr v hodnotě 16 miliard korun, který kritizovali politici, ekologové, lesníci a výhrady k němu měl i antimonopolní úřad, Lesy ČR zrušily v polovině letošního května.
Podle Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou takzvaná indexace dříví neumožňovala transparentní srovnání nabídek uchazečů. ÚOHS to ale odmítl. Podle úřadu měli všichni uchazeči objektivní informace o tom, že nabídnutá cena dříví nemusí být konstantní. "Zadavatel s ohledem na vývoj trhu se dřívím stanovil, jakým způsobem se může změnit cena dříví," uvedl ve svém rozhodnutí předseda ÚOHS Petr Rafaj.
Podle něj firmy mohly indexaci vzít v úvahu při stanovení svých nabídek. Lesy ČR se podle něj proto nedopustily nerovného zacházení s uchazeči. "Bylo jen na uchazečích, jakým způsobem zpracují své nabídky, jak při vypracování nabídkové ceny za dříví využijí svých dosavadních zkušeností, zda do nabídkové ceny za dřevo zahrnou větší rezervu," uvedl Rafaj.
ÚOHS se lesnickými tendry zabývá v posledních letech opakovaně. V minulosti řešil zejména otázku, zda jsou Lesy ČR povinny podle zákona o veřejných zakázkách postupovat či nikoliv. Nejdříve vydal stanovisko, že nejsou veřejným zadavatel, později svůj názor změnil. O tom, že Lesy ČR musí podle zákona postupovat, rozhodly definitivně až soudy.
Aktuálně ÚOHS řeší lesnický tendr na příští rok. Pozastavil jej předběžným opatření. Státní podnik se proti tomu odvolal. Hlavní výhradu má k tomu, že v rozhodnutí ÚOHS o zahájení správního řízení a vydání předběžného opatření není napsáno, na základě čeho se tak stalo.
16.11.2011 - LESS jedná o strategickém partnerství
www.silvarium.cz ; 16. 11. 2011
Nejvhodnějším způsobem, jak udržet firmu LESS v cestě dopředu, je podle Jan Mičánka uzavření strategického partnerství se silným investorem, který bude schopen holdingu LESS nabídnout další příležitosti a synergie. Majitel holdingu LESS a.s. v rozhovoru pro časopis Lesnická práce přibližuje svou představu o dalším vývoji největší české lesnické firmy.
* Jaká je aktuální ekonomická kondice holdingu LESS?
Státní zakázku máme v zisku a současně s tím je třeba říci, že nám Lesy ČR dluží 180 milionů korun.
* Mluvíte o částce vycházející z indexace? Je to otázka soudního sporu?
Ano a už máme předběžný platební příkaz a nejsme sami. Firem, které se v této věci obrátily na soud, je více. Všichni právníci a dokonce i právníci protistrany ví, že na to máme právo.
* Jaký očekáváte efekt vstupu Andreje Babiše do lesnického sektoru?
Je to dobře. Měl jsem možnost vidět, jak se ten chlap dívá na svět, na podnikání, jak přemýšlí, a měl jsem i letmou možnost podívat se na strukturu Agrofertu. Kdybych byl na jeho místě, také bych jako další obor podnikání volil lesy.
Podle mého názoru patří Andrej Babiš mezi lidi, kteří skutečně podnikají. Já jsem vesničan a pro mě slovo podnikání trošku nesedí k činnostem, kdy počítač sleduje převody peněz ze Singapuru do New Yorku a zpátky a vypočítává jakýsi finanční rozdíl. Je to spíše emoce, ale pro mě je problém chápat jako legitimní podnikání některé druhy finančních operací obecně. Pro mne má podnikání stále něco společného s fabrikami, komíny, pozemky, a hlavně lidskou prací. A Babiš je jeden z mála významných hráčů na českém ekonomickém hřišťátku, kdo se v tomto smyslu zabývá skutečným podnikáním. Já nevím, zda je to ten správný pohled na věc, to správné kritérium, proto říkám, že z mé strany jsou to spíš emoce než analýza.
Další důvod, proč si myslím, že je vstup Andreje Babiše pozitivním krokem, je, že náš obor potřebuje silné hráče. Když se podíváte na historii posledních pár let, tak je to možná právě to, co nám chybělo.
Dnes se neodvažuji říci, jak se bude Andrej Babiš chovat a co to bude pro ten obor znamenat, ale zatím v jeho krocích nevidím nic negativního.
* V poslední době se spekuluje o možnosti změn v majetkové struktuře holdingu LESS. Často jsou tyto úvahy spojovány s expanzí Agrofertu Andreje Babiše. Uvažujete o vstupu strategického partnera, případně o prodeji holdingu?
Pro nás je to aktuální téma. Zahájil jsem jednání tímto směrem v únoru letošního roku a z mé strany to bylo spíš sondování stavu věcí. Jedna věc mi už na jaře byla jasná: jestli chceme udržet firmu LESS v cestě dopředu, tak pro nás už není možné počítat s financováním dalších investic a záměrů z bankovních zdrojů.
Došli jsme na určitou hranici, která je významně ovlivněná současnou situací. Když jsme si půjčovali na Čáslav, bankéři mi říkali, abych půjčil víc a postavil tam další fabriku. Tehdy panoval jakýsi obecný optimismus, ale dnes je to obráceně – banky dělají kroky, které jim umožní stáhnout likviditu, čímž se snaží snižovat svá rizika.
Když vyloučíme tento zdroj, přichází v úvahu burza, ale já jsem přesvědčen, že naše firma není ve tvaru, velikosti a kondici, která by nám vstup na burzu efektivně umožňovala.
Pro mě nepřicházejí v úvahu ani čistí finanční investoři. Za prvé proto, že nepřinášejí žádnou další synergii, a za druhé jsou zvyklí na jiný výnos vložených peněz, než který je náš obor dnes schopen nabídnout.
Proto se jeví jako nejlepší řešení hledání strategického investora. Investor by měl zejména navýšit základního jmění ve firmě a nabízet dalších podnikatelské možnosti.
* Takových investorů asi moc není.
Kupodivu je, také jsem byl překvapený.
* I v Čechách?
I v Čechách a Andrej Babiš je jeden z nich. Ale není naší jedinou variantou. Už v létě jsem měl šest potenciálních investorů. Rekrutovali se z oblasti zpracování dřeva – těch bylo nejvíc, ale taky mezi nimi byla firma z oblasti energetického využití biomasy. Byl to docela pestrý spolek ze 4 zemí včetně ČR.
Pro nás je to zajímavý proces, který ale nemáme ukončený. Dnes máme tři vážné uchazeče a uvidíme, jak to dopadne.
Třeba to nedopadne vůbec, i když si to nemyslím, protože z mojí strany je vůle jasná. My nejsme firma založená na filozofii „sedět na zadku a čekat“. Naopak, nedovedu si představit, že bych tenhle tým lidí přesvědčoval, že je dobré se stáhnout, zapouzdřit nebo vyčkávat. To není prostě naše mentalita. Naopak, tady se všichni lidi radují a mají dobrý pocit z dobrodružství růstu, expanze, získávání nových zkušeností a nových poznatků.
A já už jsem tak starý, že musím přidat na rychlosti, abychom za mého působení ještě něco zvládli. Když vstup investora nedopadne, budu zklamaný. Ve zmíněných třech případech jsme tak daleko, že je evidentní, že jde o kroky zajímavé pro obě strany.
* O jak velké části holdingu LESS mluvíme?
Jde o takovou část, která mi umožní nadále LESS řídit. Investoři mají sami zájem, abych zůstal.
* Neznamená případný vstup zahraničního investora také způsob, jak být řekněme silnější v případných sporech se státem nebo Lesy ČR?
To opravdu nebylo kritérium pro rozhodnutí o strategickém partnerství. Ale pomoci by to mohlo.
* Žijeme v době mezinárodních arbitráží, které jsou často zdrojem obrovských příjmů.
Nevím, jak se na to dívat do budoucna, ale v tuto chvíli je mi to tak odporné, že s tím nechci mít nic společného, ani kdybychom na tom vydělali. Každým soudním sporem ztrácí člověk trochu svobody.
K soudu jsme letos postoupili problém s indexací, čímž jsme se přidali k ostatním firmám.
Zdroj: rozhovor s Janem Mičánkem – LP 11/2011
2.11.2011 - V lese kradl dřevo
Liberecký deník, 2.11.2011, Rubrika: Černá kronika, Autor: (ph)
NOVÁ HUŤ
Do lesa v katastru Nové Huti se v uplynulých deseti dnech vydal krást zatím neznámý pachatel. Odvezl odtud téměř třicet kubických metrů smrkového dřeva, které bylo nařezané na dvoumetrová polena. Vlastník ukradené hmoty, firma LESS & FOREST s.r.o. Mělník, vyčíslil vzniklou škodu částkou 29 000 korun. Kdo se postaral o neoprávněný transport dřeva nyní zjišťují cvikovští policisté.
31.10.2011 - Co v první řadě? Přestat lhát
Lidové noviny, 31.10.2011, rubrika: Názory, autor: Petr Havel
Zrušení tendru Lesů ČR zpochybní věrohodnost ÚOHS
Dlouhodobě kritizované podmínky výběrových řízení státního podniku Lesy České republiky (LČR) lze zcela jistě v budoucnosti modifikovat, i když je otázkou, zda vůbec existuje nějaké řešení, které by tendry v jakékoli podobě nekritizovalo. Zrušení tendrů v současné době a za situace, kdy je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) před jejich vyhlášením legálně posvětil, je ovšem naprostý nesmysl. Nejenže by totiž takový krok přinesl značný chaos a nejistotu na tuzemském trhu se dřevem, především by byl ale vyslán signál, že se v této zemi nemohou podnikatelé spolehnout na garance státu, v tomto případě ÚOHS. Vyhlašování a opětné rušení výběrových řízení, obvykle poté, co se změní buď politická reprezentace, nebo personální obsazení na místech, která o tendrech rozhodují, se bohužel stává v ČR stále častější praxí, a naše země se tak blíží věrohodností bodu nula.
V zemi, kde neplatí ani verdikty státních orgánů, se ovšem opravdu těžko podniká a už vůbec se nedá hovořit o vytváření nějakých dlouhodobých strategií. To je zcela demotivující prostředí, které navíc vytváří živnou půdu pro korupci a manipulace všeho druhu.
To lze velmi dobře demonstrovat právě na tendrech LČR. Aniž by si jejich kritici ověřili relevantní údaje, hovoří se v souvislosti se soutěžemi o nevýhodnosti pro stát, megatendrech, monopolech, spekulacích či doporučení odborníků, kteří podobu tendrů napadali. Skutečností ale je, že soutěže svěřující prodej dřeva partnerům LČR znamenají minimálně osminásobný zisk LČR oproti minulosti. Takto zcela jistě nevýhodnost nevypadá. Je také nesmysl hovořit o monopolu za situace, kdy největší tuzemská lesnicko-dřevařská společnost LESS disponuje kapacitami na těžbu a zpracování zhruba dvou milionů kubíků dřeva, ačkoli se v naší zemi těží ročně 17 milionů kubíků dřeva. I možnost vítězného subjektu odstoupit z prvního místa, nazývaná spekulací, je nesmysl, když s ní zákon počítá. Jestli je to spekulace, pak nemá v zákoně o veřejných zakázkách co dělat. Stejně tak donekonečna opisované tvrzení o parlamentem odsouhlaseném doporučení expertní skupiny Národního lesnického programu II, která nesouhlasila s takzvanou komplexní zakázkou (firma zároveň zalesňuje, těží i prodává), je mýtus. Uvedené doporučení totiž neodsouhlasil nadřízený orgán expertů, tedy Koordinační rada, takže parlament schválil něco, co nemělo legitimitu.
Chceme-li se tedy nejen v případě tendrů LČR, ale i v celkové dlouhodobé strategii státního podniku někam posunout, musí se v první řadě přestat lhát. Výrazně je také nutné zlepšit komunikaci mezi LČR, zakladatelským ministerstvem zemědělství, lesními experty a podnikateli. Strategie LČR pak musí mít kromě hospodářské také environmentální „nohu“, a obě je nutné spolu provázat. Především je ale nutné oprostit dění v českých lesích v maximálně možné míře od politikaření a lobbismu a vrátit je na odbornou rovinu. Prvním krokem by se přitom mělo stát jmenování náměstka ministra zemědělství pro lesní hospodářství, jehož kvalifikačním předpokladem nebude jen papouškování novinových titulků nebo příslušnost k nějaké zájmové skupině. I tak se bude muset, stejně jako nový ministr, se situací v LČR nějakou dobu seznamovat. Právě proto, aby nejen příští tendry, ale i další aktivity LČR byly předvídatelné, nepolitické a ve prospěch rozvoje lesnicko-dřevařského sektoru.
31.10.2011 - Lesy ČR podaly rozklad proti pozastavení tendru
www.silvarium.cz, 31.10. 2011, redakce
Lesy České republiky podaly rozklad proti vydání předběžného opatření k veřejné soutěži na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012. Tento tendr pozastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) 25. 10. 2011 na základě několika podnětů, které podle slov předsedy ÚOHS Petra Rafaje poukazovaly na nebezpečí korupce. Lesům ČR ovšem chybí konkrétní zdůvodnění zastavení soutěže a tvrdí, že ÚOHS jedná protiprávně.
Antimonopolní úřad dostal dva podněty. Na základě jednoho z nich zahájil správní řízení a vydal i předběžné opatření. Proti vydání předběžného opatření podaly Lesy České republiky rozklad. Současný tendr podle názoru Lesů ČR vychází z loňského zadávacího řízení, které antimonopolní úřad také zkoumal a žádné chyby v něm nenašel. Také podle stanoviska organizace Transparency International je tendr v pořádku a měl by být dokončen.
„Minulý čtvrtek jsme dostali rozhodnutí ÚOHS o zahájení správního řízení a následně o předběžném opatření. Velmi nás ale překvapilo, že vůbec není psáno o tom, proč a na základě čeho se tak stalo. Naši advokáti se byli podívat ve spisu v Brně na úřadě, ale ani ve spisu nic konkrétního není,“ řekl ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. „Myslíme si, že to není úplně v souladu se zákonem, poněvadž my bychom měli konkrétní důvod vědět. Podali jsme tedy rozklad, ale v zásadě jsme pouze uvedli, že nemáme proti čemu rozklad podat, protože nevíme, čeho se předběžné opatření týká,“ dále uvedl Svatopluk Sýkora.
Podle ředitele Lesů ČR má však státní podnik zakázáno pouze uzavírat smlouvy s vítězi soutěže na jednotlivých územních jednotkách. Ve vyhodnocování tendru ovšem můžou pokračovat. Po vyhodnocení nabídek by se Lesy ČR měly obrátit na firmy, které na jednotlivých jednotkách podaly nejlepší cenové nabídky s návrhem na uzavření smlouvy. Původně LČR předpokládaly, že by smlouvy s vítězi tendrů mohly začít podepisovat od poloviny listopadu; pracovat podle výsledků tendru by se v lesích mělo od ledna 2012.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 % z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by pracovala na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu.
Protikorupční organizace Transparency International doporučila Lesům ČR, aby zakázku zadaly pouze firmě s nejlepší nabídkou na příslušné jednotce. Pokud vítěz odstoupí, měla byproběhnout nová soutěž na dané jednotce, ale již bez původního vítěze. Podle Svatopluka Sýkory však nelze vyloučit firmu z další soutěže jen proto, že předtím odstoupila z některé z jednotek. Podle Sýkory zákon naopak umožňuje zadat zakázku uchazečům až do třetího místa. Lesy ČR již dříve uvedly, že zakázku nabídnou druhému či třetímu v pořadí pouze za podmínky, že ale nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké.
Toto řešení na sporných jednotkách se však nezdá ani ministru zemědělství Petru Bendlovi. Ten momentálně nechává přezkoumat, jaké jsou jeho pravomoci v ovlivnění způsobu zadávání zakázek. „Když se naše řešení bude nelíbit panu ministrovi zemědělství, samozřejmě s tím budeme mnohem víc počítat, je to náš akcionář…“ poznamenal v rozhovoru pro Českou televizi SvatoplukSýkora. „Postup, který navrhuje Transparency International, zdržuje celý proces. Pokud soutěž na některé jednotce zrušíme, musíme vyhlásit jednací řízení bez uveřejnění na tu dobu, než se udělá nový tendr a než se znovu nesoutěží, to znamená další půlroční prodlevu,“ řekl dále Svatopluk Sýkora.
Za devět měsíců letošního roku dosáhl hrubý zisk Lesů ČR dosud nejvyšších 4,97 miliardy korun a za celý rok 2011 by podle Svatopluka Sýkory měl dosáhnout zhruba šesti miliard korun. „Jak naložit se zbytkem peněz, které zůstanou ležet na účtech, k tomu jsme se v debatě s ministrem zemědělství ještě nedostali. Pan ministr působí v úřadě velmi krátkou dobu, takže řešíme to nejaktuálnější, co je třeba,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce ředitel Lesů ČR.
Svatopluk Sýkora si v pořadu ČT také postěžoval, že v současnosti chybí napříč politickým spektrem jasné zadání týkající se Lesů ČR. „Opozice se současnou koalicí na nás nejsou úplně přesně dohodnuti,“ řekl. Opozice by ráda ve státním podniku nechala provést hloubkový audit, a to i v návaznosti na výroční zprávy BIS, v níž se námitky vůči Lesům ČR pravidelně opakují.
Podle Svatopluka Sýkory ale nemají Lesy ČR co skrývat. „Když nám někdo nařídí audit, nemáme s tím žádný problém. U nás probíhají i pravidelné kontroly NKÚ. Jen se nesmíme přeauditovat; za dobu působení ministra Fuksy ve funkci jsme dělali zhruba 10 auditů,“ prohlásil S. Sýkora v ČT.
31.10.2011 - Těžební zbytky by od Lesů ČR mohlo kupovat šest firem
Zpravodajství ČTK, 31.10.2011, Autor: Zdeněk Rychtera
V soutěži na prodej zbytků po těžbě dřeva od státního podniku Lesy České republiky (LČR) by mělo uspět šest firem. Jde o firmy, které státnímu podniku za klestí po těžbě nabídly nejvyšší ceny. Přehled nabídnutých cen čtených při otevírání obálek LČR zveřejnily na svém webu. Zbytky po těžbě se využívají jako obnovitelný zdroj energie a zájem o ně na trhu roste. Lesům ČR patří polovina lesů v zemi.
Mluvčí LČR Zbyněk Boublík pro ČTK uvedl, že v současné době se nabídky firem hodnotí a dosud zveřejněné údaje označil za předběžné. "Kontrola podaných návrhů nadále probíhá. Teprve po posouzení a vyhodnocení nabídek bude určen vítěz," uvedl mluvčí.
Soutěž je rozdělena na osm územních jednotek. Přihlásilo se do ní 24 subjektů, které daly celkem 58 nabídek. Pokud by se potvrdily předběžné výsledky podle nabídnutých nejvyšších cen, získaly by společnosti LESS & Biomass a Progles po dvou jednotkách. Po jedné jednotce by získaly společnosti HP Wood, Foresttrans, Lesní společnost Troneko a firma Dřevo-produkt SV.
Nabídnuté nejvyšší ceny na jednotlivých územních jednotkách se pohybují od 15,68 do 46 korun za metr krychlový těžebních zbytků. Vítězové získají kontrakt do konce roku 2020.
Jednotlivé části soutěže kopírují územní působnost osmi krajských organizačních jednotek podniku, a to krajského ředitelství Brno, Frýdek-Místek, Hradec Králové, Choceň, Liberec, Šumperk, Teplice a Zlín. Smlouvy by měly začít platit od 1. ledna 2012.
Smlouvy ve zbývajících pěti krajích LČR uzavřely postupně již od roku 2008. "Bylo to v době, kdy o těžební zbytky nebyl zájem. LČR to pomohlo snížit náklady na úklid klestu v lesích," uvedl dříve Boublík.
Vypsání tendrů na prodej dřevní biomasy LČR slíbily letos na jaře při vyhlášení obřího tendru na lesní práce a prodej dřeva po roce 2012. Tento tendr, jehož další průběh minulý týden pozastavil antimonopolní úřad, totiž využívání dřevního odpadu nezahrnuje.
30.10.2011 - Lesy ČR podaly ÚOHS rozklad proti pozastavení obřího tendru
Zpravodajství ČTK, 30.10.2011, Autor: ry
Státní podnik Lesy ČR (LČR) podal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozklad proti pozastavení obřího tendru na lesnické práce a prodej dřeva. Podle LČR antimonopolní úřad jedná protiprávně. Hlavní výhradu má podnik k tomu, že v rozhodnutí ÚOHS o zahájení správního řízení a vydání předběžného opatření není napsáno, na základě čeho se tak stalo. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora.
"Naši advokáti se byli podívat ve spisu v Brně na úřadě (ÚOHS). Ani ve spisu nic takového není. My si myslíme, že to úplně přesně není v souladu se zákonem. Dali jsme rozklad, že nemáme na co dát rozklad," řekl Sýkora. Předseda ÚOHS Petr Rafaj v ČT uvedl, že v případě pozastaveného tendru hrozí získání dominantního postavení na trhu a ovlivnění cen kulatiny.
Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Tímto systémem se ve státních lesích hospodaří od ledna letošního roku a podle LČR to je jeden z hlavních důvodů letošního výrazného růstu zisku. Za devět měsíců roku hrubý zisk podniku dosáhl dosud nejvyšších 4,97 miliardy korun a za celý rok 2011 by podle Sýkory měl být kolem šesti miliard korun. Loni měly LČR zisk 3,13 miliardy korun před zdaněním.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by pracovala na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu. Podle výsledku tendru se má ve státních lesích pracovat od ledna 2012.
Podle Sýkory sice stále pracují hodnotící komise, ale podnik podle rozhodnutí ÚOHS nesmí uzavírat smlouvy. Po vyhodnocení nabídek by se LČR měly obrátit na firmy, které na jednotlivých jednotkách podaly nejlepší cenové nabídky s návrhem na uzavření smlouvy. Původně LČR předpokládaly, že by smlouvy s vítězi tendrů mohly začít podepisovat od poloviny listopadu.
Protikorupční organizace Transparency International podniku doporučila, aby zakázku dal jen vítězi tendru na příslušné jednotce. Pokud vítěz odstoupí, měla by být nová soutěž, ale již bez původního vítěze. Podle Sýkory však nelze vyloučit firmu z další soutěže jen proto, že předtím odstoupila. Zákon o veřejných zakázkách to podle něj neumožňuje. Podle Sýkory zákon naopak umožňuje zadat zakázku uchazečům až do třetího místa. Již dříve LČR uvedly, že zakázku nabídnou druhému či třetímu v pořadí pouze za podmínky, že nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké.
27.10.2011 - Zrušení tendru lesů - žádná výhra
Hospodářské noviny, 27.10.2011, Autor: Petr Havel
Hned na počátku je třeba říci, že pozastavení tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) oznámené v úterý Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ještě zdaleka neznamená zrušení tendru - i když by si to mnozí přáli. Pokud by to ale tak skutečně dopadlo, měli by zastánci takového kroku také korektně říci, jaké to přinese důsledky. V prvé řadě by to znamenalo nevěrohodnost ÚOHS, který v průběhu tohoto roku tendr odsouhlasil, neboť neshledal žádné porušení zákona. Pokud by nyní došel k opačnému zjištění, je zřejmé, že se na verdikty této instituce nelze spolehnout.
Zrušení tendru by samozřejmě znamenalo obrovský chaos na tuzemském trhu těžby a zpracování dřeva. Do konce roku, kdy končí současné smlouvy, nelze totiž ani náhodou nové výběrové řízení stihnout, v úvahu tak přichází pouze jeho zrychlená varianta, která ovšem skrývá rozhodně větší korupční potenciál než stávající soutěž. Navíc jde o řešení dočasné, použitelné například při větrných kalamitách.
Skutečnost, že firmy nebudou mít jistotu zakázek, bohužel logicky dopadne na tisíce sociálně nejslabších občanů fyzicky zajišťujících práce v lesích, neboť nebude zřejmé, kdo, kde a jak dlouho bude těžit, a kdo tedy bude tyto práce zajišťovat. Předpokládat lze také nárůst cen dřeva, neboť nejistota na trhu zvýší okamžitou poptávku po této komoditě proto, aby se mohli zpracovatelé dřeva předzásobit. To ovšem sníží jejich konkurenceschopnost, a lze tak také očekávat růst dovozů levnějšího dřeva ze zahraničí, což neprospěje celkové obchodní bilanci.
Tedy - zrušit tendry není jednoduché. A navíc k tomu neexistují racionální důvody. A to ani za situace, kdy zhruba 75 procent zakázek LČR vyhrála největší tuzemská lesnicko-dřevařská společnost Less and Forest podnikatele Jana Mičánka. Je to totiž logické.
Málokdo ví, že skupina LESS nejenže dřevo těží, ale také z něj vyrábí finální výrobky, například okenní rámy, disponuje vlastní dopravou a těžební zbytky přeměňuje na energii v kogenerační jednotce na výrobu obnovitelných zdrojů energie. To znamená, že LESS vytváří nejvyšší přidanou hodnotu, dokáže vytěžené dřevo nejlépe zhodnotit, a tedy nabídnout LČR nejlepší cenu. Pokud se tomu někdo diví, měl by si přečíst v poučkách první lekci z ekonomiky.
Pokračovat by pak měl druhou kapitolou o monopolech. Výsledky tendru jsou totiž jeho kritiky interpretovány jako potvrzení „monopolizace“ tuzemského lesnictví. K tomu je třeba uvést, že v ČR se ročně těží zhruba 17 milionů kubíků dřeva, přičemž kapacita uvedené největší tuzemské firmy Less and Forest se pohybuje v horizontu dvou milionů kubíků. Považuje-li někdo dva miliony ze 17 za monopol, je zřejmě zbytečné vést s takovým člověkem seriózní ekonomickou diskusi.
Samozřejmě je možné podmínky tendrů LČR měnit, rezervy k možným a žádoucím změnám jistě existují. Stát by se tak ale mělo až od příštího tendru, který bude vyhlašován už napřesrok. Předpokladem k tomu je ale korektní věcná diskuse, a ne politické a lobbistické emoce a nepravdy.
Zrušení tendru by znamenalo obrovský chaos na tuzemském trhu těžby a zpracování dřeva. Do konce roku, kdy končí současné smlouvy, nelze totiž ani náhodou nové výběrové řízení stihnout.
26.10.2011 - Jan Mičánek věří v pokračování tendru
www.silvarium.cz, 26. 10.2011, autor Jan Příhoda
Majitel holdingu LESS Jan Mičánek v rozhovoru pro Silvarium.cz a časopis Lesnická práci uvedl, že nepředpokládá zrušení tendru, protože podle odborníků na soutěžní právo k tomu neexistuje jediný důvod. Firma LESS & FOREST je tak i nadále připravena podepsat smlouvy na objem zhruba 2 mil. m3 státního dříví.
Jan Příhoda, Lesnická práce: V den uskutečnění rozhovoru vydal ÚOHS překvapivou zprávu, že vydal předběžné opatření, jímž pozastavil tendr Lesů ČR od roku 2012. Co na toto rozhodnutí říkáte?
Jan Mičánek: Já to nemám na základě čeho komentovat. Při každém podobném řízení dochází na Úřad pro hospodářskou soutěž spousta námitek, stížností nebo podání, jimiž se úřad musí zabývat. V této chvíli to vidím tak, že ÚOHS získává předběžným opatřením čas k prověření tendru. Nic víc mě nenapadá především proto, že podle odborníků na soutěžní právo neexistuje jediný zákonný důvod pro úspěšné napadení tendru. Nepředpokládám tedy, že by vyústěním předběžného opatření ÚOHS mělo být jeho zrušení.
Pokud by došlo ke zrušení tendru, řešili byste vzniklou situaci soudně?
Nepodnikáme, abychom se soudili, ale v tomto případě bychom udělali výjimku.
Nepřipomíná vám současná situace rok 2007, kdy jste také poměrně výrazně uspěli ve výběrovém řízení Lesů ČR, následně ÚOHS vyslal jasný signál v podobě předběžného opatření a poté došlo k rezignaci managementu Lesů ČR a zrušení tendru?
To srovnání se přímo nabízí, situace je v mnoha ohledech velmi podobná. Firma LESS tehdy získala podobný podíl na trhu. Současně s tím došlo k obdobné situaci i na MZe, kde s probíhajícím tendrem nastupovalo nové vedení ministra Gandaloviče.
V jedné podstatné okolnosti se situace liší. V roce 2007 bylo jako argumentu využito kalamity Kyril a my jsme tento postup akceptovali, i když nebyl podle mého názoru úplně košer. Bylo totiž možné zrušit výběrová řízení pouze na jednotkách silně zasažených kalamitou.Tehdy jsem se na to díval spíše jako lesník, než jako podnikatel. Chápal jsem, že je potřeba soustředit všechny kapacity a síly na místa, která byla dramaticky postižena. Dnes ale nevidím žádný důvod, aby byl tendr zrušen.
Pravdou je, že i tenkrát jsme měli spoustu nabídek od velkých právních kanceláří, že nás budou zastupovat v případném sporu, který povedeme s Lesy ČR. Pravdou je i to, že po několika letech mi ministr Petr Gandalovič řekl, že z jeho aktuálního pohledu a stupně poznání by již zrušení tendru jako řešení tehdejší situace nikdy nezvolil.
V tendrech v roce 2007 jste hodlal zvládnout skoro 75 % zakázek. V těchto tendrech volíte jiný postup, proč?
Nepamatuji si podrobně situaci v roce 2007, ale my jsme tenkrát byli dohodnutí s desítkami firem na subdodávkách.Z dnešního pohledu to považuji za chybu. Svazovat konkurenci do této pozice by nebylo dobře z pohledu podnikatelského ani politického.
My nyní jednoznačně uvažujeme o variantě, kdy významnou část zakázek, kde se umístíme na prvním místě, nepodepíšeme. Bude záležet na LČR, jak budou následně postupovat, protože jsou z mnoha míst vyzýváni k tomu, aby v případě, že firma s nejvýhodnější nabídkou nepodepíše smlouvu, výběrové řízení opakovaly. A to přesto, že zákon dává možnost zadavateli nabídnout smlouvu druhému nebo třetímu v pořadí.
My jsme šli do výběrového řízení s jasným cílem udržet si pozici na trhu. V letošním roce činí objem naší zakázky zhruba 2 miliony kubíků státní zakázky a zhruba 1 milion kubíků dalšího dříví, které projde naší firmou.
Podáním nabídek na všechny jednotky jsme logicky chtěli zvýšit pravděpodobnost našeho úspěchu. Jenomže pokud máte jednokriteriální výběrové řízení s jediným kritériem cenou, potom je to absolutní ruleta. Záleží pouze na tom, jak zkalkulujete nabídky, jaký máte prostor a jakou marži hodláte obětovat na oltář státu z důvodu získání co nejlepší pozice.
Není ale náhodou, že jsme v pozici firmy, která podala nejvíce pro stát nejvýhodnějších nabídek. My máme mnohem více prvenství. Není to jen objem obchodu se dřevem, ale jsme největší firma v dopravě, určitě patříme mezi největší v produkci sazenic v ČR a jsme například největším výrobcem lepených polotovarů na výrobu oken v Evropě atd.
Hlavním důvodem našeho úspěchu je to, že odjakživa disponujeme kvalitním a postupně ještě kvalitnějším týmem lidí, kteří tvoří tuto firmu. To považuju za největší konkurenční výhodu, která se promítá do konkrétních věcí. Naše schopnost je tím jediným a zcela objektivním důvodem, proč jsme byli schopni zkalkulovat tolik úspěšných nabídek.
Pokud by došlo ke zrušení tendru, dokážete v jednoduchosti odhadnout dopady?
Nejsem národohospodář nebo ekonom, jsem lesník, takže nejsem asi ten pravý, kdo by měl na tuto otázku odpovídat.
Myslím si ale, že pokud dojde ke zrušení těchto tendrů, bude to mít velmi silný negativní dopad na mnoho věcí. Nebudu hodnotit politické náklady, které ponese ten, kdo tendr zruší. Určitě by došlo k obrovským ztrátám u lesnických firem, zabalí to další živnostníci, dojde k zavření mnoha dřevozpracujících firem, které dnes jedou „na hraně“ a stačí jen lehké postrčení a jsou pod vodou.
Děkuji za odpovědi (25. 11. 2011), Jan Příhoda
26.10.2011 - LČR se ohradily proti informacím AČMD
www.silvarium.cz, 26. 10. 2011
Státní podnik Lesy České republiky se ohradil proti tiskové zprávě Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, ze které je " čitelná pokračující snaha této asociace a jejího prezidenta Zdeňka Valného očerňovat a poškozovat státní podnik Lesy ČR šířením nepravdivých a lživých tvrzení, tentokrát o velkém dluhu společností holdingu LESS k podniku Lesy ČR"
Dluh podle AČMD souvisí s účastí společnosti LESS & FOREST ve veřejné zakázce na lesnické činnosti od roku 2012 a podáním nejlepších cenových nabídek na nadpoloviční část této veřejné zakázky.
Tisková zpráva Lesů ČR informaci popírá. "Tvrzení AČMD a pana Valného o existenci velkého dluhu LESS & FOREST k podniku Lesy ČR není pravda. Lesy ČR prohlašují, že společnost LESS & FOREST nemá k LČR žádné dluhy, nemá ani uzavřen splátkový kalendář ani prodlouženou lhůtu splatnosti faktur ani žádnou půjčku od LČR; není nijakým způsobem upřednostňována nebo zvýhodňována.
Na upřesnění uvádíme, že ani žádný z ostatních účastníků veřejné zakázky na lesnické činnosti od roku 2012, umístěných na prvních třech pořadích, nemá k LČR žádné dluhy a nebyl a není nijakým způsobem zvýhodňován či upřednostňován.
Přestože jsou tyto skutečnosti objektivními účetními fakty, šíří pan Valný vymyšlené a nepravdivé zprávy o existenci velkého dluhu jednoho z účastníků tendrů mezi novináře a členy Parlamentu, kteří se záležitostí dále zabývají.
Lesy ČR uplatní postupy právní obrany proti šíření nepravdivých, vymyšlených a zavádějících zpráv panem Valným," uzavírá tisková zpráva LČR.
26.10.2011 - Antimonopolní úřad pozastavil obří lesnické tendry
Mladá fronta DNES, 26.10.2011, Autor: Jaroslav Mašek
Antimonopolní úřad pozastavil obří tendr státního podniku Lesy ČR (LČR) na práce v lesích po roce 2012. Vydal takzvané předběžné opatření a LČR tak nemohou s vítězi uzavřít smlouvy.
Včera to bez bližších podrobností řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj. Firma proti vydání předběžného opatření podá rozklad.
ÚOHS údajně dostal dva podněty proti tendrům a na základě jednoho z nich zahájil správní řízení. Předběžné opatření antimonopolní úřad vydává pouze v případech, kdy má pochybnosti o správnosti postupu zadavatele. V čem tyto pochybnosti v případě Lesů ČR spočívají, Rafaj neupřesnil.
Tendry přitom státní podnik s antimonopolním úřadem vminulosti mnohokrát konzultoval a letos si k jejich vypisování přizval také organizaci Transparency International. „Netušíme, proti jakým podezřením ÚOHS se máme bránit,“ uvedl mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Podle něj je postup ÚOHS překvapující. Současný tendr vychází z loňského zadávacího řízení, které ÚOHS také zkoumal, a žádné chyby nenašel.
Situaci uklidňuje také David Ondráčka z Transparency International. „Je to normální proces. Neúspěšné firmy to napadly a ÚOHS musí dát předběžné opatření, aby situaci mohl řešit před podpisem smlouvy. Nic se neděje, musí se vyčkat, hlavně překotně nic nerušit,“ komentoval dění včera Ondráčka pro MF DNES. V zákulisí se hovoří o tom, že zrušení tendrů by mohlo sloužit jako záminka pro odvolání současného generálního ředitele LČR Svatopluka Sýkory. Ten nevyhovuje hlavně části ODS.
Kolem státního podniku v posledních letech probíhají permanentní politické tlaky a v minulosti se objevila podezření, že přes firmu tečou peníze do různých politických stran. Pro všechny je lákavé mít „svého člověka“ v čele podniku s miliardovými zisky.
Aktuálně se na stranu největších odpůrců tendru staví strana Věci veřejné a ČSSD. Rozhodnutí ÚOHS o pozastavení tendru uvítal předseda Asociace krajů a stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD), který soutěž kritizoval a varoval před údajnou monopolizací a netransparentností. „Znovu žádám v této souvislosti premiéra Petra Nečase a ministra Petra Bendla o audit Lesů ČR,“ uvedl Hašek.
Tendry vycházejí ze studií, které ukázaly způsob jejich nastavení jako nejvýnosnější pro stát. LČR jsou v poslední době pod tlakem a snaží se vykazovat nejvyšší zisky v historii. „Otvírání obálek naznačuje, že výsledek je jednoznačně pozitivní pro LČR, tím pádem i pro stát,“ řekl před časem MF DNES Sýkora. Nejlepší podmínky ve většině tendrů nabídla firma LESS Jana Mičánka.
26.10.2011 - Lesní tendr rozkymácel židli šéfa Lesů
Hospodářské noviny, 26.10.2011, Autor: Zuzana Kubátová
Mnohamiliardovou soutěž pozastavil antimonopolní úřad Nové smlouvy zvyšují profit Lesů, ohrožují ale část dodavatelů
Do sporu o způsob, jak státní Lesy České republiky rozdělují mnohamiliardové zakázky obchodním partnerům, vstoupil včera Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Předběžným opatřením pozastavil nedávno uzavřený tendr na lesnické práce a prodej dřeva v příštích pěti letech. Oslabil tak pozici šéfa Lesů Svatopluka Sýkory.
V tendru jde o zakázky v objemu několika desítek miliard korun, z nichž nejvíce - zhruba tři čtvrtiny - získala největší soukromá firma v oboru - LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Pětiletý tendr se však nelíbí premiérovi Petru Nečasovi, který nedávno odvolal z postu ministra zemědělství Ivana Fuksu mimo jiné i kvůli němu.
Teď může na řadu přijít i Sýkora, o jehož setrvání ve funkci se podle informací HN vede debata v nejvyšších patrech české politiky. Tendr, který Sýkora vyhlásil, totiž nevyhovuje řadě dřevařských firem, z nichž některé mají dobré politické kontakty. Například v západočeské LST Trhanov se údajně angažuje zbrojař a přítel ministra financí Miroslav Háva, v jižních Čechách zase oboru dominuje vlivný politik ODS Pavel Dlouhý.
Tendr, který Lesy vyhlásily s požehnáním nedávno odvolaného ministra Fuksy, znamená přelom v dosavadní praxi. V minulých letech Lesy prodávaly dřevo vytěžené soukromými firmami prostřednictvím překupnických firem. Od loňska testují nový systém: dřevo prodávají sami těžaři. Na tom je postaven i pětiletý tendr. Jak předchozí postup, tak nový systém rozdělování dřevařských zakázek má kritiky. S organizováním tendrů mají Lesy léta problém. Nový způsob měl spory o dřevařské zakázky ukončit. Pro stát má jednu nespornou výhodu: výrazně zvyšuje zisky Lesů, ovšem za cenu velmi tvrdých podmínek pro obchodní partnery. „Vyhovět jim dokážou jen silní hráči, zřejmě i proto tolik zakázek vyhrál LESS & FOREST, který je největší v oboru, má kromě těžby a pěstebních prací i vlastní zpracování dřeva a dopravu, takže je schopen srazit náklady tak nízko a nabídnout Lesům tak dobré ceny, jako málokdo z konkurentů,“ říká zemědělský analytik Petr Havel.
Lesy vydělávaly v předchozích třech letech stovky milionů korun ročně. Ještě v roce 2009 činil jejich čistý zisk něco přes půl miliardy. Loni, když nový systém firma zkoušela na polovině svého území, vyšplhal profit na 2,5 miliardy. A letos, když se nový typ smluv uplatňuje už téměř v celých Lesích, čeká firma zisk mezi šesti až sedmi miliardami korun. „Zisk, který dříve zůstával u dodavatelů, se z velké části přesunul k Lesům,“ říká Havel. Je logické, že se proti novému systému zvedla vlna odporu. Nejhlasitějším kritikem nových tendrů je Zdeněk Valný z Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů (AČMD), sdružující hlavně menší a střední pily. Valný tvrdí, že Lesy diskriminují menší hráče. Obává se, že se malé pily, které dřevo netěží, pouze nakupují, nedostanou ke dřevu a tím pádem ani k zakázkám. „Čekali jsme problémy s názorem ÚOHS, který by mohl vést až ke zrušení tendru,“ říká Valný. Antimonopolní úřad tyto obavy zjevně sdílí.
„Vidíme riziko vzniku dominantního hráče, který ovládne trh s dřevem a bude rozhodovat, která z tuzemských pil přežije a která ne,“ potvrzuje šéf ÚOHS Petr Rafaj. Obavy některých firem, že budou z trhu vyšachovány, jsou oprávněné: „V dřevařském průmyslu je velký přebytek kapacit nad zakázkami, jen kapacita malých pil asi o 30 procent převyšuje potřeby trhu. Je jasné, že z kola někdo časem vypadnout musí,“ říká Havel. Zdůrazňuje ale, že lídr trhu Mičánek na něm drží stále vcelku malý podíl: „Ze 17 milionů tun dřeva, jež se u nás ročně zpracuje, má LESS & FOREST kapacitu sotva na dva miliony.“
Pnutí kolem dřevařského trhu přiživují i politici. Jak se k tendru -jedné z klíčových otázek svého resortu - staví nový ministr zemědělství Petr Bedl, není jasné: „Názor na něj sice mám, počkám ale s jeho zveřejněním až po uzavření rozkladu na ÚOHS,“ sdělil ministr HN. Podobně nejasný je jeho vztah k Sýkorovi: „Mám s ním krátkou zkušenost a nemůžu se na něj dívat zatím jinak než jen skrze probíhající tendr.“ Sýkorovy vyhlídky jsou tak víc než nejisté.
***
Problémový tendr na lesní práce v číslech
6,96 mld. korun měl být zisk Lesů ČR (tedy rozdíl mezi cenou služeb, které LČR od lesnických firem nakupují, a cenou dříví, kterou naopak těžaři státnímu podniku platí) z tendru v roce 2012. V roce 2011 to bylo 6,43 miliardy korun.
1503 nabídek bylo ve druhém kole celkem podáno. Vychází tak 13 nabídek na jednu územní jednotku.
117 Na tolik smluvních územních jednotek bylo rozděleno území Lesů ČR. Soutěží se o každou z nich zvlášť.
V 75 % ze 117 územních jednotek podala nejvyšší nabídku firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Stala se tak jasným vítězem tendru.
1441 Kč/m3 činila průměrná cena za dřevo nabídnutá účastníky tendru, kteří se umístili na 1. místě.
56 zájemců podalo nabídku ve druhém kole.
5 let na takovou dobu je vypsán tendr.
90 procent území Lesů se stalo součástí tendru. Zbytek je vyhrazen k samostatné soutěži malým firmám.
Jak šel čas s lesním tendrem
5. února 2010 Lesy ČR zahájily tendr na prodej dřeva a lesní práce za 15,83 miliardy korun. Soutěž se měla týkat let 2011 až 2020, práce by probíhaly na 108 územních jednotkách.
1. března 2010 Antimonopolní úřad tendr pozastavil. Důvodem byla kritéria, kterými chtěly Lesy ČR zúžit počet uchazečů.
16. dubna 2010 Poslanecká sněmovna vyzvala vládu, aby tendr zrušila. Důvodem mělo být, že tendr poškozuje malé a střední firmy.
17. května 2010 Lesy ČR obří tendr zrušily. 27. září 2010 Lesy ČR vyhlásily tendr na prodej dřeva a lesní práce prozatímně jen na rok 2011.
29. dubna 2011 Lesy ČR zahájily tendr na lesní práce od roku 2012, na pět let. 6. října 2011 jednoznačným vítězem tendru se stala společnost Less & Forest.
Její nabídky se umístily na první místě v 88 ze 117 územních jednotek. 25. října 2011 ÚOHS tendr předběžným rozhodnutím pozastavil.
25.10.2011 - ÚOHS pozastavil obří výběrové řízení Lesů ČR
ČRo 1 - Radiožurnál, 25.10.2011, Pořad: Ozvěny dne
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pozastavil obří výběrové řízení státního podniku Lesy České republiky na lesnické práce po roce 2012 bez toho, že by uvedl podrobnosti. Vedení firmy tvrdí, že netuší, co k tomuto rozhodnutí vedlo, protože antimonopolní úřad už dřív zkoumal zadávací řízení tendru a žádná pochybení nenašel. Ekologové a zástupci menších dřevozpracujících firem ale dlouhodobě upozorňují, že tendr je prý zmanipulovaný a výhodný pouze pro některé velké společnosti. Těm menším proto v krajním případě hrozí prý i likvidace. Mluvit o tom budu s Martinem Maříkem z týdeníku Ekonom. Dobrý den.
Martin MAŘÍK, týdeník Ekonom
Pěkný den.
VS: Pane Maříku, antimonopolní úřad tedy zatím neupřesnil, proč pozastavil tendr. Máte nějakou teorii?
MM: Mám samozřejmě teorii a ta je už praxí ověřená. Vždycky když se mění ministr zemědělství, tak se něco hýbe i s těmi takzvanými lesními tendry. Čili je to určitě přímý důsledek toho, že premiér Nečas vyměnil Ivana Fuksu za Petra Bendla a jistě to nemá Petr Bendl z své hlavy, protože se nestačil seznámit s celou tou problematikou. A předpokládám, že to je tedy tlak premiéra Nečase.
VS: Dá se předpokládat, že Petr Bendl ten tendr zruší? On se ostatně vyjadřoval i v tom směru, že si ho chce velice bedlivě prohlédnout, prověřit.
MM: Předpokládat se dá v Česku všechno. Tady se ruší různé tendry, naposledy třeba i ekotendr. I když formálně ještě zrušen není, tak už na zrušení je. Čili určitě se to může stát. Stalo se to už i v minulosti s lesními tendry, že i po vyhlášení výsledků byly zrušeny. Čili možné je všechno.
VS: A myslíte si, pane Maříku, že ten tendr, že to výběrové řízení je v pořádku, nebo je něco pravdy na kritice ekologů a také menších firem, že je to výběrové řízení spíš zmanipulované ve prospěch velkých firem?
MM: Já nemám žádné iluze o obřím podniku Lesy ČR, na druhou stranu nemám naprosto žádné ani, řekněme, indicie, nějaké opodstatněné o tom, že by tento tendr byl nějak zmanipulován. Je samozřejmě dobře, že Hnutí Duha a vůbec ekologové jaksi dohlížejí na životní prostředí v lesích, ale myslím, že by měli jaksi dohlížet celkově. To se netýká jenom státních lesů samozřejmě. A ty malé firmy, jejich přísun surovin i přísun dřeva, to je, myslím, dostatečně ošetřeno vyčleněním určité části dřeva speciálně pro ně.
VS: Nejvýhodnější nabídku cenovou podala, to se ví, firma LESS & FOREST podnikatele Mičánka. Myslíte si, i když tato firma sama připouští, že nezvládne hospodařit na celé té ploše, protože zvítězila na velké většině těch soutěžených pozemků, že by mohla získat nepřístojný vliv na hospodaření ve státních lesích, nebo nepřiměřený?
MM: Tak je to největší firma ve svém oboru. Mohlo by mít jistou logiku, kdyby tedy měla nejvíce zakázek. Je pravda, že pan Jan Mičánek už řekl, že by si mohl takzvaně podepsat tak sotva pětinu těch vysoutěžených jednotek. Pokud ale máme třeba kuloární informace, tak si nemyslím, že by kritika premiéra Nečase byla namířena proti této firmě. On se údajně nechal slyšet, že v uvozovkách jaksi tendr byl vypsán pro pana Hávu, jak známo pan Háva je zbrojař, řekněme přítel ...
VS: Známý pana Kalouska.
MM: Přesně tak. Čili já si nemyslím, že tady jde o firmu LESS & FOREST.
25.10.2011 - Jan Mičánek: Místo aby nás chválili, stále slyším jen řeči o monopolu
E15, 25.10.2011, Rubrika: Rozhovor, Autor: Dušan Kütner
LESS & FOREST podal nejlepší nabídku ve velkém tendru Lesů ČR na třech čtvrtinách územních jednotek. „Nyní slyším z různých stran, že je to celé špatně. Samozřejmě, že je to špatně. Kdybychom věděli, že v takové míře uspějeme, takto natvrdo bychom zakázky asi nekalkulovali,“ říká majitel a šéf holdingu LESS Jan Mičánek. Jeho firma stejně podepíše jen tolik zakázek, na kolik má kapacity, tedy podobně jako loni.
* E15: Druhý nejvyšší počet nejlepších nabídek od jedné firmy činí pouhých šest. Čím si tento odstup vysvětlujete?
To se nestalo poprvé. Dali jsme nejlepší nabídky na 76 procentech jednotek už v roce 2007 (při tříletém tendru) a naši kolegové z LST Trhanov a Českých dřevařských závodů to zopakovali v malých tendrech na letošní rok, neboť také dosáhli vysokého počtu nejlepších nabídek.
* E15: Ale podepsali vždy jen část té zakázky.
To je logické. Představte si, že máte dobrou, relativně malou lesnickou firmu a chcete získat státní zakázku. A máte kapacitu na jednu z celkových 117 jednotek. Nebudete riskovat, že dáte jednu nabídku na jednu zakázku, kterou chcete. Pravděpodobnost, že uspějte, i když budete opravdu dobrý, je asi dvacetiprocentní. Takže dáte nabídky na pět zakázek, abyste získal tu jednu. Jenže pokud jste opravdu dobrý, máte nízké náklady, umíte dobře prodávat své služby a dosahujete dobrých cen na trhu se dřevem, může se ukázat – protože je to absolutní ruleta – že jste dal nejlepší nabídku u všech pěti zakázek. Firmu ale máte pořád stejně velkou, tak podepíšete jen jednu. Zákon s tím také počítá, umožňuje zadavateli nabídnout zakázku druhému nebo třetímu v pořadí. A když se to nepodepíše s nimi, řízení se zruší a vyhlásí znovu. Nechápu, proč se všichni tak diví. My jsme do toho šli s cílem udržet si pozici na trhu přecenili jsme své soupeře. Tím nastala tato situace.
* E15: Podepíšete smlouvy na všech 88 jednotkách?
Ne, vždyť je to pět milionů kubíků dřeva ročně. Teoreticky by to sice šlo, mohli bychom vsadit na to, že získáme jako subdodavatele naše kolegy, kteří neuspěli. Ale to by museli dělat za naše ceny. A to je zásadní problém, protože my jsme do toho šli natvrdo a každému se to bude za naše ceny dělat špatně. Troufám si říct, že nikdo z našich konkurentů nemá takovou kombinaci počínaje sazenicemi přes kapacity v pěstební a těžební činnosti až po dopravu. Není v tom nic tajemného. Nikdy jsme nikomu nepřeprodávali zakázky, jak se nyní ozývá. To je absurdní. Představte si, že bychom to dělali. Za námi je dvacet třicet firem a představa, že budou všechny potichu a že se to nikde nezveřejní, je nesmysl.
* E15: U kolika jednotek byste mohli podepsat smlouvy?
Letos pro stát děláme dva miliony kubíků dřeva. V závislosti na vývoji říkám pracovně, že plus minus by to bylo něco podobného, jako máme letos. Na to máme kapacity, z takového množství umíme dřevo dobře prodat. Neměli bychom mít velké oči.
Nikdo nás nepochválí
* E15: Podle Transparency International se v souvislosti s počty nejlepších nabídek nepodařilo zamezit monopolizaci a dochází ke koncentraci trhu, tedy pokud byste podepsali 88 smluv...
Ale my je nepodepíšeme. Naše pozice na trhu zůstává stejná.
* E15: Podle odhadů téže organizace jsou ceny vašich nabídek v průměru o 10 až 15 procent vyšší než u druhých v pořadí. Odpovídá tento odhad?
Nevím přesně, ale nevylučuji to. Ale nevidím v tom problém. Jestli ho vidí Transparency International...
* E15: Asi se snaží přijít na to, čím jste uspěli.
Cenou. Ta je poskládaná z desítek, možná stovek různých položek. Málokdo si uvědomuje, že pokud to takto proběhne, všichni ostatní budou mít daleko lepší zakázku než my. Protože jen my to budeme mít za ostré ceny, všichni ostatní je budou mít za lepší. Místo aby nás všichni chválili a říkali: Mičánku, to jste dobří, pro stát jste něco udělali, protože zaplatíte zdaleka nejvíce ze všech, všichni mi říkají: No co jsi to provedl, takovou nehezkou věc, monopol, koncentrace trhu... Neslyším žádné pozitivní slovo. Přitom na základě našich nabídek český stát dostane o 10 až 15 procent za dřevo více, než kdybychom to neudělali. A nikdo mě nechválí, nevím proč.
* E15: Jak to, že můžete nabídnout o tolik vyšší cenu?
Je to tím, že ostatní to neumějí. Samozřejmě, že profitujeme také z objemu. V obchodu se dřevem je to velmi důležité. Když budete mít 10 tisíc kubíků dřeva, můžete být génius, a nikdy nedosáhnete cen, jakých dosáhneme my. Protože ceny vznikají jednáním s odběrateli. A pokud jste jako my orientovaní na velké zpracovatele – což je páteř trhu, na kterém pět největších firem zpracovává padesát šedesát procent všeho dřeva v Česku – vaše pozice nikdy nebude taková jako firmy s malým objemem. Hlavní je ale znalost problematiky a zkušenost lidí. Obchod se dřevem je více kumšt než práce. To je jako šachy. Je to hra, musíte dokázat odhadnout lépe než ostatní strukturu poptávky. Nevypadá to tak, ale je velice těžké zařídit, abyste strom rozřezal správně. Každý strom je jiný. Můžete se trefit úplně ideálně a rozřežete jej tak, že všechno dřevo ze stromu prodáte nejlépe, jak to jde. Anebo ne. Klíčová je také doprava. V ceně dřeva se projevuje v desítkách procent. Rozhodnout se, odkud dřevo dodáte, z jakého místa, v jakém čase, v jakém objemu, to je velký kumšt.
Všude se krade
* E15: Lesy ČR i ministerstvo začaly mluvit o zvýšení požadavků na ochranu proti krádežím dřeva. Lze tomu zabránit?
V Česku se krade všude. Je to strašné, ale je to fakt. A je dobré vést debatu na tomto pozadí. Nikdy jsem nepochopil, jestli Lesy ČR, když mluví o krádežích, mluví o tom, co lidi kradou nám, protože jsme letos měli desítky případů, kdy nám ukradli dřevo. Dokonce jsme přistihli i lidi z Polska. Nejsme schopni s tím nic dělat, policie to neřeší, pro ně je to malý problém. Ani nevím, jestli letos někdy někde někoho chytili, takže to odepíšeme.
* E15: Lesy ČR měly na mysli případy, kdy jim kradli dřevo smluvní partneři...
To je pro mě směšná představa. Tato firma zaměstnává asi 160 hajných. Ti by museli krást to dřevo, nikdo jiný ve struktuře firmy by to nemohl udělat. Představte si, že si svolám 160 mužů a řeknu jim: Letos musíte vyrazit do lesa a ukrást pro mě nějaké dřevo, protože paní Mičánková má málo peněz. Já si to představit neumím. To je nesmyslná představa. Individuální případy nevylučuji. Ale nevěřím, že by se to dělo masově. Ukrást dřevo není jednoduché, na to je třeba vždy více lidí. Natož je pak prodat. I na pile musí projít účetnictvím, musí se vytvořit nějaké černé fondy... to jsou všechno trestné činy.
* E15: Podle šéfa dozorčí rady Lesů ČR Miroslava Zámečníka registruje rada pouze jeden větší případ, kdy jim smluvní firma způsobila škodu asi osm milionů korun...
Osm milionů korun? To je osm tisíc kubíků, děleno třiceti – to je v nákladních autech. To bych chtěl vidět. O tomto případu nevím. Ano, může nastat, že nedojde k fyzické krádeži, ale administrativně mimo les. Ale nevím, jak to provést.
* E15: Požadavky na vyšší ochranu před krádežemi ba i součástí smluv, například povinné GPS v harvestorech, možnost stahování a kontroly dat z harvestorů a další. Promítly se tyto požadavky do výše vašich nabídek?
Smlouva, která je součástí výběrového řízení, je pro nás v mnoha směrech velmi problematická. Věcí, které jsou tam špatně, je velmi mnoho. Jsem přesvědčen, a nejsem sám, viděla to i spousta právníků, že je to zneužití dominance na trhu. Říkají: Tak ji nepodepisujte. Ale my nemáme možnost smlouvu odmítnout. Nemůžu říct 1500 zaměstnancům, že se mi to nelíbí a končíme. Máme v tom také investováno spoustu peněz. Některá technická opatření jsou neproveditelná. Třeba harvestory. Ptali jsme se na to a v celém Česku jsou prý jen čtyři stroje, které umožňují vytahovat data z jejich počítače. Pokud by na tom Lesy ČR trvaly, nevím, jak by se to řešilo. Jestli vyměnit celý strojový park – ale harvestorů jsou tady stovky – nebo jen technické úpravy těch strojů. Nebráníme se tomu, ale museli bychom do toho investovat, vyměnit celý hardware, přičemž u některých strojů to možná ani nejde. Ve smlouvách jsou věci, které zavání dodatečnými náklady, a my nevíme, jaké budou.
* E15: Co se vám na smlouvách ještě nelíbí?
Smlouva nás diskriminuje v mnoha věcech. Někdy to jsou i jen technické detaily, pro laika obtížně hodnotitelné. Je tam spousta drobných ustanovení, většinou sankcionovaných, která kdyby se měla zcela dodržovat, přestává v situaci řešitelné zdravým rozumem zdravý rozum platit, protože smlouva říká něco jiného. Kumulací těch problémů se dostáváme do situací, kdy je smlouva v podstatě neplnitelná, a to z obou stran. Z minulosti si přitom nepamatuji, že by krádeže dřeva byly nějakým problémem. A letos všichni zúčastnění, především ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora, bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa, Zámečník, to opakují stále dokola. Protože je to – já si to tak vykládám – podle nich mediálně správné.
Jestli zná Zámečník případ osmi tisíc kubíků, nevylučuji to, ale pochybuji, že by se o tom v branži vědělo. Ale pak je to administrativní krádež. To není tak, že by někdo naběhl do lesa a ukradl dřevo tam. V tom případě jsou technická opatření na nic a GPS na harvestoru tomu nezabrání.
* E15: Velkým tématem bylo letos zaměstnávání cizinců. V té souvislosti se zmiňovalo jméno agentury Affumicata a také skupiny LESS...
Na to jsem velice naštvaný. České lesnictví bylo vždy závislé na gastarbeitrech. Celá ta léta, co to dělám, si nepamatuji dobu, kdy by bylo možné zajistit práce v lesích pouze českými pracovníky. To není žádná výjimka, v Rakousku v pěstební činnosti také žádného Rakušana nenajdete. Když potřebujeme 700 lidí na zalesňování u hranic v Krušných horách, musíme je někde najít a dovézt je tam. Pokud se agentury nabídly, že takové lidi seženou a dovezou, podepsali jsme s nimi smlouvu. Ale to nejsme jenom my. Všechny lesnické firmy zaměstnávají zahraniční pracovníky.
* E15: Spíše jde o to, že v některých případech byly podmínky těch pracovníků velmi nedůstojné, podle aktivistů až na hranici otrocké práce. Máte možnost to kontrolovat?
Ne. Jak to máme kontrolovat? Můžeme si zkontrolovat odvedenou práci, to je podklad pro fakturaci. Agentura nám to vyfakturuje, my zaplatíme. Agentura nedá těm lidem nic. Pokud neumím vietnamsky, nedozvím se to. Agentura je cizí subjekt, s nímž obchodujeme stejně jako se stovkami dalších firem. Bylo tady tolik novinářů, právníků, a já jim vždy říkal: Poraďte, co máme dělat? Nikdo nám neporadil.
* E15: Změnit agenturu?
To jsme udělali. Ale oni se přesunou, založí novou firmu a jak máte zjišťovat, co jsou zač? Musel bych zaměstnávat detektivní agentury nebo lidi, kteří to budou zjišťovat. To je nesmysl. Ať nejdou po nás, ale po nich. Pokud chce stát do toho nějak zasahovat, tak se musí obracet na agentury, jichž se to týká. Nechápu, jak je možné, že na trhu stále existují. Tak ať jim seberou oprávnění, ať fyzickým osobám, kterých se to týká, zakážou působení v oboru. Ale to přece není naše role. Je spousta agentur, které jsou bezvadné, spolupracujeme s nimi třeba 15 let a nikdy se nic takového nestalo. Pokud je to trestný čin, tak ať se v tom někdo činí. My nejsme policie ani soud.
Babiše v oboru vítám
* E15: V posledním roce vstoupil do lesnictví Andrej Babiš, koupil Wotan a kupuje Uniles. Je to dobrá, nebo špatná zpráva pro vás a pro obor?
Myslím, že je to dobře. Je jedním z mála lidí, kteří skutečně podnikají, mají firmy, něco vyrábějí a pak prodávají. To je blízké mému pohledu na svět. Dělá totéž co já, také jsem za dobu, co podnikáme, koupil asi 13 firem. Nemůžu se s ním ve velikosti srovnávat, ale to, že se rozhodl vstoupit do lesnictví, mi v jeho případě přijde logické. Je tam spousta synergií. I my děláme hodně zemědělských věcí, máme včelařský podnik, zabýváme se rybami či výrobou ovocných pálenek. Mě to nijak nepřekvapilo.
* E15: Neoslovil vás s nějakou nabídkou na spolupráci či přímo koexistenci?
Ano i ne. Oslovil letos mnoho firem v oboru, zda by bylo možno jednat o nějaké investici, jinými slovy, že by nás koupil nebo část firmy. Nic jiného.
* E15: Jak ta jednání dopadla?
Nijak. Nic jsme nepodepsali.
***
25.10.2011 - Antimonopolní úřad pozastavil tendr Lesů ČR
Antimonopolní úřad vydal předběžné opatření. Dnes to bez bližších podrobností řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Lesy ČR tak nemohou s vítězi uzavřít smlouvy. ÚOHS dostal dva podněty. Na základě jednoho z nich zahájil správní řízení. Vydal i předběžné opatření. ÚOHS předběžná opatření vydává pouze v případech, kdy má pochybnosti o správnosti postupu zadavatele. V čem tyto pochybnosti v případě Lesů ČR spočívají, Petr Rafaj neupřesnil.
Nejvíce nejvýhodnějších nabídek podala společnost LESS & FOREST. Ze 117 SÚJ podal LESS & FOREST nejvýhodnější nabídku na 88 jednotkách. Podle neověřených informací ale zatím nedošlo ze strany Lesů ČR k vyhodnocení nabídek. LESS & FOREST již krátce po zveřejnění nabídek uvedl, že hodlá podepsat smlouvy pouze na části jednotek, v závislosti na kapacitě firmy.
Předseda představenstva holdingu LESS Jan Mičánek se domnívá, že žádný zákonný důvod pro zrušení tendru neexistuje. V pozastavení vidí spíše lhůtu na přezkoumání.
Stanovisko státního podniku Lesy ČR
Lesy ČR podle vyjádření jejich tiskového mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka rozhodnutí antimonopolního úřadu překvapilo. Tendr podle jeho slov vychází ze zadávacího řízení pro rok 2011, na kterém úřad neshledal nic nezákonného. „S ohledem na to, že Lesy ČR jsou přesvědčeny o souladnosti zadávacího řízení 2012 plus se zákonem, se Lesy ČR na úřad obrátily s podáním, jímž ho upozorňují na nezákonnost jeho postupu s tím, že žádají okamžité sjednání nápravy,“ řekl Zbyněk Boublík České televizi s tím, že proti předběžnému opatření připravují rozklad.
Situace začíná nápadně připomínat přelom roků 2006/2007, kdy ve výběrovém řízení Lesů ČR, které vypsal management Františka Koníčka, uspěla firma LESS&FOREST (nejvýhodnější nabídku podala na cca 75 % jednotek).
7. února 2007 ÚOHS vydal předběžné opatření ve správním řízení vedeném s Lesy ČR v němž UOHS získal pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem a vydal předběžné opatření.
8. února 2007 odstoupil generální ředitel Lesů ČR František Koníček a následně i jeho mnagement.
9. února 2007 byl do funkce uveden nový generální ředitel – Jiří Holický.
8. března 2007 Lesy ČR rozhodly o zrušení zakázky vyhlášené na komplexní lesnické činnosti pro rok 2007 na celém spravovaném území. Zdůvodněním byla větrná smršť, která způsobila výraznou změnu předmětu a podmínek plnění zakázky.
red.
25.10.2011 - Antimonopolní úřad pozastavil lesní supertendr
ct24.cz, 25.10.2011, Autor: duk
Antimonopolní úřad předběžným opatřením pozastavil obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012. Lesy ČR tak nemohou s vítězi uzavřít smlouvy. Pochybnosti o průběhu a výsledcích tendru mělo před časem i ministerstvo zemědělství. Naopak Transparency International tvrdí, že byl v pořádku a "v souladu s nejlepší praxí". Lesy ČR dnešní rozhodnutí úřadu považují za neoprávněné.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil správní řízení na základě obdržených podnětů. "Obdrželi jsme několik podnětů od soutěžitelů i od veřejnosti, které se pozastavovaly nad právní správností průběhu této veřejné zakázky, těchto tendrů. Poukazovaly na nebezpečí korupce, na nebezpečí postupu, který bude mít vliv na budoucnost Lesů ČR," uvedl předseda úřadu Petr Rafaj.
Vydal i předběžné opatření. Úřad předběžná opatření vydává pouze v případech, kdy má pochybnosti o správnosti postupu zadavatele. Podle Rafaje se v případě Lesů ČR obává, aby státní podnik nepodnikl kroky, které by už byly nevratné. "Věci pečlivě prověříme a poté k tomu vydáme rozhodnutí," dodal Rafaj.
Lesy ČR rozhodnutí antimonopolního úřadu překvapilo
Tendr podle mluvčího státního podniku Zbyňka Boublíka vychází ze zadávacího řízení pro rok 2011, na kterém úřad neshledal nic nezákonného. "S ohledem na to, že Lesy ČR jsou přesvědčeny o souladnosti zadávacího řízení 2012 plus se zákonem, se Lesy ČR na úřad obrátily s podáním, jímž ho upozorňují na nezákonnost jeho postupu s tím, že žádají okamžité sjednání nápravy," řekl Boublík České televizi a dodal, že proti předběžnému opatření připravují rozklad. Pokud státní podnik dostane možnost vysvětlit tendr antimonopolnímu úřadu, k žádnému zdržení lesních prací podle něj nedojde.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST pracoval na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu.
TI považuje tendr za bezproblémový, přizvukuje jí i vítěz
Předseda představenstva holdingu LESS Jan Mičánek se domnívá, že žádný zákonný důvod pro zrušení tendru neexistuje. "Myslím si - ale to je skutečně moje domněnka, která z ničeho nevychází - že to je jenom z jejich strany lhůta na přezkoumání té věci," uvedl Mičánek. Věří, že pozastavení tendru bude třeba jen otázkou týdne.
Tendr si chválí i Transparency International, která na jeho přípravě spolupracovala. "Celkově si myslím, že tendr byl připraven nediskriminačně a v souladu s nejlepší praxí," míní zástupce Transparency International David Ondráčka.
Bendl naopak zvedá varovný ukazovák
Ministr zemědělství Petr Bendl ovšem již dříve uvedl, že se mu nelíbí masivní vítězství jedné firmy, která zároveň prohlašuje, že na všechny vysoutěžené práce sama nestačí a bude potřebovat subdodavatele. "To je jedna z věcí, nad kterou zvedám prst, a určitě se o tom budu bavit s panem premiérem, jak on to vidí, do jaké míry má ministerstvo zemědělství takovouto věc podpořit, či nikoliv," zdůraznil již před časem v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Bendl. Ministr nyní čeká na vyjádření expertů, kteří tendr a jeho výsledky vyhodnotí. Očekává se, že s rozhodnutím přijde ještě tento týden.
Bendlovi se však nezamlouvá to, že antimonopolní úřad svůj krok nezdůvodnil: "Rozhodnutí ÚOHS respektujeme zcela v souladu se zákonem. Co nás trochu trápí, je, že v tom nařízení není napsáno nic k důvodům toho pozastavení. Proto já jsem zvědav, jaké ty důvody ve skutečnosti jsou, a jsem zvědavý, jak je lesy budou případně vyvracet." Ministerstvo má nyní podle něj 15 dní na to, aby zvážilo, jak bude postupovat dál.
Rozhodnutí antimonopolního úřadu o pozastavení tendru uvítal předseda Asociace krajů a stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD) s tím, že soutěž kritizoval a varoval před údajnou monopolizací a netransparentností. "Znovu žádám v této souvislosti premiéra Petra Nečase a ministra Petra Bendla k auditu Lesů ČR a k znovuotevření debaty o tzv. Dřevěné knize za účasti odborné veřejnosti i opozice," uvedl.
Zprávu o pozastavení tendru uvítaly také vládní Věci veřejné. Vládní strana dlouhodobě kritizuje koncepci hospodaření ve státních lesích, známou jako Dřevěná kniha, která vznikla na ministerstvu zemědělství v době, kdy jej vedl Ivan Fuksa (ODS). "Koncepce Dřevěné knihy vedla k monopolizaci těžby a prodeje dřeva, na což jsem nejen já dávno upozorňovala a což se jasně potvrdilo výsledkem výběrového řízení. Aby téměř 80 procent územních jednotek obhospodařovala jediná firma? To je nevídané," uvedla místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová.
Hnutí Duha: Předběžné opatření otevírá další prostor pro korupci
K předběžnému opatření se staví překvapivě krticky i ekologické Hnutí Duha. Právě ono přitom patřilo ke kritikům lesního supertendru. Ekologové se ale nyní obávají, že když nebudou moci Lesy ČR podepsat řádné smlouvy s vítězi tendru, otevře se prostor pro korupci. "Když ty smlouvy nebudou, tak budou Lesy rozdávat kontrakty jiným způsobem a budou moci preferovat některé firmy na úkor těch ostatních. Toho se bojíme," varoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Pracovníci Lesů ČR
Pokud by navíc Lesy ČR kvůli vyšetřování antimonopolního úřadu nestihly smlouvy podepsat, musely by rychle hledat náhradní řešení. "Hrozí riziko daleko méně transparentnějšího prostředí, než se stalo v případě těchto trendů," myslí si agrární analytik Petr Havel.
Vítězové tendru Lesů ČR mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a sami prodávat. Soutěží se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
25.10.2011 - Audit a hlavu šéfa Lesů ČR, zní po zrušení obří soutěže
aktualne.cz, 25.10.2011, Autor: kat, ska
Úřad vydal předběžné opatření, Lesy ČR nesmí uzavřít smlouvy s vítězi tendrů
Antimonopolní úřad (ÚOHS) pozastavil obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012. Vydal dokonce předběžné opatření, což jinak činí jen v případech, kdy existuje vážné podezření, že posuzovaný tendr nebyl v pořádku.
Lesy nyní nesmějí s vítězi tendru, v němž jde celkem o 7,6 miliard korun (bez DPH), uzavřít smlouvy. Podle podniku je ale takové rozhodnutí neoprávněné a podá proto proti němu rozklad.
ÚOHS dostal dva podněty. Na základě jednoho z nich zahájil správní řízení. V čem spočívají pochybnosti v případě lesního tendru, zatím šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj neupřesnil.
Největší část zakázek si podle neoficiálních výsledků tendru měla ukousnout společnost LESS & FOREST, která dala nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST pracoval na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu.
Pochybnosti o tendru vyjádřil v rozhovoru pro Aktuálně.cz minulý týden i nový ministr zemědělství Petr Bendl. Řekl, že je připraven soutěž zrušit, pokud se ukáže, že nebyla regulérní.
Verdikt ÚOHS vítá ČSSD, VV i někteří experti
Rozhodnutí o zrušení tendru už uvítal i stínový ministr zemědělství, místopředseda ČSSD Michal Hašek, který premiéra Nečase vyzval k hloubkovému auditu v Lesích ČR a nové odborné debatě o Dřevěné knize. "Špatnou přípravu tendrů jsem opakovaně kritizoval a varoval jsem před důsledky - nežádoucí monopolizaci a netransparentnosti," sdělil Hašek.
Krok ÚOHS schvaluje ze stejných důvodů i místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová z koaličních Věcí veřejných. "Věřím, že by závěry antimonopolního úřadu mohly vést k přehodnocení Dřevěné knihy i k obměně managementu Lesů ČR," uvedla Klasnová.
Soutěž ale kromě politiků kritizují i některá profesní sdružení a obchodníci.
"Dřevěná kniha (podle které soutěž proběhla, pozn. red.) je podnikatelský koncept. To není koncept strategie lesnictví a správy lesa v České republice. Prosadili si ho podnikatelé, kterým maximálně vyhovoval komplexní zakázkou a těžbou při pni na pět let," myslí si například Robert Babuka, provozovatel odborného dřevařského serveru Czechtimber.cz. "Viníkem je státní podnik, ministerstvo zemědělství a část podnikatelů," dodává Babuka.
Tendry a Dřevěnou knihu vytrvale kritizuje Zdeněk Valný, prezident Asociace českých a moravských zpracovatelů. Rozhodnutí ÚOHS ho proto nepřekvapuje. I podle něj jsou výsledky soutěže důvodem k odstoupení nejen vedení Lesů ČR, ale i vedení dozorčí rady.
Lesy ČR: ÚOHS postupoval nezákonně
Naopak samotné Lesy ČR verdikt zaskočil. "Uvedená rozhodnutí jsou pro LČR překvapující, neboť zadávací řízení 2012+ vychází ze zadávacího řízení pro rok 2011, které ÚOHS na základě podnětů čtyř soutěžitelů podrobně přezkoumal a neshledal v něm žádnou nezákonnost," uvedl podnik ve svém prohlášení.
"Lesy ČR by rády antimonopolnímu úřadu vyvrátily jeho pochybnosti, bohužel ÚOHS jim tento postup neumožnil tím, že své oznámení ani předběžné opatření blíže neodůvodnil. Lesy ČR tak vůbec netuší, proti jakým podezřením ÚOHS se mají bránit," uvádí dále podnik, který trvá na tom, že soutěž byla v souladu se zákonem.
Lesy ČR teď naopak ÚOHS "upozorňují na nezákonnost jeho postupu s tím, že žádají okamžité zjednání nápravy." Podnik připravuje rozklad proti předběžnému opatření a podá ho v nejbližších dnech.
Vítěz tendru: Soutěž byla fér, za týden se rozjede
Předseda představenstva holdingu LESS & FOREST Jan Mičánek se domnívá, že žádný zákonný důvod pro zrušení tendru neexistuje. "Myslím si - ale to je skutečně moje domněnka, která z ničeho nevychází - že to je jenom z jejich strany lhůta na přezkoumání té věci," řekl v úterý Mičánek agentuře ČTK. Věří, že pozastavení tendru bude třeba jen otázkou týdne.
Lidé z oboru se nyní obávají, že celé soutěži hrozí zpoždění se stejnými následky jako před rokem: tedy s propouštěním na pilách a zdražováním dřeva pro stavby i nábytek.
"Když se člověk baví se zpracovateli, všichni říkají: Ano, máme obavy, že to bude probíhat jako vloni," tvrdil už v srpnu, kdy Aktuálně.cz na možné zpoždění tendru upozornilo, Robert Babuka z odborného dřevařského portálu Czechtimber.cz. "Zase budeme pod stresem hledat dodávky dříví za vyšší ceny, než by bylo za normálních podmínek reálné," tlumočil obavy podnikatelů.
Tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa to viděl jinak. "Generálním ředitelem Lesů ČR Svatoplukem Sýkorou jsem byl ujištěn, že výběrová řízení budou ukončena a smlouvy budou podepsány do konce roku. Žádné nebezpečí z prodlení nehrozí," ujistil v srpnu ministr. Podobně to ale dělal i rok předtím.
Když vloni Lesy ČR vyhlásily jednoroční tendry 15. září, bylo výsledkem to, že ještě letošního 16. února nemělo své vítěze osm ze 108 hospodářských celků a práce tam stály.
25.10.2011 - Antimonopolní úřad pozastavil obří tendr státního podniku Lesy ČR
Zpravodajství ČTK, 25.10.2011, Autor: mjr
Antimonopolní úřad pozastavil obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012. Vydal předběžné opatření. ČTK to dnes bez bližších podrobností řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Lesy ČR tak nemohou s vítězi uzavřít smlouvy. Proti vydání předběžného opatření podá firma rozklad, řekl dnes ČTK mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
ÚOHS dostal dva podněty. Na základě jednoho z nich zahájil správní řízení. Vydal i předběžné opatření. ÚOHS předběžná opatření vydává pouze v případech, kdy má pochybnosti o správnosti postupu zadavatele. V čem tyto pochybnosti v případě Lesů ČR spočívají, Rafaj neupřesnil.
To vadí i státní firmě. "Netušíme, proti jakým podezřením ÚOHS se máme bránit," uvedl Boublík. Podle něj je postup ÚOHS překvapující. Současný tendr údajně vychází z loňského zadávacího řízení, které ÚOHS také zkoumal a žádné chyby nenašel. Podle Boublíka Lesy ČR dál ještě více zjednodušily podmínky, aby byly garance "absolutně svobodné soutěže o zakázku co největší". "Věříme, že ÚOHS v co nejkratší době blíže specifikuje své pochybnosti, které státní podnik bude moci úřadu úspěšně vyvrátit tak, aby bylo správní řízení co nejdříve zastaveno," dodal Boublík.
Skutečnost, že antimonopolní úřad svůj krok nezdůvodnil se příliš nelíbí ani ministrovi zemědělství Petru Bendlovi (ODS). "To rozhodnutí ÚOHS respektujeme zcela v souladu se zákonem. Co nás trochu trápí, je, že v tom nařízení není napsáno nic k důvodům toho pozastavení. Proto já jsem zvědav, jaké ty důvody ve skutečnosti jsou, a jsem zvědavý, jak je lesy budou případně vyvracet," řekl ČTK. Ministerstvo má nyní podle něj 15 dní na to, aby zvážilo, jak bude postupovat dál.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by Less & Forest pracoval na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu.
Předseda představenstva holdingu LESS Jan Mičánek se domnívá, že žádný zákonný důvod pro zrušení tendru neexistuje. "Myslím si - ale to je skutečně moje domněnka, která z ničeho nevychází - že to je jenom z jejich strany lhůta na přezkoumání té věci," řekl dnes Mičánek ČTK. Věří, že pozastavení tendru bude třeba jen otázkou týdne.
Podle Jaromíra Bláhy z ekologického Hnutí Duha provizorium, které pozastavením tendrů vznikne, otevře ještě větší prostor pro korupci. "Nový ministr (zemědělství Petr) Bendl by měl udělat pořádek, megatendr úplně zrušit, odvolat generálního ředitele Lesů ČR, který je za zpackané zakázky spoluzodpovědný a připravit nová pravidla," řekl ČTK. Pravidla by podle něj měla vycházet z doporučení expertní skupiny Národního lesnického programu, což je koncepční dokument, který v minulosti vláda přijala. Ekologové, stejně jako někteří další kritici upozorňují, že tendry LČR z koncepce nevycházejí, ač by měly.
Rozhodnutí ÚOHS o pozastavení tendru uvítal předseda Asociace krajů a stínový ministr zemědlěství Michal Hašek (ČSSD) s tím, že soutěž kritizoval a varoval před údajnou monopolizací a netransparentností. "Znovu žádám v této souvislosti premiéra Petra Nečase a ministra Petra Bendla k auditu Lesů ČR a k znovuotevření debaty o tzv. Dřevěné knize za účasti odborné veřejnosti i opozice," uvedl.
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR zatím čeká na podrobnosti k důvodům na pozastavení tendru, řekl ČTK jeho výkonný sekretář Václav Šebek. "My však za nejrozumnější stále považujeme dokončení celého původního tendru," uvedl Šebek.
Vítězové tendrů Lesů ČR mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a sami prodávat. Soutěží se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
21.10.2011 - LESS & FOREST: Náš podíl na trhu zůstane stejný
e15.cz, 21.10.2011
Ačkoli LESS & FOREST podal v mnohamiliardovém tendru Lesů ČR na těžební práce na rok 2012 a další léta nejvyšší nabídky na třech čtvrtinách územních jednotek, tedy výrazně více než v letošním jednoletém tendru, nakonec podepíše smlouvy na zhruba stejný objem těženého dřeva jako letos, tedy asi na dva miliony metrů krychlových ročně. V rozhovoru pro deník E15 to řekl šéf skupiny Less Jan Mičánek.
V letošním jednoletém tendru firma podepsala smlouvy na 28 smluvních jednotek. Po otevření obálek s nabídkami do velkého tendru vyplynulo najevo, že firma podala nejlepší nabídku na 88 územních jednotkách. Transparency International, která s LČR na velkém tendru spolupracuje, poté upozornila na možnost přílišné koncentrace trhu.
Podle slov Mičánka ale zůstane podíl LESS & FOREST na trhu stejný jako letos. „Na to máme kapacity, z takového množství umíme dřevo dobře prodat,“ řekl Mičánek.
Pokud vítěz nepodepíše na jednotce smlouvu, Lesy ČR ji mohou podepsat s druhým či třetím v pořadí. Pokud se tak nestane, může tendr na dané jednotce zrušit a vyhlásit řízení znovu. Lesy ČR nechtěly komentovat, zda s postupem firmy LESS souhlasí, či ne.
„Je na vítězi, zda smlouvu uzavře. Pokud odmítne, uplatní LČR další postupy v souladu se zákonem,“ řekl mluvčí lesů Zbyněk Boublík. „Složená jistina připadne při odstoupení od uzavření smlouvy LČR,“ dodal.
Rozhovor s Janem Mičánkem čtěte v pondělní E15.
20.10.2011 - Ano komplexnímu tendru, ne soutěži na těžební zbytky
www.silvarium.cz, 19. 10. 2011, Autor: redakce
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH) se jasně vyjádřilo k tendru Lesů ČR na lesnické činnosti od roku 2012 i k soutěži na prodej těžebních zbytků. Nejsilnější profesní organizace lesnických firem podporuje komplexní zakázku s modelem prodeje dříví na pni a důrazně apeluje na dokončení tendru a zahájení skutečné diskuse nad podmínkami zakázek i provádění příštích tendrů.
Návrh smlouvy na prodej těžebních zbytků považuje SPLH za jednostranně výhodný pro státní podnik a nezaručujicí smluvním partnerům rovné podmínky. SPLH navrhuje tento tendr zrušit a postupně realizovat energetickou dendromasu v rámci komplexní lesnické zakázky.
SPLH ke zveřejněným dílčím výsledkům tendru LČR
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH) respektuje zveřejněné údaje s dílčími výsledky a očekává, že výběrové řízení bude dokončeno v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Jako subjekt hájící zájmy svých členů – podnikatelů v lesním hospodářství však má podle slov Václava Šebka, výkonného tajemníka SPLH, právo komentovat obecné podmínky podnikatelského prostředí, tak jak jsou nastaveny způsobem zadávání veřejných zakázek státním podnikem.
SPLH dlouhodobě podporuje komplexní lesnickou zakázku stojící na principech outsorcingu služeb, dlouhodobosti a ucelenosti zakázky s prodejem dříví u pně. Minulé období podle slov Václava Šebka prokázalo, že uvádění dřeva na trh prostřednictvím privátních subjektů přináší nejvyšší možný finanční efekt pro státní podnik a znamená nediskriminační možnost přístupu ke dřevu pro zpracovatele.
SPLH se podle aktuálního vyjádření neztotožňuje s optimistickým hodnocením představitelů Lesů ČR o bezkonfliktním průběhu výběrového řízení. Nastavené podmínky tendru podle SPLH ve své podstatě znamenají jednokolovou soutěž o nejvýhodnější nabídku, kde rozhoduje pouze cena, bez jakéhokoliv zohlednění kvality dodavatele prací. Podmínky druhého kola a především část zadávací dokumentace obsahující návrh textu budoucí smlouvy pak v sobě obsahuje prvky možného zneužití dominantního postavení na trhu, ze strany státního podniku. Ve zveřejněném dílčím výsledku tendru se plně projevil chybně nastavený způsob hodnocení jediným kriteriem ceny, spolu s podmínkami zadávací dokumentace. Veřejná prohlášení ze strany zadavatele, jejich dozorčí rady i Ministerstva zemědělství, nastíňující varianty možného dalšího postupu, znamenají dle SPLH opětovnou nejistotu pro celý lesnický a dřevařský sektor. Časová tíseň, způsobená bezdůvodným odkladem druhého kola řízení zadavatelem, znamená pro účastníky nejistotu v zakázkové náplni na počátku roku 2012 s negativním dopadem do oblasti zaměstnanosti na venkově. Stejně negativně se projevuje rovněž v sektoru zpracovatelů dřeva.
SPLH apeluje na řádné dokončení tendru a zahájení skutečné odborné diskuse nad podmínkami realizace zakázek i provádění příštích tendrů.
Reakce SPLH na vyhlášenou obchodní veřejnou soutěž LČR k prodeji těžebních zbytků.
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství dlohodobě kritizuje podmínky jednotlivých soutěží vyhlašovaných státním podnikem Lesy České republiky. Přes snahu SPLH neexistuje žádná platforma, na které by státní podnik a ministerstvo zemědělství pravidelně diskutovali o kultivaci prostředí v rámci sektoru lesního hospodářství. Absence komunikace mezi partnery je pak podle SPLH příčinou chybně definovaných podmínek tendrů vyhlašovaných státním podnikem.
„V důsledku zneužívání svého postavení zadavatelem jsou smluvním partnerům nabízeny pro ně nepřijatelné podmínky, jejichž výsledkem je soustavná deformace podnikatelského prostředí. Navržená smlouva o prodeji těžebních zbytků, uveřejněná jako součást vyhlášeného výběrového řízení je opět jednostranně výhodná pro státní podnik. Nezaručuje smluvním partnerům rovné podmínky. Široký rozsah sankcí a možnosti LČR pravidelně modifikovat objemy a podmínky předávaní prací, činí vyhlášenou zakázku rizikovou“. Uvádí zpráva SPLH.
SPLH proto vyzývá kompetentní osoby, aby přehodnotily vyhlášený tendr a vzhledem k chybně definovaným podmínkám ho zrušily.
Jako efektivní variantu nakládání s biomasou ve formě těžebních zbytků navrhuje SPLH postupné řešení realizace veškeré takovéto hmoty v rámci komplexní lesnické zakázky, jako součást prodeje dřevní hmoty smluvnímu partnerovi. Tento postup povede podle SPLH k žádoucímu finančnímu efektu na straně LČR, když obdrží platby za veškerou dřevní hmotu a zároveň eliminují náklady na likvidaci klestu. Tímto navrhovaným řešením bude rovněž možná další racionalizace těžebních i pěstebních prací na straně podnikatelských subjektů vedoucí k daleko efektivnějšímu využití veškeré disponibilní biomasy. Podle názoru SPLH toto řešení rovněž přispěje k plnění přijatých závazků České republiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
17.10.2011 - TIC: Nepodnikejte nepromyšlené kroky
www.silvarium.cz, 17. 11. 2011
„Nepodnikejte neuvážené a nepromyšlené kroky,“ doporučuje Transparency ministerstvu a Lesům ČR. Transparency International na základě poradenské smlouvy s MZe připravila další vyjádření k hospodaření Lesů ČR a zejména k tendru od roku 2012. V materiálu se TIC vyjadřuje k vítězství LESS&FOREST v tendru od roku 2012, soustředění se Lesů ČR především na hospodářský výsledek a formuluje doporučení k eliminaci možných rizik.
Aktuální fáze tendru již podle TIC umožňuje analyzovat vývoj situace na lesnickém trhu a možné trendy vývoje z hlediska rizik pro podnik Lesy ČR.
Vítězství LESS & FOREST
Podle odhadů TIC u vítězných nabídek LESS&FOREST došlo k „nadcenění“ ceny dřeva oproti ostatním uchazečům průměrně o 10‐15 %.
To, že by firma LESS&FOREST šla do tendru s nereálnými cenami, ale již minulý týden jasně odmítl majitel holdingu LESS Jan Mičánek, který uvedl: „Naše ceny jsou správné, jinak bychom je nedávali. Naši lidé nabídku do soutěže nedělali poprvé.“
Podle TIC by „nadcenenění“ mohlo znamenat riziko jak pro trh s dřívím, tak pro vítěze tendru.
TIC vidí ve vítězství LESS&FOREST pokračování tendence k výrazné koncentraci trhu se všemi důsledky, a to bez ohledu na to, jak velké množství smluv s LČR nakonec společnost uzavře.
Hospodářský výsledek Lesů ČR
Prezentace vedení podniku Lesy ČR se podle stanoviska TIC soustředila především na očekávaný rekordní hospodářský výsledek, méně pak na jeho strukturu a výhled trhu do budoucna.
Současný rekordní očekávaný hospodářský výsledek státního podniku LČR je dle TIC především důsledkem ostré hospodářské soutěže velkého počtu subjektů. Na druhé straně, pokud Lesy ČR budou mít takto dominantního obchodního partnera a razantně poklesne počet soutěžících subjektů, podle názoru TIC výrazně stoupne riziko kartelových dohod a tento jednorázový rekordní výsledek, už se nebude opakovat.
Doporučení TIC ministrovi zemědělství a managementu Lesů České republiky
TIC předložilo doporučení státnímu podniku a ministerstvu zemědělství, jak postupovat v tendrech 2012+, aby byla minimalizována rizika korupčního jednání, kartelizace a finančních ztrát pro státní podnik Lesy ČR. Hlavní okruhy těchto doporučení jsou:
- Nepodnikat neuvážené a nepromyšlené kroky, které by vedly ke zrušení celého tendru.
- Důsledně pokračovat podle veřejně stanovených pravidel.
- Přijmout ve spolupráci s ÚOHS opatření na ochranu hospodářské soutěže.
- Revidovat Dřevěnou knihu - především systém komplexních zakázek.
- Upravit počty SUJ.
- Řešit otázku přípravy lesních hospodářských plánů a lesní hospodářské evidence.
- Řešit otázku indexace ceny dřeva systémově a koncepčně.
- Zavést a dodržovat standardy práce v lese.
- Řešit Otevřenost informací v LČR.
- Řešit otázku asset managementu finančních zisků LČR.
16.10.2011 - Rušení tendru Lesů ČR zatím nic nenasvědčuje, míní Bendl
tyden.cz , 16.10.2011, Autor: ČTK
Obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012 by bylo možné zrušit jen v případě, že by byl vyhlášen v rozporu se zákonem. Tomu však zatím nic nenasvědčuje. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012 by bylo možné zrušit jen v případě, že by byl vyhlášen v rozporu se zákonem. Tomu ale zatím nic nenasvědčuje. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Bendl v úterý připustil, že by tendr mohl zrušit, což podle Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu vyvolalo na trhu velkou nejistotu. Právní analýzu tendru na lesní práce má mít Bendl k dispozici během následujícího týdne.
"Ten tendr byl konzultován... s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a myslím, že tam nejsou zákonné podmínky k tomu, aby byl zrušen," řekl ministr. Stínový ministr zemědělství Michal Hašek za ČSSD Bendla vyzval, aby v Lesích ČR provedl audit.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že společnost LESS & FOREST dala v tendru nejlepší cenovou nabídku na lesní práce na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma však uvedla, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST pracoval na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu. Bendl již dříve řekl, že se obává možného masivního přeprodávání zakázek, a v úterý připustil, že pokud získá přesvědčení, že stát může na tendrech významně tratit, mohl by tendry v blízké době zrušit.
Vítězové tendrů Lesů ČR mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a sami prodávat. Soutěží se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
15.10.2011 - Za monopol v Lesích může antimonopolní úřad a zákon
aktualne.cz, 15.10.2011, Autor: Karel Toman
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to řekl šéf dozorčí rady Lesů a člen NERV Miroslav Zámečník
Chtěli jsme zabránit monopolu a udělali jsme pro to víc, než jsme museli. Nepovedlo se. Zaseklo se to na antimonopolním úřadu a zákonu o veřejných zakázkách. Lesy ČR a stát, na tom ale mohou finančně vydělat.
Zhruba tak se dá shrnout postoj předsedy dozorčí rady Lesů ČR Miroslava Zámečníka k výsledkům druhého kola pětiletých tendrů Lesů ČR, ve kterém 75 procent objemu zakázek s největší pravděpodobností získá holding LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka.
Pokud ovšem soutěž dříve nezruší ministr zemědělství Petr Bendl, který tuto možnost nevyloučil. (Rozhovor s Miroslavem Zámečníkem vznikal minulý týden, kdy se o této možnosti nevědělo.)
Kritici hospodaření Lesů ČR přitom už dříve varovali, že soutěž Lesů ČR staví základy pro vznik kartelů a monopolu a ohrožují tak pracovní místa na venkově i samotnou existenci malých a středních dřevozpracovatelských firem v Česku.
"K tomu dojde, ale my nejsme schopni tomu zabránit," říká o hrozícím vzniku "silného dominantního hráče" na trhu se státním dřevem ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.
Poslední zpráva BIS přitom nedávno varovala, že veřejné zakázky Lesů ČR se opět staly předmětem tlaku lobbistů a podnikatelů, a že i v nich tak má stát "slabou pozici vlastníka."
"Vedení některých společností cíleně omezovalo kontrolní a řídící roli státu. Využívalo k tomu např. zkreslené a neúplné informování dozorčí rady, osobních vazeb mezi managementem a představiteli kontrolních a regulačních orgánů," píše se ve zprávě BIS.
"Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tento trh velmi pozorně monitoruje a veškerými podněty se zabývá. Více nelze v tuto chvíli sdělit," napsal Aktuálně.cz na Zámečníkovy výtky mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa.
A.cz: Výsledky druhého kola pětiletých tendrů Lesů ČR nasvědčují tomu, že tři čtvrtiny zakázek získá jediná firma - holding LESS Jana Mičánka. Podle lidí z oboru tím hrozí vznik monopolu, před kterým varovali a vedení Lesů ČR a také vy jako šéf dozorčí rady byste z toho měl vyvodit osobní odpovědnost a odstoupit. Co byste na tuto výtku řekl?
Vnímal jste, jak jsme vyjednávali s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)? Určitě tedy víte, že jsme chtěli dát do zadávací dokumentace, aby v druhém kole, kde už podáváte jen cenovou nabídku, nesměl žádný z uchazečů soutěžit o víc než 25 územních jednotek. Proč myslíte, že jsme to dělali?
A.cz: Aby nedošlo k tomu, k čemu došlo?
No jo. Vidíte.
A.cz: A proč se tedy vaše podmínka do zadávací dokumentace nedostala?
No protože nám ÚOHS napsal, že nám v této věci žádné stanovisko nevydá.
A.cz: Proč jste k tomu ale potřebovali antimonopolní úřad? Nešlo tu limitující podmínku prosadit přímo v podniku nebo na ministerstvu?
Protože tady máme zákon o veřejných zakázkách, kterému jsou Lesy ČR podřízeny. To je opět rozhodnutí antimonopolního úřadu. My jsme chtěli, aby nám ÚOHS vydal stanovisko předtím, než spustíme tendr. Čekali jsme na jeho vyjádření, k tomu existuje písemná dokumentace. Zeptejte se exministra Ivana Fuksy, který se o to aktivně zasazoval. Ministerstvo i Lesy ČR v tomto ohledu šly za rámec svých povinností. Dostali jsme stanovisko, a to stanovisko bylo takové, že s péčí řádného hospodáře není možné to do zadávací dokumentace dát, protože bychom riskovali, že to výběrové řízení bude zrušeno. Tak mi řekněte, jestli se mám za tohle cítit odpovědný? To se mi skoro omluvte.
A.cz. Dobrá, omlouvám se. Řekněte mi ale, jestli si myslíte, že pokud vyhraje firma 75 procent zakázek, jestli to zakládá monopol nebo oligopol?
Vznikne tam silný dominantní hráč. To je snad jasné i laikovi.
A.cz: Jaké to může mít následky?
Krtici nerozumějí zákonu. My jsme museli konat tak, jak jsme konali. V opačném případě bychom porušovali zákonné předpisy této republiky. Zákon je v tomto jednoznačný: jestliže soutěžíte územní jednotky, nemůžete omezit okruh uchazečů. Když jsme chtěli stanovisko, které by nám umožnilo říct, že naše podmínka zachovává a posiluje kvalitu hospodářské soutěže, tak jsme ho nedostali v podobě, která by byla dostatečná k tomu, abychom neriskovali, že nám tu soutěž zruší, nebo ji bude účinně napadat.
A.cz: Dobrá, to už jsme si dejme tomu objasnili. Co se ale stane, když k tomu...
K tomu dojde, ale my nejsme schopni tomu zabránit. My nemůžeme jednostranně konat.
A.cz: Já se vás ale ptám spíš jako ekonoma, k čemu může dojít, když někdo bude mít tak dominantní postavení na trhu se dřevem.
Povede to k tomu, že cenu zakázek budou plnit firmy, které, aby dostaly práci Paradox spočívá v tom, že počet uchazečů byl velmi vysoký - v průměru přes 30 na jednu územní jednotku. A do druhého kola postoupily prakticky všechny. Byla to tedy otevřená soutěž. Proč někdo nedal lepší cenu než LESS? Proč k tomu došlo, když se ta soutěží jenom cenou?
A.cz Kritici tvrdí, že LESS nasadil nereálné ceny, za které pak malí a střední dřevozpracovatelé nebudou moci vykupovat dřevo, budou se zavírat pily a propouštět.
Co my s tím ale můžeme udělat, když nám ÚOHS nedovolil soutěž omezit. Tím bychom samozřejmě koncentraci (zakázek v rukou jedné firmy, pozn.reď.) omezili. Kritici si můžou říkat, co chtějí. Tohle je ale věc, která se opravdu týká Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úkolem Lesů ČR je zabezpečit těžbu a dosáhnout hospodářského výsledku. A nejlepší cenovou nabídku dal na mnoha jednotkách tento subjekt. Proč ji nepodali jiní? To je dobrá otázka.
A.cz: Vy jako člen dozorčí rady na ni máte nějakou odpověď?
Jak já můžu mít odpověď na chování uchazečů, s kterými se samozřejmě nestýkám? Můžeme soutěžit podle něčeho jiného, než je cena? Je cena objektivním faktorem? Nepochybně. A po ekonomické stránce je výsledná celková nabídka pro Lesy ČR velmi dobrá.
A.cz: Na druhé straně to zjevně vede k monopolu.
Dobře. Ale co jsme udělali, abychom mu zamezili? Všechno. Vy byste tam tu podmínku (omezující počet jednotek na jednoho uchazeče na 5) dal a riskoval tak, že vám tu soutěž někdo zruší?
A.cz: Lesy ČR ale přece nejsou běžný podnik, obhospodařují obrovskou plochu krajiny této republiky a mají velký dopad na zaměstnanost venkova.
Co bychom ale měli dělat místo toho, co jsme udělali? Porušovat zákon? Chápete to? To nemá koncovku. Kritici řeknou A), už u B) to ale "falíruje a o C ) nemají tušení. A k té koncentraci: i kdybychom dělali soutěž ze sta procent na odvozním místě (prodej už pokáceného a roztříděného dřeva na odvozním místě v režii majitele lesa, pozn.red.) a ne při pni (prodej ještě nepokácených stromů v lese, pozn.red.), tak by to zase vyhrál on (míněn Less Jana Mičánka, pozn.red.). Bez omezení, kolik můžete maximálně podat nabídek, vám ten systém generuje nějaký výsledek, a je úplně jedno, jakou metodou se soutěží. Zase by dominovaly velké firmy.
Nebo by se tam muselo dát jiné kritérium. A to vám říkám rovnou, že s tím jako ekonom souhlasit nebudu. Jakou jinou obranu byste nám doporučil? Zakázat Mičánkovi, aby do toho šel? Lesy ČR jsou sice velká firma, která má mít svou sociální a ekonomickou odpovědnost. Nemůžete mi ale upřít, že se snažíme, alespoň za dozorčí radu to mohu jednoznačně prohlásit, na to reagovat tak, aby to byla funkční řešení. My si tady ale nemůžeme vytvářet separátní pravidla hry, která by byla okamžitě napadnutelná jako narušující soutěžní prostředí. Tam kde se pan Mičánek uchází o zakázku a splní kritéria, tam mu to nemůžeme upřít, protože bychom to prohráli.
A.cz: Já z toho mám dojem, že se s vašimi kritiky ve velké míře shodnete. To omezení, které jste navrhovali, by zřejmě spousta dřevozpracovatelů a teď už asi i těžařů podepsala. Pak ať vítězí cena. V tom asi rozpor není.
Toho, kdo by mohl vyhrát na víc než 25 jednotkách, tím však zároveň limitujete pouze a výhradně 25 jednotkami. Jinými slovy i tohle znamená riziko zhoršení hospodářského výsledku pro Lesy ČR v daném tendru. Samozřejmě, že když dojde k tak vysoké koncentraci, tak to pro tu soutěž nebude dobře. Na druhou stranu my tu nejsme jako tvůrce judikátu, jak se má trh chovat. Od toho tu je kompetentní jedině ÚOHS.
14.10.2011 - Možnost zrušení tendrů působí podle dřevařů na trhu nejistotu
Zpravodajství ČTK, 14.10.2011, Autor: mjr
Zpracovatele dřeva znepokojilo prohlášení nového ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), který v týdnu připustil, že by mohl zrušit obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012. Ministrův výrok na trhu vytváří velkou nejistotu, vyplývá z dnešního prohlášení Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu.
Tendr, v němž nejvíce uspěla firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka, navíc žene ceny dřeva nahoru. To sice znamená růst příjmů pro státní podnik, negativně však dopadá na dřevozpracovatele, upozornil svaz.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že LESS & FOREST dal nejlepší cenovou nabídku na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Mičánek opakovaně řekl, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST pracoval na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu.
Bendl v reakci na výsledky uvedl, že se obává možného masivního přeprodávání zakázek. Zároveň připustil, že pokud se ukáže, že stát může na tendrech významně tratit, mohl by tendry v blízké době zrušit. Mičánek však možnost přeprodávání vyhraných zakázek rezolutně odmítl.
"Sdělení ministra zemědělství o možnosti tendry zrušit vytváří opětovně velkou nejistotu v již tak špatné rovnoměrnosti zásobování tuzemských zpracovatelů," uvedl svaz.
Prohlášení vítěze tendru o nedostatku vlastních kapacit a možnosti odstoupit od velké části zakázek prý zcela zpochybňuje celý systém tendrů LČR. Jejich nejzávažnějším důsledkem je opětovné zvýšení cen dřeva na "netržní" hodnotu. To vede zpracovatele k omezování výroby a růstu vývozů do Rakouska či Německa, což negativně ovlivní zaměstnanost v ČR, uvedl svaz. Ten sdružuje 14 firem s ročním obratem kolem 11 miliard Kč zaměstnávajících více než 3000 lidí.
Vítězové tendrů mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a sami prodávat. Soutěží se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
13.10.2011 - Zatím jsme nic nevyhráli, jen jsme dobře začali
Lidové noviny, 13.10.2011, Autor: jus
Podle předběžných výsledků získá tři čtvrtiny trhu na příštích pět let firma Jana Mičánka. To ale vyvolalo nevoli samotného ministra zemědělství. „Nevím, proč bych si měl připadat jako zločinec,“ říká Mičánek.
* LN Dal jste nejlepší nabídku na celkem 88 územních jednotkách. Klíčové kritérium je cena, dá se předpokládat, že vaše nabídky budou vítězné...
To nemusí být pravda. O vítězství můžeme mluvit teprve v okamžiku, kdy budeme podepisovat smlouvy. Teď zasedají komise a nabídky vyhodnocují. V zásadě poměřují na základě ostatních nabídek, jaké ceny jsou dumpingové a jaké ne. Na základě toho potom oslovují uchazeče a žádají zdůvodnění cen. Pokud komise zdůvodnění akceptuje, pak se teprve vyhlásí nejlepší nabídky. Tady se může stát, že v desítkách případů Lesy ČR usoudí, že naše nabídka je mimo požadovanou hranici, a nemusíme na daném území získat nic.
* LN Máte nějaký odhad, na kolika územních jednotkách byste nakonec mohli uspět?
Vůbec netuším. Je to absolutní ruleta, u které dopředu nelze nic předpovídat. My máme zájem na tom, abychom si udrželi nějakou pozici na trhu, ale nemáme zájem na tom, abychom podepsali více smluv na zakázky, než jsme schopni kvalitně splnit. Zaměstnáváme tisíce lidí po celé republice a musíme jim vytvořit podmínky, které jsou zvládnutelné.
* LN Takže i kdybyste nakonec byli vybráni třeba jen na polovině jednotek, nepodepíšete smlouvy na všechny?
Až budeme mít na stole konkrétní seznam jednotek, tak dojde k nějakému rozhodnutí.
* LN Dobře, jaká je tedy kapacita, kterou jste schopni zvládnout?
My letos máme od státu zakázky na asi dva miliony kubických metrů dřeva. To je zhruba naše roční kapacita, z toho musíme vycházet. Když je firma zodpovědná, vybere si zakázky, které zvládne, a ostatní nebude podepisovat. Jinými slovy, to, že my jsme teď získali pro sebe výhodnou pozici, to je dobrá zpráva, ale je to jen výchozí pozice.
* LN Znamená to, že si budete moct vybírat, které smlouvy podepíšete a které ne.
Doufám, že to tak bude.
* LN Vzhledem k tomu, že všechny smlouvy nepodepíšete a přijdou na řadu další uchazeči, nebojíte se, že budete podezříváni z přepouštění zakázek?
O jakém přepouštění mluvíte? Já jsem v životě nic podobného neviděl ani neslyšel. My nepodepíšeme smlouvu na nějaké územní jednotce a zákon říká, že v tomto případě zadavatel osloví dalšího uchazeče v pořadí. Co na tom vidíte špatného?
* LN Špatné je, že firmy odstupovaly ve prospěch dalších účastníků za úplatu.
V Lesích sedí několik komisí, které se tím zabývají, tak předpokládám, že to mají podchycené.
13.10.2011 - Tendry Lesů opět vyvolávají vášně
Lidové noviny, 13.10.2011, Autor: KAMILA JUŠKOVÁ
Předběžné výsledky obřího tendru Lesů ČR vyvolaly vlnu kritiky. Podle nich by totiž tři čtvrtiny trhu se dřevem získala na několik let jediná firma, a to LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka.
V tendru státního podniku Lesy ČR na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 podal Mičánek nejlepší cenovou nabídku u tří čtvrtin ze 117 soutěžených územních jednotek. Všechny podané nabídky ještě musí vyhodnotit komise.
Už teď je však jasné, že Mičánek nepodepíše smlouvy na všechna území, na kterých bude vyhodnocen jako vítěz, ale nechá si jen ta, na která mu bude stačit kapacita. Zbytek přenechá dalším uchazečům v pořadí. A právě zde je problém. Dnes již bývalý ministr Ivan Fuksa vydal letos nařízení, že konečnou smlouvu budou moci Lesy ČR podepsat jen s vítězem. To mělo zabránit přepouštění zakázek a spekulacím.
U tendru na rok 2011 totiž byla podepsána třetina smluv z prvního místa, třetina z druhého a třetina ze třetího místa. Podle České asociace podnikatelů v lesním hospodářství v těchto případech nelze vyloučit, že některé firmy se s dalšími subjekty dopředu dohodly, že po svém vítězství díky úmyslně podhodnocené ceně za úplatu odstoupí a zakázku druhé společnosti přenechají.
Jenže Lesy ČR se tímto nařízením tak úplně řídit nebudou. „My jsme avizovali, že budeme prvoplánově podepisovat s prvním subjektem v pořadí,“ řekl LN generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora s tím, že pokud vítěz nepodepíše, budou zkoumat, zda lze podepsat s dalším v pořadí.
To se však nelíbí organizaci Transparency International, kterou bývalý ministr přizval, aby dohlížela na transparentnost tendrů. „Není možné od nařízení ministra odstoupit, mělo by se podepisovat výhradně s vítězem tendru. V případě, že odstoupí, měla by se vypsat nová soutěž,“ řekl LN šéf Transparency David Ondráčka.
Na to se Sýkora netváří. Podle něj není jednoduché výběrová řízení rušit a vypisovat další, firma tím prý přichází o peníze. Zároveň však uklidňuje, že pokud vítězové tendru odmítnou podepsat smlouvu, nabídne zakázku druhému, případně třetímu v pořadí pouze tehdy, když nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké.
Podepisování smluv jen s vítězem požaduje i asociace podnikatelů v lesích. „Trváme na podepisování s vítězem a případném novém vysoutěžení dané jednotky. Jsem přesvědčen, že přepouštění zakázek se v posledních tendrech rozmohlo,“ řekl LN Miroslav Švec, prezident asociace. Podle něj se navíc výrazně nezlepšily podmínky pro účast menších lesnických firem. „Tendrů se neúčastním, jsem zklamán současným stavem, jakým fungují výběrová řízení, o jaké podvody se jedná, a v žádném případě nevěřím slibům, že se situace změní,“ souhlasí podnikatel Tomáš Kadlec, který má stejnojmennou těžařskou firmu.
Tendr se nelíbí ani novému ministru zemědělství Petru Bendlovi, který nevyloučil, že jej zruší, budou-li pochybnosti, že stát může tratit významné finance. Podle svých slov se rozhodne, až budou známy definitivní výsledky řízení.
Mičánek však tvrdí, že ministr nemůže zrušit tendr, to mohou udělat jen Lesy jako zadavatel. „I kdyby se tendr zrušil, rád bych slyšel plán B, protože nové výběrové řízení bude trvat nejméně tři čtvrtě roku. To je nesmysl,“ řekl LN Mičánek.
12.10.2011 - Ve státních lesích má těžit hlavně LESS & FOREST
Právo, 12.10.2011, Autor: Stanislav Ptáčník
Lesy ČR očekávají příští rok růst příjmů z tendrů na sedm miliard korun * Bendl se obává kšeftování se zakázkami
Jednoznačného vítěze má obří tendr na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva na příštích pět let.
Z přehledu, který státní podnik Lesy ČR (LČR) včera zveřejnil, vyplývá, že na 88 ze 117 provozních jednotek dala nejlepší cenovou nabídku firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Tato firma uspěla na třech čtvrtinách jednotek.
Druhou nejúspěšnější je s velkým odstupem lesní společnost Progles, která získala první místo na šesti jednotkách. Třetí nejúspěšnější byla Stora Enso Wood Products Ždírec s prvním místem na pěti jednotkách, firma Petra uspěla na čtyřech, Babišův Wotan Forest na třech územních jednotkách.
„Výsledky se ještě dál prověřují. V současné době probíhá práce hodnotících komisí, které posuzují jednotlivé nabídky, zda nejde o dumpingové ceny a podobně,“ uvedl generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora.
Po vyhodnocení nabídek se LČR obrátí na firmy, které na jednotlivých územních celcích podaly nejlepší cenové nabídky s návrhem na uzavření smlouvy. LČR již dříve uvedly, že smlouvy s vítězi tendrů by se mohly začít podepisovat od poloviny listopadu.
O zakázky v tendrech na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva od roku 2012 usilovalo 56 lesnických firem, které podaly 1503 nabídek. Na jednu soutěžní územní jednotku tak připadlo v průměru 13 nabídek.
Státní podnik LČR by v příštím roce mohl od vítězů tendrů získat takřka sedm miliard korun, o více než 500 miliónů korun více než letos.
Rozdíl mezi nabízenou cenou služeb, které LČR od lesnických firem nakupují, a cenou dříví, kterou naopak těžaři státnímu podniku platí, po otevření obálek v minulém týdnu představuje 6,96 miliardy korun. Rozdíl cen soutěžených pro letošní rok přitom dosáhl 6,42 mld. Kč.
Průměrná cena dřeva nabídnutá vítěznými firmami pro příští rok činí 1441 korun za metr krychlový a mírně tak převyšuje letos dosažených 1278 Kč/m3.
Sýkora: Každý případ posoudíme zvlášť
Obavy z jednoznačného vítězství jedné lesnické firmy a možného následného kupčení se zakázkami už vyjádřil nový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
„Trošku se obávám toho, aby nedošlo k masivnímu přeprodávání zakázek, aby vítěz tendru neodstoupil a neumožnil tomu druhému, aby to získal on. Může se to stát, protože třeba nečekali, že vyhrají v tolika tendrech,“ řekl ministr Právu.
Bendl zároveň připustil, že pokud získá přesvědčení, že stát může na tendrech významně tratit, mohl by je v blízké době zrušit.
Organizace Transparency International (TI) už v červnu upozornila na to, že i smlouvy s Lesy ČR pro letošní rok podepsala jen třetina vítězů tendrů, další třetina kontraktů byla podepsána z druhého místa a zbylá z třetího místa. Rozdíl mezi potenciálním ziskem pro stát a ziskem skutečným se potom může pohybovat až v miliardách korun.
Podle Sýkory státní podnik v případě, že vítězové tendru odmítnou podepsat smlouvu, nabídne zakázku druhému, případně třetímu v pořadí. Stane se tak podle Sýkory ale pouze tehdy, když to vedení Lesů ČR posoudí jako ekonomicky výhodné, nebudeli například cenový skok mezi nabídkami příliš velký.
„Pokud nevybereme nikoho z prvních tří firem, tendr se zruší a bude vyhlášeno tzv. jednací řízení bez uveřejnění, které může být uzavřeno do 14 dnů,“ podotkl Sýkora.
Toto řešení však podle něj bude dočasné a v nejkratší možné době se bude o jednotku znovu řádně soutěžit.
Mičánek: Uděláme jen tolik, na kolik stačíme
Majitel v tendru nejúspěšnější firmy LESS & FOREST Jan Mičánek možnost přeprodávání vyhraných zakázek ve vyjádření pro ČTK rezolutně odmítl. „Asi se má zato, že kdo dosáhl úspěchu, tak je podezřelý. My se chováme slušně a seriózně, nikdy jsme žádnou lumpárnu neprovedli,“ řekl Mičánek.
U takto koncipovaného tendru je podle něj pro firmu obtížené získat optimální počet zakázek. Mičánek potvrdil své dřívější vyjádření, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST dělal práce na všech vyhraných jednotkách. „Nemáme kapacitu na těžbu pěti miliónů kubických metrů dřeva. Hodláme dělat jen tak velkou zakázku, kterou kvalitně zvládneme,“ sdělil.
Vítězové tendrů mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a rovněž je sami i prodávat. Soutěží se o 90 % těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena zejména malým firmám s regionální působností. Kromě toho vítězné firmy budou muset pětinu vytěženého dřeva nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i k menším zpracovatelům.
Tendr je postaven na tzv. senátním systému. Při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na pětině provozních jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let.
Tendr nadále kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků.
Ministerstvo zemědělství i Lesy ČR kritiku odmítly a tendr označily za průhledný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu. Jen dílčí připomínky k němu měla také TI.
12.10.2011 - Špatná a ještě horší řešení
Lidové noviny, 12.10.2011, Autor: PETR HAVEL
Teze, že v lesnictví, těžařství a zpracování dřeva není konkurenční prostředí, je fikce
Sotva spatřily světlo světa výsledky posledního tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR), už se spekuluje o jeho zrušení. Jenže zatímco bořit je snadné, smysluplně stavět je o mnoho těžší. Hlavní ale je, že případné zrušení tendrů by rozšířilo o další akt dosavadní retroaktivní kroky činěné ze strany státu v podnikatelském prostředí. Zejména pro zahraniční, ale obecně pro jakékoli investory do čehokoli by to tak byl signál o nevěrohodnosti jakýchkoli pravidel hry garantovaných státem. Přestože si samozřejmě řada přijatých pravidel hry oprávněně zaslouží kritiku.
Skutečnost, že dominantním vítězem posledních tendrů je společnost LESS (respektive LESS & FOREST) podnikatele Jana Mičánka, je možná pro leckoho varující. Kritikům tendru přitom minimálně dává za pravdu v tom, že soutěž byla výhodnější pro velké firmy - LESS je totiž v současnosti největší těžařskou a dřevozpracovatelskou společností na tuzemském trhu. To je tak ale vše, nad čím se lze pozastavovat. Sám Mičánek, ač největší, již prohlásil, že kapacity jeho firmy na tak velký objem zakázek pro LČR nestačí. To ovšem jen dokazuje skutečnost, že v oboru největší firma není schopna obsáhnout možná ani polovinu zakázek pro LČR, a to za situace, kdy podíl samotných LČR na trhu těžařských zakázek je zhruba poloviční. Současný lídr oboru (LESS) má tedy kapacitu na maximálně 25 procent tuzemského trhu, což ani náhodou nevypovídá o nějaké dominanci nejen společnosti LESS na těžařském trhu.
Občasné teze o tom, že v lesnictví, těžařství a zpracování dřeva není konkurenční prostředí, je tak naprostou fikcí. Naopak - problémem tuzemského trhu je příliš velké množství příliš malých subjektů, z nichž na každého se při dělbě byznysu logicky nedostane. Prostě proto, že celková kapacita pro těžbu a zpracování dřeva je v ČR vyšší, než je nabídka dřeva pro tyto účely. Někdo tedy musí z kola ven a celá hra se vede o to, kdo to nakonec bude.
Normální by mělo být, že z kola ven půjdou méně konkurenceschopné firmy. Tak jednoduché to ale není, nelze totiž srovnávat podnikatelské podmínky malých a velkých, zejména když dělají to samé. A to je další problém tuzemského trhu - menší společnosti nebudují svá specifika, a to jak při použití technologií těžby dřeva, tak při jeho zpracování. Specifika dávající šanci specialistům ale neobsahují ani tendry LČR, takže není divu, že menší firmy na zakázky plné kaucí a bankovních záruk nemohou dosáhnout. Nemají prostě dostatek peněz. Zrušit tendry ale není zas tak snadné, protože ani najít další ze špatných řešení (a opravdu dobrá v kratším časovém úseku jednoho dvou let neexistují) není jednoduché. Minimálně střednědobé možnosti tu ale samozřejmě jsou. Jedním z nich je vyhlašovat v budoucnosti místo jednoho univerzálního dva typy tendrů -pro menší a větší firmy, na menších a větších lokalitách. To je ale jen kosmetická úprava. Zásadnější změnou by mohlo být zadávání tendrů podle jiného zákona, než je zákon 137 o zadávání veřejných zakázek. Podstatou tohoto zákona totiž je, že stát za služby vykonávané pro něj komerčními firmami platí. V případě tendrů LČR je to ale naopak - komerční firmy platí státu, potažmo LČR. Něco tedy nesedí. Sedělo by ale, kdyby se soutěže vyhlašovaly podle zákona 139, který také stanovuje podmínky veřejných soutěží, ale právě v případech, kdy stát peníze nevydává, ale inkasuje. Právní rozbor takového řešení existuje, nikoho ale do současné doby vážněji nezajímal.
Faktem je, že funkční diskuse o revizi stávajících podmínek tendrů LČR by byla žádoucí. Žádoucí by také bylo vytvořit protipól hospodářské „Dřevěné knihy“, jakousi „Zelenou knihu“ vytvářející environmentální rámec strategie hospodaření LČR. Pouhé bouchnutí do stolu a zrušení něčeho, co se klopotně a ne zcela optimálně prosadilo, je ale „bez plánu B“ cesta do pekel.
12.10.2011 - Lesní tendr rekordně vydělá, podle kritiků ale vzniká monopol
Hospodářské noviny, 12.10.2011, Autor: Petr Lukáč
Nejlepší cenu u drtivé většiny zakázek nabídla firma Less & Forest Státní podnik může příští rok získat od vítězů sedm miliard.
Ihned poté, co vedení Lesů ČR zveřejnilo předběžné výsledky obřího lesního tendru, se na něj snesla kritika. V 88 ze 117 územních jednotek totiž zvítězila jediná společnost - LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka.
„Výsledek nasvědčuje tomu, že budeme svědky kupčení s pořadím. Nejvíc na tom budou tratit malé těžební firmy a malí pilaři,“ komentuje výsledky František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR.
Mičánek takové nařčení odmítá. „My jsme pouze podali 88 nejvyšších nabídek, což činí asi pět milionů kubíků. Kapacita naší firmy je asi jen dva miliony kubíků a překračovat ji neplánujeme,“ vysvětluje. Co se zbytkem zakázek, na které nemá kapacity, ještě nechce komentovat. „Musíme počkat na hodnocení Lesů ČR a na pravidla, která přijmou pro následné procesy,“ říká Mičánek. Podezření z možného přeprodeje pozic tak ale příliš nevyvrací.
Kritika tendrů se ozývá i přes to, že má na něm státní podnik rekordně vydělat - jen v roce 2012 téměř sedm miliard korun. O půl miliardy více než v letošním roce, průměrná cena za kubík dřeva se oproti letošnímu roku zvedla z 1278 na 1441 korun.
Tendr se týká 90 procent těžebních prací a všech pěstebních prací na území Lesů ČR na budoucích pět let. Lesy byly rozděleny na 117 územních jednotek, v jejichž rámci podávaly soutěžící firmy své nabídky. Celkem se jich sešlo přes 1500. Na prvních místech byly nabídky od 13 firem, na druhých a třetích pak od dalších 20.
Maximalizace výnosu podniku byla jedním ze základních pilířů hospodaření určených nedávno odvolaným ministrem zemědělství Ivanem Fuksou v jeho koncepci s názvem Dřevěná kniha. Fuksovo odvolání minulý týden bylo sice často spojováno spíše s mocenským bojem uvnitř vlády, premiér Petr Nečas nicméně kritizoval i zmiňovaný materiál.
Dlouhodobým kritikem Fuksy i celého vedení Lesů ČR je i poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. Podle něj je většina zakázek Lesů netransparentní a je tak nutná výměna ve vedení.
Nový ministr zemědělství Petr Bendl nechtěl případnou změnu na postu šéfa firmy komentovat, vyjádřil se nicméně, že v případě nejasností pro něj nebude problém jednotlivé části tendru zrušit. Tím by mohlo být právě i masivní vítězství jedné firmy.
Za způsobem vypsání tendru si stojí předseda dozorčí rady Lesů ČR Miroslav Zámečník. „Uvažovali jsme o regionálním omezení dodavatelů, maximálním počtu soutěžních jednotek či o zákazu subdodavatelů. Všechny tyto kroky nám nicméně zakázal antimonopolní úřad,“ vysvětluje nemožnost nějak regulovat počet výherců.
Pro zaručení průhlednosti si Lesy ČR na spolupráci při přípravě tendru přizvaly i organizaci Transparency International. Zájmy menších firem mají dostatečně hájit i další dvě podmínky - vítězné firmy musí jednu pětinu dřeva prodat na veřejných trzích, a navíc budou desetinu těžby provádět mimo tendr menší firmy.
To podle mnohých ale nestačí. Například prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeněk Valný tvrdí, že je dřevo již nyní předražené a nastavené ceny to ještě zhorší. „Naši členové jsou již nyní vystavováni vyděračské obchodní politice nových dřevooligarchů,“ zlobí se Valný. Dlouhodobě tak podle něj může honba Lesů ČR za co nejvyšším ziskem vést jen k oslabení celého odvětví, což by mohlo hospodaření státní firmy v budoucnu naopak zhoršit.
Tendr Lesů ČR
7 mld. korun vydělá jen v roce 2012 tendr Lesů ČR na pěstební a těžební práce. Oproti roku 2011 to je nárůst o půl miliardy.
1441 korun činí průměrná cena za kubík dřeva podle nabídek firem na prvních místech. Letos je to jen 1278 korun.
v 88 ze 117 územních jednotek podala nejvyšší soutěžní nabídku firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka.
13 společností podalo nabídky, které se umístily na prvních místech. Kromě LESS & FOREST uspěly například firmy Progles, Wotan Forest či Uniles. O zakázky usilovalo celkem 56 firem, které podaly 1503 nabídek.
12.10.2011 - Lesy ČR příští rok čekají z tendrů příjmy téměř sedm miliard
euro.cz, 11.10.2011, Rubrika: Zemědělství, Autor: Miroslav Tryner
Státní podnik Lesy České republiky by v příštím roce mohl od vítězů tendrů na lesnické práce a prodej dřeva získat bezmála sedm miliard korun, asi o 500 milionů korun více než letos. „Jedná se navíc pouze o 90 % těžby dříví, zbylých 10 % je vyhrazeno v samostatné soutěži prodejem na pni zejména malým těžařům s regionální působností. Průměrná cena za dřevo nabídnutá účastníky tendru, kteří se umístili na prvním místě, je 1441 Kč/m3. Tendru se v druhém kole účastnilo 56 zájemců, kteří podali 1503 nabídek, což představuje průměrně 13 nabídek na každou ze 117 smluvních územních jednotek. Na alespoň jedné SÚJ zvítězilo 13 firem, nabídky s umístěním na prvním až třetím místě podalo celkem 33 zájemců,“ uvedl mluvčí LČR Zbyněk Boublík.
Jednoznačným vítězem obřího tendru je podle neoficiálních výsledků společnost LESS & FOREST. „Široká účast firem z oboru lesnictví a dřevozpracovatelského průmyslu potvrzuje, že koncept tendrů byl nastaven správně. Nabídnuté ceny ukazují, že první pětiletý tendr bude jednoznačným úspěchem,“ míní generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.
V současné době hodnotící komise provádějí posouzení předložených nabídek, v jehož rámci mohou být odesílány výzvy k objasnění nabídkové ceny. Po ukončení této fáze dojde k oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům. Po uplynutí lhůty pro námitky, pravděpodobně do poloviny listopadu, bude přistoupeno k odeslání výzev k uzavření smluv vítězným účastníkům.
Podle Sýkory státní podnik v případě, že vítězové tendru odmítnou podepsat smlouvu, nabídne zakázku druhému, případně třetímu v pořadí pouze tehdy, že nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké. „Pokud nevybereme nikoho z prvních tří firem, tak se tato správní jednotka ruší a bude vyhlášeno jednací řízení bez uveřejnění, které může být uzavřeno zhruba do 14 dnů,“ vysvětlil šéf LČR.
Obavy z jednoznačného vítězství jedné firmy a následného handlování se zakázkami v úterý vyjádřil nový ministr zemědělství Petr Bendl. „Trošku se obávám toho, aby nedošlo k masivnímu přeprodávání. Zjednodušeně: aby vítěz tendru neodstoupil a neumožnil tomu druhému, aby to získal on. Může se to stát jen v jednotlivých případech, protože třeba nečekali, že vyhrají v tolika tendrech,“ řekl serveru Aktuálně.cz.
Ministr Bendl současně také připustil, že pokud získá přesvědčení, že stát může na zakázkách významně tratit, mohl by tendry v blízké době zrušit.
To však státní podnik nepřipouští: „Zakázka je připravena plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a umožnila účast širokému okruhu zájemců. Parametry jsou nastaveny tak, aby LČR přinesly ekonomický prospěch. Příprava a realizace probíhala ve spolupráci s advokátními kancelářemi a byla konzultována s ÚOHS, MZe i Transparency International.“
12.10.2011 - Lesy ČR očekávají příjmy z tendrů 7 miliard
denik.cz, 11.10.2011, Autor: ČTK
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by v příštím roce mohl od vítězů tendrů na lesnické práce a prodej dřeva získat takřka sedm miliard korun, o více než 500 milionů korun více než letos.
Průměrná cena nabídnutá vítěznými firmami za metr krychlový dřeva pro příští rok dosahuje 1441 korun a převyšuje letošních 1278 Kč. Novinářům to dnes řekl generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora. Jednoznačným vítězem obřího tendru je podle neoficiálních výsledků společnost Less & Forest.
Rozdíl mezi nabízenou cenou služeb, které LČR od lesnických firem nakupují, a cenou dříví, kterou naopak těžaři státnímu podniku platí, po otevření obálek v minulém týdnu představuje 6,96 miliardy korun. Rozdíl cen vysoutěžených pro letošek přitom dosáhl 6,42 miliardy Kč, vyplývá z podkladů LČR.
56 firem podalo přes tisíc nabídek
O zakázky v tendrech na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012 usilovalo 56 lesnických firem, které podaly celkem 1503 nabídek. Na jednu soutěžní územní jednotku, kterých je celkem 117, připadlo v průměru 13 nabídek. Za LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka podle zdroje ČTK údajně skončily se ziskem šesti až dvou jednotek firmy Progles, Wotan Forest a Uniles.
Z oficiálního přehledu podaných nabídek, který dnes LČR zveřejnily, vyplývá, že na 88 jednotkách dala nejlepší cenovou nabídku firma Less & Forest podnikatele Jana Mičánka. Pro Less & Forest to znamená vítězství na 75 procentech jednotek. Druhou nejúspěšnější firmou je s velkým odstupem společnost Progles, která získala první místo na šesti jednotkách. Třetí nejúspěšnější je Stora Enso Wood Products Ždírec s prvním místem na pěti jednotkách. Na zbývajících 18 jednotkách si první místa rozdělilo deset firem.
„Výsledky se dále ještě prověřují.V současné době probíhá práce hodnoticích komisí, které hodnotí jednotlivé nabídky,“ uvedl Sýkora. Po vyhodnocení nabídek se LČR obrátí na firmy, které na jednotlivých jednotkách podaly nejlepší cenové nabídky s návrhem na uzavření smlouvy. LČR již dříve uvedly, že smlouvy s vítězi tendrů by mohly začít podepisovat od poloviny listopadu.
Protikorupční organizace Transparency International přitom letos v červnu upozornila na to, že pro letošní rok smlouvy se státním podnikem, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v ČR, podepsala jen třetina vítězů tendrů, zhruba další třetina kontraktů byla podepsána z druhého místa a další třetina z třetího místa. Rozdíl mezi potenciálním ziskem pro stát z lesních tendrů a skutečným ziskem se přitom může pohybovat až v miliardách korun.
Podle Sýkory státní podnik v případě, že vítězové tendru odmítnou podepsat smlouvu, nabídne zakázku druhému, případně třetímu v pořadí pouze tehdy, že nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké. „Pokud nevybereme nikoho z prvních tří firem, tak se tato správní jednotka ruší a bude vyhlášeno takzvané jednací řízení bez uveřejnění, které může být uzavřeno zhruba do 14 dnů,“ podotkl Sýkora. Toto řešení podle něj však bude pouze dočasné a během zhruba čtvrt roku bude o jednotku znovu soutěženo v otevřeném výběrovém řízení.
Obavy z kupčení se zakázkami
Obavy z jednoznačného vítězství jedné firmy a následného kupčení se zakázkami dnes vyjádřil také ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Trošku se obávám toho, aby nedošlo k masivnímu přeprodávání. Zjednodušeně: aby vítěz tendru neodstoupil a neumožnil tomu druhému, aby to získal on. Může se to stát jen v jednotlivých případech, protože třeba nečekali, že vyhrají v tolika tendrech,“ řekl serveru Aktuálně.cz. Bendl zároveň připustil, že pokud získá přesvědčení, že stát může na tendrech významně tratit, mohl by tendry v blízké době zrušit.
Majitel v tendru vítězné společnosti LESS & FOREST Jan Mičánek ve vyjádření rezolutně odmítl možnost přeprodávání vyhraných zakázek. „Asi se předpokládá, že kdo dosáhl úspěchu, tak je podezřelý. My se chováme slušně a seriózně, nikdy jsme žádnou lumpárnu neprovedli,“ řekl Mičánek. Uvedl, že u takto koncipovaného tendru je pro firmu velmi obtížené získat optimální počet zakázek. Mičánek zároveň potvrdil své dřívější vyjádření, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST dělala práce na všech vyhraných jednotkách. „Nemáme kapacitu na těžbu pěti milionů metrů krychlových dřeva. Hodláme dělat jen zakázku, kterou kvalitně zvládneme,“ řekl Mičánek.
Vítězové tendrů mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Soutěží se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru budou navíc pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
Soutěž je postavena na takzvaném senátním systému. Při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na jedné pětině jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let.
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu.
Výsledky tendru LČR na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012:
Firma - Počet jednotek s nabídnutou nejlepší cenou
LESS & FOREST - 88
PROGLES - 6
Stora Enso Wood Products Ždírec - 5
PETRA - 4
WOTAN FOREST - 3
KALESPOL STŘÍBRO - 2
Kloboucká lesní - 2
Opavská lesní - 2
KAISER - 1
LDF Rožnov - 1
Lesní společnost Královský Hvozd - 1
Lesní společnost Litoměřice - 1
UNILES - 1
celkem jednotek 117
11.10.2011 - Tendr na lesnické práce pro Lesy ČR
ČT 24, 11.10.2011, 21:10, Pořad: Ekonomika
Přemysl ČECH, moderátor
Státní podnik Lesy České republiky by od vítězů tendru na lesnické práce mohl příští rok získat 7 miliard korun, o půl miliardy víc než letos. Podle neoficiálních výsledků tendr vyhrála firma LESS&FOREST, která zvítězila na 75 % území. Nový ministr zemědělství Petr Bendl ale podle serveru Aktuálně.cz právě kvůli tomu zváží, jestli nakonec tendr nezruší.
Jan HREŇO, redaktor
V tendru nakonec soutěžilo 56 firem, celkem podaly 1503 nabídek, Lesy by tak měly v příštím roce vydělat 6 miliard a 962 milionů korun, o 535 milionů víc než letos.
Svatopluk SÝKORA, generální ředitel Lesy ČR,
Průběh tendrů a výsledky otevírání obálek nasvědčují tomu, že parametry tohoto tendru nebránily v žádném případě účasti zájemcům v soutěži.
Miroslav ZÁMEČNÍK, předseda dozorčí rady, Lesy ČR
V druhém kole, které bylo poměrně velmi intenzivně obsazené, 13 nabídek na jednu smluvní územní jednotku, je velmi intenzivní soutěž.
Jan HREŇO, redaktor
Nabídky teď hodnotí komise. Zhruba za týden by se Lesy měly obrátit na vítězné firmy s návrhy na uzavření smluv. Na tendru po silné kritice minulých výběrových řízení spolupracovala i Transparency International.
David ONDRAČKA, Transparency International
Celkově si myslím, že ten tendr byl připraven nediskriminačně a v souladu s nejlepší praxí.
Jan HREŇO, redaktor
Podle neoficiálních informací ho ovládla firma Less&Forest, která zvítězila na třech čtvrtinách soutěženého území. Podle jejího šéfa ale není pravděpodobné, že by zvládla všechno.
Jan Mičánek, ředitel LESS&FOREST
"Nemáme kapacitu na těžbu pěti milionů metrů krychlových dřeva. Hodláme dělat jen zakázku, kterou kvalitně zvládneme."
Jan HREŇO, redaktor
V takovém případě by Lesy zkoumaly nabídku druhého nebo třetího v pořadí, případně vyhlásí nové jednací řízení. Jasno by mělo být zhruba v polovině listopadu, kdy Lesy začnou podepisovat smlouvy se všemi vítězi tendru.
11.10.2011 - Kdo bude těžit v Lesích ČR?
ČT 24, 11.10.2011, 6:00, Pořad: Studio 6
František LUTONSKÝ, moderátor
Jak jsme říkali před chvílí, státní podnik Lesy České republiky dnes oznámí výsledky obřího tendru na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012. Podle neoficiálních informací vyhrála firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Mimochodem ta je dlouholetým partnerem lesů a měla podat nejlepší nabídky u 75 procent soutěžených území.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
My jsme teď pozvali agrárního analytika Petra Havla, dobré ráno.
Petr HAVEL, agrární analytik
Dobré ráno.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Tak o zakázku usilovalo skoro 60 firem, myslíte si, jak naznačoval František, že to vyhraje ta jmenovaná?
Petr HAVEL, agrární analytik
Tak pokud vím, tak informace, které už nějakým způsobem unikly, je to prakticky hotová věc a skutečně na třech čtvrtinách bude, nebo podala nejlepší nabídky, ale také je potřeba říct, největší firma česká lesnicko-dřevařská LESS & FOREST
František LUTONSKÝ, moderátor
Tak tam jde o nějakých 120 území, na kterých tedy budou ti výherci toho tendru hospodařit. Ale je tam ještě druhé kolo toho výběrového řízení, co by v něm mohlo rozhodovat?
Petr HAVEL, agrární analytik
No, já myslím, že pan Mičánek už v předběžném komentáři k těm výsledkům řekl, že ... a mimochodem je to také potvrzení toho, že v České republice není žádný monopol velké firmy, protože on, přestože je největší, tak i když by dosáhl na těch 75 procent zakázky, tak sám říká, že má maximálně na tak 40, 50 procent, že na větší objem těch prací pro Lesy ČR nemá kapacitu, to znamená, lze předpokládat, že tam bude nějaké odstupování od smluv a otevře se šance pro další subjekty.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Tak proto ty dvě kola? Není to spíš příliš složité, je to kvůli tomu, že se dopředu vědělo, že bude potřeba jaksi zaangažovat víc subjektů?
Petr HAVEL, agrární analytik
To myslím, že se dopředu nevědělo, nikdo netušil, že Mičánek nebo společnost LESS vyhraje takhle významně. Nicméně pravda je, že samotné podmínky toho výběrového řízení jsou skutečně docela složité a mají v sobě zabudováno mnoho, řekněme, sporných momentů a myslím si, že jedna z věcí, co je třeba do budoucna v těch veřejných soutěžích státního podniku Lesy ČR udělat, je na ty konkrétní podmínky se podívat. To bych oddělil ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Co máte na mysli?
Petr HAVEL, agrární analytik
No, mám na mysli například tu skutečnost, co vlastně je za tím, že ty podmínky nahrávají větším firmám. A to se mimochodem právě ukázalo, protože vlastně LESS & FOREST vyhrál takovým, nebo vyhraje zřejmě tak drtivým způsobem, myslím si, že tohle je skutečně pravda, ale je to dáno tím, že Lesy ČR do těch podmínek daly velké povinnosti těch ..., stanovily velké povinnosti těm, těm budoucím smluvním partnerům, velké bankovní záruky, různé kauce a tak dále a na to skutečně potom ne každý dosáhne. Ale jenom jsem chtěl poznamenat, že to je rozdíl oproti Dřevěné knize, což je jakási koncepce hospodářská lesů, tady u nás se to hodně směšuje, ale já bych to oddělil, zatímco Dřevěná kniha jako koncept a rámec je v zásadě docela dobrý materiál, kterej má nějakou logiku, že na jednom komplexním logickém lesnickém území je nějaká komplexní zakázka, kterou zajišťuje jeden subjekt, který potom prodává to dřevo, neboť je to komerční subjekt, tak ho obvykle prodá lépe než stát, tak to je v pořádku. Druhá věc je aplikace Dřevěné knihy do praxe a tam jsou samozřejmě problémy.
František LUTONSKÝ, moderátor
Teď proč jsou ty tendry až pětileté, ono je to něco podobného jako, když se poprvé volilo do Senátu, část těch území je na rok, část na dva roky a tak podobně, až na pět let, ale ta hranice těch 5 let mě zajímá, proč tam je?
Petr HAVEL, agrární analytik
Je to kompromisní a špatné řešení. Původní hranice byla 10 let, a to mělo svojí logiku, protože existují takzvané desetileté lesní hospodářské plány a bylo poměrně logické, že soutěž na příslušném území bude časově totožná s platností lesního hospodářského plánu ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže vy byste šel ještě dál dokonce, jako na těch 10 let i v okamžiku, kdy ...
Petr HAVEL, agrární analytik
Tak to bylo i původně navrženo, to, to je kompromis, který vlastně je vstřícným krokem vůči kritikům těch tendrů, ale myslím si, že tento kompromis je horší než to původní řešení.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
Ta odhadovaná cena prací je zhruba 8 miliard, mluví se taky o tom, že Lesy České republiky by měly inkasovat potom víc, ale jak je to tedy s těmi financemi, přece samozřejmě i firma, která vyhraje ten tendr, chce vydělat?
Petr HAVEL, agrární analytik
No, a to je právě ten velký problém, jeden z neuralgických bodů té aplikace Dřevěné knihy do praxe v rámci těchhle těch veřejných soutěží, protože zdá se podle celé řady indicií, že lesy ve snaze skutečně maximalizovat svůj zisk stanovily svým budoucím smluvním partnerům tak tvrdé smluvní podmínky, že je velmi pravděpodobné, že řada z nich to ekonomicky nepřežije. Naskýtá se samozřejmě otázka, proč tedy do těch soutěží vůbec šli, to je asi jejich problém, těch firem, na druhou stranu, protože postavení Lesů ČR jako prakticky subjektu, který spravuje polovinu lesů v zemi, tak jaksi nejít do soutěží s lesy znamená připravit se dobrovolně o docela významné možné potenciální zakázky, ale pak jde o ty podmínky právě.
František LUTONSKÝ, moderátor
No, a lesy na tom vydělají?
Petr HAVEL, agrární analytik
Lesy na tom podle všeho vydělají velmi, vidíme i z letošních a i z loňských hospodářských výsledků, kdy ..., a proto právě říkám, že ta koncepce Dřevěné knihy je v pořádku, protože ta počítá s tím, že takzvaná těžba při pni, to znamená, kdy firmy samy prodávají vytěžené dřevo, tak loňský hospodářský výsledek byl 4, 5 miliard, letos se očekává možná 6, možná 7 miliard, v minulosti, když byly jiné způsoby vyhlašování veřejného výběrového řízení na práce v lesích, tak byl zisk Lesů ČR půl miliardy nebo tak 800, 900 milionů.
František LUTONSKÝ, moderátor
Zas na druhou stranu tenhle systém toho prodeje při pni, to kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, protože to probíhá tak, že se to prakticky celé oceňuje ihned po skácení, kdy není ještě jasná kvalita dřeva a podobně, takže ta firma si to sama změří, odveze, prodá a jakým způsobem je to hlídáno?
Petr HAVEL, agrární analytik
Ano, ale firma, komerční firma to udělá lépe, protože ona má větší zájem na tom zhodnocení, na tom zhodnocení toho dřeva než ten státní podnik, kde přece ...
František LUTONSKÝ, moderátor
Tak to nepochybně ...
Petr HAVEL, agrární analytik
... jen je to anonymní dřevo jakéhosi státu, který nějaký lesník nebo pracovník Lesů ČR nějak ocení.
František LUTONSKÝ, moderátor
Ale tak je to majetek Lesů ČR a v podstatě v tu chvíli ..., já se zeptám na jednu jedinou prostou věc, jaká je tam kontrola, že ta firma to změřila pořádně, že opravdu prodává tolik dřeva, kolik vytěžila?
Petr HAVEL, agrární analytik
Tak právě ta zmiňovaná a kritizovaná Dřevěná kniha má v sobě obsažených asi 5 nebo 6 různých typů kontrolních mechanismů, jsou to naprosto nové věci, které dříve v Lesích České republiky nebyly, jsou tam čipy, je tam pohyb dřeva po lese i mimo něj, pohyb techniky po lese i mimo něj, takže já myslím, že tady jsou zbytečné obavy kritiků.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
A ještě zkrátka k těm financím, taky velmi jednoduše, firmy, vy jste říkal, že mohou být ohroženy díky tomuto tendru, tak jdou proto do toho, aby si uchovaly nějaký vztah, ale přece za práci se musí platit, myslíte si, že je bude potřeba tedy tak, jak jsou teď nastavené ty podmínky, nějak změnit v dalších tendrech, anebo že tento dopadne tak, že ještě půjde o licitování během podepisování smluv?
Petr HAVEL, agrární analytik
Tak samozřejmě tendr, který je vyhlášen, už těžko lze retroaktivně měnit, to znamená nějaké kritiky ve smyslu: "Celé to ukončit a znova začít," to si myslím, že je samozřejmě úplná, úplný nesmysl, na druhou stranu říkali jsme, že každý rok se bude vyhlašovat další výběrové řízení na pětině území České republiky, jednou za pět let, že jo, aby se to celé otočilo a tam si myslím, že je velký prostor ke změnám v těch prováděcích smlouvách a v těch podmínkách.
11.10.2011 - Bendl zvažuje, že zruší tendr na těžbu v Lesích ČR
www.aktualne.cz; 11.10. 2011, autor: Jan Němec
Nad sotva skončeným tendrem na těžbu dřeva v Lesích ČR se vznáší Damoklův meč: nový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) nevyloučil, že tendr zruší. "Mohlo by dojít ke zrušení těch tendrů, protože budou-li pochybnosti, že stát může tratit významné finance, bude třeba zakročit," řekl Bendl v rozhovoru pro Aktuálně.cz v den, kdy státní lesnická firma vyhlašuje oficiálně vítěze zmíněného tendru. "Neměl bych s tím jakýkoliv problém, jestliže přijdu na to, že se tam děje cokoliv nekalého. Rozhodnu se do týdne," dodal ministr.
Bendl: Žádné přeprodávání zakázek!
Jednoznačným vítězem obřího tendru státního podniku Lesy ČR na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 je podle neoficiálních výsledků společnost LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Firma podala nejlepší cenovou nabídku u asi 75 procent ze 117 soutěžených územních jednotek.
Předchozí ministr Ivan Fuksa (ODS), kterého minulý týden nechal odvolat premiér, dřevařský tendr hájil s tím, že byl transparentní.
Bendlovi vadí masivní vítěz
To nezpochybňuje ani Fuksův nástupce Bendl: "Tendr měl jasná pravidla." Bendlovi teď vadí něco jiného: masivní vítězství jedné firmy, která už na uklidnění menších dřevařských firem prohlásila, že na všechno svými kapacitami nestačí a že bude nutně potřebovat subdodavatele.
"To je jedna z věcí, nad kterou zvedám prst, a určitě se o tom budu bavit s panem premiérem, jak on to vidí, do jaké míry má ministerstvo zemědělství takovouto věc podpořit či nikoliv," reagoval na to ministr Petr Bendl.
"Trošku se obávám toho, aby nedošlo k masivnímu přeprodávání. Zjednodušeně: aby vítěz tendru neodstoupil a neumožnil tomu druhému, aby to získal on. Může se to stát jen v jednotlivých případech, protože třeba nečekali, že vyhrajou v tolika tendrech," vysvětloval ministr své pochybnosti.
Bendl teď čeká na vyjádření expertů, kteří tendr a jeho výsledky vyhodnotí, a - jak řekl - i na rozhovor s premiérem Petrem Nečasem.
Sýkora: Na cestě je takřka sedm miliard korun
Lesy ČR by podle svého šéfa Svatopluka Sýkory měly v příštím roce od vítězů tendrů získat takřka sedm miliard korun, o více než 500 milionů korun více než letos. Průměrná cena 1441 korun nabídnutá vítěznými firmami pro příští rok převyšuje letošních 1278 Kč.
O zakázky v tendrech na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012 usilovalo 56 lesnických firem, které podaly celkem 1503 nabídek. Na jednu soutěžní územní jednotku, kterých je celkem 117, připadlo v průměru 13 nabídek. Za LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka podle ČTK skončily se ziskem šesti až dvou jednotek firmy Progles, Wotan Forest a Uniles.
11.10.2011 - Lesy ČR prezentovaly výsledky tendru
www.silvarium.cz, 11.10. 2011
Státní podnik Lesy ČR představil předběžné výsledky tendru na lesnické práce od roku 2012. Podle podniku soutěž skončí „jednoznačným úspěchem".
Podle informací státního podniku odpovídá výše nabídnutých cen současným tržním cenám a počet nabídek převýšil počet nabídek v loňské veřejné zakázce. Dosažené saldo mezi náklady za služby a cenou dříví představuje bezmála 7 miliard korun za první rok plnění veřejné zakázky. Jedná se navíc pouze o 90% těžby dříví, zbylých 10% je vyhrazeno v samostatné soutěži prodejem „na pni“ zejména malým těžařům s regionální působností. Průměrná cena za dřevo nabídnutá účastníky tendru, kteří se umístili na 1. místě je 1441 Kč/m3 (v roce 2010 činilo zpeněžení 1278 Kč/m3). Tendru se v druhém kole účastnilo 56 zájemců, kteří podali 1503 nabídek, což představuje průměrně 13 nabídek na každou ze 117 smluvních územních jednotek (SÚJ). Na alespoň jedné SÚJ zvítězilo 13 firem, nabídky s umístěním na prvním až třetím místě podalo celkem 33 zájemců.
Dosavadní průběh tendru na lesnické služby od roku 2012
• do druhého kola postoupilo 62 zájemců, tj. 95 % – celkem 3930 žádostí (v průměru 33 žádostí na 1 SÚJ)
• ve druhém kole nabídka od 56 zájemců – celkem 1503 nabídek (v průměru 13 nabídek na 1 SÚJ)
• nabídky s umístěním na 1. – 3. místech: 33 zájemců (pro rok 2011 to bylo 37 zájemců)
• nabídky s umístěním na 1. místech: 13 zájemců (pro rok 2011 to bylo 15 zájemců)
• průměrný počet nabídek na 1 SÚJ: 13 nabídek (pro rok 2011 to bylo 11 nabídek)
• přepočtené roční saldo po otevření obálek 6,962 miliard Kč (skutečnost pro rok 2011: 6,427 miliard Kč)
• průměrné zpeněžení dříví po otevření obálek: 1441 Kč/m3
Státní podnik je tak s výsledky tendrů spokojen. „Široká účast firem z oboru lesnictví a dřevozpracovatelského průmyslu potvrzuje, že koncept tendrů byl nastaven správně. Nabídnuté ceny ukazují, že první pětiletý tendr bude jednoznačným úspěchem,“ říká generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.
V současné době hodnotící komise provádějí posouzení předložených nabídek, v jehož rámci mohou být odesílány výzvy k objasnění nabídkové ceny. Po ukončení této fáze dojde k oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům. Po uplynutí lhůty pro námitky, pravděpodobně do poloviny listopadu, bude přistoupeno k odeslání výzev k uzavření smluv vítězným účastníkům.
„Předpokládáme, že smlouvy s vítězi veřejné zakázky mohou být uzavírány od poloviny listopadu,“ upřesňuje Svatopluk Sýkora. „Od vybraných uchazečů předpokládáme zodpovědné jednání směřující k co nejrychlejšímu uzavření smluv.“ V tiskové zprávě také podnik uvádí, že jakékoliv případné prodlevy v této fázi nebudou způsobeny zadavatelem.
Pokud vítěz z prvního místa odmítne smlouvu podepsat, budou Lesy ČR zvažovat, zda osloví druhého a třetího v pořadí podle toho, jaké bude rozpětí sald mezi první a dalšími nabídkami. V případě, že na některou z částí veřejné zakázky nebude smlouva uzavřena, vyhlásí Lesy ČR na dané SÚJ neprodleně jednací řízení bez uveřejnění, což zajistí zhruba do konce března 2012 provedení nezbytně nutných činností spojených s plněním zákonných povinností. Jde zejména o nahodilou těžbu, nutné výchovné zásahy či nutné pěstební činnosti. „Současně s jednacím řízením bez uveřejnění okamžitě vyhlásíme na příslušné části veřejné zakázky otevřené zadávací řízení s tím, že v průběhu března příštího roku by měly být uzavřeny standardní smlouvy. Ty by platily přibližně od dubna 2012 až do doby předpokládaného trvání smlouvy na dané smluvní územní jednotce,“ doplňuje Svatopluk Sýkora.
Příprava a realizace veřejné zakázky na lesnické práce od roku 2012 probíhala ve spolupráci s advokátními kancelářemi a byla konzultována s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvem zemědělství ČR i Transparency International. Zakázka je tak připravena plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a umožnila účast širokému okruhu zájemců. Parametry zakázky jsou nastaveny tak, aby Lesům ČR přinesly ekonomický prospěch. V rámci veřejné zakázky však Lesy ČR nemohou ovlivnit účast jednotlivých soutěžících a množství jimi podávaných nabídek. Lesy ČR předpokládají od vybraných uchazečů zodpovědné jednání směřující k co nejrychlejšímu uzavření smluv.
Nabídky, které podali účastníci tendrů na lesnické práce od roku 2012, podle státního podniku přinášejí do dalších let předpoklad stabilních hospodářských výsledků Lesů ČR, a tedy i jistotu vyšších příjmů pro státní rozpočet. Jak uzavírá tisková zpráva,„úspěšná soutěž na práce v lesích pro letošní rok tento předpoklad jednoznačně potvrzuje.“
Základní parametry tendrů od roku 2012
• obchodní model „P“, komplexní zakázky
• dvoukolové zadávací řízení
• jediné hodnotící kritérium - cena (saldo mezi náklady na služby a cenou dříví)
• jedna veřejná zakázka se 117 částmi
• postupné zvýšení o 10 SÚJ do roku 2015
• doba 1 – 5 let (senátní systém)
• soutěž o 100% pěstebních činností a 90% těžební činnosti, 90% prodeje dříví
• povinnost nabídnout 20% dřeva vytěženého objemu dříví na veřejné trhy
10.10.2011 - Proč ČSÚ nevydal v 1. čtvrtletí 2011 index cen surového dříví?
www.silvarium.cz, 10.10. 2011
ČSÚ poskytl redakci Lesnické práce a serveru Silvarium.cz exkluzivní vyjádření k problematice indexu cen dříví pro 1. kvartál roku 2011. ČSÚ ve svém stanovisku vysvětluje důvody, proč nedošlo k vydání indexu pro 1. kvartál a zároveň odmítá kritiku, že by jeho nevydáním indexu způsobil státnímu podniku Lesy ČR škodu.
ČSÚ je mediálně napadán, zejména ze strany Lesů ČR, za jednorázové nevydání dříve pravidelně publikovaného indexu cen surového dříví (vlastníci). Je tím však nepřímo napadáno právo a současně i povinnost úřadu dbát na objektivitu a nestrannost jím publikovaných údajů. A to je zejména důležité tam, kde se výsledků používá v legislativě nebo významných smlouvách. Proto je pro ČSÚ zásadní, aby se jeho statistické indikátory nevázaly jejich specifickým užitím a nestaly se tak nástrojem řešení problémů či sporů mimo působnost objektivního statistického měření v ekonomických, sociálních nebo jiných oblastech.
Každý statistický indikátor má předem danou svoji pevnou metodiku, kterou je nutno dodržovat. Může se však stát, že z nějakých objektivních důvodů nejsou dostupná data k dispozici nebo přestanou být spolehlivá. Může se také stát, že v některé ze sledovaných oblastí dojde k tak významné změně, že ve výpočtech původní statistiky nelze pokračovat dle předem vytýčených pravidel. Právě k tomu došlo začátkem roku 2011 v organizaci těžby a prodeje dřeva v podniku Lesy ČR, který byl nejvýznamnějším respondentem do té doby produkovaného cenového indexu vlastníků. V důsledku zastavení vlastního prodeje dříví lesními správami LČR na předem definovaném „odvozním místě“ se tak definice „záběru“ cenového indexu nejen „smrskla“ na pouhou třetinu, ale „zmizela“ tím také část popisované oblasti, která měla specifickou cenovou hladinu a jednotnou, od zbývající části odlišnou časovou charakteristiku cenového vývoje. Najít nějaké „pokračování“ původního cenového indexu potom pro statistika znamená buď porovnávat neporovnatelné, tedy ceny minulého období (4. čtvrtletí 2010) v celém původním rozsahu se „zbytkem“ v období následujícím po změně (1. čtvrtletí 2011), nebo „zúžit záběr“ indexu a srovnat pouze ceny od zbývajících respondentů. Tato druhá možnost však vede k cenovému indexu, který není možno jednoduše „navázat“ na původní časovou řadu indexů, protože nerespektuje rozdíl mezi průměrnou cenovou hladinu za „končící“ lesní správy LČR a za zbývající respondenty ve 4. čtvrtletí 2010. ČSÚ proto za 1. čtvrtletí 2011 zveřejnil maximální možnou jednoznačně objektivní informaci v dané oblasti, a to průměrné, ovšem přímo s předchozím obdobím neporovnatelné ceny, a dále pak cenový index a průměrné ceny „nevlastníků“.
ČSÚ je v současnosti ze strany LČR neprávem napadán, že jim uvedeným nepublikováním indexu za 1. čtvrtletí 2011 způsobil škodu v souvislosti s použitím indexu v jeho smlouvách. Jak však vyplývá z předchozího, oficiální index nelze dle dosavadní metodiky objektivně spočítat. ČSÚ následně po nevydání indexu deklaroval možnost provést případné propočty, které by mohly pro určitý specifický účel nahradit chybějící oficiální výstupy, a to zejména v oblasti tendrů Lesů ČR. Tento podnik skutečně zažádal o propočet a specifikoval si přitom metodiku, o které mylně prohlašuje, že je odpovídající metodice ČSÚ. Po ČSÚ potom požaduje, aby byl vzniklý propočet, nebo nějaký jiný podobný, prohlášen za „oficiální“ výsledek.
ČSÚ si je vědom problémů vzniklých v souvislosti s nepublikováním indexu vlastníků za 1. čtvrtletí 2011. Navíc, jak ČSÚ již dříve upozorňoval, tento index nebyl primárně určen k účelu valorizace cen v tendrech LČR, protože nebyl pro dominanci LČR vyvážený z hlediska zastoupení respondentů. Přesto nebyl nikdy ČSÚ oficiálně požádán o výpočet nějakého objektivnějšího indikátoru pro užití v tendrech. „Naskýtá se však přirozená otázka: Proč se má ČSÚ zabývat problémy užití svých výstupů v rezortu, za který je zodpovědný někdo jiný? Nebo snad má celá situace dojít až k nepřijatelnému precedentu, že jediný podnik pro své vlastní zájmy donutí soudní cestou ČSÚ „prohlásit za oficiální“ nějaký neobjektivní propočet a popřít tak nestrannost statistiky v této zemi?“ Říká Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
10.10.2011 - Státní lesy - válka o dřevo a miliardy
Profit, 10.10.2011, Autor: Dalibor Dostál
Ještě před třemi lety byly Lesy České republiky známé především skandály kolem neprůhledných výběrových řízení a střídáním ředitelů jako na běžícím pásu. Poslední dva roky plní stránky novin především jejich rekordní zisky. Právě boj o to, kdo bude mít kontrolu nad dřevěnými miliardami, byl zřejmě jedním z důvodů odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy.
Sedm ředitelů za posledních osm let, podivné zakázky na nákup zboží a služeb, podezřelé vazby na politiky ODS a ČSSD a ještě podivnější hospodaření s tím, co firmu živí, tedy s lesy a vytěženým dřevem. Tak by mohla vypadat stručná vizitka státního podniku Lesy České republiky. Jen těžko se dala v minulosti najít státní firma, která by byla hůř řízená a z níž by se na úkor státu ztrácely miliardy do kapes soukromníků. Podnik hospodaří na 50 procentech lesních ploch v České republice, aniž by z toho stát měl nějaký výraznější zisk. Jen dvakrát od roku 2003 do roku 2009 Lesy ČR vytvořily zisk větší než miliardu korun, z nichž odvedly státu alespoň pár desítek milionů korun na daních. Kritici tohoto uspořádání rovněž tvrdí, že Lesy by měly státu platit jako jinde v Evropě za spravované lesy nájem.
Letos se ovšem v souvislosti s Lesy ČR hovoří o vzorně hospodařící firmě. Jen zisk za loňský rok byl tři miliardy korun. Letos by měl dosáhnout šesti miliard korun. Důvodem je růst ceny dřeva a podle dnes už bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy změna způsobu prodeje dřeva. Právě boj o to, kdo bude mít kontrolu nad miliardovými zisky z lesů, je zřejmě jednou z hlavních příčin jeho odvolání ze začátku minulého týdne. Připouští to i odvolaný ministr.
Spory o prodej dřeva
Prodej dřeva z lesů spravovaných Lesy ČR se dlouhá léta odehrával prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS). Poloprivátní firmy, v níž měly Lesy jen padesátiprocentní podíl. Druhou polovinu vlastní podnikatel a lobbista František Dejnožka, který je zároveň předsedou představenstva této společnosti. Právě současný raketový růst zisku Lesů ČR podle ministra Fuksy ukazuje, jak nehospodárné a pro stát nevýhodné bylo prodávat dřevo prostřednictvím HLDS. Analýza, kterou mají Lesy ČR k dispozici, ukazuje, že kvůli nevýhodným smlouvám s HLDS přišly Lesy ČR minimálně o miliardu korun. Jenže HLDS má k dispozici právní rozbor, který dokládá pravý opak. Podobný souboj analýz, studií a koncepcí, které si protiřečí a podporují protichůdné cíle, provází celou existenci státních Lesů.
Potvrdily to i letošní spory o takzvanou Dřevěnou knihu, tedy plán na těžbu dřeva ve státních lesích po roce 2012. Přes odpor menších lesnických firem a ekologů byl nakonec schválen model, který formou dlouhodobých výběrových řízení rozděluje hospodaření v lesích na velkých územích. Firmy tak získají na pět let zakázku nejen na kácení a prodej dřeva, ale také na obnovu a osázení vytěžených území. Kritici přitom tvrdí, že tento způsob tendrů nahrává velkým hráčům a bude znamenat konec pro řadu středních a menších firem v regionech. Ty přitom na venkově zaměstnávají tisíce lidí. Ministerstvo zemědělství sice od tendrů neustoupilo, ale určité ústupky udělalo. Chce alespoň o něco zmenšit rozlohu území, o které se soutěžilo. Z původních zhruba 250 jich totiž pro letošní rok bylo 107 a po roce 2012 to bude 117. Dalším vstřícným krokem směrem k menším firmám pak má být to, že se 10 procent soutěžených porostů vyhradí právě pro menší firmy z regionů.
Kromě menších dřevařů by podle kritiků mohly na nový systém tendrů doplatit také samotné lesy. Protože firmy nabízejí ve výběrovém řízení co nejvyšší cenu a budou se potom snažit z přidělených porostů „vyždímat“ co nejvíc. Již letos se tak těží na hranici přírůstku. V příštích letech bude podle kritiků situace ještě horší. Státní lesy však v oficiálním tiskovém prohlášení namítají, že budou na všech územích dohlížet na dodržování smluv a podmínek, které stanoví lesní zákon, takže prý lesům žádná újma nehrozí. Reakci přímo z úst ředitele Lesů ČR se novému Profitu sehnat nepodařilo. Nabídku na rozhovor odmítl mluvčí s tím, že nyní není vhodná doba vzhledem k personálním změnám na ministerstvu zemědělství. Podnik je dlouhodobě známý právě svými komunikačními veletoči, kdy za jednoho vedení působí naprosto otevřeně a transparentně, ale hned s nástupem dalšího ředitele se uzavře a novináři slyší jen známou básničku, že zveřejňování některých informací může být ke škodě jejich byznysu.
V zemi zlodějů
V souvislosti s obřím tendrem na těžbu a prodej dřeva a na výsadbu nových porostů na územích pod správou Lesů ČR po roce 2012 se znovu rozhořel spor o to, jaký způsob prodeje dřeva je pro státní lesy výhodnější. V podstatě všichni soukromí majitelé lesů si nechávají dřevo pokácet. Jejich pracovníci ho pak roztřídí podle kvality a majitelé si ho sami prodávají. Ve státních lesích se však dlouhodobě prodává dřevo takzvaně „při pni“. To znamená, že se prodávají stojící stromy, které vítěz tendru pokácí a ve své režii prodá. Za takto prodané dřevo ale jejich majitel dostane méně peněz, než když si sám prodává už pokácené a roztříděné stromy.
K vlastnímu prodeji dřeva se Lesy ČR přiklonily jen jednou. V roce 2007 se snažil o změnu tehdejší pověřený ředitel Vladimír Dolejský. Analýza, kterou měl k dispozici, ukazovala, že státní Lesy přicházejí prodejem dřeva metodou „při pni“ o zhruba tři miliardy korun ročně. Přitom tímto způsobem se do konce roku 2007 prodávalo zhruba 96 procent dřeva ze státních lesů. Za pravdu mu dávaly i ceny na trhu. Zatímco kubík neroztříděného dřeva stál tehdy 400 korun, kubík roztříděného dřeva se dal prodat za dva a půl tisíce. Jenže než mohly Lesy vlastní prodej naplno rozjet, Dolejský ve funkci ředitele skončil a prodej dřeva se vrátil do starých kolejí.
Dolejského nástupci zkoušeli ve vybraných lokalitách obě varianty prodeje dřeva. Navzdory předpokladům odborníků, zkušenostem soukromých majitelů lesů i zkušenostem ze zahraničí však ve státních Lesích zjistili, že je pro ně výhodnější varianta prodávat přímo stojící stromy. Podle Fuksy je hlavní důvod to, že se v Česku příliš krade. Při správě tak rozsáhlých území, jaká obhospodařují Lesy ČR, se podle exministra zemědělství nedá uhlídat, aby soukromé firmy vytěžené dřevo neprodávaly, aniž by za něho Lesy ČR dostaly zaplaceno. Kontroverzní rozhodnutí nezvrátil ani nález Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterého je vlastní prodej dřeva pro Lesy ČR efektivnější.
Jenže v porovnání se všemi analýzami a kalkulacemi mají Lesy České republiky v ruce nezpochybnitelný trumf. Finanční výsledky. Očekávaných šest miliard hrubého zisku podle nich dokazuje, že systém prodeje dřeva „při pni“ funguje. Hubené výsledky předchozích let podle nich nebyly způsobeny nevýhodností prodeje neroztříděného dřeva, ale prodáváním suroviny přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost a řáděním orkánů.
Statistická klička
Firmy ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR tvrdí, že dobré hospodářské výsledky Lesům ČR zajistilo i to, že jim společnost naúčtovala za dřevo neoprávněně nejméně stovky milionů korun navíc. Dopis, v němž si na tyto praktiky stěžovali podnikatelé v lesnictví premiérovi, podepsalo 25 firem z oboru včetně klíčových společností jako Less & Forest, Wotan, LST či Uniles. Spor se rozhořel o hodnotu indexu vydávaného Českým statistickým úřadem, podle kterého se určují ceny dříví, jež Lesy ČR účtují smluvním partnerům v následujícím období. Dřevařské firmy tvrdí, že Lesy ČR jako dominantní poskytovatel dat pro tvorbu indexu zkreslil cenovou statistiku ve třetím a čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Tím se podle dřevařů měly zvýšit účtované ceny o čtyři až pět procent.
Lesy tato tvrzení odmítají. Při poskytování dat podle svých slov postupovaly standardním způsobem. Navíc samy se cítí statistickým úřadem poškozeny. ČSÚ totiž nevydal sporný index za první čtvrtletí letošního roku. Zdůvodnil to rozsáhlými změnami mezi respondenty dodávajícími vstupní data v důsledku tendrů na lesnické práce. Lesy ČR tvrdí, že pokud by ČSÚ index vydal, mohly prodávat dřevo za vyšší ceny než v současnosti. Přišly tak údajně o 134 milionů korun. Pokud statistici nevydají index ani dodatečně, může to podle Lesů ČR znamenat pro podnik snížení příjmů o 710 milionů až 1,5 miliardy korun za letošní rok.
O tom, že spor mezi premiérem Nečasem a ministrem Fuksou nebyl jen o „mlčení na vládě“, svědčí i zmínka předsedy kabinetu, že se mu nelíbil způsob hospodaření ve státních lesích, tak jak ji navrhovala Fuksova Dřevěná kniha. Premiér rovněž čtvrt roku odmítal Fuksovi schválit návrhy na obsazení náměstka pro Lesy. Z této pozice ministr odvolal Jiřího Nováka, člena ODS a bývalého generálního ředitele Lesů ČR. Ten byl podle zdrojů z ODS zodpovědný za prodloužení smlouvy z HLDS v době, kdy ho již velká část jeho spolustraníků vyzývala k tomu, aby v prodeji dřeva prostřednictvím této firmy nepokračoval. Nynější rošáda na ministerstvu zemědělství dokazuje nejen to, že si chtěl premiér posílit svoji pozici vůči odbojné středočeské ODS před říjnovým kongresem, ale také to, že se uvnitř strany odehrála těžká bitva o kontrolu nad miliardami ze státních lesů.
***
V lesním tendru zvítězil LESS & FOREST
Neoficiálním vítězem obřího tendru státního podniku Lesy České republiky na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 je podle předběžných informací společnost LESS & FOREST z Bohdanče u Kutné Hory. Firma podnikatele Jana Mičánka podala nejlepší cenovou nabídku u asi 75 procent ze 117 soutěžených územních jednotek. Odhadovaná hodnota lesních prací celého tendru činí 7,6 miliardy korun bez DPH. V nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let. Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i k menším zpracovatelům.
7.10.2011 - Tendry ve státních Lesích ovládla firma LESS & FOREST
Hospodářské noviny,| 7.10.2011,Autor: čtk
Jednoznačným vítězem obřího tendru státního podniku Lesy ČR na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 je podle neoficiálních výsledků společnost LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Firma podala nejlepší cenovou nabídku asi u 75 procent ze 117 soutěžených územních jednotek. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj z lesnického oboru a údaj na dotaz ČTK potvrdil sám Mičánek. Lesy údaje nekomentovaly s tím, že přehled nabídek včetně cen zveřejní ve lhůtě pět dní od středečního otevírání obálek.
Právě z otevírání obálek s nabídkami, které bylo veřejné, neoficiální výsledky vyplývají. Byla při něm čtena i nabídnutá cena. Uchazeči si tak mohli prakticky ihned po přečtení poslední nabídky udělat představu o tom, jak dopadli ve srovnání s konkurencí.
O zakázky usilovalo 56 lesnických firem. Za Less & Forest podle zdroje ČTK údajně skončily se ziskem šesti až dvou jednotek firmy Progles, Wotan Forest a Uniles. Odhadovaná hodnota lesních prací zakázky činí 7,6 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Částka, kterou Lesy následně inkasují od svých odběratelů za prodej dřeva, by měla být rámcově o několik miliard korun vyšší.
Podle Mičánka má jeho firma dobrou výchozí pozici pro získání zakázek. Odmítl přitom spekulace, že nabídl nereálně nízké ceny. Mičánek uvedl, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST dělala práce na všech, zatím teoreticky vyhraných, asi 87 jednotkách. Připomněl, že minulé tendry neskončily uzavřením smluv přesně tak, jak dopadly cenové nabídky.
7.10.2011 - Fešák Bendl, ministr venkova
Mladá fronta DNES, 7.10.2011, Autor: Antonín Viktora
Rošáda ve vládě přišla v kritické chvíli – rozhoduje se o dotacích z EU a miliardách korun za státní dřevo. Bendl žádá čas na rozkoukání
Jaké jsou skutečné důvody, proč musel z vlády odejít ministr zemědělství Ivan Fuksa? Premiéra Petra Nečase už tato otázka dráždí. Včera, když v sídle ministerstva představoval novinářům Fuksova nástupce Petra Bendla, ji dokonce označil za nevkusnou.
Nečas už dříve uvedl, jakých odborných chyb se podle něj Fuksa dopustil, pochybnosti tím však nevyvrátil. Těžce se mu včera hledaly i důvody, proč si pro tento post vybral právě Bendla, který se v zemědělství nevyzná. Kvalifikaci podle něj získal, když byl středočeským hejtmanem.
„Je to svým charakterem spíše venkovský kraj. Od Petra Bendla proto očekávám, že posune ministerstvo zemědělství dál, aby se stalo spíše ministerstvem venkova,“ prohlásil Nečas.
Bendl včera nebyl schopen popsat žádné změny, které hodlá udělat. Potřebuje prý dva tři týdny na to, aby se seznámil s agendou.
Na rozkoukání však Bendl tolik času nemá. Už příští týden ho čeká důležité jednání v Bruselu kvůli společné zemědělské politice EU, při němž bude bojovat o miliardové dotace pro české zemědělce.
Bude do té doby nováček mezi evropskými ministry zemědělství v obraze? „Já předpokládám, že tady nenajdu čistý stůl, ale že už máme pro tato klíčová jednání připraveno dostatek podkladů,“ prohlásil včera neurčitě Bendl.
Ještě ožehavější je v těchto dnech situace kolem státních lesů. Fuksa byl odejit v době, kdy dobíhají velmi kritizované tendry na těžbu a prodej zhruba osmi milionů kubíků dřeva. Jde o byznys, na němž dřevařské společnosti mohou vydělat desítky miliard korun. Způsob výběru firem, které budou dřevo těžit a zároveň s ním obchodovat, kritici označují za netransparentní. Ministerstvo je přitom už několik měsíců bez náměstka, který by byl za lesní hospodářství odpovědný a Věci veřejné požadují, aby se změnil management státního podniku Lesy ČR. „Končící tendry a stav státních lesů jsou závažná témata, která budu řešit. Nejdřív se s tím ale musím blíže seznámit,“ přiznal včera Bendl, že se ani v této oblasti příliš neorientuje.
Obálky s nabídkami přitom byly právě tento týden ve středu otevřeny. Jednoznačným vítězem se stala firma středočeského podnikatele Jana Mičánka Less & Forest. Od příštího roku získá osmdesát procent dřeva ze státních lesů.
Podle šéfa Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeňka Valného to je velký skandál. „Jediná firma získá monopol na státní dřevo, ovládne celý trh v Česku, bude určovat ceny, což zničí střední a malé firmy v oboru,“ říká Valný.
Podezření, že byl tendr zmanipulován, se tak podle něj jen posilují. Fuksa slíbil, že všechny podezřelé výsledky nechá prověřit. A že v nejspornějších případech je připraven tendr zrušit a vyhlásit nový.
Bendl ani zde nemá dost času. Pokud by se dřevařské firmy nevybraly do konce roku, státní lesy přijdou o stovky milionů korun.
„Chci být dobrým ministrem, abych naplnil úkoly, které jsou dány koaliční smlouvou,“ slíbil včera Bendl. Nic konkrétního si z jeho slov však neodnesla ani dvacítka zvědavých pracovníků ministerstva, kteří se včera přišli na tiskovou konferenci podívat. „Alespoň je to fešák,“ zhodnotila svého nového, vysokého a světlovlasého šéfa jedna z úřednic.
Bendl také bude příští týden obhajovat post předsedy středočeské ODS. Už s vizitkou ministra, zatímco jeho (a Nečasova) rivala Petra Tluchoře bude podporovat řadový poslanec Fuksa.
6.10.2011 - Vítězem obřího tendru Lesů ČR je společnost LESS & FOREST
www.financninoviny.cz, 6.10.2011; autor: ČTK
Jednoznačným vítězem obřího tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 je podle neoficiálních výsledků společnost LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka. Firma podala nejlepší cenovou nabídku u asi 75 procent ze 117 soutěžených územních jednotek. ČTK to dnes řekl důvěryhodný zdroj z lesnického oboru a údaj na dotaz ČTK potvrdil sám Mičánek. LČR údaje nekomentovaly.
Výsledky vyplývají ze středečního otevírání obálek s cenovými nabídkami. Otevírání obálek bylo veřejné a byla při něm čtena i nabídnutá cena. Uchazeči si tak mohli prakticky ihned po přečtení poslední nabídky udělat představu o tom, jak dopadli ve srovnání s konkurencí.
O zakázky usilovalo 56 lesnických firem. Za LESS & FOREST podle zdroje ČTK údajně skončily se ziskem šesti až dvou jednotek firmy Progles, Wotan Forest a Uniles. Odhadovaná hodnota lesních prací zakázky činí 7,6 miliardy Kč bez daně z přidané hodnoty. Částka, kterou LČR následně inkasují od svých odběratelů za prodej dřeva, by měla být rámcově o několik miliard korun vyšší.
Lesy ČR podle svého mluvčího Zbyňka Boublíka nebudou neoficiální výsledky vyplývající z cenových nabídek komentovat. "Hodnotící komise stále pracují. Lesy ČR do pěti pracovních dnů po otevření obálek zveřejní přehled nabídek včetně nabídnuté ceny," řekl Boublík.
Podle Mičánka má jeho firma dobrou výchozí pozici pro získání zakázek. Odmítl přitom spekulace, že by do soutěže šel s nereálně nízkými cenami. "Naše ceny jsou správné, jinak bychom je nedávali. Naši lidé to (nabídku do soutěže) nedělali poprvé," řekl Mičánek, jehož firma je již nyní hlavním obchodním partnerem Lesů ČR.
Mičánek dále uvedl, že se nedá čekat, že by LESS & FOREST dělala práce na všech, zatím teoreticky vyhraných, asi 87 jednotkách. "Nemáme kapacitu na těžbu pěti milionů metrů krychlových dřeva. Hodláme dělat jen zakázku, kterou kvalitně zvládneme," řekl Mičánek. Poznamenal, že u takto koncipovaného tendru nelze nikdy "trefit" optimální množství zakázek. Mičánek také připomněl, že minulé tendry neskončily uzavřením smluv přesně tak, jak dopadly cenové nabídky.
V posledním tendru na práce a prodej dřeva na letošní rok nejvíce nejlepších nabídek dala společnost České dřevařské závody Praha, která uspěla ve 36 ze 108 jednotek. Druhé místo patřilo firmě LST (28 zakázek) a třetí místo obsadila LESS & FOREST (16). O letošní zakázky se nakonec podle údajů LČR podělilo 29 firem, když LESS & FOREST získala 28 kontraktů, společnost LST devět a České dřevařské závody osm.
LČR již dříve uvedly, že k uzavírání smluv s vítězi by mohlo docházet od poloviny listopadu. Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
Soutěž je postavena na takzvaném senátním systému. Při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na jedné pětině jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let.
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu.
6.10.2011 - Na lesním megatendru za osm miliard se chce podílet 56 firem
Hospodářské noviny, 6.10.2011, Autor: Petr Lukáč
Lesy ČR shrnuly do jednoho tendru těžbu na dalších pět let, celkově se sešlo na 3000 nabídek.
Obří zakázka na těžbu dřeva v českých lesích, kterou provázela v minulosti silná kritika, bude již brzy znát své vítěze. Do tendru Lesů ČR se včera přihlásilo 56 firem včetně největších hráčů na trhu Less & Forest a Wotan Forest
Odhadovaná hodnota megatendru je 7,6 miliardy korun. Částka, kterou ale nakonec Lesy ČR dostanou od odběratelů dřeva, by ale měla být o několik miliard korun vyšší. Tendr byl rozdělen na kontrakty v rámci 117 územních jednotek, firmy mohly své nabídky podat na libovolný počet z nich. Celkový počet nabídek tak může překročit 3000.
„Předpokládám, že k uzavírání smluv s vítězi by mohlo docházet od poloviny listopadu,“ uvedl pro ČTK mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Přehledy nabídek včetně nabízené ceny zveřejní firma během pěti dnů, při výběru se bude rozhodovat hlavně podle nabízené ceny.
Původní plán Lesů České republiky na spravování těžby v lesích byl přitom jiný, firma ho ale musela zrušit v květnu 2010. Obří tendr byl původně vypsán na 10 let a jeho hodnota byla odhadována na 16 miliard korun.
Zvedla se proti němu nicméně vlna kritiky ze strany ekologů, části politiků a některých lesnických firem. Příliš přísné kvalifikační podmínky omezující počet uchazečů se nelíbily ani antimonopolnímu úřadu. Tendr tak byl vypsán prozatímně jen na rok 2011.
I u něj se nicméně letos v létě objevily pochyby z ohledně spekulací a kartelů. Jak upozornila společnost Transparency International (TIC), smlouvy se státním podnikem podepsala jen jedna třetina vítězů jednotlivých zakázek. Další dvě třetiny byly podepsány firmami, které se umístily na druhých či třetích místech.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa se poté zavázal uzavírat smlouvy jen s vítězi jednotlivých zakázek a rušit ty části tendru, u kterých se objeví podezření z manipulací. Petr Nečas nicméně Fuksu v úterý z postu ministra zemědělství odvolal a objevily se tak spekulace o tom, zda to nesouvisí se středečním otevíráním obálek na lesnický megatendr.
Současný tendr na lesní práce a prodej dřeva vypsaly Lesy ČR letos v květnu - jde o práce během pěti let po roce 2012. Tendr sestává ze dvou kol.
Prvního kola se účastnilo 66 společností, které v něm musely prokázat splnění ekonomických a technických kritérií. Do druhého kola pak postoupilo 62 firem, z nichž ale šest své nabídky nepodalo. Vítězné společnosti budou v rámci tendru provádět i pěstební práce a budou zajišťovat i prodej dřeva. Jako jedna z podmínek tendru byla stanovena také aukce či burza, do níž musí firmy umístit minimálně pětinu vytěženého dřeva.
Má se tak zamezit možnosti, že by se dřevo nedostalo i na menší zpracovatele.
***
Tendr na těžbu dřeva 7,6 mld. je hodnota zakázky na těžbu dřeva po roce 2012.
117 na tolik územních jednotek byly rozděleny pozemky Lesů ČR. Firmy podávají své nabídky do každé jednotky zvlášť. 56 společností podalo ve druhém kole tendru své nabídky.
6.10.2011 - Lesy otevřely obálky s nabídkami do miliardového tendru
ct24.cz, 5.10.2011, Autor: mlk,mav
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dnes začal otevírat obálky s cenovými nabídkami do mnohamiliardové soutěže na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 a napočítal 56 uchazečů. Nabídky podaly všechny významné firmy českého lesnictví v čele se společnostmi Less & Forest a Wotan Forest. Firmy soutěží o kontrakty na 117 územních jednotkách. Lesům ČR patří asi polovina lesů v zemi.
Odhaduje se, že hodnota lesních prací činí 7,6 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Částka, kterou LČR následně inkasují od svých odběratelů za prodej dřeva, by měla být rámcově o několik miliard korun vyšší. Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
Zbyněk Boublík, mluvčí Lesů ČR: "Průměrně registrujeme na jednu územní jednotku 33 uchazečů. To v minulosti nikdy nebylo a tento fakt je důkazem, že konkureční prostředí je v rámci tendru zajištěno."
K podpisu smluv dojde zřejmě v listopadu
Firmy měly šanci podat nabídky na libovolný počet jednotek. Lze odhadnout, že celkový počet nabídek přesáhne tři tisíce. "Je předpoklad, že k uzavírání smluv s vítězi by mohlo docházet od poloviny listopadu," prohlásil mluvčí lesů Zbyněk Boublík. Poznamenal, že podnik do pěti pracovních dnů po otevření všech obálek zveřejní přehled nabídek včetně nabídnuté ceny. Zakázku získá subjekt s nejnižší nabídnutou cenou. "Nikomu se tady v lesích už nebude dávat dříví za domluvenou cenu z nějakých kamarádských důvodů, ale všichni budou soutěžit," zdůraznil výhody tendru odvolaný ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).
Lesy ČR
Otevírání obálek je veřejné a dnes mu bylo přítomno několik desítek zástupců lesnických firem. Po otevření obálky je zveřejněna i nabídnutá cena. Uchazeči si tak mohou prakticky ihned udělat představu o tom, jak si stojí ve srovnání s konkurencí. Tendr je dvoukolový. V prvním kole zájemci museli prokázat splnění ekonomických a technických kvalifikačních kritérií. Do druhého kola, v němž se podávají cenové nabídky, postoupilo 62 z 66 přihlášených firem.
Hnutí Duha tendr kritizuje
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu.
Premiér Petr Nečas ale v úterý odvolal ministra zemědělství Ivana Fuksu, protože s ním byl mimo jiné nespokojen právě kvůli správě lesů. V souvislosti s tím se objevily úvahy o tom, zda Nečasův krok nesouvisí s obřím tendrem na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012. Protikorupční organizace Transparency International k tendru uvedla, že není diskriminační a ani výrazně neomezí hospodářskou soutěž.
6.10.2011 - LESS & FOREST podal nejvýhodnější nabídky na zhruba 75 procentech SÚJ
www.silvarium.cz 6.10. 2011
Nejúspěšnější firmou ucházející se o zakázku Lesů ČR na lesnické činnosti od roku 2012 je podle neoficiálních výsledků středečního veřejného čtení nabídek LESS&FOREST. Společnost Jana Mičánka podala nejlepší cenovou nabídku na zhruba 75 procent ze 117 soutěžených územních jednotek. Serveru Silvarium.cz to sdělil důvěryhodný zdroj přítomný otevírání obálek.
Lesy ČR podle slov tiskového mluvčího Zbyňka Boublíka zveřejní přehled nabídek včetně nabídnuté ceny do pěti pracovních dnů po otevření všech obálek a k uzavírání smluv s vítězi by mohlo docházet od poloviny listopadu.
O zakázky usilovalo 56 lesnických firem. Odhadovaná hodnota lesnických prací zakázky činí 7,6 miliardy Kč, suma, kterou Lesy ČR získají od odběratelů za prodej dřeva, by měla být o několik miliard korun vyšší.
Aktualizované pořadí firem dle počtu nejvýhodnějších nabídek ze čtení nabídek:
LESS & FOREST s.r.o. - 87, PROGLES s.r.o - 6, Stora EnsoWood Products Ždírec s.r.o. - 5, PETRA spol. s r.o. - 4, WOTAN FOREST, a.s. - 3.
Podle Jana Mičánka má jeho firma dobrou výchozí pozici pro získání zakázek. Odmítl přitom spekulace, že by do soutěže šel s nereálně nízkými cenami. „Naše ceny jsou správné, jinak bychom je nedávali. Naši lidé to (nabídku do soutěže) nedělali poprvé,“ řekl pro ČTK Jan Mičánek, jehož firma je již nyní hlavním obchodním partnerem Lesů ČR.
Jan Mičánek podle zprávy ČTK dále uvedl, že se nedá čekat, že by LESS&FOREST dělala práce na všech, zatím teoreticky vyhraných, asi 87 jednotkách. „Nemáme kapacitu na těžbu pěti milionů metrů krychlových dřeva. Hodláme dělat jen zakázku, kterou kvalitně zvládneme,“ řekl Mičánek. Poznamenal, že u takto koncipovaného tendru nelze nikdy „trefit“ optimální množství zakázek. Jan Mičánek také připomněl, že minulé tendry neskončily uzavřením smluv přesně tak, jak dopadly cenové nabídky.
V posledním tendru na práce a prodej dřeva na letošní rok nejvíce nejlepších nabídek dala společnost České dřevařské závody Praha, která uspěla ve 36 ze 108 jednotek. Druhé místo patřilo firmě LST (28 zakázek) a třetí místo obsadila LESS& FOREST (16). O letošní zakázky se nakonec podle údajů Lesů ČR podělilo 29 firem, přičemž LESS& FOREST získala 28 kontraktů, společnost LST devět a České dřevařské závody osm.
Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele. Deset procent celkové těžby Lesů ČR bude nabídnuto prostřednictvím aukcí dříví při pni.
Tendr bude probíhat senátním systémem v pětiletém cyklu, kdy v každém roce bude soutěžena zhruba pětina jednotek. Aktuálně soutěžené jednotky jsou dle délky smlouvy rozděleny na jeden rok až pět let.
Tendr Lesů ČR od roku 2012 vychází z principů uvedených v Dřevěné knize. Na přípravě podmínek tendru spolu s MZe a Lesy ČR aktivně spolupracovala také Transparency international. „Transparency International v předložených dokumentech neshledala nic, co by nepřiměřeně omezovalo konkurenční soutěž a působilo diskriminačně. Zvolená metoda veřejné zakázky nepochybně ovlivní podobu trhu, ale vše nasvědčuje tomu, že bude maximalizovat příjem Lesů České republiky,“ stojí ve společném prohlášení ministerstva zemědělství a Transparency International. Podle vyjádření generálního ředitel Lesů ČR byly průběžně všechny připomínky Transparency ke tendru na lesnické práce vyřešeny.
red.
5.10.2011 - Novým ministrem zemědělství bude Petr Bendl
www.silvarium.cz, 5. 10. 2011
Bývalý ministr dopravy a dříve také středočeský hejtman nahradí ve funkci ministra zemědělství Ivana Fuksu. Prezident Václav Klaus jmenuje do vlády Petra Bendla ve čtvrtek odpoledne. Ve středu večer potvrdil nástup Petra Bendla na ministerstvo zemědělství potvrdil premiérův mluvčí Jan Osúch.
Petr Nečas odvolání Ivan Fuksy zdůvodnil tím, že je dlouhodobě nespokojen s jeho prací, a že důvody jeho výměny nejsou osobní, ale politické.
Pětačtyřicetiletý poslanec ODS Petr Bendl se v lednu 2009 stal ministrem dopravy, když nahradil Aleše Řebíčka. Ještě na jaře téhož roku ale vláda Mirka Topolánka padla a s ní i Bendl. Před tím byl osm let hejtmanem Středočeského kraje, od roku 2000 do roku 2008.
V minulosti podporoval při kandidatuře na post šéfa ODS Pavla Béma, ale pak změnil názor a přidal se na stranu Mirka Topolánka. Krátce poté, co Topolánek na volebním kongresu uspěl, se stal Bendl nakrátko ministrem.
Petr Bendl vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci, po roce 1990 pracoval krátce jako hasič, poté na kladenském okresním úřadě, než se stal v roce 1994 starostou Kladna a odstartovala jeho cesta
4.10.2011 - Ivan Fuksa odvolán z funkce ministra zemědělství
www.silvarium.cz, 4.10 2011
Premiér Petr Nečas v úterý odvolal ministra zemědělství a svého spolustraníka z ODS Ivana Fuksu. Odvolání Ivana Fuksy podle Ihned.cz zdůvodnil Petr Nečas tím, že se „vzájemně politicky rozešli“. Nečasovým kandidátem na ministra by podle dostupných informací mohl být bývalý středočeský hejtman a exministr dopravy Petr Bendl nebo senátor Jiří Oberfalzer.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa ve vztahu k lesnictví vynikl zejména kroky spojenými s Lesy ČR. Na počátku roku prosadil tzv. Dřevěnou knihu, která určila dlouhodobou strategii podniku Lesy ČR. Tento koncepční materiál byl vzat na vědomí Vládou ČR a jeho principy schvaluje také většina velkých hráčů lesnicko-dřevařského sektoru.
V otázkách lesního hospodářství jako celku ministr Fuksa nepřinesl výrazné změny, či návrhy. Mezi negativně vnímané kroky patřilo nezdůvodněné odvolání Jiřího Nováka z funkce náměstka lesního hospodářství nebo minimální reakce na „krádeže za bílého dne v Lesích ČR“ známých z kauzy Drobil.
Aktualizace (5. 10. 2011)
Za hlavní důvody odchodu Ivana Fuksy z postu ministra zemědělství jsou považovány politické tlaky uvnitř ODS, sporná role v tendru na likvidaci ekologických zátěží či úzká vazba na ministra za TOP 09 Miroslava Kalouska.
Mezi důvody odvolání ministra Ivana Fuksy uvedl premiér Nečas také rozpaky, s nimiž přijímal například pokus nechat Vládou ČR schválit Dřevěnou knihu, která nebyla podle jeho slov zamítnuta pouze díky jeho loajalitě a dokument byl alespoň vzat na vědomí.
Ivan Fuksa na tento důvod reagoval v Událostech komentářích takto: „O tom jsem nevěděl. Petr Nečas jako premiér ve vládě podpořil přijetí Dřevěné knihy a hlasoval aktivně pro to, abych začal realizovat kroky, které vycházejí z Dřevěné knihy. Dřevěná kniha je po 20 letech první odborná veřejná diskuse k této problematice, která probíhala na půdě parlamentu, ale i s odbornou veřejností. A navíc jednoznačné ekonomické výsledky za takzvaný malý tendr dokazují to, že Dřevěná kniha má nastavené dobré parametry. A v dobách, kdy dlouhodobě po dobu 20 let lesy dosahovaly LČR hospodářského výsledku mezi půl miliardou až miliardou, tak za existence malého tendru, který vyplynul ze Dřevěné knihy, jsou hospodářské výsledky lesů za loňský rok 3 miliardy a letos budou možná skoro 6 miliard.“
Premiér Nečas dále uvedl, že se ministr zemědělství nezajímal o to, co udělá s Lesy ČR změna metodiky indexace cen dřeva Českého statistického úřadu, zatímco předseda vlády, který to nemá v popisu práce, na toto téma několikrát mluvil s předsedkyní ČSÚ. Podle informací premiéra odkazujícího se na stanovisko předsedkyně ČSÚ se ministr Ivan Fuksa jako resortně příslušný ministr nesešel téma indexace s předsedkyní ČSÚ ani jednou.
Ivan Fuksa v Událostech komentářích tuto informaci popřel slovy: „V mé kanceláři na ministerstvu zemědělství jsme se s paní předsedkyní sešli v přítomnosti buď generálního ředitele lesů nebo v přítomnosti předsedy dozorčí rady Lesů ČR Miroslavem Zámečníkem 5krát nebo 6krát. Skoro na každém jednání vlády jsme tuto aktivitu probírali, nicméně není pravda to, co říká pan premiér, že toto není v jeho kompetenci. V mé kompetenci není Český statistický úřad, ten spadá jednoznačně do kompetence vlády a úřadu vlády a pode mě spadají Lesy ČR. Spor je v rovině soudní, mezi Lesy České republiky a Českým statistickým úřadem. Já jako resortní ministr stojím na pozici Lesů České republiky a nemůžu v žádném případě ovlivňovat a žádat šéfku statistického úřadu, aby nějakým způsobem měnila svá rozhodnutí. Musím se chovat jako nezávislý.“
4.10.2011 - Miroslav Zámečník: Vytváření koalic v tendrech Lesů ČR už není možné
E15, 4.10.2011, Autor: Dušan Kütner
Praha společnosti ucházející se o zakázky v tendrech Lesů ČR na rok 2012 a další vymyslely novou taktiku: přihlásit do tendru na každou územní jednotku co nejvíce firem z jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pokud by do druhého kola postupovalo jen pět nejlepších uchazečů, mohly spřízněné firmy ovlivnit výslednou cenu v neprospěch Lesů ČR. Ty se proto rozhodly pustit do druhého kola každého zájemce, který splní kvalifikační předpoklady. „Tím jsme vytváření koalic znemožnili,“ říká v rozhovoru předseda dozorčí rady LČR a ekonom Miroslav Zámečník.
* E15: Po prvním kole bylo vyřazeno jen pět procent žádostí. Proč?
To je v souladu s jednáním s Transparency International, která uplatnila v červenci řadu doporučení. Vyřešilo se to k její úplné spokojenosti. Na každou smluvní jednotku je nyní velký počet uchazečů, v průměru přes 30, minimum je 22. Maximální počet firem, které jsou z ekonomicky spjaté skupiny, byl přitom u jednoho z uchazečů pět. Je to nový fenomén, jenž se objevil v tendru pro rok 2012. Firmy zkoušely použít taktiku umožňující vytvářet koalice. Tím jsme jim to znemožnili, protože když je ve druhém kole více než 30 subjektů, taktizovat nemá smysl.
* E15: Jak budou Lesy ČR postupovat, když i přes velký počet účastníků druhého kola skončí na prvních třech místech právě firmy z jedné ekonomicky propojené skupiny?
Pokud vítěz odstoupí z prvního místa a přepustí je sesterské firmě na druhém místě, bude soutěž v dané jednotce zrušena. Firmy také skládají jistinu dvě procenta z předpokládané hodnoty zakázky. Pokud bude rozdíl mezi nabídkou na prvním a druhém místě do dvou procent, Lesy ČR o nic nepřijdou a mohou uzavřít smlouvu s druhým v pořadí.
Zatočíme s pleticháři
* E15: U tendru na rok 2011 byla podepsána třetina smluv z prvního místa, třetina z druhého a třetina ze třetího... Tomu se dá zabránit?
Proto se přijalo toto opatření. Je to třeba vnímat v kombinaci – pustit všechny, kteří splnili kvalifikační předpoklady, do druhého kola, což byli téměř všichni, a zároveň vyřešit, jak se bude rozhodovat v případech, kdy první v pořadí odmítne podepsat smlouvu. Dlouho jsme to s Transparency International probírali a toto je řešení, které shledáváme zcela v pořádku.
* E15: Loni v prosinci ministr zemědělství Ivan Fuksa hovořil o tom (týkalo se to tehdy malého tendru na rok 2011), že pokud by někdo odstupoval a přepouštěl kontrakt dalším v pořadí, mohl by být z tendru úplně vyloučen. To nelze?
Můžete zrušit soutěž, a když ji zrušíte, můžete na zajištění nutných prací v lese po krátké období použít jednací řízení bez uveřejnění. O tom, kdo bude osloven, mohou rozhodovat Lesy ČR. Tam je možnost, že ti, kteří pletichařili, nebudou osloveni. To je jediná možnost, již připouští zákon, ale jen na velmi krátké období, zhruba na tři měsíce. V průběhu této doby se soutěž musí udělat znovu. Po pravdě řečeno zákon neumožňuje bez „tvrdých“ důkazů někoho vyřadit. Záměr je to dobrý, ale technicky z právního hlediska obtížně proveditelný.
* E15: V souvislosti s velkým tendrem se hovoří o bezpečnostních opatřeních proti krádežím ze stran smluvních partnerů. Jak byla posílena?
Od srpna se vytvořila speciální část v odboru bezpečnosti a kontroly, který převzal 22 inspektorů. Ti byli dříve pod krajskými ředitelstvími. Je to něco na způsob létajících komand, která dělají namátkové kontroly. Inspektoři mají na starost oblasti, jež se překrývají přes několik krajských ředitelství. A už se našla jedna věc, u níž sankce včetně náhrady škody činí osm milionů korun. Další věci se daly do smluvní dokumentace – partneři musí strpět vlastní zařízení Lesů ČR, jako například přístroje GPS, musí strpět ověřování toho, jak pracují harvestory, možnost vytáhnout data z harddisků, udělat kontrolní těžbu a tak dále. Opatření je spousta. Po pravdě řečeno dávám největší význam tomu třetímu stupni kontroly, kdy nevíte, kdy kdo přijde. To je čistě náhodný výběr. Máte 117 smluvních územních jednotek, pro letošní rok jich je 108. Pravděpodobnost, že inspektoři přijdou, je vysoká, jen nevíte, kdy se tak stane. Takže lepší je sekat dobrotu.
* E15: Budou se zároveň točit po regionech?
Samozřejmě. Právě proto je teritoriální spád jednotlivých inspektorů definován napříč územími jednotlivých krajských ředitelství. Když má některý inspektor background v jednom krajském ředitelství, bude nyní působit v jiných.
Zákaz noční práce nemá smysl
* E15: Nikde jsem zatím nenašel odhad, jak velké škody Lesy ČR ročně kvůli krádežím utrpí?
V dozorčí radě se zabýváme „materiálními“ zjištěními, která opravdu znamenají nějakou škodu pro lesy. Velké zjištění v řádu milionů korun bylo tohle jedno.
* E15: Je ta firma mezi uchazeči na tendry pro rok 2012 a dále?
Ne.
* E15: Ministr Fuksa také dříve řekl, že by bylo v rámci bezpečnostních opatření dobré vyhlásit zákaz večerní či noční těžby. Je to reálné?
To je jediná věc, o níž právníci soudí, že omezovat partnery tímto způsobem nelze. Všichni ale dostanou GPS, takže Lesy ČR budou vědět, kde se těží a kdo se tam pohybuje. Zákaz těžby v noci dává ekonomicky smysl tehdy, když používáte systém těžby na odvozním místě, kdy je dříví připraveno k odvozu a zároveň je pořád v majetku Lesů ČR. Tam se to musí hlídat „ultraultra“ a pak má smysl udělat zákaz jakéhokoli výskytu nákladních vozidel v noci. Ale v případě těžby při pni, která je letos mimo několik lesních závodů jediným způsobem těžby, nastává převod vlastnictví dřeva podepsáním předávacího protokolu, takzvaného číselníku, s výčtem poražených stromů, přesně identifikovaných s jednotlivými pařezy. Uděláte si kontrolní těžby, vytěžené dřevo si proměříte a případně zjistíte nesrovnalost. Nakonec se podepisuje číselník a od toho momentu je rizikem partnera, co se děje s vytěženým dřevem. Ten si to musí hlídat.
* E15: Bude si chtít dozorčí rada pohlídat, aby případná nízká cena nabídek nebyla způsobena nízkou mzdou agenturních pracovníků, jejichž podmínky se podle aktivistů v některých případech blížily otrocké práci?
Odbor bezpečnosti a kontroly se má zajímat i o to, jak to vypadá z hlediska pracovníků. Mít bdělé oko, občas pohovořit s revírníkem. A v případě podezření kontaktovat oblastní inspektorát práce. S velmi nemilou situací, která vznikla v souvislosti s pracovní agenturou Affumicata, nemají Lesy ČR co do činění, to je odpovědnost smluvního partnera, jenž si najímá pracovníky přes agentury.
* E15: Pokud inspektorát něco zjistí, budou z toho i Lesy ČR vyvozovat nějaké důsledky pro smluvního partnera, který má podepsánu smlouvu v dané jednotce, i když přímo by dotyčné pracovníky se špatnými podmínkami nezaměstnával?
Rozhodně se na něj nebude pohlížet jako na dobrého partnera. Když se vám něco takového stane a přijdete na to, zesílíte intenzitu kontrolní činnosti. Jinými slovy, já být smluvním partnerem, beru na vědomí, že na takové ptáčky si Lesy ČR najdou háčky a že je dobré se vyhnout problémům i v této oblasti.
Buď bude index, nebo soud
* E15: Český statistický úřad dosud nezveřejnil index cen surového dřeva za první čtvrtletí, spor Lesů ČR a úřadu dospěl dokonce až k žalobě na ČSÚ. Jak tento spor vidíte?
Na každém zasedání dozorčí rady se tím intenzivně zabýváme. Paní předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová konstatovala, že vydali index za druhý kvartál, a podle mne nic nebrání jej zpětně vydat i za první kvartál, jak bylo ostatně v minulosti ze strany ČSÚ slíbeno. Jakmile bude vydán index za první kvartál, Lesy ČR pochopitelně všechna podání okamžitě stáhnou. Nikoho nebaví se soudit se státním orgánem.
* E15: V rozhovoru pro deník E15 se předsedkyně ČSÚ bránila tím, že nikdo nemůže statistickému úřadu přikazovat, co má nebo nemá vydat. Na používání indexu se dohodly Lesy ČR s dodavateli, nikoli s ČSÚ...
Tady nejde o přikazování nebo ovlivňování nezávislosti, ale o to, že bez věrohodného referenčního rámce je velký problém nastavit systém úpravy cen. O index ČSÚ se opíráme právě proto, že jej máme za objektivní a nestranně sestavený. Jaký jiný index mají Lesy ČR používat? Co by bylo při zvoleném systému komplexní zakázky akceptovatelnější? Dříví není klasická komodita, která má globální burzu s dostatečnou likviditou a objemem obchodů poskytující spolehlivý referenční rámec. Od něčeho se u delších kontraktů odrazit musíte. Kdyby to byl kontrakt na jeden kvartál, platí nabídková cena. Jenomže během roku se cena vyvíjí, a to musí být zachyceno. Kvartální index je příliš dlouhý na to, že smluvní období je pouze jeden rok. Jinými slovy v případě nějakého prudkého zhoupnutí cen na trhu se může stát, že na to jedna nebo druhá strana doplatí. Když cena prudce poroste, je to k tíži Lesů ČR, v případě prudkého poklesu cen je to riziko smluvního partnera. Řešením by u ročních kontraktů měla být měsíční indexace, která vyloučí prudké skoky. To by bylo oboustranně fér.
* E15: Co když ČSÚ index nevydá?
Tak bude soud.
* E15: A kdyby soud nedal Lesům ČR za pravdu?
Lesy ČR utrpí škodu, což je nemilé a hlavně zbytečné. Škoda vyšla za první čtvrtletí na 134 milionů korun. A za každý další kvartál, pokud není index za první čtvrtletí vydán, a smluvní partneři říkají, že fakticky platí jejich nabídková cena na celé smluvní období, se škoda zvyšuje a je třeba se tím zabývat. Přitom řešení není podle mého názoru nijak zvlášť složité. Ano, změnil se koš respondentů. Tak nechť se to dopočte zpětně na nový koš respondentů, to pro ně není žádná olbřímí práce navíc, to jsou dva tři sloupce ve výkazu, který stejně vyplňují.
* E15: Už jste ve firmě objevil nějakou „krádež za bílého dne“?
„Bílý den“ šetřila policie, a tak to má být, ale nevím, s jakým výsledkem. Na zadání ministerstva zemědělství byl vypracován protikorupční audit, který budou mít členové dozorčí rady k dispozici. Pak je uzavřeno šetření, které dělal Nejvyšší kontrolní úřad, výsledek také ještě nebyl zveřejněn. Všechny nálezy probereme na dozorčí radě v listopadu.
***
Miroslav Zámečník (49)
Vystudoval Fakultu obchodní na VŠE v Praze (1984), studoval také zahraniční vztahy na Georgetown University ve Washingtonu (1993). V letech 1991 až 1993 byl vedoucím Centra ekonomických analýz v kanceláři prezidenta Václava Havla, poté pracoval čtyři roky jako asistent výkonného ředitele ve Světové bance ve Washingtonu. V letech 1999 až 2001 působil v Revitalizační agentuře Konsolidační banky. Od roku 2001 působí jako ekonomický konzultant. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V roce 2009 byl členem a později krátce i předsedou dozorčí rady Českých aerolinií.
2.10.2011 - LESS & FOREST: Náš podíl na trhu zůstane stejný
e15.cz, 21.10.2011
Ačkoli LESS & FOREST podal v mnohamiliardovém tendru Lesů ČR na těžební práce na rok 2012 a další léta nejvyšší nabídky na třech čtvrtinách územních jednotek, tedy výrazně více než v letošním jednoletém tendru, nakonec podepíše smlouvy na zhruba stejný objem těženého dřeva jako letos, tedy asi na dva miliony metrů krychlových ročně. V rozhovoru pro deník E15 to řekl šéf skupiny LESS Jan Mičánek.
V letošním jednoletém tendru firma podepsala smlouvy na 28 smluvních jednotek. Po otevření obálek s nabídkami do velkého tendru vyplynulo najevo, že firma podala nejlepší nabídku na 88 územních jednotkách. Transparency International, která s LČR na velkém tendru spolupracuje, poté upozornila na možnost přílišné koncentrace trhu.
Podle slov Mičánka ale zůstane podíl LESS & FOREST na trhu stejný jako letos. „Na to máme kapacity, z takového množství umíme dřevo dobře prodat,“ řekl Mičánek.
Pokud vítěz nepodepíše na jednotce smlouvu, Lesy ČR ji mohou podepsat s druhým či třetím v pořadí. Pokud se tak nestane, může tendr na dané jednotce zrušit a vyhlásit řízení znovu. Lesy ČR nechtěly komentovat, zda s postupem firmy Less souhlasí, či ne.
„Je na vítězi, zda smlouvu uzavře. Pokud odmítne, uplatní LČR další postupy v souladu se zákonem,“ řekl mluvčí lesů Zbyněk Boublík. „Složená jistina připadne při odstoupení od uzavření smlouvy LČR,“ dodal.
Rozhovor s Janem Mičánkem čtěte v pondělní E15.
29.9.2011 - Hospodářský výsledek LČR dosáhl již 4,3 miliardy
www.silvarium.cz, 29.9.2011
Hospodářský výsledek (HV) podniku Lesy ČR za osm měsíců letošního roku je 4,3 miliardy Kč, což je vyšší HV než za celý loňský rok. Podle informací Lesů ČR se tak plní předpoklad managementu Lesů ČR, že podnik má potenciál dosahovat trvale kvalitních hospodářských výsledků v řádech několika miliard korun ročně. Ve zcela opačné situaci ovšem stojí soukromé firmy lesnicko-dřevařského sektoru.
Mezi hlavní důvody pokračujícího úspěšného hospodaření podniku se podle Lesů ČR řadí především přechod na ekonomicky výhodnější model hospodaření „při pni“ u lesních správ a vytvoření soutěžního a spravedlivého prostředí pro účastníky tendrů na lesnické práce. „Díky správně nastaveným parametrům tendrů na lesnické práce pro letošní rok a zájmu o zakázku nabízejí účastníci tendrů Lesům ČR výhodnější nabídkové ceny nejen za služby, ale také za prodej dříví,“ říká Svatopluk Sýkora, generální ředitel podniku.
Nemalý podíl na dosahování kvalitních hospodářských výsledků má podle jeho slov také uskutečněný restrukturalizační program, který v sobě zahrnoval soubor opatření ke zvýšení efektivnosti podniku. V jeho průběhu došlo například k systémovému řízení nákladů a jejich zefektivnění nebo k optimalizaci pracovních sil. Centralizací nákupu se docílilo nižších nabídkových cen v soutěžích a k řízení nákladů přispěl centrální systém controllingu. „S celkovými výsledky restrukturalizačního programu můžeme být spokojeni, protože cíle, které jsme si před jeho zahájením vytyčili, se nám daří dosahovat,“ dodává Ing. Svatopluk Sýkora, generální ředitel podniku. Restrukturalizační program ovšem podnik představoval veřejnosti pouze v obecných formulacích.
Opačné signály o výsledcích hospodaření přicházejí od soukromých subjektů v lesnicko-dřevařském sektoru. Lesnické firmy se v letošním roce na zakázce Lesů ČR pohybují velmi často v červených číslech a dřevařské firmy se také potýkají s problémy. Hospodářské výsledky soukromého sektoru se v letošním roce pohybují na úrovni řádově nižší než hospodářské výsledky Lesů ČR (např. v 1. pololetí 2011 vytvořily Lesy ČR HV cca 3,4 mld. z tržeb zhruba 6 mld. (rentabilita tržeb přes 50 %); holding LESS z tržeb 4,3 mld. vytvořil zisk jen cca 3 miliony). Disproporci v hospodaření státního podniku a soukromých firem dokládá i čerstvý vlastník lesnických firem UNILES a WOTAN, Andrej Babiš (Agrofert), který uvedl v pořadu Hydepark, že Svatopluk Sýkora dovedl podnik Lesy ČR do absolutně dominantní pozice vůči všem lesnickým firmám a situace vypadá tak, že celý sektor má problémy z důvodu nevyvážených podmínek.
Nevyvážené podmínky ve smlouvě k tendru Lesů ČR od roku 2012 tvrdě kritizují také firmy sdružené v SPLH.
20.9.2011 - „Obnaženou“ sochu Panny Marie ukradli zloději
Mladá fronta DNES, 20.9.2011, Rubrika: Střední Čechy, Autor: Pavel Eichler
Půl milionu korun nabízí firma LESS z Bohdanče na Kutnohorsku za informace vedoucí k dopadení nebo odhalení zlodějů bronzové sochy Zvěstování Panny Marie. Ta zmizela v noci ze soboty na neděli z podstavce nedaleko za obcí u známé dřevěné rozhledny Bohdanka.
„Pachatel sochu z podstavce sejmul za použití násilí, přičemž poškodil samotnou sochu i podstavec. Celková škoda se prozatím odhaduje na jeden milion korun,“ uvedla mluvčí kutnohorské policie Vendulka Marečková. Více než dvoumetrová dutá socha byla postavena v roce 2007. Jejím autorem je pražský sochař Pavel Purkrabek.
Netradičně pojaté soše Zvěstování Panny Marie „nepomohlo“ ani vysvěcení od královéhradeckého pomocného světícího biskupa Josefa Kajnka.
Zloději ji z podstavce utrhli pomocí automobilu a řetězu, který postavě obtočili kolem krku a odlomili ji v nohou. Tím ji znehodnotili pro další prodej do umělecké sbírky a s největší pravděpodobností dvoumetrákové bronzové torzo skončilo ve sběrně.
„Po zlodějích zůstaly stopy na cestě, ale i na zbytku nohy sochy. Zřejmě jich bylo víc,“ řekl MF DNES ředitel filmy Less Jan Mičánek. Společnost je už nyní rozhodnuta vztyčit na vršku nad Bohdančí náhradu ukradeného díla. „Máme uloženou formu. Sice nás to bude něco stát, ale uděláme novou sochu,“ dodal Mičánek. Netradičně pojatá socha, umístěná na pahorku nad obcí, budila od počátku rozporné reakce. Panna Maria je totiž zachycena „nahoře bez“. Vzniklo dokonce i občanské sdružení usilující o její odstranění. Jinou bronzovou sochu ukradli zloději loni v listopadu v Lidicích. Dílo ani pachatele policie dosud nenašla.
20.9.2011 - Za nalezení ukradené sochy a dopadení pachatele nabízí pět set tisíc korun
Benešovský deník, 20.9.2011, Autor: (laj)
V noci z neděle na pondělí byla v obci Bohdaneč u Zbraslavic ukradená bronzová socha zvěstování Panny Marie. „Zloději sochu násilně vytrhli z podstavce a odvezli. Majitel sochy, společnost LESS & FOREST s.r.o., vypisuje odměnu ve výši 500 tisíc korun za nalezení odcizené sochy a dopadení pachatele,“ uvedl Michal Třeštík s tím, že informace vedoucí k nalezení díla lze telefonovat na 733 755 521.
Netradičně pojatá socha Zvěstování Panny Marie byla postavená v roce 2007. Její návrh vytvořil pražský sochař Pavel Purkrabek a vysvěcení provedl královohradecký pomocný světící biskup monsignore Josef Kajnek. Socha je vysoká 2,5 metru.
20.9.2011 - Polonahá světice z bronzu zmizela. Firma na dopadení zloděje vypsala půl milionu
iHNed.cz, 19.9.2011, Autor: jum, ČTK
Půl milionu korun čeká na toho, kdo vypátrá bronzovou sochu Zvěstování Panny Marie. Ukradena byla v neděli v noci v Bohdanči u Zbraslavic. Autorem díla, které měří 2,5 metru, je pražský sochař Pavel Purkrábek.
Na nedělní krádež v Bohdanči u Zbraslavic na Kutnohorsku se zloději důkladně připravili. K tomu, aby mohli ze soklu vytrhnout dvou a půl metrovou sochu Zvěstování Panny Marie museli mít nejen sílu a patřičné náčiní, ale i potřebně dlouhé auto.
Zda socha zmizela kvůli atypičnosti, nebo pro své ulití z bronzu, není zatím jisté. Lesnická společnost LESS & FOREST, která je jejím vlastníkem, už vypsala odměnu půl milionu korun za nalezení sochy a dopadení pachatele.
Netradičně pojatá socha, umístěná na pahorku nad obcí, budila od počátku rozporné reakce. Panna Marie je totiž zachycena "nahoře bez". Vzniklo dokonce i občanské sdružení usilující o její odstranění.
Památník polonahé světice byl vytvořen v roce 2007 podle návrhu pražského sochaře Pavla Purkrábka, vysvětil ho královéhradecký biskup Josef Kajnek.
"Jsme přesvědčeni, že cílem zlodějů bylo sochu rozřezat a prodat. Na místě se našly pilky na železo," uvedla pracovnice společnosti, která na informace o soše vypsala odměnu.
Tím, že zloději bronzovou sochu násilně vytrhli z podstavce a odvezli, vznikla společnosti škoda ve výši milion korun.
12.9.2011 - SPLH má nové vedení
www.silvarium.cz, 12. 9. 2011
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH) na valné hromadě 25. 8. 2011 v Hluboké nad Vltavou přijalo v rámci programu valné nové stanovy sdružení a zvoleny byly nové orgány sdružení. Představenstvo na svém prvním jednání vybralo nového výkonného tajemníka sdružení, kterým se stal Václav Šebek. Na jednání představenstva dne 8. 9. 2011 byl do čela sdružení zvolen nový předseda Petr Malina a dva místopředsedové Martin Mašek a Tomáš Zmeškal.
Nově sdružení pracuje ve složení:
Předseda:
Petr Malina
Místopředsedové:
Martin Mašek
Tomáš Zmeškal
Členové:
Jindřich Grosser
Václav Junek
Rostislav Staněk
Dušan Tripes
Výkonný tajemník: Václav Šebek
Členy dozorčí rady byli nově zvoleni:
Libor Vaněček
Miloslav Komárek
Josef Kaiser
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře, si klade za cíl zastupovat, hájit a prosazovat zájmy podnikatelů v lesím hospodářství v celé České republice.
Členové sdružení:
Agroforest, a.s.
Agrowald Rožmberk s.r.o.
České lesy, a.s.
PL trade s.r.o..
Jihočeské lesy, a.s.
JULEFA s.r.o.
KAISER s.r.o.
Kloboucká lesní s.r.o.
LDF Rožnov a.s.
Lesní společnost Broumov Holding, a.s.
Lesní společnost Královský Hvozd, a.s.
Lesní společnost Teplá a.s.
Lesostavby Frýdek-Místek, a.s.
LESS & FOREST s.r.o.
Lesy Beskydy, a.s.
Lesy Hluboká nad Vltavou a.s.
Lesy Ruda a.s.
LST, a.s.
Opavská lesní a.s.
Pradědský lesní závod, a.s.
PROGLES s.r.o.
Rašelina a.s.
R-LES a.s.
UNILES, a.s.
Wotan Forest Service, a.s.
12.9.2011 - SPLH považuje smlouvu Lesů ČR pro druhé kolo tendru za nevyváženou a diskriminující
www.silvarium, 12.9. 2011
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH) ve své tiskové zprávě deklaruje podporu komplexní zakázce, ale vyjadřuje zásadní výhrady k podmínkám druhého kola výběrového řízení.
SPLH dlouhodobě podporuje způsob obhospodařování státních lesů formou komplexní lesnické zakázky a principy hospodaření uvedené v dřevěné knize považuje v zásadě za správné ovšem zásadně nesouhlasí s formou jakou je lesnická zakázka představiteli státního podniku prezentována. Členové sdružení se neztotožňují s názorem vedení Lesů ČR, že podnik komunikuje s podnikatelskou veřejností. Členové sdružení mají také zásadní výhrady k podmínkám druhého kola výběrového řízení na lesnickou zakázku, především v části týkající se vlastní smlouvy. Textace smlouvy a smluvní podmínky jsou podle SPLH významným způsobem navrženy v neprospěch smluvního partnera, zásadně ho diskriminují a pokud by LČR nebyly v dominantním postavení na trhu, nemohly by státní lesy takovýchto výhod dosáhnout.
Členská základna SPLH proto pověřila orgány sdružení, aby se snažily projednat a změnit toto nerovnoprávné postavení způsobem, který by zaručoval rovná práva oběma smluvním stranám.
8.9.2011 - Ministr Fuksa je s Lesy ČR spokojen
www.silvarium.cz, 8.9. 2011, redakce
Tisková konference MZe, které se zúčastnil ministr Ivan Fuksa, generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora, výrobně technický ředitel Vladimír Krchov a předseda dozorčí rady Miroslav Zámečník, přinesla informace o posílení kontroly pohybu dříví Lesů ČR, tendru od roku 2012 prodeji dříví na pni i pokračující spolupráci MZe s Transparency International.
V úvodu konference ministr Ivan Fuksa zmínil v rámci informací o kontrolním systému pohybu případ, kdy byla obviněna firma z neoprávněné těžby dříví a vykázání nesprávné hmotnatosti v celkové výši více než 3 tis. m3. S firmou byla ukončena spolupráce a ministr očekává, že se z tohoto varování všechny firmy ponaučí.
Druhým tématem se stal tendr na období od roku 2012, který bude dle slov ministra férovou, ale velmi tvrdou soutěží. Historicky novým modelem je podle Ivana Fuksy vymezení 10 % dříví pouze pro malé těžaře tzv. prodejem dříví na pni.
Ivan Fuksa na závěr uvedl, že je z 95 % spokojen s odvedenou prací spojenou s Lesy ČR. Nespokojen je pouze s tím, že se mu nepodařilo zakázat těžbu dříví za tmy. Poděkoval Svatopluku Sýkorovi a Miroslavu Zámečníkovi za odvedenou práci a zmínil přesvědčení, že „velké tendry“ dovedou do úspěšného konce.
Detailní informace naleznete v tiskové zprávě a prezentacích, které přinášíme níže v kompletním znění.
6.9.2011 - LESS hlásí náročné pololetí, čistý zisk 3 miliony Kč
www.silvarium.cz, 6.9. 2011
Lesnicko-dřevařský holding LESS zveřejnil své konsolidované výkazy sestavené podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví („IFRS“) za první pololetí roku 2011. Tržby za prodej zboží a vlastních výkonů narostly z loňských 2 882 mil. Kč na 4 274 mil. Kč a dosáhly tak nejvyšších hodnot od založení holdingu.
Podle tiskové zprávy stojí za tímto nárůstem především úspěch společnosti LESS & FOREST s.r.o. v tendrech státního podniku Lesy České republiky na provádění lesnických činností s prodejem dřeva na rok 2011 a částečná změna způsobu prodeje dřeva, kdy již veškeré pokácené dřevo je společností vykupováno, zpracováváno a prodáváno ve vlastní režii. S tímto úspěchem souvisí i dynamický rozvoj závodu lesních školek a dopravy. Pololetní tržby LESS & FOREST s.r.o. vzrostly meziročně o více než 65% z 2 007 mil. Kč na 3 324 mil. Kč.
Jak dále uvádí zpráva, v roce 2011 významně rostly i tržby dřevařské společnosti LESS & TIMBER s.r.o., která i přes pokračující stagnaci na trhu řeziva dokázala zvýšit pololetní obrat z loňských 820 mil. Kč na 863 mil. Kč. Vyššího pořezu bylo dosaženo zejména na pile v Čáslavi, která představuje doposud největší investici v historii holdingu a je nejmodernějším dřevozpracujícím závodem v České republice. Tady bylo zpracováno za první pololetí 144,5 tis. m3 dřeva, což je o 17,1 tis. m3 více než v prvním pololetí loňského roku.
Součástí dřevozpracujícího komplexu v Čáslavi je i elektrárna na biomasu, kterou provozuje společnost LESS & ENERGY s.r.o. a která díky pokračující optimalizaci provozu zvýšila svůj obrat o 13,7 mil. Kč na letošních 85,7 mil. Kč.
K nárůstu konsolidovaných tržeb přispívá i loňská akvizice německé společnosti Holzwerk Hemau GmbH, jejímž nákupem se holding LESS stal největším výrobcem lepených truhlářských polotovarů pro výrobu dřevěných oken v Evropě.
Čistý zisk holdingu dosáhl za první pololetí letošního roku 3 mil. Kč, což je podstatný pokles proti loňským 159 mil. Kč. Za tímto poklesem stojí zejména výrazný pokles ziskovosti společnosti LESS & FOREST s.r.o., která byla, stejně jako ostatní firmy v odvětví, negativně ovlivněna způsobem, jakým Lesy České republiky letos stanovují výkupní ceny dřeva (problém indexace). Holding LESS chce proto i nadále pokračovat v diverzifikaci své činnosti, aby tak snižoval svoji závislost na státní zakázce.
Holding LESS zaměstnává v současné době asi 1500 lidí. Jak zmiňuje ve své tiskové zprávě, včetně sezónních pracovníků a živnostníků pak dává práci dalšímu minimálně dvojnásobku lidí.
5.9.2011 - Hraje se o nezávislost statistiky
Lidové noviny, 5.9.2011, rubrika: Rozhovor, autor: DALIBOR MARTÍNEK
Víc než čtyři měsíce vedou Lesy ČR spor se statistickým úřadem o index cen dřeva. Kauza už leží i na stole soudu. „Nedovedu si představit, že by soud rozhodl, že úřad má povinnost nějaký index vydat,“ říká předsedkyně statistického úřadu Iva Ritschelová.
* LN Jak moc vás celá kauza zaměstnává, kolik vám bere času?
Zase tolik času mi nebere, nicméně je to záležitost nepříjemná v tom smyslu, že cítím, že je ohrožena nezávislost statistiky. Mluvila jsem s kolegy, kteří na úřadě pracují desítky let, a takové napadání statistického úřadu nikdo nepamatuje.
* LN Vybavíte si ještě okamžik, když jste se rozhodli index cen dřeva nevydat?
Samozřejmě že si na to vzpomenu. Diskuse byly dlouhé, a nejen uvnitř statistického úřadu, ale i s odborníky. Diskutovali jsme se zástupci ministerstva zemědělství, byli u toho lidé, kteří zastupují jak Lesy ČR, tak firmy, které se účastnily výběrových řízení Lesů ČR. Diskutovali jsme s desítkami odborníků, jaké jsou problémy z hlediska metodického i z hlediska věcného. Zda index, který bychom po všech těch změnách spočítali a vydali, by byl srovnatelný s předchozím obdobím, nebo ne. Nakonec jsme došli k závěru, že z hlediska metodického došlo k tak významným změnám, že indexy za čtvrté čtvrtletí loňského roku a za první čtvrtletí letošního roku by byly naprosto nesrovnatelné. Bylo by to něco jako porovnávat hrušky a jablka.
* LN O jak výjimečný index jde, kolik podobných indexů vydáváte?
Je to jeden z desítek cenových indexů, které statistický úřad počítá. Většina těchto indexů je používána pro potřeby národních účtů.
* LN Jak je přerušení řady indexů kvůli změně metodiky neobvyklé, výjimečné?
Podobné dotazy jsme už dostali, takže jsme se podívali zpátky do historie a zjistili jsme, že již k obdobné situaci došlo, že byla změněna metodika tak, že nebylo možné vydat index srovnatelný s předchozím obdobím. Potom jsou různé možnosti řešení. Jsou situace, kdy jsme schopni přepočítat celou časovou řadu zpětně. Ale jsou situace, jako je tato, kdy to možné není.
* LNA proč podle vás jeden nevydaný index spustil tak silnou, možná až nepřiměřenou reakci?
Kdybych byla šéfem Lesů České republiky, jako že naštěstí nejsem, tak bych neřekla nepřiměřenou. Pan generální ředitel brání svou instituci a dělá to, co je podle jeho názoru správné. Lesy udělaly chybu na začátku, že si daný index zakomponovaly do svých smluvních vztahů. A to nebylo správné rozhodnutí. Ale Český statistický úřad nemůže nést zodpovědnost za to, kdo a jakým způsobem naše čísla a naše výstupy využívá.
* LN Překvapuje vás, že se situace kolem indexu neustále vyhrocuje, že kauza trvá už několik měsíců a tlak na vás se stupňuje?
Musím říci, že překvapuje. Diskuse o změnách, ke kterým by mohlo dojít v souvislosti s veřejnými zakázkami, se vedou více než půl roku. A Lesy ČR věděly, jaký postup Český statistický úřad zvolí, relativně dlouho. Věděly, že index za vlastníky vydán nebude. Věděly, že budou vydány průměrné ceny, kde je však také obtížná srovnatelnost s předchozím obdobím. Pokud by si někdo chtěl z námi vydaných průměrných cen nějaký index, prosím berte to v uvozovkách, spočítat, tak může. Myslím si, že jsme Lesům ČR i dalším zájemcům vycházeli maximálně vstříc, a když požádali o propočet svého indexu na svém metodickém základě, tak jsme ho spočítali a tyto indexy od nás skutečně dostali.
* LN Lesy však skutečnost, že jste jim jakýsi index dopočítali, využily, nebo zneužily, proti vám jako argument, že jste index mohli spočítat už předtím...
Správně jste řekl – zneužily. Protože když mi jako uživatel řeknete – tady je metodika a prosím spočítejte mi tento index –, tak pokud to nebude vyžadovat z naší strany nějaké enormní úsilí, tak vám ho spočítáme. A pokud by to vyžadovalo nějaké velké úsilí, tak vám ho také spočítáme, ale budeme za něj chtít nějakou úhradu. Různých indexů, které jsme počítali, bylo teď v poslední době několik, protože je po nás požadovaly i dřevařské firmy. Indexů je možné propočítat celou řadu, ale žádný z nich není indexem, který by mohl prolongovat časovou řadu, která byla přerušena.
* LN A v době, kdy už Lesy věděly, že index nebude, tlačily na vás nějak, aby index byl? Nebo se prostě jen nezařídily tak, aby jim nevznikla škoda?
Nebudu posuzovat postup Lesů České republiky. V každém případě zástupci informováni byli a jsou i zápisy ze schůzek, kde byl další postup projednáván a Lesy se jich účastnily.
* LN Jak si vysvětlujete fakt, že problém s nevydáním indexu mají jen Lesy ČR, a ne jiné firmy z oboru?
Protože žádné jiné firmy z oboru si tento index nezakomponovaly do svých smluvních vztahů. Lesy na základě tohoto indexu chtěly upravovat smluvní ceny. O tom, že se tento index k těmto účelům skutečně nehodí, jsme několikrát hovořili. V tomto indexu byly Lesy ČR hlavním respondentem, který do určité míry mohl ovlivňovat hodnotu tohoto indexu.
* LN Je na vás v souvislosti s touto kauzou činěn nějaký tlak?
Na mě žádný tlak vyvíjen není a předpokládám, že ani na jiné pracovníky úřadu. Věřím, že jak odborná veřejnost, tak i politici plně respektují nezávislost a nestrannost statistického úřadu.
* LN Údajně s vámi o celé kauze jednal i premiér Nečas?
Musím říci, že s panem premiérem jsme hovořili. Mluvili jsme o potřebě projednat celou záležitost, ale myslím, že o větších detailech metodických změn spolu ještě budeme hovořit.
* LN Lesy se kvůli indexu chtějí soudit. Jak vidíte vaše vyhlídky?
Pevně věřím v nezávislost českých soudů. O žalobě u Městského soudu v Praze již vím a mám ji na stole. Jedná se o správní žalobu na nečinnost správního orgánu. Nicméně opakuji: nebojím se toho. Jsem pevně přesvědčena, že městský soud rozhodne ve prospěch Českého statistického úřadu. Proč? Protože si nedovedu představit precedens, že by městský soud rozhodl, že úřad má povinnost vydat nějaký, podtrhuji nějaký, index. Pak by se mohlo v budoucnosti stát, že by každý mohl zažalovat statistický úřad a chtěl by upravit čísla, která se mu nebudou líbit nebo se mu nehodí. Pokud by se něco takového stalo, tak statistika ztratí nezávislost a je tady další případ „Řecko“.
* LN Myslíte, že ještě existuje nějaké smírné řešení?
Svůj názor na další vývoj či řešení kauzy samozřejmě mám. Ale nechci se panu generálnímu řediteli Lesů České republiky vměšovat do jeho záležitostí. Jak bude postupovat, je plně v jeho kompetenci. Pokud se týká statistického úřadu, jsem přesvědčena, že tuto záležitost ustojíme. Mimochodem – téměř nikdo nezaznamenal, že už jsme index za druhé čtvrtletí před měsícem vydali. Úřad ve své práci prostě normálně pokračuje.
* LN Prvního září to byl přesně rok, kdy jste se stala předsedkyní statistického úřadu. Co jste za tu dobu stihla, co změnila?
Museli jsme udělat celou řadu změn. A to v odborné oblasti i v oblasti organizační. V odborné části jsme změnili přístup k prioritám úřadu. Už to nejsou evropské projekty, ale záležitosti jako snižování administrativní zátěže respondentů a snaha o vyšší využití dat. Druhou prioritou byla revize národních účtů, třetí prioritou bylo sčítání obyvatel a čtvrtou je náročný a komplikovaný projekt soustavy registrů v České republice. V oblasti organizační jsme se snažili zjednodušit strukturu úřadu. Bylo to spojené se skutečností, že nám byl pro letošní rok snížen rozpočet a museli jsme propouštět několik desítek zaměstnanců. Dalším z významných kroků byla centralizace veřejných zakázek. Také jsme jako jedni z prvních zveřejnili všechny smluvní vztahy na webových stránkách.
***
Šéfka statistiků
Iva Ritschelová (51)
Rodačka z Varnsdorfu vystudovala Technickou univerzitu v Liberci, v roce 2000 se stala docentkou na VŠE v Praze. Pracovala mimo jiné v Sociálně-ekonomickém ústavu ČSAV, v Ústavu pro životní prostředí nebo také tři roky v Římě pro OSN. Od roku 2007 byla rektorkou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, od září 2010 je předsedkyní Českého statistického úřadu. Je autorkou víc než dvaceti domácích a zahraničních monografií a několika desítek vědeckých a odborných článků.
Jeden rok v čele úřadu
1 Sčítání obyvatel
Úkolem roku bylo pro novou šéfku úřadu Ivu Ritschelovou sčítání obyvatel. Hlavní část akce za dvě a půl miliardy korun se konala v březnu a dubnu, první výsledky budou na přelomu roku.
2 Revize národních účtů
Od září 2010 reviduje úřad řady národních účtů od roku 1995 do 2009. Do HDP se promítne i šedá ekonomika. Výsledky budou koncem letošního září.
3 Úspory a změny struktury
Kvůli nižšímu rozpočtu na letošní rok muselo úřad opustit několik desítek lidí. Dalším z kroků, které mají přinést úspory, byla centralizace veřejných zakázek.
4 Spor s Lesy České republiky
Šéf Lesů ČR Svatopluk Sýkora soudně vymáhá po úřadu, aby vydal index cen dřeva za první čtvrtletí. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze.
5.9.2011 - Spor o „dřevěný index“ jde před soud
Lidové noviny, 5.9.2011, rubrika: Peníze & Byznys, autor: lib
Výjimečný případ má před sebou Městský soud v Praze. Již za pár týdnů bude rozhodovat, zda statistický úřad má, či nemá vydat jeden ze svých cenových indexů, v tomto případě index ceny dřeva. Jeho vydání v žalobě požadují Lesy ČR.
Ve statistickém úřadu podobný spor nikdo nepamatuje, ať jde o vydaná data, či jako v tomto případě, o nevydaná. Podle šéfky úřadu Ivy Ritschelové je v sázce samotná nezávislost statistiky v Česku.
Podle informací Lidových novin má statistický úřad do poloviny října doručit k soudu své vyjádření k žalobě „pro nečinnost správního orgánu“.
Celý spor mezi Lesy ČR a statistickým úřadem se táhne několik měsíců. Vznikl poté, kdy úřad nevydal index ceny dřeva za první čtvrtletí. A to proto, že se od letošního roku zásadně změnila struktura respondentů a index by byl nesrovnatelný s předchozí časovou řadou.
Lesy však jeho vydání tvrdě vyžadují. „Cílem Lesů ČR je domoci se prostřednictvím podání toho, aby index za první čtvrtletí letošního roku byl vydán. K řešení soudní cestou Lesy ČR přistoupily vzhledem k tomu, že jednání s ČSÚ nevedla k nápravě závadného stavu,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Lesy využívají index ke stanovení cen dřeva. Jeho nevydání podle vedení firmy vede k „negativnímu dopadu na příjmy státního podniku.“ Dopady vyčíslilo na 134 milionů korun.
Využívání indexu pro stanovování ceny dřeva je však podle statistického úřadu i firem z oboru chybné. V jiných zemích se podobné indexy používají hlavně pro sledování trendu. Lesy ČR však index zapracovaly do svých smluv. „Český statistický úřad nemůže nést odpovědnost za to, kdo a jakým způsobem naše čísla a naše výstupy využívá,“ tvrdí předsedkyně úřadu Iva Ritschelová. Výsledku soudu se prý neobává. „Nedovedu si představit precedens, že by městský soud rozhodl, že úřad má povinnost vydat nějaký index,“ říká Ritschelová.
26.8.2011 - Lesy ČR zahájily druhé kolo obřího tendru na práce od roku 2012
26.8.2011, autor: Zdeněk Rychtera, ČTK
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) ve čtvrtek zahájil druhé kolo obřího tendru na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012. Do druhého kola postoupilo 62 z 66 přihlášených firem a státní podnik postupujícím nyní rozeslal výzvy k podání cenových nabídek. ČTK o tom v tiskové zprávě informoval mluvčí LČR Zbyněk Boublík. V soutěži jsou všechny významné firmy českého lesnictví v čele s podniky Less & Forest a Wotan Forest.
Lhůtu pro podání nabídek mají firmy do 5. října, kdy se uskuteční veřejně přístupné otevírání obálek s nabídkami. Uzavírání smluv s vítězi LČR předpokládají v průběhu listopadu 2011. Při zahájení tendru podnik předpokládal, že podání cenových nabídek se odehraje již na konci srpna a uzavření smluv přijde na řadu na konci října.
Lesnické firmy soutěží o kontrakty na 117 územních jednotkách. Firmy mohly podat žádosti o účast na libovolném počtu jednotek. Celkem podaly 4132 přihlášek, dílčích výzev nyní LČR rozeslaly 3930. O každou část veřejné zakázky se v průměru uchází 33 subjektů. Zakázku získá subjekt s nejnižší nabídnutou cenou.
Server Aktuálně.cz dnes uvedl, že soutěži opět hrozí zpoždění jako loni. Tehdy Lesy ČR podle informací ČTK neměly na konci loňského prosince s firmami podepsány smlouvy na třech čtvrtinách jednotek. Hlavní část smluv podepsaly až v lednu a únoru a dřevozpracující firmy tvrdily, že kvůli tomu je na trhu málo dřeva a musejí propouštět.
Aktuálně.cz citoval prezidenta Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů (AČMD) Zdeňka Valného, podle kterého podpisům smluv hrozí zpoždění nejméně měsíc a tři týdny. Aby se totiž mohly začátkem roku 2012 pětileté komplexní práce v lesích rozjet, muselo by prý být druhé kolo soutěže zahájeno, kvůli různým zákonným a odvolacím lhůtám, na den přesně 4. července. Mluvčí LČR ale odmítl obavy, že by se smlouvy nepodařilo uzavřít do konce roku.
Odhadovaná hodnota lesních prací zakázky činí 7,6 miliardy Kč bez daně z přidané hodnoty. Částka, kterou LČR následně inkasují od svých odběratelů za prodej dřeva, by měla být rámcově o několik miliard korun vyšší. Soutěž je postavena na takzvaném senátním systému. Při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na jedné pětině jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let.
Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele. Desetina území má být vyhrazena pro malé těžaře.
Soutěž, kterou Lesy ČR vyhlásily v závěru dubna, je dvoukolová. První kolo začalo v červnu a firmy v něm musely prokázat splnění ekonomických a technických kvalifikačních kritérií.
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu. Protikorupční organizace Transparency International k tendru uvedla, že není diskriminační a ani výrazně neomezí hospodářskou soutěž.
LČR patří asi polovina lesů v zemi, tedy přes 1,3 milionu hektarů. Z nich do tendru půjde zhruba 90 procent plochy. Přibližně desetinu lesů státní podnik spravuje prostřednictvím svých pěti lesních závodů. Loni LČR dosáhly rekordního zisku 3,13 miliardy korun před zdaněním. Předloni činil 784 milionů korun. V letošním prvním pololetí měly LČR hrubý zisk 3,4 miliardy korun.
25.8.2011 - Lesnické firmy kvůli sporu s LČR o ceny dříví píší Nečasovi
Zpravodajství ČTK, 25.8.2011, rubrika: Zemědělství - Královéhradecký kraj | autor: ry
Lesnické firmy ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR tvrdí, že jim státní podnik Lesy České republiky neoprávněně za dřevo naúčtoval nejméně stovky milionů korun. O pomoc s vyřešením sporu dnes otevřeným dopisem požádaly premiéra Petra Nečase (ODS). Dopis premiérovi podepsalo 25 firem, včetně lídrů v oboru jako jsou firmy LESS & FOREST či Wotan. Mluvčí LČR Zbyněk Boublík ČTK řekl, že podnik postupoval správně.
Spor se vede o hodnotu Českým statistickým úřadem (ČSÚ) vydávaného indexu, podle kterého se mají určovat ceny dříví účtované následně Lesy ČR smluvním partnerům. Lesnické firmy v dopise premiérovi tvrdí, že LČR jako dominantní respondent zkreslily cenovou statistiku ve 3. a 4. čtvrtletí loňského roku. "V důsledku toho navýšily nabídkové ceny ze zadávacího řízení o čtyři až pět procent oproti skutečnosti v době podávání nabídek," stojí v dopise.
Samotné Lesy ČR se ve věci indexu přou i s ČSÚ. Statistici index cen dříví za první čtvrtletí nezveřejnili. Zdůvodnili to tím, že se výrazně změnila struktura respondentů, a to kvůli změnám v těžbě a prodeji dřeva u LČR. LČR tvrdí, že ČSÚ index vydat měl. Podnik prý mohl dřevo prodat dráž a ztrátu vyčíslil na 134 milionů korun. ČT v sobotu uvedla, že Lesy ČR si kvůli tomu na ČSÚ stěžují u Ústavního soudu.
25.8.2011 - Největšímu zpracovateli dřeva v Česku prudce klesl zisk. Viní z toho Lesy ČR
iHNed.cz, 25.8.2011, autor: eko, ČTK
Holding LESS v letošním prvním pololetí vydělal jen 3 miliony korun proti 159 milionům ve stejném období loňského roku. Obrat firmy ale roste. Za propad zisku může nový způsob, jakým Lesy ČR stanovují výkupní ceny dřeva. Stěžují si i další firmy v oboru.
Holdingu LESS, který je v oboru lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu lídrem na českém trhu, v letošním prvním pololetí meziročně klesl čistý zisk o 156 milionů na tři miliony korun.
Holding ale vykázal rekordní obrat téměř 4,3 miliardy korun, což je meziročně o 1,4 mld. korun více. Novinářům to v tiskové zprávě sdělil zástupce ředitele Petr Huml.
Výrazný pokles čistého zisku je podle holdingu ovlivněn způsobem, jakým letos Lesy ČR stanovují výkupní ceny dřeva.
Český statistický úřad totiž vydává index, podle kterého se mají určovat ceny dříví účtované následně Lesy ČR smluvním partnerům.
Lesnické firmy volají o pomoc
Lesnické firmy ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR tvrdí, že jim kvůli tomu státní podnik Lesy ČR neoprávněně za dřevo naúčtoval nejméně stovky milionů korun.
Žádají kvůli tomu o pomoc premiéra Petra Nečase (ODS).
Podle holdingu kvůli tomu významně poklesla ziskovost společnosti LESS & FOREST, která poskytuje zejména komplexní služby vlastníkům a správcům lesa. Kromě těžební a pěstební činnosti se dynamicky rozvíjí její závody lesních školek a doprava.
"Holding LESS chce proto i nadále pokračovat v diverzifikaci své činnosti, aby tak snižoval svoji závislost na státní zakázce," dodal Huml. Společnosti LESS & FOREST však meziročně vzrostly pololetní tržby o více než 65 procent na asi 3,3 miliardy Kč.
Tržby ale rostou
V letošním prvním pololetí podle Humla rostly i tržby dřevařské společnosti LESS & TIMBER, která i přes pokračující stagnaci na trhu řeziva dokázala zvýšit pololetní obrat z loňských 820 mil. Kč na 863 mil. Kč.
Podle Humla se obrat firmy zvýšil kvůli pile v Čáslavi, která byla dokončena předloni a patří k největším a nejmodernějším podnikům svého typu nejen v Evropě. Za první pololetí se tam zpracovalo 144,5 tis. m3 dřeva, což je meziročně o 17,1 tis. m3 více.
Součástí dřevozpracujícího komplexu v Čáslavi je i elektrárna na biomasu, kterou provozuje společnost LESS & ENERGY, která při pokračující optimalizaci provozu zvýšila svůj obrat o 13,7 mil. Kč na letošních 85,7 mil. Kč, dodal Huml.
Firmy skupiny LESS se zabývají především obhospodařováním lesů, obchodem se dřevem, dřevařskou a pilařskou výrobou, dopravou dřeva a službami v této oblasti. Společnosti holdingu působí i v cizině, například Rusku nebo Slovensku. Holding v současnosti zaměstnává asi 1500 lidí.
19.8.2011 - Šumavané: Chceme zisk z brouka
Lidové noviny, 19.8.2011, autor: MAREK KERLES
Když přilétl do zdejších lesů kůrovec před 150 lety, Šumavané zbohatli. Proč to dnes neplatí, diví se místní
Někteří šumavští starostové nabízejí recept na zlepšení vyhrocených vztahů mezi místními lidmi a ochranáři přírody. Pokud by Národní park Šumava dokázal zajistit více pracovních příležitostí domácím obyvatelům, bez ohledu na spor o kůrovce by byl pohled místních na ochranu přírody v jejich okolí mnohem vstřícnější.
Ani systém takzvaných minitendrů na lesnické práce totiž navzdory očekávání neznamenal rapidní nárůst práce pro šumavské živnostníky. Hlavními vítězi soutěží jsou velké dřevařské firmy se sídlem mimo Šumavu. Mnozí šumavští dřevorubci přitom často hledají práci třeba až na severní Moravě.
„Park by měl podle mého názoru jako státní organizace vyvinout iniciativu k tomu, aby mohl být na Šumavě zaveden určitý systém pozitivní diskriminace místních zájemců o práci v lese,“ myslí si starosta Modravy Antonín Schubert. Současné rozdělování zakázek totiž podle něj vede k paradoxní situaci.
Když série vichřic po roce 1860 srovnala se zemí rozsáhlé plochy šumavských lesů a z nezpracovaných polomů se rozmnožil kůrovec, znamenalo to zlaté časy pro všechny Šumavany, kteří začali vydělávat dosud nevídané peníze. „Dnes ale mají z takzvaného zlatého broučka místní lidé minimální profit, vydělává někdo jiný,“ tvrdí starostka Borových Lad Jana Hrazánková.
Rozhoduje cena Park jen loni vytěžil takřka 350 000 metrů krychlových dřeva, tedy zhruba sedmkrát tolik než v roce 2000. Dřevo prodal za 364 milionů korun a peníze z naprosté většiny použil na financování lesních prací, včetně zalesňování. V minitendrech na tyto práce ale nejvíce zakázek získala místo místních živnostníků jedna z největších dřevařských firem v zemi LESS & FOREST a další velké společnosti, z nichž řada zaměstnává zahraniční dělníky. A jejich cenám nemohou místní konkurovat.
Kůrovcová kalamita, která měla domácím přinést práci, naopak znamenala výrazné snížení výdělků. „Před čtyřmi lety například dostával dělník za házení klestí na hromadu 60 korun za kubík, dnes činí běžná vysoutěžená cena za tuto práci 20 korun i méně. To znamená maximální výdělek tak 400 korun za den,“ řekl LN jeden ze šumavských hajných. Podle zástupce ředitele parku Jiřího Mánka se ale i národní park musí řídit zákonnými pravidly výběrových řízení, v nichž rozhoduje nabízená cena. „My už pak nemůžeme kontrolovat, koho ta firma zaměstnává, to je věcí jiných kontrolních orgánů,“ uvedl Mánek.
Na druhou stranu prý chápe, že mnozí místní lidé těžko nesou, když vedle jejich domu pracuje v lese zahraniční dělník, zatímco oni musejí za prací daleko cestovat, případně zůstávají na podpoře. „Jenže s tím my nemůžeme prakticky nic dělat, pokud budeme dodržovat zákony,“ uvedl Mánek.
18.8.2011 - Medoví giganti nastupují
Ekonom, 18.8.2011, autor: Martin Mařík
V Česku se rodí velkopodnik na chov včel. Celý obor teď zažívá renesanci.
Tisíc včelstev letos, příští rok možná už dva tisíce. U Bohdanče na Kutnohorsku vzniká největší podnik na výrobu medu a chov včel v Česku. Iniciátory projektu jsou majitelé největší lesnické firmy v zemi LESS & FOREST, Jan Mičánek se synem. »Zatím je to investice za pět až deset milionů, uvidíme, jak se ekonomika bude dál vyvíjet,« říká Jan Mičánek mladší.
Jeho záměr potvrzuje trend z poslední doby. V Česku roste počet velkých včelařů, na vzestupu je díky dotacím i slušné ceně medu celý obor. Loni také došlo ke zlomu a po dlouhých letech poklesu poprvé meziročně počet včelstev stoupl.
Je to dobrá zpráva nejen pro domácí trh s medem, kde se ročně protočí nejméně dvě miliardy korun. Ještě významnější je nový trend pro celé zemědělství: hlavní ekonomický význam včel totiž nespočívá v produkci medu, ale opylování zemědělských plodin.
Odborníci z Programu OSN pro životní prostředí přitom bijí na poplach, že včel celosvětově dramaticky ubývá. Jen v USA to například kvůli snížení výnosů znamenalo roční ztrátu 17 miliard dolarů.
Zelená Bohdaneč
V Česku loni přibylo asi tisíc včelařů. Nyní jich je registrováno zhruba 50 tisíc a v průměru na každého připadá deset včelstev. Ale tento průměr o trendu nevypovídá.
»Přibývá hlavně profesionálů, za něž označujeme chovatele s více než 150 včelstvy,« říká Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů.
Mičánkovi se přitom rozhodli posunout dosavadní hobby do profesionální roviny velmi razantně. Loni měli »jen« 400 včelstev. »Zatím předpokládáme finální stav dva tisíce včelstev. K medu přibude příští rok také výroba dalších produktů - vosku, mateří kašičky i prodej včelstev,« plánuje Mičánek junior.
Podnikatelský záměr má podle něho »dobře uživit včelaře a vydělat si na další rozvoj«. Zapadá přitom do strategie, kterou razí v poslední době dost podnikatelů: sázejí na stále populárnější produkci regionálních potravin.
Celý projekt »Zelená Bohdaneč« zatím zahrnuje místní výrobu moštů, medu, likéru, začíná s chovem ovcí a masných plemen skotu.
Dotační injekce
Ve včelařství se Mičánkovi řadí k dalším velkopodnikatelům, kteří svůj byznys také rozšiřují. K nejznámějším patří firma Jana Kolomého na Moravě, která vedle medu a chovného materiálu provozuje i specializované stolařství na výrobu včelařských potřeb. Samotný chov přitom již narostl na zhruba tisícovku včelstev.
Do třetice potvrzuje rozvoj velkých medařů například Daniel Prokeš, jenž provozuje včelí farmu s celou svojí rodinou. Loni měl 250 včelstev, letos už o padesát víc. Většinu u Maxova v Českém lese, část nechal ještě u Prahy.
»Jsem rodilý Pražák, k včelařství jsem se dostal víceméně náhodou na zemědělském učilišti,« říká Prokeš, jemuž s rozjezdem vydatně pomohl přední agrární podnikatel Jaroslav Bačina z Klíčan u Prahy.
Příčiny, proč se po předchozím útlumu začíná medařům dařit, vidí Peroutka v lepší ekonomice podnikání.
»Cena medu se loni zvedla, a i když to letos tak skvělé není, pořád se drží na slušné úrovni,« říká. Například lesní med dnes včelaři nabízejí za zhruba 150 korun za kilogram.
Výraznou pobídkou jsou ovšem i dotace. Přímo ze státní kasy dostávají chovatelé takzvanou ekologickou prémii - letos v celkové výši 35 milionů korun.
Dalších 50 milionů korun letos získají čeští včelaři od daňových poplatníků přes Brusel.
Evropská unie dotuje jednak začínající včelaře podporou na pořízení včelstev. »Je to tisíc korun na úl, ale maximálně jsou dotovány čtyři úly u jednoho včelaře,« upřesňuje Peroutka. A bruselské dotace jdou také na vzdělávání a marketing.
Souboj o původ
»Český med je vzácný pro svou jemnou chuť, proto i v cizině je hledaným zbožím a dobře se platí. Takto však nekryje se ani domácí spotřeba a každoročně dováží se k nám z ciziny, až z Ameriky, spousta bezcenné kaše, která nezasluhuje ani jména med. Zde jde dobře na odbyt, poněvadž je lacinější než pravý český med.«
Tyto věty pocházejí z traktáru o »Včelařství v politickém okresu kutnohorském« z roku 1911, napsal je tehdejší okresní hejtman Bohumil Pecka.
Jan Mičánek knížečku nejen opatruje, ale často v ní i listuje. Když totiž zaměníme zmínku o Americe za Čínu - pak je stoletý elaborát z pohledu včelařů doslova a do písmene aktuální. Právě značka »český med«, boj o jeho kvalitu a marketing jsou v současné době alfou a omegou českého včelařství.
Dobrou pověst (a tím také cenu) si totiž český med dnes drží například tím, že nemocná včelstva u nás nejsou léčena pomocí antiobiotik - ale likvidována. Tak se do medu nedostávají škodlivá rezidua těchto medikamentů.
Jenže taková praxe také med zdražuje. A domácí produkce obtížně konkuruje »antibiotikovému medu« především z Číny.
»Značku český med zavedl náš svaz, musí odpovídat přísné normě a je pouze pro domácí produkci,« vysvětluje Peroutka ze svazu včelařů.
»Ale na etiketách můžeme najít označení jako „směs medu“ a zároveň „baleno v Česku“ - což ale už znamená, že jde o levnější a méně kvalitní med dovozový,« dodává.
Používaná formulace »směs medů z tropické oblasti« přitom podle něho může zakrývat i fakt, že produkt z žádných tropů nepochází, ale obsahuje náhražky z kukuřičného škrobu. Škrobem pančovaný med totiž odpovídá parametrům pro »tropický med«, jenž se může přehřát - a podvodníci toho zneužívají k ošálení kontrolorů i spotřebitelů.
Přijde hladomor?
Ačkoli si člověk včely spojuje převážně s medem, význam těchto přičinlivých opylovačů pro výživu lidstva je podle expertů jinde.
Sedm z deseti zemědělských plodin totiž opylují včely. Pokusy o odhad sumy, která by vyjadřovala ekonomický přínos včel díky opylování, se pohybují celosvětově kolem 200 miliard dolarů ročně.
Komise OSN přitom letos, právě v době rostoucích cen potravin, vydala varování o pokračujícím celosvětovém úbytku včel. Pokles probíhá v Evropě už několik let, nově se ale objevil také v USA, Číně, Japonsku i třeba Egyptě.
»Lidstvo žije v iluzi, že se díky moderním technologiím stane nezávislé na přírodě. Na příkladu včel se ale ukazuje, že ve skutečnosti je to právě naopak,« upozornil v britském deníku Guardian zástupce generálního tajemníka OSN Achim Steiner.
Experty i farmáře nejvíce děsí takzvaný »syndrom zhroucení včelstev«, kdy bez zjevné příčiny vyhyne celý úl. Při vysvětlení vědci stále tápou: může jít o rostoucí znečištění životního prostředí, klimatické změny, podle některých teorií jsou na vině dokonce všudypřítomné signály mobilních telefonů.
Česko zatím postiženo není, dokonce tu počet včelstev roste. Malá země samozřejmě nemůže případný celosvětový »včelí kolaps« zvrátit. Ale tuzemští podnikatelé si dobře uvědomují, nakolik jsou sběračky medu důležité pro celý agrární byznys.
Když se například zmíněný včelař Daniel Prokeš podnikatelsky osamostatnil a přenesl své úly do Českého lesa - přece jen část včelstev ponechal u Prahy, u svého původního podporovatele Bačiny. »Nechci žádný med, ale naše pole včely pořád potřebují. Proto jsme se na tomhle řešení s Prokešovými dohodli,« potvrzuje Bačina.
8.8.2011 - Těžaři dřeva budou plánovat hospodaření ve státních lesích
Hospodářské noviny, 8.8.2011, autor: Marek Hudema
Kácení a vysazování nových stromů v lesích státního podniku Lesy ČR budou plánovat i těžařské firmy. Část zakázky na tak zvané lesní hospodářské plány od roku 2013 pro Lesy ČR totiž vyhrály společnosti patřící ke skupině LESS podnikatele Jana Mičánka. Mohou tak získat výhody vůči svým konkurentům v soutěžích o těžbu dřeva v Lesích ČR.
Navíc LESS získal sedm z dvanácti částí tendru, i když jedna firma se mohla ucházet pouze o tři části zakázky. Firma rozdělila zakázku mezi LESS a dvě firmy s ní propojené - LESS & FOREST a KHL-EKO. Ani jedna z nich ale hospodářské plány nedělá. Zakázku bude provádět společnost Příroda s.r.o., která také patří do Mičánkova impéria a která se soutěže nezúčastnila. Bude subdodavatelem vítězných firem.
Na neregulérnost soutěže si u Lesů ČR stěžovaly firmy vypracovávající lesní hospodářské plány ze Sdružení taxačních kanceláří. LESS podle nich ovládne 58 procent trhu s lesními hospodářskými plány, ačkoliv ministerstvo zemědělství deklarovalo, že v soutěžích o práce v lese by žádná firma neměla získat víc než 20 procent zakázek. Přitom prý zvítězila spekulativně nízkou cenou s cílem získat lepší pozici v tendrech na těžbu dřeva. Navíc může nastavit schválně plány tak, aby to pro ni bylo výhodné.
„Je to nesmysl, na vypracování plánů jsou přesné předpisy, je to veřejný proces a má je k dispozici veřejná správa. Jejich zpracováním nelze získat žádnou výhodu,“ říká Tomáš Zmeškal, ředitel firmy LESS & FOREST. Podle něj je za stížností taxačních kanceláří konkurenční boj. „Ceny jsme kalkulovali poctivě a s minimálním ziskem a využití subdodavatelů umožňovaly podmínky tendru,“ dodává.
Podle Stanislava Beránka z protikorupční organizace ale skutečně získají těžební firmy výhodu před konkurencí, a navíc vytlačí z trhu nezávislé taxační kanceláře. „Plány na hospodaření v lesích tak nebudou dělat nezávislé firmy a zmizí tak prvek kontroly v hospodaření státních lesů. Osobně bych považoval za nejvhodnější zakázku na plány zrušit,“ říká Beránek.
Lesy ČR ale zakázku zřejmě zrušit nechtějí. „Lesy ČR postupují striktně podle právních předpisů,“ prohlásil mluvčí firmy Zbyněk Boublík. „A učiní veškerá opatření, aby zpracovatel hospodářských plánů neměl v případě jeho účasti v lesnických tendrech na pěstební a těžební práce výhodu před ostatními účastníky této zakázky,“ dodává Boublík s tím, že Lesy připravují „určitou míru“ zveřejnění lesních hospodářských plánů.
Vyjádření ministerstva zemědělství, pod které státní podnik Lesy ČR spadá, se nepodařilo získat.
4.8.2011 - Přesun miliard vábí byznys
Ekonom, 4.8.2011, autoři Jan Štětka, Jiří Pšenička, Josef Pravec
Firmy a experti už nabízejí církvi ocenění a správu majetku, který jí bude vrácen státem.
Církevní restituce
Sto dvacet pět miliard korun v nemovitostech i v hotovosti. Takový poklad se ocitne v pohybu, pokud církve a stát uzavřou chystanou dohodu o majetkovém narovnání, lidově zvanou církevní restituce.
V tuto chvíli závisí na vůli vládních stran, prosadit již církvemi dohodnutý text.
I když má podle dohody jít o předání postupné až letité, stanou se zejména ze subjektů katolické církve (diecéze, řeholní řády) nejen jedni z největších vlastníků lesů a zemědělských či stavebních pozemků u nás, ale i majitelé bohatých kont.
Není proto divu, že už teď podle informací týdeníku Ekonom krouží kolem katolické církve údajně i lobbisté, kteří jí nabízejí ocenění či správu nových majetků i bankovní služby. Zvlášť když církevní restituce jsou zřejmě poslední ze skutečně velkých majetkových transakcí polistopadového období.
Schwarzenberg chce pomáhat
Týdeník Ekonom zachytil v souvislosti s chystaným vracením někdejších církevních nemovitostí první jména, o kom se uvažuje ohledně zajištění správy majetku.
Pražský arcibiskup a metropolita český Dominik Duka nedávno na veřejnosti uvedl, že by církvi mohli se správou lesního majetku pomoci – alespoň radou – někteří zkušení soukromí majitelé lesů. A sami se jim prý už nabídli.
Konkrétně Duka podle svědků hovořil o schwarzenberském panství.
Ministr zahraničních věcí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, jinak též vystudovaný lesník, ochotu pomoci nepopírá.
»Pokud se někdy objevil seriózní zájemce, tak jsme mu vždy rádi poskytovali naše zkušenosti s hospodařením v lesích. A to jak v Česku, tak v zahraničí,« uvedl pro týdeník Ekonom Schwarzenberg, zástupce šlechtického rodu, jehož český lesní majetek obepíná jihočeský zámek v Orlíku nad Vltavou.
Na mušce Oliva i Rybníček
Církev tedy bude nejspíše vyhledávat odborníky, u nichž se lesnické zkušenosti pojí s vírou. Takovým vhodným člověkem pro management církevních lesů by podle některých odborníků mohl být například Pavel Rybníček, někdejší hajný a později dlouholetý náměstek lidoveckého ministra zemědělství Josefa Luxe. Rybníček dnes působí v soukromém holdingu LESS podnikatele Jana Mičánka.
»Já jsem o tom nikdy s nikým nemluvil a člověku by bylo až trapné se někomu vnucovat,« říká Rybníček týdeníku Ekonom.
Sám prý vůbec netuší, jak církev hodlá se svým majetkem naložit, ale pevně doufá, že to u nás nedopadne podobně jako na Slovensku, kde se podle jeho slov církevního majetku často chopili »vlci v rouše beránčím« a slovenská katolická církev kvůli tomu už o část majetku přišla.
Vhodným adeptem pro práci v církevních lesích by mohl být například i Jiří Oliva, někdejší dlouholetý ředitel státních Lesů České republiky. Oliva, dnes poslanec za TOP 09, ale říká, že takovéto ambice nemá.
»Já jsem si toho užil už dost,« prohlašuje. Na druhou stranu nepopírá, že v obecné rovině o spravování lesů s arcibiskupem Dukou už několikrát hovořil.
Morava má náskok
Bývalý předseda lidovců a někdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda mluví o tom, že kolem katolické církve už dnes krouží firmy nabízející ocenění a správu budoucích majetků.
Některé z těchto nabídek jsou podle něho úzce spojeny s vládními stranami TOP 09 a ODS.
Svoboda se domnívá, že církev výměnou za souhlas těchto partají s restitucemi bude muset přistoupit na to, že se v některých případech nechá zastupovat právě společnostmi, které jí politici zmíněných stran doporučí.
Předseda České biskupské konference a pražský arcibiskup Dominik Duka však jakýkoli tlak firem prostřednictvím partají vylučuje. »Na svoji čest vám mohu odpřísáhnout, že se nic takového nestalo«, uvedl pro týdeník Ekonom. Svoboda si přesto trvá na svém.
»K zastupování církve vybranými společnostmi dojde tím spíše, že sama církev se o svůj majetek není schopna postarat a dotyčné firmy to vědí,« říká bývalý ministr, aniž by však byl ochoten uvést, o jaké firmy konkrétně jde.
Z posledních let jsou známé snahy České spořitelny a Raiffeisenbank nabídnout po vzoru sousedního Rakouska bankovní služby pro katolickou církev. Obě banky, s centrálami u našich jižních sousedů, usilovaly v této věci o exkluzivitu. Firmy ale se svojí nabídkou nakonec neuspěly.
Graubnerovy plány
Podle Cyrila Svobody mají náskok v přípravě na převzetí vrácených lesů a pozemků diecéze na Moravě.
Třeba olomoucký arcibiskup Jan Graubner se už před časem svěřil s jasným plánem, jak by jeho arcidiecéze postupovala, kdyby místo peněz dostala od státu majetek. »Kdyby naše arcibiskupství dostalo nazpět nějaké lesy, musela by se založit firma, které se svěří k provozování. Sama církev nechce být zemědělcem ani hospodářem,« uvedl.
Líčí přitom zkušenost olomoucké »Nadace doktora Leopolda Prečana,arcibiskupa olomouckého, k podporování Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci«. Tato nadace totiž v roce 1999 získala na Kojetínsku zpět lesní a zemědělské pozemky, které znalec ocenil na 87 milionů korun.
»Les je svěřen lesnímu odborníkovi a slyším, že lidé, kteří chodí okolo, si pochvalují, že je v pořádku. Taková vizitka mě těší. Je vidět, že provozovatel se na pozemku dobře uživí,« pochválil Graubner již fungující model správy majetku.
Podle arcibiskupa Graubnera by v případě vrácení majetku církvím nebylo třeba ani zakládat nové nadace. Majetek by podle něj mohl dál patřit církevní právnické osobě, které byl vrácen. Byť moravský metropolita nevylučuje, že by se spoluvlastníkem mohl v některých případech stát časem i investor.
Bohaté zkušenosti se správou nemovitostí mají už dnes kláštery.
Například komerční provoz některých prostor minoritského kláštera u svatého Jakuba v Praze organizuje agentura Helas. V areálu premonstrátského kláštera na pražském Strahově už řadu let provozují některé firmy hotel, galerii, pivovar, pension, muzeum i vinárnu.
I když ne vždy dělá správa klášterních nemovitostí jejich majitelům dobré image.
Například Břevnovský klášter benediktinů, respektive jeho reprezentační místnosti, se staly tradičním místem večírků osob s pozoruhodnou minulostí.
Na ochutnávku moldavských vín dovážených do Česka podnikatelem a vysokým komunistickým důstojníkem Zdeňkem Zbytkem přicházívali například expremiér Miloš Zeman, bývalý komunistický rozvědčík Igor Střelec, exministr dopravy Aleš Řebíček, šéf KSČM Vojtěch Filip či exministr zahraničí Jan Kavan.
Chaos na Slovensku
Každopádně je pro českou církev mementem průběh a výsledek restitucí už Pavlem Rybníčkem zmíněného církevního majetku na Slovensku.
Proces, který u našich východních sousedů začal po roce 1994 a dodnes neskončil, byl totiž živelný.
Nebylo předem zcela jasné, který majetek se měl vracet, a nejsou vedeny ani statistiky
vrácených nemovitostech. Podle informací týdeníku Ekonom navíc slovenští katolíci kvůli neprůhledné manipulaci s majetkem už opět o mnohé nemovitosti přišli.
Jakkoli se české církve – na rozdíl od Slovenska – chystají ve smlouvě se státem vzdát dalších nároků, problém tím vyřešen nejspíše nebude.
Dokud totiž není ratifikována smlouva Česka s Vatikánem, nemůže Česká biskupská konference vystupovat za všechny subjekty katolické církve v Česku a tím garantovat konečnost jejich nároků.
***
Obrysy chystané dohody
Stát by měl církvím vrátit část nemovitostí a dát peníze celkem ve výši 125 miliard korun. Na rozdíl od dříve chystané dohody mají převažovat nemovitosti (75 miliard korun), 56 miliard korun má být ve splátkách během zhruba dvaceti let. Po dobu třiceti let bude stát církve nadále financovat, byť se částka bude postupně snižovat. Z nemovitostí se budou vracet především lesy a pozemky, vedle řádů je získají i diecéze. Platí dřívější rozhodnutí katolické církve, že zhruba 17 procent z obdržených prostředků předá nekatolickým církvím, které si je rozdělí. Církve se zřeknou dalších nároků na vracení majetku. Pokud se někdy objevil seriózní zájemce, tak jsme mu vždy rádi poskytovali naše zkušenosti s hospodařením v lesích. Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09
1.8.2011 - Válka o Šumavu
Profit, 1.8.2011, autor: Dalibor Dostál, Zina Plchová
Namísto rodin s dětmi nebo upocených cyklistů na kolech policejní zásahové jednotky, mladí lidé přivázaní ke kmenům nebo zavěšení v korunách stromů. Tak vypadal v posledních dnech Národní park Šumava. Respektive jeho nejsledovanější lokalita – Ptačí potok.
Desítky nadšených milovníků přírody se tam snažily bránit stromy napadené kůrovcem před pokácením. Podle nich zásah dřevorubců vyslaných správou národního parku nejenom škodí přírodě, ale je navíc protiprávní. Vedení parku naopak tvrdí, že včasným pokácením napadených porostů zachrání tisíce dalších stromů. Na Šumavě tak vyvrcholil dlouhodobý spor o to, jak má vypadat největší a nejcennější přírodní území v České republice. Bolestivým hledáním cesty, jak podobný spor vyřešit, si prošli ale i v jiných zemích. Podobný vývoj absolvovalo v 90. letech sousední Bavorsko, kde kůrovcová kalamita vyvolala protesty místních lidí a vedla k těžbě dříví v některých oblastech.
Ale zpátky k Ptačímu potoku. Proč jsou místní stromy, které stejně kvůli napadení kůrovcem usychají, podle aktivistů tak cenné, že už kvůli nim tráví několik deštivých dní v podmáčeném horském terénu, čelí zásahům policistů a stále se přitom na místo vracejí? Kácení stromů podle nich může vážně poškodit ekosystém horských lesů. Ten je na jakékoliv zásahy člověka velmi citlivý. „Když se stromy vykácejí na velké ploše, dojde k degradaci půdy. Slunce ji vysuší, zvedne se její teplota, zhroutí se její struktura a vyhynou půdní organismy, bakterie a houby. Přitom právě půda je pro existenci lesa klíčovým prvkem,“ říká lesnický expert ekologického Hnutí Duha Jaromír Bláha.
Pily, nebo kůrovec?
Bláha dodává, že kácení ohrožuje i místní rašeliniště, stejně tak jako některé vzácné druhy ptáků. Vedení parku však tvrdí, že zásahem zabrání daleko větším škodám na výrazně rozsáhlejším území. „Na Ptačím potoce je 280 hektarů lesa, na kterých je jeden milion stromů. My chceme výběrově pokácet jen několik tisíc stromů, protože jsou napadeny kůrovcem. Věříme, že když to neuděláme, za dalších 10 až 12 dnů bude napadeno z každého toho stromu dalších 10 až 15 stromů. A kalamita se rozšíří z nějakých pěti tisíc na 50 tisíc stromů,“ říká ředitel parku Jan Stráský.
Ten jako otevřený stoupenec kácení nastoupil letos v únoru do funkce po několika předchůdcích, kteří prosazovali rozšiřování bezzásahových zón. Lesníci však tvrdí, že právě kvůli nezasahování začalo v minulých letech v národním parku kácení ve velkém. A dokládají to čísly. Podle Zelené zprávy 2009 byl limit těžeb Národního parku Šumava nastaven do 185 tisíc kubíků dřeva. Nicméně v roce 2009 bylo vytěženo 229 tisíc a loni rekordních 350 tisíc kubíků dřeva. Loni se tak vytěžilo dvakrát více, než je limit, a rekordní těžba navíc nevedla k útlumu kůrovcové kalamity.
V lesích NP ale mohou dále návštěvníci vidět nespoutanou přírodu a přirozené procesy, které ji utvářely po tisíce let. A to včetně kůrovce, který tu vždy jednou za čas pohřbí jednu generaci lesa, ale zároveň tak otevře prostor pro růst nových stromů.
Poté co nastoupil Stráský do funkce, prosazoval, aby se některé bezzásahové zóny opět změnily na oblasti, kde se může kácet. A ministr životního prostředí Tomáš Chalupa mu vyhověl. Jednou z lokalit, která se tak znovu ocitla na seznamu míst, kam mohou po několika málo letech vlády přírody opět vstoupit lesní dělníci s pilami, je právě Ptačí potok. Správa parku přitom říká, že kácením tu velké škody nevzniknou. „Ta lokalita není z biologického hlediska nijak zvlášť hodnotná. Jedná se převážně o kulturní, hospodářský les. Po 17 let existence parku se nacházela v zásahovém režimu a do bezzásahového byla přeřazena teprve od roku 2007. Nyní je opět zásahová, jak jí přísluší. Navíc ji z 80 procent tvoří mladé porosty ve věku 60 až 80 let,“ říká náměstek ředitele parku Jiří Mánek.
Odpůrci kácení však tvrdí, že má přesto velký význam. Území Ptačího potoka totiž tvoří klín, který protíná další bezzásahové zóny v okolí. A pokud v nich mají přírodní procesy fungovat, potřebují působit na alespoň trochu souvislém území. A navíc souvislém území, které se nebude měnit s každým volebním obdobím. Právě kácením na Ptačím potoce zůstane přírodě příliš málo prostoru na to, aby ukázala, jak funguje bez vlivu člověka.
Právě špatné vymezení bezzásahových zón v minulosti je jednou z historických příčin obtížného boje s kůrovcem. Namísto jednoho nebo několika málo větších území jsou bezzásahové oblasti rozdrobeny do zhruba 135 malých ostrůvků. To kritizují jak ochranáři, tak i lesníci. Pro ochránce totiž malé ostrůvky představují příliš malou plochu pro přirozený vývoj přírody. Pro lesníky zase extrémně velké množství bezzásahových zón, a tím i zdrojů kůrovce, uprostřed lesů, kde se proti kůrovci musí zasahovat.
Miliardy k rozkladu
Zatímco návštěvníkům parku kůrovec příliš nevadí, jak ukazují průzkumy veřejného mínění, za zásahy se jednoznačně staví místní obyvatelé, starostové a lesníci. Není divu. Mít les v sousedství přelétavého brouka skutečně není pro byznys v tomto oboru právě to nejlepší. Místní obce, nejen v parku, ale i v jeho okolí, přitom patří k významným majitelům lesů.
„Před několika lety jsme si spočítali, že ročně přicházíme zhruba o 10 milionů korun. V současnosti vyčíslujeme výši aktuálních škod, ale čísla ještě nemáme k dispozici,“ řekla Profitu Alena Balounová, starostka Kašperských Hor, které mají na území parku nejrozsáhlejší lesy. V posledních letech sice město dostává od státu mnohamilionové dotace za omezení hospodaření kvůli přítomnosti parku, starostka však má ke spokojenosti daleko. „Ty kompenzace jsou za provedené práce. To znamená za asanaci kůrovcového dřeva. Peníze musíme zaplatit těm, kteří tam pracují, takže pro nás to žádný přínos není,“ dodává Alena Balounová. Další náhrady město dostává za stromy, které nechává v lese v bezzásahových zónách. Podle starostky však neodrážejí tržní ceny dříví. Navíc i tam, kde Kašperské Hory kácet mohou, snižuje výnosy poškození dřeva kůrovcem i to, že kvůli kalamitě v regionu a masivní těžbě jsou ceny dřeva nízké.
Dopady na vlastníky lesů ukazuje studie, kterou před časem zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem. „Dotace ministerstva životního prostředí v roce 2007 použil Národní park Šumava na přemrštěně vysoké ceny práce při zpracovávání následků vichřice Kyrill, čímž došlo k odlivu těžebních firem od drobnějších vlastníků lesa do národního parku,“ uvádí například studie. Vlastníci lesů v okolí parku musí podle studie také investovat do ochrany proti kůrovci, jako jsou lapače, lapáky a další prostředky.
Šumava přitom v současnosti představuje největší zdroj kůrovce v republice. „V Národním parku Šumava máme 55 tisíc hektarů lesa, což představuje 2,5 procenta rozlohy lesů v České republice. Přitom máme na Šumavě více než 90 procent veškerého kůrovce v České republice. Situace je tedy mimořádně vážná,“ říká náměstek Mánek.
S nezasahováním proti kůrovci a s ponecháváním napadeného dřeva na místě nesouhlasí ani významné dřevařské firmy. „Vnímám jako škodu, že naši předkové vypěstovali v těchto místech dříví, které má nějakou hodnotu. Stát zaplatí pokácení či odkornění stromů, ale dřevo se nechá shnít, místo aby se prodalo za dva tisíce korun za kubík. To považuji z pohledu zpracovatele i občana tohoto státu za ztráty, které jsou zbytečné,“ řekl Profitu Jan Mičánek mladší, obchodní ředitel největší dřevařské společnosti v tuzemsku LESS.
To, že dřevo na území národního parku má velkou hodnotu, potvrzují i ekologové protestující proti kácení. „Na Šumavě jsou obrovské zásoby dřeva. V mýtných porostech jsou miliardy korun. Jen na lesní správě Srní, jednom z šesti územních pracovišť, je asi osm miliard v okamžitě vytěžitelném dřevě,“ říká Jaromír Bláha.
Právě to, do jaké míry má národní park sloužit hospodářskému využívání a do jaké „jen“ ochraně přírody, je v pozadí současného sporu o kůrovce. Kromě dřeva jsou další příčinou sporu i lukrativní pozemky, na kterých by někteří podnikatelé chtěli stavět svoje developerské projekty.
Na opačných stranách barikády
Na první pohled se tak zdá, že proti sobě stojí dva vyrovnané tábory. Na jedné straně veřejnost spolu s ekology, kteří dávají přednost ochraně přírody, na druhé straně místní politici a podnikatelské skupiny, kteří prosazují výraznější hospodářské využívání území parku. Argumenty obou táborů mají svoji logiku a téměř by se zdálo, že ve sporu o Šumavu stojí názor proti názoru.
Jenže do sporu zasahuje ještě třetí významný vliv – vědci a zkušenosti ze zahraničí. Přední vědci se dlouhodobě staví proti kácení na Šumavě. Za rozšíření bezzásahových zón na Šumavě alespoň na 30 až 40 procent se již před lety vyslovila nejrespektovanější ochranářská organizace – Světový svaz ochrany přírody IUCN. Proti kácení se postavila i Akademie věd České republiky, 1 200 nejvýznamnějších vědců z 65 zemí světa, kteří se před časem zúčastnili v Praze kongresu ochranářské biologie, i sedm bývalých ministrů životního prostředí. „V podmínkách horských smrčin Šumavského národního parku vede kácení obvykle k velmi negativním dopadům, zejména k následnému vytvoření rozsáhlých a stěží zalesnitelných holin. Veškeré výsledky odborných studií jak u nás, tak i v zahraničí zřetelně prokazují, že ekologické důsledky holin jsou nesrovnatelně horší než v lesích s uschlým, ale ponechaným stromovým patrem,“ uvedli bývalí ministři ve svém prohlášení.
Také zkušenosti ze zahraničí dávají za pravdu odpůrcům kácení. Národní parky jsou totiž ve vyspělých zemích určeny především k ochraně přírody, ohrožených rostlin či živočichů a k tomu, aby mohla veřejnost alespoň někde vidět přírodní procesy, které po tisíciletí utvářely tvář Země. Jen pár kilometrů za českou hranicí, ve staré části Národního parku Bavorský les, je tak bezzásahová zóna vyhlášená na celých 75 procentech parku.
Nicméně pravdou je, že v nové části bavorského parku se na základě tlaku místních obyvatel intenzivně zasahuje a do bezzásahových zón je park převáděn postupně s ohledem na riziko kůrovců. Kvůli ochraně soukromých lesů v okolí jsou vytvořeny zásahové zóny zasahující do vnitřní části parku do hloubky 500 až 1 000 metrů. Právě těmi by se podle lesníků měl inspirovat šumavský park, aby se kůrovec nemnožil hned v sousedství obecních či soukromých lesů.
Není les jako les
Lesníci, kteří prosazují na Šumavě kácení, však proti zahraničním zkušenostem namítají, že zatímco v Bavorském lese a v dalších národních parcích za hranicemi roste přírodní les, který je proti kůrovci a jiným kalamitám odolnější, větší část Šumavy porůstají umělé smrkové monokultury, které si bez pomoci člověka nedokáží poradit. S tímto pohledem souhlasí i současné vedení parku. „Jinak by kůrovec napadl dalších 300 tisíc stromů a Šumava by mizela dál rychlostí 2 500 hektarů ročně,“ říká ředitel Stráský.
Jenže podle vědců a ekologů není spor o tom, že by se mělo proti kůrovci zasahovat v nižších polohách lesa, kde jsou umělé smrkové monokultury. V přirozených horských smrčinách je ale podle nich působení kůrovce součástí přirozeného ekosystému horského lesa.
Navíc právě zásahy lesníků proti kůrovci před několika lety stojí podle vědců jako jedna z příčin na počátku současné kůrovcové kalamity. „Šumavu v roce 2007 velmi pokácel orkán Kyrill. Nejhorší škody přitom napáchal právě v místech, kde se předtím kácelo kvůli kůrovci a původní les byl narušený těžbou. Naopak tam, kde byly stromy ponechány přírodnímu vývoji, byly škody způsobené vichřicí výrazně nižší,“ zdůrazňuje Jakub Hruška z České geologické služby a stínové vědecké rady parku.
Za špatný recept na kůrovce označují kácení také výsledky rozsáhlého satelitního výzkumu vědců z Jihočeské univerzity. „Zpracováním družicových dat jsme zjistili, že holiny se přehřívají daleko více než rozpadlé smrkové porosty. V „mrtvém“ lese po kůrovcové kalamitě se denní průběh teplot, trochu překvapivě, nijak významně nelišil od zdravých porostů smrčin,“ uvedl Martin Hais z Jihočeské univerzity, který se výzkumem zabýval. Naopak tam, kde se les vykácí, se půda přehřívá a dochází tam k extrémním výkyvům teplot, které připomínají podmínky na pouštích.
Mezinárodní blamáž
Spor českých lesníků s vědci přitom již přerůstá hranice Česka. Parku hrozí ztráta prestiže. Kvůli tomu, že rozsáhlé kácení odporuje mezinárodním pravidlům ochrany přírody v národních parcích, se musel nový ředitel vzdát úsilí o Diplom Rady Evropy, který se již pro Šumavu připravoval ve Štrasburku. Ten mají v Evropě jen nejprestižnější parky, které mohou garantovat, že chrání přírodu podle mezinárodních standardů.
Nezůstane zřejmě jen u neuděleného diplomu. Podle informací, které má týdeník Profit k dispozici, již české ministerstvo zahraničí obdrželo dopis z Evropské komise. Ta požaduje vysvětlení kolem kroků, které se nyní na Šumavě dějí. Celé území národního parku totiž patří k Evropsky významným lokalitám. Navíc na výrazné části parku se nacházejí území evropské soustavy Natura 2000. Ministerstvo zahraničí Profitu existenci dopisu potvrdilo. „V současnosti zpracováváme odpověď ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí,“ řekla Profitu Kristina Miškovská z tiskového odboru ministerstva zahraničí.
Pokud odpověď českých úřadů Brusel neuspokojí, hrozí Česku za narušení ochrany přírodně cenných území kárné řízení, takzvaný infregement, které by mohlo vést až k citelné pokutě. „Pokud by Česká republika během třístupňového formálního řízení neuvedla věc do souladu s evropským právem, řešil by porušení evropského práva soudní dvůr v Lucemburku, který by rozhodl o udělení pokuty. Její výše by pak odrážela míru provinění proti evropskému právu, délku jeho trvání i odstrašující účinek,“ řekla Profitu Zuzana Pavlíčková z pražského zastoupení Evropské komise.
Šumava vyvolává v Česku emoce již 20 let. Proč země nedokázala najít shodu ani dvě desetiletí poté, co zde byl park vyhlášen? Vždyť i naši východní sousedé si dokázali říci, že budou národní parky chránit podle mezinárodních pravidel a vyhlásí bezzásahové území na 75 procentech rozlohy národních parků. Hlavní příčinou délky i hloubky sporu o Šumavu je tedy především chybějící dlouhodobá koncepce a její respektování. Šumava tak stále zůstává svým způsobem „zemí nikoho“, o jejíž ovládnutí usilují všichni a kde se pravidla hry mění po každých volbách. A to je pro lesy, které rostou nejméně 100 let, bolestně krátké období.
***
Množství zpracovaného dřeva napadeného kůrovcem (v m3)
2000 55 774
2001 31 467
2002 10 896
2003 13 276
2004 35 166
2005 38 343
2006 26 673
2007 14 790
2008 119 603
2009 229 000
2010 347 000
Zdroj: Správa NP Šumava
Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí podle jednotných principů všechny státy EU. Jejím cílem je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typu přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají predpisy EU na ochranu přírody.
1.8.2011 - Nejvýznamnější firmy české ekonomiky
Euro, 1.8.2011, rubrika: Czech top 100 - příloha
Letos již posedmnácté vám přinášíme výsledky žebříčku „100 nejvýznamnějších firem ČR“. První žebříček, založený na ekonomických datech, jako jsou tržby, export, produktivita práce či počet zaměstnanců, jsme zveřejnili v době, kdy se v České republice začínal rozvíjet kapitálový trh.
Stejně jako ve třetím červnovém týdnu roku 1994, kdy jsme sestavili takzvaný „nultý ročník“ žebříčku nejvýznamnějších firem české ekonomiky podle ekonomických výsledku za rok 1993, i v současnosti si klademe za cíl přispět informační otevřenosti. Pri sestavování žebříčku vycházíme z údajů, které pro zpracování dobrovolně poskytly samy firmy. Těší nás, že se žebříček nejvýznamnějších firem stal prestižním projektem, ve kterém jednotlivé společnosti nechtějí chybět a k němuž se aktivně hlásí. A tak projekt, jehož počátky spadají do doby, kdy vznikla Burza cenných papíru Praha, dnes kromě podpory informační otevřenosti přináší velmi přehledný obraz české ekonomiky. Výsledky letošního ročníku jsou sice ještě poznamenány ekonomickou krizí, které firmy čelily a čelí v evropském i světovém měřítku.
Příjemně nás ale pri zpracování výsledku překvapilo, že již lze nalézt celou řadu pozitivních zpráv. V přiložených tabulkách se tak máte možnost seznámit s ekonomickými výsledky firem, které patří k nejvýznamnějším v celé české ekonomice.
A pokud zatím vaše firma v databázích Sdružení CZECH TOP 100 chybí, můžete to snadno dohnat prostřednictvím jednoduchého formuláře, který je k dispozici na našich webových stránkách www.czechtop100.cz.
Slova partnerů
KPMG Česká republika - Jan Žůrek, řídící partner
Nelehké období spojené s doznívajícími dopady hospodářské krize přetrvává.
Obavy z inflace se překvapivě nepotvrdily, patrný je spíše obrácený trend. Vedoucí pracovníci firem musejí zvládnout tvrdý tlak na snižování cen při zachování kvality výrobků a služeb. Ostatně nejinak je tomu i v poradenských službách.
Nenaplněny bohužel zůstaly naše loňské naděje, které jsme vkládali do nové české vlády. Nejistota ohledně její budoucnosti, vyvolávaná neustálými politickými spory ve vládní koalici, je značná. Dosavadní tempo reforem daňové soustavy, zdravotního a důchodového systému, stejně jako omezení korupčního prostředí při nákupech ve veřejném sektoru bohužel zaostávají daleko za původními očekáváními.
Pozitivní nicméně je, že domácí podnikatelský sektor se naučil poměrně pružně orientovat v globální tržní ekonomice a jeho konkurenceschopnost se nesnižuje. Bez větší reformní podpory vlády vedoucí k odstranění administrativních bariér, které nastolí transparentnější prostředí, však dlouhodobě česká ekonomika nemůže uspět. Zvenčí nám nikdo příliš nepomůže, musíme to zvládnout sami. Jiná alternativa není. Jako partner sdružení CZECH TOP 100 je společnost KPMG Česká republika připravena nadále se na tomto cíli podílet.
ČEZ - Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel
Žebříček CZECH TOP 100 je tradičně více než 15 let spolehlivým indikátorem současného stavu a vývoje českého hospodářství. Každý, kdo se o něj zajímá, může tak posoudit dlouhodobé trendy i krátkodobé výkyvy. Jsme rádi, že společnost ČEZ v této první lize českého hospodářství pravidelně obsazuje nejvyšší příčky v absolutním pořadí. Navzdory hospodářské krizi, která se v sektoru energetiky projevuje se zpožděním, se ČEZ daří dosahovat výtečných výsledků. Uspěli jsme nejen v ČR, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy. Pokračujeme v obnově našich energetických zdrojů. Začínáme měnit tvář české energetiky v projektech FUTUR/E/MOTION, energie zítřka.
Obhájili jsme také další prestižní ocenění ankety magazínu Euromoney. ČEZ v ní byl znovu vybrán analytiky a ekonomy jako celkově nejlépe řízená společnost, která se může zároveň s nejvyšším standardem corporate governance ve střední a východní Evropě, a dále jako společnost s nejpřesvědčivější strategií v sektoru utilit tamtéž i celkově v České republice. Zvláště nás ale těší evropská a světová ocenění, která získávají naše služby pro zákazníky.
ČEROZFRUCHT - Jan Hnilica, generální ředitel a jednatel
Žebříček nejvýznamnějších firem české ekonomiky, připravovaný Sdružením CZECH TOP 100, se za dlouhou dobu své existence stal cenným zdrojem ekonomických informací pro všechny, kteří je potřebují. Rádi podporujeme projekt, který přináší přehledné a výstižné informace o jednotlivých firmách, protože i Čeroz se za téměř dvě desetiletí od svého vzniku zařadil mezi stabilní a prosperující firmy, které patří k lídrům ve svých oborech.
Czech Top 100 slovo vítězů
ŠKODA AUTO - Bohdan Wojnar, člen představenstva
Jsme moderní a dynamická automobilka. Díky naší růstové strategii zaznamenáváme rekordní výsledky. A to přes ostrý konkurenční boj. Rozhodující jsou pro nás dynamicky rostoucí trhy Číny, Indie a Ruska, stejně jako domácí trh v České republice.
ČEZ - Daniel Beneš, místopředseda představenstva a výkonný ředitel
V letošním ročníku CZECH TOP 100 společnost znovu obhájila pozici v nejvyšším patru žebříčku nejvýznamnějších firem této země. Jsme potěšeni tím, že ČEZ dlouhodobě potvrzuje svoji pozici pilíře české ekonomiky, díky naší obnově energetických zdrojů poskytujeme miliardové zakázky českému průmyslu. Silnou oporou českého hospodářství chceme nejen zůstat, ale naší ambicí je překonat výkonnost trhu evropských utilit nekompromisní efektivitou a vydělávat peníze svojí znalostí a schopností v rámci nového programu Skupiny ČEZ NOVÁ VIZE.
RWE TRANSGAS - Martin Herrmann, předseda představenstva
Rok 2010 byl pro RWE Transgas komplikovaným obdobím. Pociťovali jsme výrazné dopady hospodářské recese a nástup konkurence. Hlavně jsme se potýkali s velkými cenovými rozdíly mezi zemním plynem nakupovaným na základě dlouhodobých smluv a plynem na spotových trzích. Naše umístění je potvrzením, že i takové komplikace dokáže naše firma úspěšně zvládnout.
Cena ministra zemědělství ČR
Ivan Fuksa, ministr zemědělství ČR
Galavečer firem ČR a udělení Zvláštní ceny ministra zemědělství ČR považuji za vhodnou příležitost, jak připomenout, že zemědělské podniky mají své důležité a nezastupitelné místo mezi ostatními ekonomickými subjekty a že se mezi nimi dokážou prosadit. Jednou z mých priorit coby ministra zemědělství je samozřejmě podpora čerstvých a kvalitních potravin. Jsem rád, že tímto oceněním upozorňujeme, že české zemědělské a potravinářské firmy dokážou zákazníkům nabídnout vysoce kvalitní a chutné výrobky, které navíc velmi dobře obstojí i v evropské konkurenci.
Cena klubu manažerek
Lenka Tomešová předsedkyně Klubu manažerek
Udělením „Zvláštní ceny Klubu manažerek“ jsme chtěli ocenit a zdůraznit význam Svazu českých a moravských výrobních družstev v české ekonomice. Bez nich by mnohá výroba zanikla a bez nich by se leckdy neobešly ani firmy, které jsou v popředí žebříčku Nejvýznamnějších firem ČR. Obrat družstev nedosahuje sice jejich výší, ale podle členek našeho klubu si poděkování zaslouží. Ceníme si, že v SČMVD je 45 výrobních družstev invalidů zaměstnávajících znevýhodněné spoluobčany. Ceníme si i historie mnoha družstev. Přáním je, aby se „Zvláštní cena Klubu manažerek“ stala tradicí, a ocenila tak firmy či aktivity, které obratem nepatří mezi nejvýznamnější, ale obsahem a činnostmi jsou nezastupitelní.
Cena čekia stability award
Alena Seoud ředitelka, Česká kapitálová a informační agentura
ČEKIA Stability Award poskytuje nezávislý pohled na ekonomickou situaci firmy, její současný stav, stabilitu, a to včetně predikce rizika úpadku. Ocenění formou certifikátu, jehož výhod již využívá několik stovek firem, přináší společnostem řadu marketingových benefitů a výrazně zvyšuje jejich prestiž a důvěryhodnost na trhu. Ocenění ČEKIA Stability Award se stalo standardem úspěšných společností a značkou spolehlivých obchodních partnerů.
CZECH TOP 100 nejvýznamnější firmy
TOP 100 NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FIREM České Republiky za ro k 2010
Pořadí 2010 2009 * Název firmy * Tržby 2010 * Tržby 2009 * Zaměstnanci 2010 * HV (v tis. Kč)
1 2 ŠKODA AUTO a.s.* 220 005 000 * 187 858 000 * 26 529 * 10 586 000
2 1 ČEZ, a. s. * 198 848 000 * 196 352 000 * 33 126 * 58 949 000
3 3 RWE Transgas, a.s. 118 309 691 * 102 159 712 * 308 * -7 610 198
4 5 FOXCONN CZ s.r.o.*110 190 407*84 154 260*3 982 * 397 612
5 4 AGROFERT HOLDING, a.s. *92 139 875*85 897 442*n/a * 6 612 195
6 6 UNIPETROL, a.s.* 85 967 000*67 387 000*3 976 * 1 185 693
7 10 MORAVIA STEEL a.s.*57 653 969*41 661 378*325 *946 141
8 7 Telefónica O2 Czech Republic, a.s. *55 712 000*59 889 000*8 145 * 15 318 000
9 9 ČEPRO, a.s.*50 120 910*44 153 213 * 841 * 962 375
10 13 ENI Česká republika, s.r.o. * 44 946 533 * 36 030 518 * 88 * n/a
11 8 Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. 44 715 373 * 51 821 769 * 3 157 * 1 386 138
12 15 OKD, a.s. * 44 159 788 * 31 472 331 * 13 693 * 7 104 402
13 12 Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. * 42 599 000 * 39 174 000 * 2 058 * n/a
14 — ALPIQ ENERGY SE * 42 517 236 * 12 490 048 * 115 * -130 314
15 20 České dráhy, a.s. * 41 000 382 * 40 088 407 * 38 046 * -1 081 069
16 14 Shell Czech Republic a.s. * 39 996 831 * 35 556 370 * n/a * 555 398
17 11 AHOLD Czech Republic, a.s. * 38 073 787 * 39 030 344 * 9 718 * n/a
18 24 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. * 32 454 188 * 24 312 719 * 5 905 * -908 592
19 16 MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. * 31 587 523 * 34 489 855 * 3 380 * 2 054 477
20 22 BOSCH Group ČR * 30 072 000 * 25 565 190 * n/a * n/a
21 21 SIEMENS Group ČR * 29 862 760 * 26 968 369 * 9 409 * 3 128 448
22 26 ArcelorMittal Ostrava a.s. * 28 471 426 * 20 954 129 * 5 660 * 909 316
23 18 T-Mobile Czech Republic a.s. * 28 048 613 * 29 645 999 * n/a * 10 593 790
24 — OMV Česká repulblika, s.r.o. * 27 735 926 * 27 248 275 * n/a * n/a
25 23 EUROVIA CS, a.s. * 27 589 848 * 24 511 721 * 3 934 * 1 537 019
26 19 Metrostav a.s. * 26 650 478 * 28 962 768 * 4 830 * 878 080
27 — Globus ČR, k.s.* 24 306 623 * 23 308 046 * 6 291 * 272 803
28 30 Slovnaft Česká republika, spol. s r.o. * 21 591 134 * 17 080 627 * 43 * 111 136
29 28 Česká pošta, s.p. * 20 288 299 * 20 055 222 * 34 374 * 263 139
30 27 Pražská energetika, a.s. * 20 248 378 * 20 718 872 * 1312 * 2 790 638
31 17 Skanska a.s. * 20 239 267 * 26 198 529 * 4242 * 927 186
32 36 ŠKODA PRAHA Invest s.r.o.*19 816 817 * 13 496 860 * 539 * 156 656
33 25 Vodafone Czech Republic a.s. * 18 394 000 * 19 711 000 * n/a 2 921 000
34 41 BOSCH DIESEL s.r.o. * 17 108 932 * 12 693 128 * 4718 * 724 479
35 29 STRABAG a.s. 15 629 905 * 16 745 134 * 2 568 * 398 795
36 33 Vítkovice Holding a.s. * 15 291 217 * 14 385 618 * 7990 * 850 000
37 35 ČEPS, a.s. * 15 256 432 * 14 086 259 * 495 * 2 114 938
38 34 Veolia Voda Česká republika, a.s. * 14 603 308 * 14 548 030 * 5272 * 1 794 400
39 32 Plzeňský Prazdroj, a. s. 14 559 000 * 15 411 583 * n/a * 4 180 000
40 38 ČD Cargo, a.s. 14 120 917 * 13 271 743 * 9 573 * -418 092
41 42 PHARMOS, a.s. * 14 118 682 * 12 509 621 * 604 * 19 787
42 54 METALIMEX a. s. * 14 112 155 * 9 366 373 * 66 * 197 216
43 45 Dalkia Česká republika, a.s. * 13 824 881 * 12 761 179 * 2 407 * 5 693 731
44 47 Ferona, a.s. 13 346 259 * 11 275 987 * 1 070 * 196 471
45 39 eD' system Czech, a.s. * 13 177 000 * 13 198 000 * n/a * n/a
46 40 GECO TABAK, a. s. 13 097 850 * 12 748 675 * 1412 * 289 676
47 44 Pražská plynárenská, a.s. * 13 001 218 * 11 901 816 * 774 * 939 630
48 52 CARBOUNION BOHEMIA, spol. s r.o. 11 826 144 * 9 731 706 * 64 * 385 835
49 46 Import Volkswagen Group s.r.o. 11 562 527 * 11 289 919 * 130 * 185 328
50 64 Philip Morris ČR a.s. * 11 402 008 * 11 689 766 * 1 058 * 2 974 555
51 76 ALTA, akciová společnost * 11 068 133 * 6 483 624 * 1157 * 171 805
52 51 AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group 11 050 238 * 10 348 825 * 3840 * 393 383
53 37 OHL ŽS, a.s. * 10 994 991 * 13 439 385 * 1880 * 229 928
54 49 Severočeské doly a.s. * 10 490 067 * 10 965 464 * 3466 * 2 893 319
55 — Continental Automotive Systems CR s.r.o. 10 335 477 * 7 751 784 * 1704 * 1 882 406
56 66 Lesy České republiky, s.p. * 9 777 745 * 7 765 413 * 3242 * 3 159 654
57 43 Iveco Czech Republic, a. s. * 9 737 003 * 12 219 005 * 1989 * 934 397
58 56 ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. * 9 729 000 * 9 068 000 * 633 * 404 000
59 — TRW Automotive Czech s.r.o * 9 689 997 * 9 186 805 * n/a * 319 672
60 — Daikin Industries Czech Republic s.r.o. 9 606 104 * 6 045 625 * n/a * n/a
61 — Advanced World Transport B.V. * 9 487 341 * 6 122 573 * 2 734 * -230 164
62 — ABB s.r.o. * 9 466 000 * * n/a * n/a * n/a
63 62 Visteon - Autopal, s.r.o. * 9 421 484 * 8 334 845 * 3 254 * 49 410
64 63 AT Computers, a.s. 8 650 000 * 7 850 000 * n/a * n/a
65 53 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 8 602 759 * 9 696 389 * 4450 * 1 973 579
66 58 COOP Centrum družstvo 8 392 650 * 8 995 057 * 49 * 2843
67 — AGEL a.s. * 8 392 103 * 8 777 087 * 8246 * 610 517
68 65 Robert Bosch, spol. s r.o. * 8 378 328 * 7 791 764 * 2076 * 248 762
69 79 Mondi Štětí a.s. 8 318 533 * 6 190 476 * 574 * 1 386 050
70 81 Lumius, spol. s r.o. * 8 047 952 * 5 850 957 * 37 * 435 892
71 60 NOWACO Czech Republic s.r.o. 7 991 959 * 8 865 785 * n/a * n/a
72 68 Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. * 7 793 465 * 7 679 693 * 2 246 * n/a
73 92 DEZA, a.s. * 7 585 128 * 5 166 488 * 963 * 1 249 965
74 67 H R U Š K A , spol. s r.o. * 7 488 984 * 7 829 353 * 3208 * 205 383
75 82 MITAS a.s. * 7 373 944 * 5 670 448 * 2 243 * 84 405
76 75 HEWLETT-PACKARD s.r.o. * 7 130 476 * 6 506 029 * n/a * n/a
77 78 DEK a.s. * 6 846 895 * 6 296 264 * 1068 * 214 724
78 72 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. * 6 738 631 * 6 535 477 * 1 373 * 81 511
79 61 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 6 712 790 * 8 691 779 * 9 475 -1 834 581
80 74 ČESKÁ TELEVIZE * 6 678 857 * 6 514 894 * 2 825 n/a
81 73 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 6 448 363 * 6 522 551 * 4 665 * 5 010
82 80 FORD MOTOR COMPANY, s. r. o. 5 785 828 * 5 714 949 * n/a * 14 520
83 77 PSG-International a.s. * 5 755 498 * 6 350 018 * 255 * 114 691
84 114 LESS a.s. * 5 683 758 * 3 792 540 * 1523 * 218 399
85 85 Fakultní nemocnice Brno 5 636 342 * 5 257 527 * 5 286 * 7 157
86 83 HP TRONIC Zlín, spol. s r.o. 5 570 347 * 5 724 944 * 342 * 97 719
87 109 Siemens Industrial Turbomachinery s.r.o. 5 494 141 * 3 970 280 * 733 1 120 474
88 100 SWS a.s. * 5 463 925 * 4 552 844 * 178 * 87 667
89 — Letiště Praha, a.s. * 5 456 313 * 5 488 455 * 2212 * 1 108 122
90 71 První novinová společnost a.s. 5 422 808 * 6 658 248 * 1 108 217 784
91 88 LUKOIL Czech Republic s.r.o. 5 380 084 * 5 094 776 * 457 * -20 281
92 97 Automotive Lighting s.r.o. * 5 291 192 * n/a * 1266 * 323 111
93 89 Fakultní nemocnice Plzeň * 5 083 164 * 4 893 097 * 4 026 * 3 297
94 — Eaton Elektrotechnika s.r.o. 5 041 145 * n/a * 1166 * 150 653
95 91 Linde Gas a.s. * 5 029 447 * 4 826 359 * 656 * 1 805 583
96 86 GTS Czech s.r.o. 4 922 954 * 5 215 117 * 496 * 46 470
97 112 PSJ, a.s. * 4 909 902 * 3 939 935 * 718 * 114 715
98 110 WITTE Nejdek, spol. s r.o. * 4 816 803 * 3 952 540 * 1177 * 161 001
99 99 Fakultní nemocnice Hradec Králové 4 798 508 * 4 935 214 * 4 165 * 8 297
100 105 Saint-Gobain Vertex, a.s. * 4 679 171 * 4 281 648 * 1366 * 614 306
CZECH TOP 100
Na Zátorce 12, 160 00 Praha 6
tel.: 233 313 963
fax: 233 313 970
e-mail: info@czechtop100.cz
www.czechtop100.cz
22.7.2011 - Inovativní řešení konstrukce a montáže rozhledny Bohdanka
konstrukce.cz, 22.7.2011, autor: Doc. Ing. Straka Bohumil CSc., Ing. Vejpustek Zdeněk, Bc. Va
http://www.konstrukce.cz/clanek/inovativni-reseni-konstrukce-a-montaze-rozhledny-bohdanka/
Rozhledny ve střední Evropě jsou svým počtem a rozmanitostí jedinečné. Množství těchto staveb na 1 km2; je u nás v současnosti jedno z nejvyšších na světě a počet nově otevřených rozhleden stále vzrůstá. Tento trend potvrzuje i rozhledna “Bohdanka“ v obci Bohdaneč na Kutnohorsku, která je přírůstkem v mnoha aspektech jedinečným. Kromě originálního tvaru, inovativního řešení montáže a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v oblasti dřevěných konstrukcí, se jedná o jednu z nejvyšších samostatně stojících rozhleden vyrobených z kulatiny.
Není proto divu, že stavba vyvolávala oprávněnou pozornost kolemjdoucích již během montáže. V blízkosti rozhledny, před masivními konstrukčními prvky vyrobenými z kulatiny průměru až 320 mm, nabývá návštěvník pocitu určitého respektu, ale i bezpečnosti. Nicméně z dálky vypadá 52,2 m vysoká věž štíhle a subtilně. Vyhlídková plošina umístěná ve výšce 40,7 m nad terénem by měla za dobrých povětrnostních podmínek umožnit výhled až do oblasti Krkonoš a Šumavy. Rozhledna je součástí širšího projektu “Rozhlédni se okolo Bohdanče“, který zahrnuje například i vybudování cykloturistických naučných stezek v okolí Bohdanče.
Počátky projektu rozhledny se datují do roku 2004, kdy majitel společnosti LESS Ing. Mičánek ve spolupráci s obcí Bohdaneč nechal zpracovat architektonický návrh rozhledny. Statický a konstrukční návrh vypracovala firma TAROS NOVA s.r.o., která se již v té době profilovala jako společnost orientovaná na inženýrské a atypické stavby ze dřeva. V rámci statického posouzení byla původní geometrie konstrukce zásadním způsobem změněna. Změny se týkaly hlavně neúčinných či chybějících ztužidel, tvaru a počtu prutů a zejména spojů. Dynamický výpočet konstrukce byl zpracován ve spolupráci se stavební fakultou VUT v Brně. Při detailním vyhodnocení bylo respektováno dynamické namáhání spojů, což ovlivnilo koncept návrhů i předpokládanou cenu stavby. Zásadní posun vpřed byl učiněn v roce 2009, kdy byl projekt podpořen fondem EU a také výpočty z ČVUT v Praze a výsledky testů spojů z Kloknerova ústavu. Dodavatelem celého díla se stala zlínská firma PSK - Průmyslové stavby a konstrukce a. s. Ve výběrové soutěži na dodávku dřevěné konstrukce uspěla firma TAROS NOVA s.r.o., hlavně díky svým dlouhodobým zkušenostem s atypickými stavbami, jako byly například jízdárna Čapí hnízdo nebo nadstavby administrativní budovy České pojišťovny v Praze, a napojením na aplikovaný výzkum v oboru dřevěných konstrukcí. Na výstavbu rozhledny byl stanoven striktní časový harmonogram, a proto byla následná projekční příprava urychlena tak, aby se po třech měsících mohlo započít s realizací. Hlavní nosná konstrukce byla postavena za tři měsíce, což bylo umožněno hlavně originálním a efektivním způsobem montáže a vhodnými spojovacími prostředky.
KONSTRUKCE
Konstrukce rozhledny je tvořena segmenty, které se směrem nahoru zužují. Základní čtvercový půdorys je 8,2 x 8,2 m. Jednotlivé segmenty byly spojovány předepnutými šrouby umístěnými na přírubách ocelových svařovaných styčníkových elementů. Každý segment představuje uzavřený tuhý prostorový dílec, který obsahuje vnější rohové sloupy (4 x kulatina o průměru 180 - 320 mm), mezilehlé sloupy (2 x kulatina o průměru 220 - 250 mm), K?ztužidla (2 x kulatina o průměru 220 - 300 mm), podélníky (2 x kulatina o průměru 220 mm), dále jedno schodišťové patro a další výplňové prvky. S rostoucí výškou konstrukce se průměry kulatin zmenšují tak, jak klesají vnitřní síly. Kulatina pro nosnou konstrukci je odkorněná a částečně opracovaná tak, aby byl dosažen plný kontakt s vloženými styčníkovými plechy. Jednotlivé pruty tvořící nosný prvek jsou propojeny svorníky. Podélníky byly propojeny svorníky až po sestavení segmentů na sebe, protože každý z dvojice podélníků byl součástí jiného segmentu. K-ztužidla jsou umístěna po obvodu segmentu. Přípoj K-ztužidel je proveden do svařence rohových sloupů a do spoje podélníků s mezilehlými sloupy. Konstrukce schodiště, včetně stupnic a zábradlí je dřevěná. Schodišťové sloupy jsou tvořeny kulatinou o průměru 220 - 300 mm. Prostorová tuhost schodiště jako celku je zajištěna opřením do hlavní nosné konstrukce skrze příčné roznášecí prvky (kulatina průměru 180 mm). Vzhledem k systému montáže a ekonomické nákladnosti spojů byly rohové sloupy v prvních třech patrech rozhledny provedeny z oceli. Kulatina zde má hlavně stabilizační a estetickou funkci. Konstrukce vyšších pater je již plně dřevěná se spoji s ocelovými vkládanými plechy.
PROJEKČNÍ ČÁST
Pro analýzu chování konstrukce rozhledny byl vytvořen statický a dynamický 3D prutový model. Zásadní pro výpočet bylo určení účinku zatížení od větru, které je významně ovlivněno hodnotou dynamického součinitele uvažované konstrukce. Proto byla citlivost konstrukce na účinky větru analyzována dynamickým modelem, sestaveným na stavební fakultě VUT v Brně [2].
Na základě výsledků z řešení modelu bylo rozhodnuto nezvyšovat zatížení o dynamický součinitel a lokálně zajistit pruty proti rozkmitání. Toto také zapříčinilo nutnost pečlivého výběru spojů, vhodných jak na působení střídavých účinků zatížení, tak i odolných vůči vibracím.
V rámci projekční části byly dále zvažovány varianty konstrukčního provedení spojů, způsoby vrtání, použití hydraulického lisu a navržen i montážní přípravek. Výsledné provedení spojů bylo zohledněno ve statickém modelu, přípoje hlavních prutů byly modelovány jako pružné. Konstrukce byla spočtena nelineárně podle teorie II. řádu. Statický model konstrukce byl pak použit k návrhu a posouzení jednotlivých konstrukčních prvků.
MATERIÁL
Hlavní nosné prvky rozhledny jsou tvořeny kulatinou o minimální třídě pevnosti C24. Vzhledem k výjimečnosti konstrukce byly požadavky na kulatinu dále upřesněny na základě znaleckého posudku. Vizuální třídění dřeva bylo provedeno na stavbě za přítomnosti znalce a kusy s nejvyšší jakostí byly separovány a později využity pro prvky s extrémně namáhanými spoji. Zvláštní pozornost byla věnována konstrukční ochraně dřeva. Spoje byly navrženy tak, aby umožňovaly rychlý odvod dešťové vody a nedocházelo k zadržování vlhkosti žádné části konstrukce. Kulatina byla jednostranně, popřípadě dvoustranně hraněná tak, aby styčníkové plechy plně doléhaly na dřevěný masiv (obr. 6). Hrany, zářezy a otvory v kulatině byly chemicky ošetřeny impregnačním nátěrem, prováděným přímo na stavbě. Plošná impregnace všech prvků byla z důvodu finanční náročnosti vypuštěna. Ocelové styčníkové plechy a svařence jsou třídy S355, svorníky průměru 24 mm jakosti 8.8. Povrchová úprava ocelových prvků je žárové zinkování.
SPOJE
Chování konstrukce je zásadním způsobem ovlivněno spoji jednotlivých nosných prvků. Tyto spoje jsou dominantně namáhány tahovou a tlakovou osovou silou od zatížení větrem, která má charakter střídavého zatížení. Vzhledem k umístění spojů v exteriéru se navíc očekávají významné změny teploty a vlhkosti. Na základě dlouhodobých zkušeností s realizovanými stavbami a závěry z provedených experimentů byly vybrány spoje s vkládanými styčníkovými plechy a těsnými svorníky. Jednotlivé spojovací prvky jsou zajištěny proti vzniku trhlin celozávitovými vruty. Místa s koncentrací napětí vyztužují desky s prolisovanými trny. Matice, které skrze dostatečně tuhou podložku vnášejí předpětí do svorníků, jsou navíc zajištěny proti uvolňování pérovou podložkou. Pro nejvíce namáhané spoje byla přednostně vybrána kulatina s minimem materiálových vad.
Spoje byly prováděny na stavbě. Otvory pro svorníky byly zhotoveny za pomoci dlouhých vrtáků (obr. 7), desky s prolisovanými trny byly zalisovány montážním lisem. Spoje jsou poměrně dlouhé s velkým množstvím spojovacích prvků, což kladlo zvýšené nároky na kvalitu provedení (obr. 8, obr. 9).
Výběr typu, geometrie a výpočetního modelu hlavních nosných spojů pro firmu TAROS NOVA s. r. o. zpracovala firma WaVe Structural Design, která se při řešení spojů opírala o experimentální výzkum prováděný na stavební fakultě VUT v Brně [3].
MONTÁŽ
Rozhledna je postavena metodou segmentové montáže podle návrhu firmy TAROS NOVA s.r.o., která rovněž tento způsob úspěšně provedla v praxi. Hlavní výhoda tohoto řešení je omezení práce ve výškách, vysoká přesnost výsledné geometrie konstrukce a podmínky blížící se tovární výrobě. Kompletace konstrukce probíhala na stavbě v ocelovém montážním přípravku výšky jednoho patra (obr. 10), který umožňoval přesně nastavit geometrii každého z devíti zúžujících se segmentů (výška jednoho segmentu je 4,5 m). Při sestavování segmentu se nejprve ocelové styčníkové plechy spojů dočasně připevnily do montážního přípravku, následně se připojila první kulatina (otvory pro svorníky se vrtaly podle otvorů ve styčníkovém plechu) a jako poslední se přiložila druhá kulatina z páru (otvory pro svorníky se vrtaly skrze již provedené otvory v první kulatině). Těsné svorníky byly do otvorů zatloukány, matice byly proti uvolňování zajištěny pérovými podložkami. Segmenty se umisťovaly do konstrukce za pomoci jeřábu, spoj segmentů v ocelových přírubách byl prováděn předepnutými šrouby . Sestavení jednoho modulu trvalo cca tři dny. Prefabrikované schodiště z hraněného řeziva bylo vkládáno až do hotové konstrukce, panely zábradlí se připevňovaly jako poslední. Střecha byla rozdělena do dvou částí, smontována na stavbě v montážním přípravku a vyzvednuta na finální místo jeřábem. Způsob montáže i montážní řípravek se v praxi velmi osvědčil.
NÁVAZNOST NA VÝZKUM
Pro výběr spojů konstrukce rozhledny byly využity závěry z výzkumu spojů typu ocel?dřevo s vkládanými styčníkovými plechy prováděnými na stavební fakultě VUT v Brně [3]. Zásadní pro návrh spojů byly hlavně výsledky experimentů, vycházející z pracovních diagramů spojů, ze způsobu porušování testovaných těles a vzorků, z analytických modelů a obecných závěrů z výzkumu spojů. K dispozici byla také analýza dlouhodobého chování navrženého typu spojů, která je založena na pravidelných geodetických měřeních velkorozponové haly s příhradovými oblouky v Bílovci [4]. Alternativní řešení spojů hmoždíkového typu byly zpracovány na ČVUT v Praze a testovány na Kloknerově ústavu. Tyto spoje dosáhly při testech vysokých únosností, nicméně pro konstrukci nebyly použity vzhledem k jejich relativní křehkosti a časové a finanční náročnosti. Již v rámci projekční části proběhla jednání o možnosti stavbu po dokončení dále sledovat a tak rozšířit současné znalosti o chování konstrukce a spojů v reálných podmínkách. Osazení měřidly a měřičskými body tak umožní sledovat jak chování jednotlivých spojů, tak i posuvy celé konstrukce. Data získaná na reálné konstrukci budou objektivnějším podkladem pro přípravu a provedení dalšího experimentálního výzkumu. Sběr dat pro účely dalšího výzkumu je začleněn do systému údržby a pravidelných kontrol stavu konstrukce .
ZÁVĚR
Rozhledny se dřevěnou konstrukcí se v současnosti staví poměrně často a tento trend pravděpodobně bude ještě několik let pokračovat. Je pravděpodobné, že se dočkáme i požadavků na vyšší stavby, jejichž materiálem by vzhledem ke své dlouhodobé trvanlivosti mohla být opět kulatina nebo lepené dřevo. S nárůstem výšky těchto staveb bude třeba zpřesňovat účinky zatížení větrem v konkrétních podmínkách stavby, používat dřevo vyšších jakostních a pevnostních tříd a navrhovat dostatečně únosné a houževnaté spoje. Zásadním kritériem bude vždy detailní analýza chování konstrukce jako celku. Při současných znalostech by s vhodnými úpravami geometrie mělo být možné postavit dřevěnou konstrukci z kulatiny o výšce cca 100 m, což by s sebou ovšem neslo významné náklady nejen materiální, ale i projekční a experimentální. Přínos těchto konstrukcí je nejen estetický a praktický pro investora a návštěvníky, ale taktéž nezanedbatelný pro zvyšující se úroveň teoretických i praktických dovedností dřevozpracovatelského průmyslu v ČR (obr. 15).
Výzkum, projekce i montáž rozhledny byly provedeny v České republice, což vzhledem k výjimečnosti této stavby udržuje domácí firmy na evropské i světové úrovni v oboru dřevěných konstrukcí.
TECHNICKÉ INFORMACE K DŘEVĚNÉ KONSTRUKCI
Výška rozhledny 52,2 m, základna 8,2 X 8,2 m, výška vyhlídkové plošiny 40,7 m, počet schodů 217, otevření rozhledny pro veřejnost 14. 5. 2011.
Stavba nosné konstrukce trvala tři měsíce, spotřeba smrkové kulatiny na nosnou konstrukci 160 m3, spotřeba řeziva a lepeného dřeva 45 m3, spotřeba oceli ve spojích 33 t. Přípoje prutů jsou řešeny pomocí vložených styčníkových plechů a svorníkových spojovacích prostředků. Pro omezení vlivu trhlin v oblasti přípojů použity ocelové styčníkové plechy s prolisovanými trny a spínací vruty. Základy: mikropiloty a ŽB deska.
Investor
Obec Bohdaneč za finanční spoluúčasti fondu Evropské unie a České republiky a za spolupráce společnosti LESS
Generální dodavatel stavby
PSK - Průmyslové stavby a konstrukce a.s.
Návrh, výroba a stavba dřevěné konstrukce
TAROS NOVA s.r.o.
Konstrukční řešení spojů
WaVe Structural Design & doc. Ing. Bohumil Straka, CSc.
LITERATURA:
[1] Nouza, J.: Obrázky z historie a současnosti rozhleden v Česku i ve světě, Internetovy server (http://itakura.kes.tul.cz/jan/rozhledny/rozhled.html)
[2] Salajka, V.; Kanický, V.; Kala, J.: Posouzení rozhledny Bohdaneč z hlediska dynamického zatížení, příspěvek na konferenci New trends in statics and dynamics of buildings, ISBN 80?227?2479?3, Bratislava, SR, 2006
[3] Straka, B.; Vejpustek, Z.; Hradil, P.: Experimental analysis of semi?rigid behaviour of steel?to?timber joints with slotted?in plates, příspěvek na konferenci Proc. of VSU‘2005 International Conference, “Ljuben Karavelov“ Civil Engineering Higher School, “Ljuben Karavelov“ Civil Engineering Higher School, Sofia, 2005
[4] Bureš, J., Straka, B.: Geodetické metody při měření přetvoření dřevěných konstrukcí velkých rozpětí, příspěvek na konferenci Experiment 04, ISBN 80?7204?354?4, Akademické nakladatelství CERM s. r. o., Brno, 2004
Innovative Solutions to Structure and Erection of the Observation Tower Bohdanka
Observation towers in Central Europe are unique from the viewpoint of their number and variety. A number of these structures per 1 km2 is currently one of the highest in the world and the number of newly opened observation towers is still rising [1]. This trend is seen in the observation tower “Bohdanka” in the municipality Bohdaneč, Kutná Hora, which is unique in many respects. In addition to the original shape, innovative erection solution and application of the research and development results in the area of timber structures, it is one of the highest freestanding observation towers made of logs.
18.7.2011 - Úřad prošetří podezřelé tendry
Zemědělec, 18.7.2011, autor: Zuzana Fialová
Ministerstvo zemědělství hodlá prošetřit tendry státního podniku Lesy ČR, jejichž vítězové odmítnou podepsat smlouvu, aby tak zabránilo kartelům a spekulacím.
Pokud na některé ze 117 územních jednotek vznikne podezření z manipulace, bude tato soutěž zrušena. Uvedl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze ministr zemědělství Ivan Fuksa s tím, že vítá iniciativy protikorupční organizace Transparency International (TI) k soutěžím o zakázky Lesů ČR.
Podle TI totiž už výsledky tendrů LČR na těžbu a další lesnické práce v letošním roce vyvolávají silné podezření z existence kartelu některých lesnických firem. TI upozornila zejména na to, že smlouvy se státním podnikem, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v ČR, podepsala jen třetina vítězů tendrů, zhruba další třetina kontraktů byla podepsána z druhého místa a další třetina z třetího místa. Rozdíl mezi potenciálním ziskem pro stát z lesních tendrů a skutečným ziskem se přitom může pohybovat až v miliardách korun.
Podle České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) nelze vyloučit, že některé firmy se s dalšími subjekty dopředu dohodly, že po svém vítězství díky úmyslně podhodnocené ceně ze soutěže za určitou kompenzaci odstoupí a zakázku druhé společnosti přenechají. Tyto případy bude přezkoumávat komise, ve které bude zastoupena i Transparency International,“ řekl ministr. Se záměrem zajistit naprosto otevřenou soutěž budou do druhého kola připuštěny všechny subjekty, které splní podmínky technické kvalifikace, podotkl. LČR už v současnosti požadují vysvětlení, pokud mají podezření, že některá z nabídek je spekulativní. V případě, že ho zájemce není schopen podat, je ze soutěže vyloučen. Takovýto postup schválil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Nebezpečí spekulativních nabídek, které v těžařském sektoru mohou mít podobu například zkreslení celkové průměrné ceny dřeva v nabídce v důsledku nereálného vyčíslení ceny určitého sortimentu, považuje Ministerstvo zemědělství i dozorčí rada podniku za ekonomicky velmi závažné. Ministr Fuksa proto pověřil dozorčí radu LČR, aby zmapovala, kdo v sektoru může být z takového postupu podezřelý, tak, aby jeho jednání mohla rada i management podniku sledovat. Řešením může být jedině rovnoměrná těžba všech kvalitativních kategorií. Na možnou účast dceřiných společností v tendrech má ministr zemědělství také jasnou odpověď. Takové nabídky budou v případě odstoupení jedné z propojených společností rovněž vyřazeny. Nebude tak moci dojít k přepouštění zakázek mezi společnostmi z jedné skupiny.
MZe se zaměří také na nabídky dceřiných společností lesnických firem. V případě odstoupení jedné z propojených společností z tendru budou takové nabídky také vyřazeny, čímž se podle Fuksy zabrání přepouštění zakázek mezi společnostmi z jedné skupiny. Podle ředitele TI Davida Ondráčky se Lesy ČR budou snažit uzavírat zakázky pouze s vítězem. „V principu to bude fungovat tak, že s vítězem se smlouva podepíše, čímž je tady jasný signál pro ty, kteří chtěli spekulovat na to, že budou zakázky přepouštět, že něco takového se dělat nedá,“ podotkl Ondráčka. Za důležité Ondráčka považuje i to, že do soutěže budou puštěny všechny firmy, které splní v prvním kole kvalifikační předpoklady. „Věříme, že jich na jednotlivé územní jednotky budou desítky,“ uvedl Ondráčka, podle kterého by tak majetkově spřízněné firmy měly mít v tendrech dostatečnou konkurenci, což by zabránilo kartelovým dohodám. Pokud bude soutěž kvůli odstoupení vítězné firmy zrušena, bude vyhlášeno nové jednací řízení bez uveřejnění, do kterého se ale vítěz už nebude moci přihlásit. „Byla by to určitá forma trestu, která také přispěje k tomu, aby někteří hráči na trhu s tímto (spekulacemi) nemohli počítat,“ podotkl Ondráčka. Z výsledků tendrů pro rok 2011 vyplývá, že například společnost České dřevařské závody Praha, která vyhrála na 36 ze 108 území, na nichž se pro letošní rok soutěžilo, nakonec uzavřela smlouvy jen na osmi z nich. Nejúspěšnější tak nakonec byla podle agentur společnost LESS & FOREST, která uzavřela 28 kontraktů. Nebezpečí vzniku kartelů podle TI hrozí také podle údajů z nynějších tendrů na období od roku 2012. Mezi uchazeči soutěžícími na všech 117 územních jednotkách je totiž několik firem patřících do jednoho holdingu. „Fakticky to znamená, že kapitálově propojené firmy tímto způsobem mohou obejít omezení v maximálním počtu vysoutěžených jednotek a zároveň stlačit vysoutěženou cenu v případech, že mezi vítěznými nabídkami budou pouze firmy kapitálově propojené,“ stojí ve zprávě TI. Do mnohamiliardového tendru státního podniku Lesy ČR na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 se přihlásilo 66 subjektů. Je to o jeden méně, než bylo v soutěži pro rok 2011, kterou Lesy ČR už uzavřely podpisem posledních čtyř smluv. Do tendru se přihlásily všechny významné firmy českého lesnictví v čele s LESS & FOREST a Wotan Forest. Do soutěže se však nepřihlásily České dřevařské závody Praha, které v tendru na letošní rok patřily k nejúspěšnějším. Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. MZe a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu. TI k tendru již v minulosti uvedla, že není diskriminační, ani výrazně neomezí hospodářskou soutěž.
18.7.2011 - SPLH má nové členy
www.silvarium.cz, 15.7. 2011
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR, které je největší organizací sdružující lesnické společnosti výrazně rozšířila svou členskou základnu.
SPLH při AK ČR na svém pravidelném zasedání konaném dne 14. 7. 2011 přijala za své členy lesnické společnosti
- Kaiser s.r.o.
- LESS & FOREST s.r.o.,
- Kloboucká lesní a.s.,
- Progles s.r.o.
Sdružení dlouhodobě signalizovalo otevřenost a snahu výrazně prosazovat zájmy lesnických společností v lesním hospodářství ČR a podle tiskové zprávy se tak stává hlavním hráčem mezi odbornými lesnickými asociacemi a garantem naplnění výše uvedených cílů.
13.7.2011 - Lesy ČR dokončily tendr
Haló noviny, 12.7.2011, autor: (ng)
Státní podnik Lesy ČR (LČR) podpisem posledních čtyř smluv uzavřel mnohamiliardový tendr na lesní práce a prodej dřeva v letošním roce.
Smlouvy byly uzavřeny po opakovaných soutěžích, protože první tři uchazeči z původního tendru odmítli celoroční kontrakt podepsat. Nynější kontrakt je na druhé pololetí. Celoroční smlouvy LČR, kterým patří polovina lesů v zemi, již dříve uzavřely na zbývajících 106 územních jednotkách.
Zakázku na jednotce FrýdekMístek získala společnost RIAVA Corporation CZ a na jednotce Ledeč nad Sázavou uspěla Lesní společnost Ledeč nad Sázavou. Pro obě firmy to představuje první zakázku v letošním tendru LČR. Na jednotce Náměšť nad Oslavou kontrakt získala společnost Wotan Forest a na jednotce Ronov nad Doubravou firma Stora Enso Wood Product Ždírec. Celkem se o 108 zakázek podělilo 29 firem. Nejúspěšnější, i po čtyřech opakovaných tendrech, zůstala společnost LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka, která získala 28 kontraktů. Devět kontraktů má společnost LST a osm firma České dřevařské závody. Tržby ze všech smluv by se měly pohybovat kolem devíti miliard korun. Saldo z uzavřených smluv ve prospěch Lesů ČR by mělo činit přibližně 6,6 miliardy Kč.
Vítězné lesnické firmy dělají ve státních lesích pěstební práce a těžbu. Pokácené a změřené kmeny od podniku za vysoutěženou cenu kupují a dál je mohou zpracovávat a prodávat. LČR za prvních pět měsíců letošního roku meziročně zdvojnásobily hrubý zisk na 2,9 miliardy korun z předchozích 1,47 miliardy korun.
20.6.2011 - Do obřího tendru Lesů ČR se hlásí 66 firem, podaly 4132 žádostí
Zpravodajství ČTK, 20.6.2011, autor: ry
Šestašedesát lesnických firem podalo celkem 4132 žádostí o účast v obřím tendru Lesů České republiky (LČR) na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012. Na každou ze 117 územních jednotek tak v průměru připadá 35 žádostí o účast. ČTK to dnes řekl mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Odhadovaná hodnota lesních prací zakázky činí 7,6 miliardy Kč bez daně z přidané hodnoty.
Nyní běžící první kolo tendru začalo 6. června a firmy v něm prokazují splnění kvalifikačních kritérií. Do druhého kola postoupí na každé územní jednotce deset subjektů, které nejlépe splní kvalifikační požadavky. Pokud daná kritéria splní více subjektů, postoupí do druhého kola všichni. Ve druhém kole firmy podají cenové nabídky. To by se mohlo odehrát na konci srpna. Zakázku získá subjekt s nejnižší nabídnutou cenou.
Dvě desítky firem podaly žádosti o účast v soutěži na všech 117 jednotkách. Teoreticky celou zakázku státních lesů by chtěly získat firmy LST, Lesostavby Frýdek-Místek, Lesy Pelhřimov, Solitera, 1.písecká lesní a dřevařská, LDF Rožnov, Opavská lesní, Lesy Hluboká nad Vltavou, Uniles, Jihozápadní dřevařská, Wotan Forest, Progles, Stora Enso Wood Products Ždírec, LESS, Příroda, LESS & Co, LESS & TIMBER, LESS & FOREST, Kloboucká lesní a JACER-CZ.
Odhadovaná hodnota lesních prací zakázky činí 7,6 miliardy Kč bez daně z přidané hodnoty. Částka, kterou LČR následně inkasují od svých odběratelů za prodej dřeva, by měla být rámcově o několik miliard korun vyšší. Soutěž je postavena na takzvaném senátním systému; při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na jedné pětině jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden až pět let. Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat.
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu.
17.6.2011 - Škodovka sesadila z trůnu ČEZ
Lidové noviny, 17.6.2011, autor: DAVID TRAMBA
Škoda Auto se vrátila po roční přestávce na pozici největší české společnosti. Elektrárenská skupina ČEZ sice utržila méně než mladoboleslavská automobilka, ale udržela své tradiční prvenství v žebříčku nejziskovějších podniků.
Loňské tržby stovky největších českých podniků dle studie sdružení Czech Top 100 oproti roku 2009 vzrostly o 13 procent na 2,34 bilionu korun. Zisk před zdaněním sledovaných podniků se však meziročně snížil o dvě procenta na 191 miliard korun.
Pokles zisku zaznamenaly například energetické a stavební firmy. „Ekonomická recese donutila společnosti bojovat o své klienty, což se promítlo ve stlačení zisků firem na velmi nízkou úroveň. Přestože tržby a export vykazují slibný růst, u zisku je vidět mírný pokles,“ vysvětluje předseda sdružení Czech Top 100 Jan Struž.
Výsledky studie potvrzují, že největší společnosti již mají to nejhorší za sebou. Úrovně z doby před ekonomickou krizí však loni nepřekonaly. Tržby i zisky zaostaly za rekordními hodnotami z roku 2007, pouze export se této výši aspoň přiblížil. Propad je nejvíc patrný u počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 2007 zaměstnávala stovka největších společností půl milionu osob, loni to bylo jen něco přes 400 tisíc.
Nejvyšší pozice v žebříčku největších společností řadu let obsazují ty samé společnosti. První pětici tvoří automobilka Škoda Auto, elektrárenská skupina ČEZ, dovozce plynu RWE Transgas, výrobce počítačů Foxconn CZ a koncern Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Přesto se do žebříčku probojovalo několik nováčků. Jedním z nich je Alpiq Energy, pražská dceřiná firma švýcarské elektrárenské skupiny Alpiq, která má na starosti obchod s elektřinou ve středoevropském regionu. Loni navýšila své tržby oproti roku 2009 více než trojnásobně na 42,5 miliardy korun.
Dalším „skokanem roku“ je železniční a silniční přepravce Advanced World Transport, zahrnující původní společnosti OKD Doprava a Čechofracht. „Potvrzení statusu největší soukromé dopravní společnosti v ČR je pro nás dobrou vizitkou, stejně jako naše přítomnost v žebříčku nejvýznamnějších firem v zemi,“ uvedl generální ředitel skupiny AWT Martin Frývaldský.
Účast v žebříčku Czech Top 100 je dobrovolná. Mezi největšími společnostmi proto chybí například nošovická automobilka Hyundai nebo obchodní řetězce Tesco, Kaufland a Lidl.
Sdružení Czech Top 100 sestavilo také samostatné žebříčky finančních institucí. Mezi bankami zvítězila Česká spořitelna s loňským objemem výnosů 45,4 miliardy korun. Střet o druhé místo těsně vyhrála ČSOB s výnosy 33 miliard korun před Komerční bankou s částkou 32,7 miliardy korun.
Přehled největších pojišťoven vede Česká pojišťovna s objemem předepsaného pojistného 37,1 miliardy korun. Druhá je Kooperativa s pojistným 30,9 miliardy korun. Hranici deseti miliard korun předepsaného pojistného překonaly také Allianz pojišťovna a ČSOB Pojišťovna.
Tabulka
Největší české společnosti Tržby (mil. Kč)
Zdroj: sdružení Czech Top 100, údaje za rok 2010
1 Škoda Auto 220 005
2 ČEZ 198 848
3 RWE Transgas 118 310
4 FOXCONN CZ 110 190
5 Agrofert Holding 92 140
6 UNIPETROL 85 967
7 MORAVIA STEEL 57 654
8 Telefónica O2 CR 55 712
9 ČEPRO 50 121
10 ENI Česká republika 44 947
11 TPCAC* 44 715
12 OKD 44 160
13 Panasonic AVC Networks Czech 42 599
14 Alpiq Energy 42 517
15 České dráhy 41 000
16 Shell Czech Republic 39 997
17 Ahold Czech Republic 38 074
18 Třinecké železárny 32 454
19 Makro Cash & Carry ČR 31 588
20 Bosch Group ČR 30 072
*Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech
Nejrychleji rostoucí společnosti (Nárůst tržeb oproti roku 2009)
1 Alpiq Energy 240 %
2 ALTA 70,7 %
3 Daikin Industries CR 58,9 %
4 Advanced World Transport 55,0 %
5 Metalimex 50,7 %
6 LESS 49,9 %
7 Škoda Praha Invest 46,8 %
8 DEZA 46,8 %
9 OKD 40,3 %
10 Moravia Steel 38,4 %
Nejziskovější společnosti (Hrubý zisk mil. Kč)
1 ČEZ 58 949
2 Telefónica O2 CR 15 318
3 T-Mobile CR 10 594
4 Škoda Auto 10 586
5 OKD, a. s. 7104
6 Agrofert Holding 6612
7 Dalkia ČR 5694
8 Plzeňský Prazdroj 4180
9 Lesy ČR 3160
10 SIEMENS Group ČR 3128
15.6.2011 - Jan Mičánek: Stát podnikat nemá!
www.silvarium.cz , 15. 6. 2011
Jan Mičánek, předseda představenstva a ředitel společnosti LESS poskytl rozhovor pro firemní bulletin LESSník. Odpovídal na otázky, které se týkají tendrů Lesů ČR, obchodu s dřívím či vstupu nových silných subjektů do lesnického sektoru.
Podnikatelé v lesním hospodářství podpořili svým otevřeným dopisem tzv. Dřevěnou knihu, která obsahuje i střednědobou koncepci hospodaření LČR. Pokládáte tedy tuto koncepci za optimální?
Myslím si, že koncepce jde správným směrem, i když není optimální. Jako příklad bych uvedl „vycouvání“ z 10letého rytmu. Pokud koncepce počítá s návazností na lesní hospodářský plán, potom 5letý cyklus je jen jakýsi politický kompromis bez odborného opodstatnění.
Jak hodnotíte přípravy a vyhlášení tendru LČR na výběr dodavatelů lesnických činností?
To je klasická ambivalentní situace, na tento problém lze mít několik názorů. Například princip dvoukolového výběrového řízení je v zásadě správný. Určitě ale chybí větší počet kritérií. Tak jak je to vypsané - umožní postoupit do druhého kola prakticky komukoliv. Zásadně špatně, podle mě v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, je umožnění získání kvalifikace subdodavatelem nikoliv v chybějícím rozsahu, jak říká zákon, ale neomezeně, resp. do výše stropů udávaných LČR. Uvedu příklad – na každé vyhlašované smluvní územní jednotce je LČR požadován minimální rozsah pěstební činnosti v Kč a minimální rozsah těžebních činností v m3 provedených firmou v posledních třech letech. Současně jsou zde i „stropy“ rozsahů těchto činností pro účely omezování do 2. kola. Konkrétně třeba na SÚJ Zábřeh je u těžby minimální rozsah 50 tis. m3 a strop je 258 000 m3. Pokud účastník tendru tuto kapacitu nemá, může použít hodnoty činností subdodavatele k prokázání kvalifikace a LČR nebude v prvním kole pro účely omezování v tomto případě počítat těch minimálních 50 000 m3, ale stropu 258 000 m3, pokud je subdodavatel doloží! S velkou pravděpodobností se tak stane, že na 10. místě může být třeba 15 firem, které budou dosahovat stejných hodnocených kritérií. V důsledku se tak úplně ztrácí efekt dvoukolovosti, tedy jakéhosi počátečního seřazení schopnosti zakázku kvalitně a objemově zvládnout a zbývá tak opět jediné kritérium – cena!
Je správné, aby se zakázka na úklid a využití těžebních zbytků soutěžila samostatně?
Samozřejmě je to špatně. Je to zásadní průšvih! Pokud máme v lese vyrábět biomasu k energetickému využití, tak se musí stát dalším sortimentem, se kterým budeme kalkulovat již před samotnou těžbou. O tom, co je a není určeno k výrobě biomasy, musí rozhodnout ten, kdo těžbu provádí. Nemůžeme to oddělovat – ztrácí tím jak LČR, tak podnikatelský subjekt. Jazýčkem na vahách jsou ceny vlákninových sortimentů a současně náklady na jejich výrobu – v každém konkrétním porostu bych měl provést kalkulaci, jaký sortiment tam budu vyrábět (z pohledu místa, dřeviny, druhu těžby, momentální situace na trhu apod.). Mohu se například rozhodnout, že budu vyrábět u borovice kulatinu a pak už pouze biomasu, protože se mi v konkrétním porostu nevyplatí vršky odvětvovat a celkově utržím více, než kdybych vyráběl ke kulatině ještě vlákninové sortimenty.
Současný stav nám tedy odebírá tuto možnost, navíc podpis těchto smluv proběhl bez výběrových řízení na 10 let! Smlouvy existují v 5 krajích, i když jich máme třináct. To vše je naprosto nesystémové řešení, velká chyba a omyl. Ať už z neznalosti současného vedení Lesů ČR nebo z důvodů jiných, nám neznámých. Každopádně je to neobhajitelné!
Můžete udržet současný podíl v objemu zakázek u LČR i po vstupu ekonomicky silných subjektů do lesnického sektoru, jako je například Agrofert či KKCG?
Očekávám, že si udržíme takový objem zakázek, který umožní provozovat jak personální, tak technologické kapacity naší společnosti. Žádný cílový objem dopředu nevyhlašujeme. To totiž nejde naplánovat! Vstup ekonomicky silných hráčů do našeho oboru není z pohledu soutěže důležitý. Nedovedu si představit, s jakou výhodou by do tendrů šli. Pravidla neumožňují nic jiného než nejlepší cenovou nabídku a té můžeme dosáhnout jen 2 způsoby. Mít nižší náklady nebo dosahovat vyššího zpeněžení dříví než konkurence. Nejlepší je mít obojí. A to my máme! Tato kombinace vysvětluje náš úspěch na trhu v posledních 10 letech! Vysoké zpeněžení se totiž nedosahuje pouze dobrými kontrakty, ale především správným tříděním dřeva, tzv. sortimentací. A to je vysoce odborná činnost, kterou musí disponovat velké procento zaměstnanců společnosti. Nákupem Wotanu nebo Lesů Hluboká nešlo toto „know-how“ získat, obě společnosti byly v posledních letech na sestupu i proto, že jím nedisponovaly.
Mnozí lesníci si myslí, že letošní ceny za dříví nabídnuté v tendrech LČR jsou tak vysoké, že vítězné společnosti nemohou „přežít“! Jaká je situace u společnosti LESS a pozorujete nějaké náznaky ekonomických problémů podnikatelského sektoru?
Ceny dříví a obecně ceny související s tendry LČR jsou „na hraně“ a nedávají moc velký prostor pro tvorbu zisku. Jsou ale rozdíly mezi jednotlivými společnostmi v nákladech a zpeněžení dříví, tak jak jsem uváděl v předchozí odpovědi. Samostatným průšvihem je indexace a valorizace nabídkových cen. Přestože LČR minimálně 3 roky vědí, že to je nastavené špatně a opakovaně to všechny odpovědné subjekty prohlašovaly (vzpomínám si, že ministr Gandalovič při vyhlašování tendrů v roce 2007 společně s LČR sliboval, že nejpozději do roka se najde jiný mechanismus valorizace cen), pořád se nic nedělo a LČR s žádným návrhem nepřišly. Ten problém se pak v letošním roce ukázal v plné nahotě.
Naše nabídkové ceny byly sice na hranici ekonomické výhodnosti, ale pořád rentabilní. Ovšem s tím, co se děje kolem indexace, jsme nemohli počítat! Pokud zvítězí zdravý rozum, budou alespoň elementárně ctěny principy hospodářské soutěže a tyto zásadní chyby budou napraveny, tak nemám starost o náš hospodářský výsledek. Což neznamená, že ostatní společnosti nemají problém. To ale hodnotit nechci, ani nemohu!
Obecně ale ekonomické problémy lesnicko-dřevařského sektoru nesouvisí jen s tendry LČR. Jsou tu důsledky hospodářského útlumu, nestability v Severní Africe, významného odběratele evropského řeziva, vysokých cen pohonných hmot, ale i faktoru, který zatím silně nezaznívá –nevhodné struktury dřevozpracujícího průmyslu u nás! Naprosto nedostatečná je například jeho kapacita, a tak musíme exportovat zhruba 30 % dřeva v surovém stavu, což výrazně prodražuje přepravní náklady, ale také to neumožňuje vytvářet přidanou hodnotu v ČR, zaměstnanost, daňové výnosy a ostatní navazující efekty.
V poslední době se i v souvislosti s dřevěnou knihou hodně hovoří o kontrole těžeb. Mnozí kritici koncepce a modelu P dokonce hovoří o rozsáhlých krádežích dřeva. Je podle Vás současná kontrola dostatečná a co říkáte na nově navrhované kontrolní mechanismy?
Musíme si uvědomit, že v Česku se krade všude! Nevidím důvod, proč by právě lesnictví mělo být jediným oborem v ČR, kde se nekrade. Takže se určitě krade! Z tohoto pohledu je třeba uvítat jakékoliv zvýšení bezpečnosti proti krádežím, a to jak u vlastníků lesa, tak u společností našeho typu. I nám totiž v lese lidé kradou například vyrobené dříví. Náklady na kontrolu by však měly být přiměřené. V zásadě je ale třeba všechny kontrolní procesy podpořit! Pokud budou mít všichni soutěžící stejné podmínky, bude to pro nás dobré! Nemělo by se ale takových situací zneužívat k „buzeraci“ lidí, k čemuž občas bohužel dochází.
Jaký model prodeje dříví státních lesů pokládáte za optimální a proč se od roku 1992, kdy vznikl státní podnik LČR, vede prakticky permanentní diskuse o vhodnosti zvoleného modelu?
To tak vypadá dnes, ale pravda to není! Ta diskuse se vede až v posledních letech. Nevzpomínám si, že by se v 90. letech kolem způsobu prodeje dříví u LČR vedla nějaká zásadní diskuse. Velmi zřídka zaznívá argument, že tento způsob prodeje je naprosto běžný. Například ve Finsku prodávají „nastojato“ kolem 80 % dřeva! A jsou to soukromí vlastníci, protože státní lesy dodávají na trh jen asi 15 % finské produkce dřeva. Problém není v místě prodeje či metodě, ale v tom, zda se dříví prodává dobře či špatně. A stát není nikde na světě schopen zajistit permanentní motivaci svých zaměstnanců tak, aby se chovali ekonomicky optimálně. U nás ve firmě máme také rezervy, stále hledáme cesty ke zdokonalování systému, ale jsem si naprosto jist, že jsme na tom o sto procent lépe než stát. A to včetně okolních zemí jako je Slovensko, Bavorsko nebo Rakousko.
Dřevo má totiž jednu zvláštní vlastnost. Ze stejného kusu můžete vyrobit jak housle, tak záchodový papír. A v tom je ten obrovský prostor pro různé chyby! Stát nikde na světě není schopen trvale zajistit, aby zaměstnanec poslal konkrétní kus dřeva na nejlepší kontrakt nejen z pohledu ceny, ale i nákladů. To je totiž velice obtížné i pro soukromé firmy, protože musí sledovat aktuální situaci a znovu a znovu dělat pro konkrétní porosty kalkulace a zvažovat ekonomické chování. Vše začíná u dřevorubce a jeho mistra, jakmile udělají chybu při příčném řezu, tak už to nikdo nenapraví.
Je to debata o tom, kde ve výrobním řetězci má nastoupit soukromý sektor, tedy o míře outsourcingu. Mají snad LČR mít vlastní pily či celulózky? Dnes už přece nikdo nezpochybňuje fakt, že podnikatelské činnosti stát dělat nemá. Tento princip funguje ve všech oborech našeho hospodářství, snad s výjimkou ČEZu. Bankovnictví, automobilový průmysl či těžký průmysl prošel privatizací a všichni si uvědomujeme, kde by byla dnes Škodovka, kdyby zůstala státní nebo jak fungovaly banky ve státních rukou. Proč by to v lesnictví mělo být jiné? My jsme schopni prokázat, že maximální outsourcing je u státních lesů nejlepší, tedy že všichni zúčastnění (Lesy ČR i podnikatelské subjekty) získají maximální výnos.
13.6.2011 - Zloději ukradli na Českolipsku dřevo za 140 000 korun
Zpravodajství ČTK, 13.6.2011, autor: jem
Zloději na Českolipsku ukradli téměř 100 metrů krychlových vytěženého dřeva. Klády zmizely z lesa poblíž osady Nová Huť nedaleko Svoru. Škodu, kterou zloději způsobili, vyčíslili lesníci na 140 000 korun, sdělil dnes ČTK mluvčí českolipské policie Milan Bradáč. V Libereckém kraji letos nejde o ojedinělý případ. Krádeže uskladněného dříví už před časem vyšetřovali i policisté na Liberecku. Ve všech případech dříví patřilo stejné společnosti.
Pracovníci lesnické firmy krádeže ohlásili v neděli odpoledne. Uskladněné dřevo zmizelo z několika míst. "Pachatel konkrétně odcizil téměř 90 metrů smrkové kulatiny a deset metrů dubu," upřesnil mluvčí. Zloděje nyní hledá policie. Pokud se je podaří dopadnout a jejich vinu prokáže i soud, hrozí jim za krádež až pětileté vězení.
Na Liberecku vyšetřovali policisté podobné případy v březnu a také na přelomu dubna a května. Dříví připravené k odvozu tehdy zmizelo z odpočívadla u frekventované silnice I/13. V polovině března zloději ukradli 23 metrů krychlových, na přelomu dubna a května na téměř stejném místě dalších sedm metrů krychlových smrku a modřínu. V obou případech dřevo patřilo firmě LESS & FOREST, která tehdy přišla dohromady o téměř 100 000 korun. Spolu s poslední krádeží, která byla zatím největší, se už škoda blíží čtvrt milionu korun.
Krádeže uskladněného dříví bývají poměrně výjimečné. Vedoucí oblastního inspektorátu Lesů ČR Ludvík Řičář už dříve ČTK řekl, že se většinou ztrácí dřevo v menších kusech, které lidé berou na topení, nebo se krade dříví "nastojato", když někdo nelegálně část lesa vykácí. Vzhledem k tomu, že cena dřeva roste, je navíc podle odborníků možné, že bude podobných případů přibývat.
Na Českolipsku krádež kulatiny zaznamenali i loni na podzim. Tehdy se ztratilo kolem 30 metrů krychlových dřeva za zhruba 43 000 korun.
10.6.2011 - Rozhledna Bohdanka
Materiály pro stavbu, 10.6.2011, rubrika: Technologie, autor: Bc. JAN VALÍČEK
V květnu 2011 byla v obci Bohdaneč na Kutnohorsku otevřena nejvyšší dřevěná rozhledna v České republice. Vyhlídková plošina, která je umístěna 40,7 m nad terénem, umožní v případě dobrých povětrnostních podmínek dohlédnout až na hřebeny Krkonoš a Šumavy. Celková výška věže činí 52,2 m a touto výškou se rozhledna řadí mezi nejvyšší stavby z výřezů z dřevěné kulatiny na světě.
Základní informace:
GPS: Loc: 49°46‘59.799“N, 15°13‘54.669“E
Objem kulatiny: 160 m3
Objem řeziva: 45 m3
Hmotnost oceli: 33 t
Počet pater: 9 + střecha
Výška: 52,2 m
Rozměr základny: 8,2x8,2 m
Výška vyhlídkové plošiny: 40,7 m
Plocha vyhlídkové plošiny 41 m2
Počet schodů: 217
Doba realizace hlavní kosntrukce: 3 měsíce
Doba projekční přípravy: 4 měsíce
Investor: obec Bohdaneč za finanční spoluúčasti Fondu Evropské unie a České republiky a za spolupráce LESS, a. s., holding
Generální dodavatel: PSK – průmyslové stavby a konstrukce, a. s.
Návrh, výroba a stavba dřevěné konstrukce: TAROS NOVA, s. r. o.
Konstrukční řešení spojů: Wawe Structural Design & doc. Ing. Bohumil Straka, CSc.
Během přípravy realizace stavby se objevilo několik problémů, se kterými nebylo vzhledem k ojedinělosti konstrukce příliš zkušeností. Týkaly se zejména těchto oblastí:
– Zatížení a dynamické působení.
– Provedení spojů.
– Kvalita dřeva.
– Způsob montáže.
– Ochrana proti povětrnostním vlivům.
Zatížení a dynamické působení
Na první pohled je zřejmé, že rozhodujícím zatížením působícím na věž je zatížení větrem, které při kombinaci s námrazou vytváří extrémní síly na jednotlivé pruty nadzemní konstrukce a přenáší se i do základů. Z tohoto důvodu jsme kladli velký důraz na založení, protože bylo třeba přenést tahové síly působící v rohových sloupech, dle výpočtového modelu dosahující hodnot okolo 2800 kN, kdy jejich vyrovnání pouze gravitační tíhou základů již není ekonomické. Proto jsme základovou desku zajistili skupinami mikropilot pod nejvíce namáhanými místy. Tyto síly také komplikují použití kulatiny pro rohové sloupy prvních tří pater. Teoreticky by bylo možné tyto síly přenést čtyřmi kusy o průměru 400 mm, limitující je však v tomto případě provedení spoje. Proto byly v prvních třech patrech použity sloupy z oceli a dřevo posloužilo pouze jako dodatečné vyztužení. Hlavní dřevěné prvky jsou spojeny pomocí ocelových prvků. Konstrukce je dynamicky namáhaná, je tedy nutné dbát i zvýšené pozornosti při návrhu ocelových detailů, aby byly eliminovány vruby a vznik únavových poruch. Výpočetní software zjistil i vlastní frekvence věže a síly vznikající jejím rozkmitáním. Ukázalo se, že konstrukce není příliš citlivá na dynamickou složku zatížení. Hrozící lokální rozkmitání dílčích prutů vyřešila navržená konstrukce spoje.
Vzhledem k umístění konstrukce v exteriéru jsme museli zohlednit i vliv kolísání teplot. Ověřili jsme účinky teplotních změn všech materiálů použitých v konstrukci, vzhledem k jejich různé tepelné roztažnosti.
Rozhledna bude v budoucnu sloužit i jako stožár pro telekomunikační zařízení, proto bylo nutné omezit vodorovné deformace. Ve výpočetním modelu byly modelovány spoje jako pružné s počátečním prokluzem 1 mm. Museli jsme použít nelineární výpočet zohledňující všechny vlivy.
Provedení spojů
Velkou pozornost jsme věnovali provedení hlavních přípojů dřevěných prvků. Protože se jedná o dynamicky namáhanou konstrukci, museli jsme spoje provést tak, aby byly co nejméně citlivé na dynamické zatížení a na střídání tahových a tlakových sil. Během navrhování konstrukce jsme zvažovali několik variant. Po konzultacích s odborníky jsme navrhli spoj, kde hlavní nosnou funkci plní těsný svorník o průměru 24 mm z oceli jakosti 8.8. U těchto spojů je rozhodujícím způsobem porušení vznik třech plastických kloubů ve svorníku. Místo největších napětí v kontaktu svorník-dřevo jsme proto lokálně vyztužili prolisovanou deskou s trny tloušťky 2 mm.
Zvažovali jsme i použití ozubených hmoždíků. Takovéto provedení spoje by v daném množství ale nebylo příliš ekonomické. Dalším problémem, který by mohl narušit funkci spoje, je vznik výsušných trhlin v místě kontaktu svorníku s dřevní hmotou. Proto jsme kritická místa zpevnili pomocí celozávitových vrutů.
I když jsme rohové sloupy v prvních třech patrech nahradili ocelí, návrhová síla působící ve spoji rohového sloupu čtvrtého patra i tak dosahuje hodnoty 1220 kN. Aby se tato síla přenesla, spoj u rohového sloupu jsme navrhli jako osmistřižný. Podařilo se nám tak omezit délku spoje, aby jej bylo vůbec možné do jednoho modulu umístit. S rostoucí výškou a zmenšujícími se silami dochází k postupné redukci počtu spojovacích prostředků. V nejvyšším patře je již jen dvanáct kusů svorníků ve spoji. Podobným způsobem byly provedeny spoje i u prutů, kde byla jako hlavní nosný prvek použita dvojice dřevěných výřezů.
Kvalita dřeva
Kulatina, použitá jako hlavní konstrukční materiál, není u staveb této velikosti příliš obvyklá. V běžně dostupné literatuře je obtížné získat informace o kvalitě dřeva potřebné pro podobnou konstrukci. Proto jsme nechali vypracovat znalecký posudek, který na základě umístění materiálu v exteriéru a způsobu provedení spoje stanovil limitní hodnoty sbíhavosti, točivosti, vlhkosti, sukovitosti a další parametry kvality dřeva. Každý kus bylo nutno přeměřit, zatřídit a určit jeho umístěni v konstrukci. Výřezy nejlepších vlastností se použily pro spodní, nejvíce namáhaná patra, s rostoucí výškou byly požadavky na kvalitu mírnější. V průběhu různých fází zpracovávání dokumentace došlo i ke změně montážních celků. Původní návrh předpokládal, že sloupy budou napojeny v každém třetím patře. Tato koncepce se změnila na modulární, kdy se každé patro sestaví jako celek a propojí s předchozím. Díky tomu měly připravené výřezy již přichystané délky na tento způsob montáže a to variantu větších montážních celků vyloučilo.
Způsob montáže
*Hlavní konstrukce
Montáž rozhledny probíhala modulově, kdy jednotlivé moduly byly předem sestaveny na montážní ploše na staveništi. Tento systém minimalizoval rozsah prací ve výškách a pracovníci se pohybovali převážně v rozmezí konstrukční výšky jednoho patra (4,5 m).
Pro zajištění geometrické přesnosti, nutné pro napojení jednotlivých modulů, byl zkonstruován ocelový montážní přípravek pro přesné osazení ocelových spojovacích prvků. V pásnicích IPE profilů byly vyvrtány otvory, do kterých se přesně osadily ocelové prvky. S rostoucí výškou se otvory blížily středu tak, že rozteč otvorů v horním rámu odpovídala rozteči v dolním rámu následujícího modulu. Po osazení ocelových prvků byly jednotlivé výřezy montážně připevněny k plechu pomocí vrutů. Do takto upevněného prvku byly vrtány otvory skrz plech a poté byl z druhé strany připevněn druhý výřez z páru. Přímost vrtu byla zajištěna tak, že do druhého kusu se vrtalo přes již vyvrtaný otvor. Průměr otvorů byl stejný jako průměr svorníků, které byly do otvorů zatloukány. Tak byla zajištěna vysoká tuhost spoje a minimální prokluz. Pod všemi maticemi jsou umístěny pérové podložky, bránící uvolnění matic, způsobenému kmitáním a objemovými změnami dřeva. Sestavení modulu bez schodiště trvalo v průměru tři dny. Původní koncepce montáže počítala s přemístěním modulu na vedlejší montážní plochu a dobudováním schodiště. Vzhledem k nedostatku místa na staveništi nebylo možné ale tuto vedlejší plochu vytvořit, schodiště tak bylo vkládáno až do propojených modulů.
Nevýhodou montáže po modulech je vyšší počet montážních spojů. Jednotlivá patra jsou propojena pomocí ocelových přírub. A vzhledem k cyklickému zatěžování konstrukce bylo nutné šrouby předepnout, aby se zabránilo porušení únavovým zatížením.
Zápory použitého modulárního systému ale byly vyváženy eliminací nepřesností a omezením prací ve výškách.
*Schodiště
Konstrukce schodiště je z hraněného řeziva, schodišťové stupně z modřínových fošen. S ohledem na minimalizaci práce na staveništi byly veškeré kusy prefabrikovány a na místě již pouze osazeny na předem připravené podpůrné prvky. Nakonec byly upevněny panely zábradlí. Montáž schodiště jednoho patra tímto způsobem trvala zhruba jeden den.
*Střecha
Střecha má tvar šestibokého jehlanu s dvěma sklony. Změna sklonu je provedena v úrovni podlahy vyhlídkové plošiny. Spodní část, tzv. „límec“, je vyroben z překládaných modřínových prken a je součástí devátého modulu. Horní část střechy byla montována zvlášť a osazena v samém závěru stavby. Patří k ní stříška s přesahem, která kryje hlavní vyhlídkovou plošinu. Prostor nad stříškou zůstal otevřený a v budoucnu se zde počítá s umístěním antén. Jako krytina byl zvolen měděný plech. Kolem stříšky byl umístěn okap, zabraňující zbytečnému vnikání vody do konstrukce. Okap je sveden na hranu límce a chrliči je voda vyvedena mimo objekt. Při montování horní části střechy nebylo možné využít celý montážní přípravek, a proto bylo třeba zajistit správné rozteče všech napojovaných prvků jiným způsobem. Řešením bylo využití pomocných ocelových prvků, které simulovaly stav finálního napojení. Konstrukci střechy se podařilo provést s vysokou přesností, takže bezchybně pasovala na devátý modul. Devátý modul a střecha byly osazovány v prosinci, v době nepříznivých klimatických podmínek. Přesnost jsme tak ocenili zejména kvůli tomu, že jakékoliv práce navíc v těchto výškách by byly komplikované.
Ochrana proti povětrnostním vlivům
Konstrukce je otevřená, všechny konstrukční prvky jsou vystaveny povětrnostním vlivům. Zvažovali jsme různé způsoby ochrany dřeva. Kvůli finančním požadavkům investora a způsobu montáže byly nakonec povrchově impregnovány pouze všechny řezy a otvory. O to větší pozornost jsme věnovali konstrukční ochraně dřeva, aby se minimalizoval počet míst, ve kterých může docházet k hromadění vody a zvýšené vlhkosti. Ocelové prvky jsou žárově zinkovány, ostatní spojovací prostředky jsou také opatřeny zinkovou ochranou. Během stavby této konstrukce jsme narazili na nezodpovězené otázky, které se při realizaci nové atypické stavby musí zákonitě objevit. Díky nasazení všech zúčastněných se podařilo nalézt řešení a nezbývá než rozhledně popřát, aby se stala oblíbeným výletním místem regionu, které nabídne krásnou vyhlídku několika generacím návštěvníků.
9.6.2011 - Kůrovec ničí nervy byznysu
Ekonom, 9.6.2011, autor: Martin Mařík
Spor o Šumavu
Lidé u nás nemají ani dřevo na topení, a přitom vidí, jak suché stromy musejí bez užitku hnít na kopcích. Tak shrnuje podstatu jednoho z největších problémů Šumavy starosta Horní Plané Jiří Hůlka, jenž je zároveň předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava. Stejně jako drtivá většina místních komunálních politiků a podnikatelů si slibuje od nového šéfa parku Jana Stráského (viz Prezidentův král Šumavy na str. 34), že prosadí těžbu stromů napadených kůrovcem, rozvine turistiku a stavební boom.
»Šumava je pro lidi,« podporuje tyhle myšlenky sám Stráský. »Kdyby bylo jen na mě, mohl by mít park jen zhruba třetinovou výměru,« dodává svůj ryze osobní názor, jenž hraje starostům a podnikatelům do noty. Nejde totiž zdaleka jen o to, jestli mají lidé dost dřeva do kamen.
Loni se na Šumavě vytěžilo téměř 350 tisíc kubíků - obvyklá cena je necelých tisíc korun za kubík. Sám park tak kryje podle Stráského z prodeje dřeva přes polovinu svého rozpočtu. Další stamiliony ročně přináší práce v lesích soukromým dřevařským firmám (viz box Kdo prodává šumavské dřevo).
Ve hře je také zamýšlená stavba lanovky z Nové Pece, rozšiřování turistických kapacit.
Jenže tohle všechno je jen záměr, jenž se zatím Stráskému prosadit nepodařilo. Ekologičtí aktivisté i část vědců se snahám o otevření parku byznysu brání. A ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se zatím na žádnou stranu sporu nepřiklonil, a podnikatelům tak brnká na nervy.
Park je blbost
Mezi více než padesátkou šumavský obcí, registrovaných buď ve zmíněném svazu, nebo obdobném regionálním sdružení, mají postoje Stráského a podnikatelů jasnou podporu. Bílou vránou je například Libor Pospíšil bývalý starosta a poté zastupitel z Prášil.
»Pořád platí poslední usnesení našeho zastupitelstva, které podporuje bezzásahový přístup proti kůrovci. Park je tu kvůli ochraně přírody. To sem láká lidi. A obce se rozvíjet mohou - jenže hlavní není rozšiřování počtu lůžek, ale zlepšování kvality služeb,« říká Pospíšil. Jeho hlas ale zní osamoceně. Názor byznysu je opačný, a někdy velmi razantní.
»Zřizovat národní park ve střední Evropě je úplná blbost. Příroda tu přece není původní, lesy vytvořili lidé, naši předci,« neskrývá svůj názor Jan Mičánek, majitel největší domácí lesnické firmy LESS & FOREST.
Ta je i nejvýznamnějším dřevařským podnikem v národním parku. Loni si z něho podle Mičánka odvezla až 40 tisíc kubíků dřeva. »Zeměkoule je tu pro lidi. A Šumava by mohla dát práci dalším stovkám, tisícům lidí, když se jim otevře,« doplňuje Mičánek svůj světonázor.
Ředitel Stráský užívá v rozhovoru s týdeníkem Ekonom podobná slova. »Nemůžeme Šumavu srovnávat třeba s Yosemitským parkem v Americe, v němž lidé po staletí nehospodařili, tak jako tady,« upozorňuje. Lituje přitom, že je park »především o ekologii, a velmi málo o ekonomice«.
Například pokácení jednoho kůrovcem napadeného stromu standardním způsobem podle něho přijde zhruba na tři sta korun. »Jenže nás to přijde na tři tisíce, když musí být strom podle ekologů pokácen ručně nebo uštípnut někde v polovině, aby to vypadalo přirozeně,« upozorňuje ředitel.
Lobby proti lobby
Neúnavným bojovníkem proti kácení v parku je lesnický expert Hnutí Duha Jaromír Bláha. Proti byznysu přitom prý nic nemá.
»Jde ale o to, co bude jeho předmětem. Jestli lesnictví a neregulovaná turistika, nebo divoká příroda, jedinečná ve střední Evropě, a tomu odpovídající míra turistiky,« formuluje Bláha jádro sporu.
Vidí v současném boji o podobu parku také dlouhé prsty podnikatelské lobby. Poukazuje například na to, že Stráský i předseda svazu obcí Hůlka mají úzké vazby na senátora ODS a starostu Hluboké Tomáše Jirsu. Ten je velmi aktivním zastáncem kácení napadených stromů a většího rozvoje obcí v parku.
Od Jirsy pak vede spojení až ke »kmotrovi« ODS z Hluboké Pavlu Dlouhému. Ten se podle informací týdeníku Ekonom občas stará o hladký průběh návštěv prezidenta Václava Klause v kraji (právě Klaus přemluvil Stráského, aby post šéfa parku letos v únoru vzal). Dlouhý také zřejmě ovládá významnou lesnickou firmu jižních Čech, Lesy Hluboká.
Jenže šéf Lesů Hluboká Miloš Balák ujišťuje, že firma nyní žádné kontrakty s národním parkem nemá. A předseda svazu obcí Hůlka naopak přechází do protiútoku: »Je tu spíše lobby ekologická, spojená se západoevropským lesnickým byznysem.«
Když se totiž podle Hůlky na trh nedostává dřevo ze Šumavy, umožňuje to podnikatelům v Německu a Rakousku držet jeho ceny vysoko. Senátor Jirsa doplňuje protiútok poukazem na to, že ekologové získávají na své kampaně proti kácení zprostředkovaně desítky až stovky milionů od ministerstva životního prostředí.
»Například Hnutí Duha už tak dostalo na propagandu více než tři miliony korun. Další miliony čerpá například společnost Ekologické služby. A desítky milionů ročně jdou na nejrůznější výzkumy biodiverzity vědcům, kteří ekology podporují,« říká Jirsa.
Mrtvý brouk
Dát ochraně přírody i podnikání na Šumavě konečně řád by měl nový speciální zákon o národním parku. Jenže i jeho přípravu provázejí obrovské rozpory. Plzeňský kraj už připravil svůj vlastní návrh.
»Spočívá zhruba v tom, že by vznikly čtyři zóny ochrany. V té první, nejpřísněji chráněné, by bylo místo dosavadních třinácti zhruba 30 procent území. Ovšem s výjimkami některých enkláv, a za určitých regulí, by i do první zóny mohli lidé,« popisuje návrh Stráský, jenž s ním v zásadě souhlasí.
Návrh by ovšem podle něho měl podpořit i Jihočeský kraj, aby měl větší naději na přijetí ve sněmovně.
A jihočeský hejtman Jiří Zimola týdeníku Ekonom potvrdil, že dává přednost obdobnému návrhu zákona, na němž pracuje ministerstvo životního prostředí. S jeho přípravou začal už Pavel Drobil, jenž musel ministerské křeslo opustit kvůli korupční aféře. Navázat na Drobilovu práci má jeho nástupce Tomáš Chalupa (také ODS).
»Neznamená to, že bychom měli proti plzeňském návrhu zásadní námitky. Ale ministerský, nebo nejlépe vládní návrh by byl ve sněmovně průchodnější,« vysvětluje Zimola s tím, že teprve kdyby se ministerstvo k ničemu nerozhoupalo, uvažoval by o podpoře návrhu západočeských kolegů.
Jenže zatímco kůrovec v červnovém počasí ožívá a dál se šíří, ministr Chalupa zaujal klasickou pozici mrtvého brouka. Zda se aktuálně začne kácet, zatím nerozhodl - a stejně tak je nejasno kolem zákona, jenž by měl podle Stráského vytyčit základní pravidla pro šumavský park na příštích třicet let.
***
Kdo prodává šumavské dřevo
(Hlavní firmy, účastnící se rámcových smluv na koupi dřeva z NP Šumava.)
Jihozápadní dřevařská
Dřevo Ziegler
Dřevovýroba Wimmer
LESS & FOREST
Lesní společnost Železná Ruda
Pila Vlk
Kronospan Jihlava
Progres Holding Nová Pec
Stora, Brand (Rakousko)
Wood & Paper
Zdroj: NP Šumava
8.6.2011 - Na Bohdance jsme výš než na Petříně
Pražský deník, 8.6.2011, autor: MICHAL ACHREMENKO
Obec Bohdaneč má nejednu turistickou zajímavost. Rybník, kde si lze rekreačně zachytat ryby. Palírnu, kde lze popít. A naposledy přibyla i unikátní rozhledna. Vidět do dálky je totéž jako vidět do budoucna. Dohlédneme na místa, kam dorazíme až za dlouhé hodiny. Odsud ona vášeň stavět rozhledny a stoupat na ně. Přírůstkem do rodiny českých rozhleden je Bohdanka.
Stoupám po 217 schodech rozhledny Bohdanka, abych učinil povinnosti turisty zadost. Odměnou za to mi je rozhled z výšky 42 metrů poněkud pokažený zamračenou oblohou a tím pádem omezený na krátkou vzdálenost. Kdyby bylo hezky, a kolikrát jsme to už na rozhlednách slyšeli, že, viděl bych až na hřebeny Krkonoš a Šumavy. Ale hezky nebylo, tak jsem mohl obdivovat jen nejbližší okolí.
Uvláčená pole mi připomínala tajemné obrazce na planinách peruánský hor. Na rozdíl od nich je autor zdejších linií dobře znám, je to český hospodář. Remízky obkroužené liniemi orby mi zase připomínaly loďky brázdící mořskou hladinu, zanechávající za sebou zpěněné brázdy.
Nacházím se na jedné z nejvyšších rozhleden postavených z výřezů dřevěné kulatiny na světě. Její celková výška činí 52,2 metru, je tedy jen o osm metrů nižší než Petřínská rozhledna. V duchu si štíhlou ocelovou krasavici nad Prahou představte a pak si ji „postavte“ z obyčejného dřeva! A pochopíte, jaké že je to dílo.
Past na turisty
Rozhlednu Bohdanku postavili (o tom později) u obce Bohdaneč na Kutnohorsku. Stane se ovšem, že sem turista dorazí až napodruhé, poté, co zabloudí do obce s názvem Lázně Bohdaneč. Že se tak děje, mi dosvědčil i manžel provozovatelky občerstvení pod rozhlednou. Ale ani nemusel, protože i já jsem myslel, že jedu do Lázní Bohdaneč, naštěstí byl navigační přístroj chytřejší než já a dovedl mě na správné místo. Proto mi bylo divné, kudy žemědo těch „lázní“ přístroj na palubní desce vede. Ještě, že jsem se na něj spolehl. „Ano, je to problém,“ potvrdil mi i bohdanečský starosta Jaromír Juna. „Kdyby se obec jako dříve jmenovala Zelená Bohdaneč, nikdo by se na cestě k nám neztratil. „Zbloudilec pak musí, pokud mu nedojde trpělivost, ujet dalších 55 kilometrů, tak daleko jsou obě obce od sebe vzdáleny,“ dodává. Problém obci a hledačům na webových stránkách způsobila i moderní komunikační technologie. „Chtěli jsme si udělat webové stránky, ale zjistili jsme, že adresa „bohdaneč“ je obsazena právě Lázněmi Bohdaneč, což je další past na turisty, kteří by nás chtěli navštívit,“ uvedl starosta.
Přiznám se, že jsem si plánovanou návštěvu také omylem domlouval přes e-mail s místním úřadem v Lázních Bohdaneč. Nikdo mi ale neodpověděl, protože si museli myslet, že jsem se zbláznil, když u nich hledám rozhlednu. Bohužel mi to ani nevyvrátili, ale na mlčení jsme při komunikaci s úřady už zvyklí, že?
Panna Marie
Ptám se starosty na historii myšlenky na stavbu rozhledny. Podotýkám, že Bohdanka nestojí na nikterak významném kopci, což vyplývá z toho, že se její pata nachází v nadmořské výšce 498 metrů.
Pro porovnání – základy Petřínské rozhledny leží ve výšce 324 metrů nad mořem, vede na ní 299 schodů a vyhlídková plošina je ve výšce 55 metrů. Z toho vyplývá, že po výstupu na Bohdanku se díváme z místa vyššího o 161 metrů než z Petřínské rozhledny. Tak tedy otcem myšlenky je majitel firmy LESS Jan Míčánek senior. „Pan Míčánek nechal před pěti lety na místě, kde nyní stojí rozhledna, postavit sochu Pany Marie,“ začal zeširoka starosta. Hodně jsem se tomu podivil, protože jsem se kolem rozhledny pilně rozhlížel a na sochu pany Marie jsem nenarazil. Pravda socha tam byla – polonahá dívka od Pavla Půrkrábka, jak jsem dočetl spolu s jejím názvem „Zvěstování“. Ale ani to mě netrklo při pohledu na krásnou dívčí postavu. Podivil jsem se proto, že bych sochu Marie přehlédl. „Právě to je ona,“ ubezpečil mě starosta. „Takhle si ji představuje pan Míčánek,“ dodal. Pozoruhodné na tom ovšem je, že je socha vysvěcena! „Lidé za sochou chodili, a tak se její investor, Jan Míčánek, rozhodl, že přistaví ještě rozhlednu,“ vysvětlil starosta původ myšlenky.
Od návrhu a projektové dokumentace ke slavnostnímu otevření rozhledny uplynulo šest let. Je to málo nebo moc? Jen ten, kdo kdy něco stavěl, to může posoudit. Ale čas asi ubíhá jinak při stavbě domu, do kterého se už moc těšíme a při stavbě rozhledny, která je nám nezasvěceným tak trochu fuk. Ale samotná stavba trvala necelý rok, přesně řečeno deset měsíců, přičemž stavba hlavní konstrukce trvala měsíce tři.
„Musím ty chlapy, kteří to stavěli v dost drsných zimních podmínkách, jen obdivovat. Zvláště, když se dostali se stavbou do výšky,“ oceňuje starosta práci montérů.
Příprava a stavba prošla mnoha peripetiemi, kterým porozumí zase jen ten, kdo už stavěl. Tak alespoň ve zkratce, příliš zábavné to není. Šéf firmy LESS nechal zpracovat studii a posléze projektovou dokumentaci. Na projekční práci a technickém řešení se vystřídalo pět projektantů, včetně dvou vysokých škol. Pak přišlo stavební povolení a hledání projekční firmy, která zpracuje prováděcí – dílenskou dokumentaci. Tou se stala firma Taros-Nova z Rožnova pod Radhoštěm a její projektant Jan Valíček.
Stavba je to tak mimořádná, že ji Jan Valíček představil v referátu i na sympoziu dřevostaveb. Z referátu vyplývá, o jak obtížnou stavbu jde. Pomocí počítače se studovala třeba odolnost rozhledny proti větru, zvažovaly se různé varianty spojů. Montáž se uskutečňovala modulově, ta znamená, že jednotlivá patra byla postavena na pevné zemi a skládala se pomocí jeřábu. Rozhlednu korunuje střecha ve tvaru šestibokého jehlanu. Pod její tíhou se prohnulo i rameno jeřábu, jak dokumentují fotografie v „elektronické kronice“ obce Bohdaneč.
Den dětí
Měl jsem štěstí, že jsem se na rozhlednu vypravil 1. června, na Den dětí, aniž bych si to ovšem uvědomil. Jinak by rozhledna asi zela prázdnotou, neboť byl všední den a zájemců bylo pomálu. Právě proto jsem se u rozhledny setkal se dvěma třídami. První byla ze speciální školy z Ledče nad Sázavou. „Jak jste se o rozhledně dozvěděli,“ zeptal jsem se dětí. „Dvě děti ze třídy jsou z Bohdanče, tak nás sem zavedly,“ zněla odpověď. Žáci ze Zbraslavic sem dorazili pěšky, je to prý kousek. Děti oblehly stánek s občerstvením a pilně nakupovaly zmrzliny, limonády a párky v rohlíku. Paní učitelka ze Zbraslavic se je marně pokoušela zbrzdit, když upozorňovala, že je ve školní jídelně čeká čočka. Ostatně moc nadšeně se při této představě netvářila ani ona a s děvčaty si povídala, co vaří ona sama doma. Docela bych se nechal pozvat, jak jsem tak mimoděk vyslechl.
K rozhledně si našli cestu už i návštěvníci ze zahraničí a brzy se podle starosty objeví i v aktualizované verzi průvodce po českých rozhlednách. Součástí návštěvy rozhledny jsou i dvě naučné stezky „Rozhlédni se okolo Bohdanče“. První nás vede okolo vodních ploch a měří skoro 20 kilometrů, druhá nás vede historií českého sklářství a měří bezmála deset kilometrů. Jsme totiž nedaleko obce Tasice, kde je dnes z bývalé sklářské huti (kde se natáčel televizní seriál „Synové a dcery Jakuba skláře“) zřízena technická památka a Ostrova, kde byla založena jedna z prvních sklářských hutí Antonína Rückla, velkého jména naší sklářské historie. Za nakouknutí stojí i sídlo firmy LESS, které protíná přístupová silnice, takže je zvědavcům otevřeno.
Obec a rozhledna
Co si od nové atrakce starosta slibuje? „Myslím, že přispěje k oživení cestovního ruchu v obci. Zvýší se její návštěvnost, což přispěje k možnosti rozvoji služeb a nabídky pracovních míst,“ uvedl starosta. Sedím v místní hospodě, obědvám párky a představuji si, jak možná bude vypadat, až se zvěsti o nové rozhledně rozšíří do světa. Snad líp.
Vedle u stolu chlapi popíjejí pivo, ptám se jich, co rozhledně říkají. „Je to monstrum,“ prohlásil jeden z nich. Nahoru nevystoupil ani jeden, zašli jen na slavnostní otevření. Paní hostinská se ještě nedostala dokonce ani tam.
Návštěva ale za to stojí. Už jen cestou k rozhledně, když odbočíme z D1, spatříme kouzelný kus naší země a náš dojem potvrdí i pohled z výšky Bohdanky.
***
Vizitka rozhledny Bohdanka v Bohdanči
* najdeme ji na GPS souřadnicích 49°46´59´´ N, 15°,13´55´ E
* objem kulatiny: 160 m3
* objem řeziva: 45 m3
* hmotnost oceli: 33 tun
* počet pater: 9 + střecha
* výška 52,2 metru
* rozměry základny: 8,2 x 8,2 metru
* výška vyhlídkové plošiny: 40,7 metru
* plocha vyhlídkové plošiny 41 metrů čtverečních
* počet schodů: 217
* doba realizace hlavní konstrukce: 3 měsíce
7.6.2011 - Do tendru Lesů ČR se přihlásilo 66 firem
E15, 7.6.2011, autor: Dušan Kütner
Vítězové by měli být známi do června, uzavření smluv předpokládá státní podnik do konce října
Zájem o účast v tendru státního podniku Lesy ČR na pěstební práce, těžbu a prodej dřeva od roku 2012 projevilo 66 firem. To je o jednu víc než v obdobném, takzvaném malém tendru pro letošní rok.
„Výsledky prvního kola veřejné zakázky budou známy přibližně do konce června,“ řekl mluvčí firmy Zbyněk Boublík po pondělním otevírání obálek s přihláškami.
Do tendru se přihlásily všechny významné firmy českého lesnictví v čele s LESS & FOREST a Wotan Forest. Mezi žadateli naopak chybí České dřevařské závody Praha, které byly v tendru pro letošní rok třetí nejúspěšnější. Lesy ČR s nimi uzavřely smlouvy na osmi územních jednotkách.
Tendr s předpokládanou cenou služeb 7,6 miliardy korun vyhlásil státní podnik na začátku května, a to na všech 117 územních jednotkách. Délky smluv se budou vždy na každé pětině jednotek lišit od jednoho roku do pěti let. Od příštího roku spustí Lesy ČR nový takzvaný senátní systém, kdy se na každé pětině území bude každý rok soutěžit o smlouvy v jednotné délce pěti let.
V prvním kole musí zájemci prokázat splnění kvalifikačních předpokladů. Z úspěšných firem bude pro každou smluvní územní jednotku vybráno deset společností, které Lesy ČR vyzvou k podání nabídky ve druhém kole. V něm bude jediným kritériem pro volbu vítěze nabídnutá cena. Uzavření smluv předpokládá státní podnik do konce října.
Vítězové budou povinni prodat pětinu vytěženého dřeva na veřejném trhu, tedy na aukci či burze, což by mělo usnadnit přístup ke dřevu malým zpracovatelům. Tendr má řadu kritiků, například ze strany Hnutí duha a některých dřevozpracovatelských sdružení, podle nichž principy tendru nahrávají velkým firmám.
Lesy ČR do dubna zdvojnásobily zisk
Za první čtyři letošní měsíce Lesy ČR meziročně zdvojnásobily hrubý zisk na 2,78 miliardy korun z předchozích 1,4 miliardy. Tržby v tomto období vzrostly meziročně o 35 procent na 4,3 miliardy korun. Celková těžba dřeva do konce dubna dosáhla 2,74 milionu metrů krychlových. Za celý loňský rok Lesy ČR vydělaly 3,13 miliardy korun před zdaněním.
6.6.2011 - Rvačka o lesní miliardy
Euro, 6.6.2011, autor: ADAM JUNEK
Na kolbišti o moc nad státními lesy se utkají čeští byznysmeni s politiky. Jde jako vždy o jediné: kdo získá neuvěřitelný balík peněz? Chlapče… hlavně… nepracuj, říká na smrtelné posteli svému synkovi Lotrando starší v Čapkově Loupežnické pohádce. Znamená to podle něj pěkně zůstat schovaný v lese a loupit. V přeneseném slova smyslu se této rady od devadesátých let drží řada novodobých loupežníků. Kromě nich také pěkná sbírka tvrdých předních českých byznysmenů. Aby ne. V byznyse s lesními porosty, které z velké většiny spravuje státní podnik Lesy České republiky (LČR), se točí miliardy. Jde jen o to, v čí kapse skončí.
Výsledky posledního roku ukazují, že se tok přesměroval právě ke kase státních lesů. Z nejnovějších auditovaných hospodářských výsledků LČR, které má týdeník Euro k dispozici, totiž vyplývá, že zisk před zdaněním dosáhl rekordních 3,16 miliardy korun při výnosech z provozní činnosti převyšujících deset miliard korun. Čistý zisk se vyšplhal na 2,558 miliardy. V oběžných aktivech má státní moloch bezmála 9,5 miliardy korun, což je údaj velmi podstatný pro další plány státu s tímto podnikem.
CHYTIL SE I AGROBARON
Státním lesům se daří čím dál lépe (viz graf na straně 22). Naopak těžební společnosti, které od LČR dostávají zakázky na stínání a prodej stromů, počítají zisky stále menší. Jeden z největších kontraktorů LESS & FOREST měl například v roce 2007 čistý zisk 170 milionů korun, LČR tehdy před zdaněním dosáhly na půl miliardy. O dva roky později firma LESS & FOREST vydělala 85 milionů, nicméně státní lesy se dopočítaly k bezmála 800 milionům. Podobný propad vůči LČR vykazuje dvojka na poli těžby dřeva, společnost Wotan, již právě v těchto týdnech přebírá do svého impéria „agrobaron“ Andrej Babiš. Jedna z firem holdingu – Wotan Forest – měla podle údajů v obchodním rejstříku v roce 2009 zisk skoro deset milionů, v loňském roce už jen 1,2 milionu.
A to jde o největší firmy v sektoru. Jinde naopak počítají ztráty a bědují nad tím, že cenová politika Lesů ČR je žene do záhuby.
Mimochodem podobně lesní těžaři skuhrali už před pár lety. V roce 2006 totiž prolomil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kšeftaření v LČR tím, že určil, že jde o firmu, která musí zadávat tendry podle zákona o veřejných zakázkách. Ještě týž rok, kdy se řídily různými přechodnými smlouvami, vykázaly státní lesy druhý nejvyšší zisk v historii.
Těžařům letos vyšel nečekaně vstříc Český statistický úřad (ČSÚ). Spekuluje se mimochodem, že právě na nátlak těchto firem, což úřad vehementně odmítá. ČSÚ totiž počátkem května nezveřejnil index vývoje cen dříví za první letošní kvartál. Ten je přitom pro LČR životně důležitý. Je součástí jednoročních kontraktů na těžbu a prodej dřeva, a přerušení kontinuity indexace může znamenat výpadek zisku v řádu stamilionů korun, které naopak ušetří težařské společnosti. Lesy proti rozhodnutí ČSÚ vehementně protestovaly. Příslušné ministerstvo zemědělství se naopak do sporu rozhodlo nevměšovat.
Kontrakt s Lesy ČR je „komplexní zakázkou“. Na konkrétní územní jednotce, kterou se firmě podařilo vysoutěžit, má jednak těžit dřevo a jednak zajišťovat také pěstební činnost, tedy obnovu lesa, zároveň vytěžené dřevo odkupuje a dál rozprodává. LČR fakticky žijí ze salda mezi cenou vytěženého dřeva, kterou má těžař Lesům zaplatit, a cenou těžebních a pěstebních prací, kterou zase mají uhradit státní lesy. Smlouvy s lesnickými společnostmi obsahují indexace dvě. Ta první je ve smlouvě zaindexovaná právě nezveřejněným ukazatelem. Druhá pak inflací v průmyslu. Znamená to tedy, že ve druhém kvartále sice je z čeho vypočítat, jak se vyvíjí cena prací v lese, ale nelze říct, o kolik poskočila, nebo naopak klesla cena dřeva.
„Nevydání indexu jednoznačně negativně ovlivní hospodaření podniku,“ říká Zbyněk Boublík, mluvčí LČR. O kolik, to přesně neuvádí. Velmi hrubý odhad se však dopočítat dá. Naposledy se index pohyboval okolo osmi procent, podle vývoje trhu poskočily ceny dřeva v prvním čtvrtletí ještě více, asi o deset procent. Jestliže tedy v minulém roce byly provozní výnosy státního podniku deset miliard, jde za celý rok o jednu miliardu a v „nezaindexovaném“ čtvrtletí tedy cirka o 250 milionů. Lesy stále doufají, že index ještě vyjde.
Tomu by napovídala i původní omluva ČSÚ, který na svých stránkách hlásil jen zpoždění.
Slova jeho šéfky Ivy Ritschelové ovšem dokládají opak. „Jestliže si Lesy ČR zakomponovaly tento ukazatel do smluv, dělají to jen na své riziko,“ prohlásila. Statistici podle ní museli změnit metodiku, a to hlavně kvůli státnímu podniku samotnému. Přestal totiž prodávat dřevo prostřednictvím odvozních míst (pokácené a nařezané dřevo svezené z lesa) a vše prodává metodou při pni (pokácený strom v lese). „Tento důvod je neopodstatněný. Když došlo ke změně opačným směrem, tedy začala se používat odvozní místa, ČSÚ nepřerušil plynulost zveřejňování indexu,“ kritizuje mluvčí Lesů ČR.
Že to nahrává právě těžařům, lze dovodit z toho, jak se v praxi kontrakty na letošní rok uzavíraly. Jednoleté smlouvy na těžbu očividně mnohé společnosti nadhodnotily, aby pro sebe získaly dost práce, neboť rozhodujícím kritériem byla nabízená cena. Jenže firmy s nejvyšší nabídkou se k podpisu smluv nakonec neměly, takže Lesy ČR ze zhruba stovky kontraktů s vítězem soutěže uzavřely jen 34 smluv, stejný počet pak podepsali druzí v pořadí a zbytek až třetí.
JE TO VELKÉ POLITIKUM
Spekulace, že lesnické firmy mají velký vliv, jsou opodstatněné. Stojí za nimi totiž velcí hráči českého byznysu, případně šedé eminence politiky i podnikání. Ne nadarmo se říká, že Lesy ČR jsou poslední neohlodaná státní kost v republice. Vždyť majetek, který spravují, se počítá na stamiliardy. I nepříliš přestřelené odhady mluví o tom, že hodnota dřeva na 1,3 milionu hektarů státních lesů činí asi bilion korun.
Začněme třeba u ODS. Ve významné lesnické firmě Lesy Hluboká nad Vltavou je zaháčkován ofi ciálně přes dozorčí radu Pavel Dlouhý, který bývá nazýván jihočeským kmotrem ODS. Na severní Moravě a ve Slezsku je zase aktivní Opavská lesní, v níž působí Petr Čermák, poslední federální ministr vnitra a bývalý místopředseda ODS.
Ani ČSSD nezůstává stranou. Lobbista Petros Michopulos, který je spjat například se sociálnědemokratickým ministrem zahraničí Janem Kavanem, jemuž „nedobrovolně“ asistoval při tajných nahrávkách o korupci v kauze gripenů, se svou firmou Pyrghos Lefkos úspěšně restrukturalizoval pilu Javořice v Ptení. Na tu si původně z rozprodeje majetku kdysi lesnické jedničky CE Wood dělaly zálusk samy Lesy ČR. Po nátlaku v dražbě ani nepodaly nabídku.
Vysloveně lesnickou partají pak je TOP 09. Její předseda Karel Schwarzenberg je díky rodovým panstvím jedním z největších soukromých vlastníků lesů v Česku a zhusta státní lesy kritizuje za systém prodeje dřeva. Členem poslaneckého klubu TOP 09 je rovněž bývalý dlouholetý šéf LČR Jiří Oliva. Místopředseda strany Pavol Lukša pracoval u Severomoravských státních lesů a dnes je šéfem parlamentního zemědělského výboru.
Pikantní je pak napojení na lesnictví u Miroslava Kalouska, šéfa resortu financí a rozhodujícího muže topky. S přední dřevařskou firmou LST Trhanov je totiž spojován jeho dlouholetý přítel zbrojař Richard Háva. Ten měl totiž poskytnout půjčku dalšímu „protřelému“ byznysmenovi na nákup této firmy – Václavu Junkovi, bývalému vládci zkrachovalé firmy Chemapol Group. Ostatně i současný šéf Lesů ČR Svatopluk Sýkora je této „partě“ blízko. Po krachu Chemapolu řídil nejcennější části chemické skupiny – Aliachem.
Stranou politického škatulkování stojí další silní hráči byznysu. Zmiňovaný Wotan, který se chystá ovládnout Andrej Babiš, dříve držel pod palcem miliardář Tomáš Nebeský spjatý s vytunelovanou roudnickou investiční společností Tercier. V lesním hospodaření se namočil i Martin Roman, generální ředitel ČEZ. Roman se snažil koupit krachující firmu CE Wood. Podle dostupných informací však spíše se svými společníky utopil několik desítek milionů. Nejviditelnějším „lesníkem“ je Jan Mičánek, který stojí za jedničkou na trhu společností LESS a neváhá jít do tvrdých střetů se státním podnikem, jehož metody podnikání dlouhodobě kritizuje. Mičánek byl přitom počátkem 90. let jedním z otců privatizace lesnických společností, takže systém fungování Lesů vlastně pomáhal spoluvytvářet.
NATĚŠENÁ STÁTNÍ KASA
Je tu ještě jeden player, který by rád státní lesy „vysál“. Tentokrát ovšem legálně a oprávněně. Je jím stát. Lesy ČR mají totiž na svých účtech bezmála 9,5 miliardy korun, k nimž nemá jejich jediný vlastník přístup.
Zákon o státním podniku mu totiž neumožňuje na akumulované zisky sáhnout. A to by chtěl změnit. Zadlužená státní pokladna by injekci uvítala. Prozatím se to řeší ales poň tak, že Lesy ČR nakupují krátkodobý státní dluh.
Šéf resortu zemědělství Ivan Fuksa (ODS), mimochodem dřívější náměstek Miroslava Kalouska, chtěl LČR přeměnit na akciovou společnost a dividendou si zisky přihrát. V plánu byl také částečný prodej akcií firmy na burze. Zdá se však, že to je politicky neprůchodné.
Ani samy LČR proto nic nepodnikají. Objevil se nicméně plán B. Stačí změnit jednu dvě věty drobnou novelou zákona o státním podniku, aby bylo možné zisky LČR dostat do rozpočtu. Podle informací týdeníku Euro dostalo už ministerstvo zemědělství návrh na stůl, potřebuje k tomu však součinnost ministerstva financí. „Můžeme potvrdit, že ministerstvo zemědělství požádalo náš resort o součinnost v souvislosti s novelou zákona o státním podniku. MF samozřejmě vyhoví a bude spolupracovat, nicméně je třeba poznamenat, že gestorem zákona je ministerstvo průmyslu a obchodu,“ sdělil Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí.
PŘIJDE NOVÉ DĚLENÍ
Na kolik by si stát v příštích letech mohl přijít, bude zakrátko zřejmé. Mimochodem podle spekulací na trhu jen první čtvrtletí pro LČR skončilo se ziskem okolo dvou miliard. Začne totiž další kolo soutěží o lesnické práce a půjde o hodně. Od roku 2012 se budou uzavírat jedno- až pětileté kontrakty. Dělit se bude přesně na pětiny podle počtu smluvních územních jednotek, pro něž se budou vyhlašovat. Těch je nyní 108, číslo ale poroste.
Vychází se tím vstříc malým lesnickým firmám, kterým se nelíbí, že nemohly dosáhnout na celou zakázku, a stávaly se tak subdodavateli velkých korporací. „Počet smluvních územních jednotek v letošním tendru je 108, zvýšení na 117 územních jednotek bude už při zahájení tendrů v roce 2012, další navyšování počtu až na 127 proběhne v následujících třech letech,“ popisuje plán mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Aktuálně LČR zpracovávají připomínky, které k výběrovému řízení na příští léta dostaly.
„Dorazilo na 200 podnětů od 20 různých subjektů, základní parametry tendrů jsou ale neměnné,“ říká k tomu Boublík. Tendry budou dvoukolové. V prvním kole se prověří kvalifi kace uchazečů a ve druhém rozhodne výhradně cena.
S novými smlouvami se má zvýšit kontrola toho, zda smluvní partner těží „správné“ dřevo a v jaké kvalitě. Dosud je podmínkou, že kontrolu musí strpět. Nově bude muset dle informací týdeníku Euro strpět rovněž to, že pohyb těžební techniky a těžbu samotnou budou sledovat přístroje Lesů ČR, takže se údaje budou shromažďovat právě u nich.
Zhruba deset procent dřeva půjde do aukce, tedy bude prodáno „na pni“ nastojato.
Zbytek v rámci tendrů „při pni“ s podmínkou, že dvacet procent z toho musí jít na volný trh – tedy přesněji řečeno na burzu, aby se „ke kmenům“ mohly dostat i malé dřevařské závody.
ROZCHOD S HRADECKOU
Obnovení prodeje přes odvozní místa není na pořadu dne, což je předmětem časté kritiky. Hlasitě zní především ze strany nejmenší vládní partaje Věcí veřejných (VV). Člen jejich poslaneckého klubu Josef Novotný (stranicky ovšem příslušný k SNK-ED) dokonce podal trestní oznámení, které směřuje na LČR kvůli jejich hospodaření. Sám mluví o krádežích za bílého dne. „Hlavním problémem je provázanost Lesů ČR s politickými stranami. Jejich profi t je snižován firmami navázanými na politiky,“ doplňuje kritiku poslanec Novotný.
O podrobnostech vyšetřování se Novotný šířit nehodlá. „Kriminalisté si medializaci nepřejí. Ovšem Nejvyšší státní zastupitelství nám sdělilo, že případ sleduje. Chystáme také rozšíření stávajícího trestního oznámení,“ varuje Josef Novotný. Podnik sám ústy svého mluvčího odmítá jakékoli nehospodárné nakládání se státním majetkem. „Vyzvali jsme orgány činné v trestním řízení k co nejrychlejšímu prošetření,“ uvádí Zbyněk Boublík.
Za zrušením prodeje přes odvozní místo stojí příběh Hradecké lesní a dřevařské společnosti, s níž LČR koncem minulého roku ukončily spolupráci. Právě jejím prostřednictvím totiž metodou přes odvozní místa prodávaly dřevo, a to až 40 procent těžby. Polovina firmy patřila Lesům ČR, zaplatily za ni podle informací týdeníku Euro několik stovek milionů korun, druhá podnikateli Františku Dejnožkovi. Ten si však díky prioritním hlasovacím právům zajistil vládu nad firmou a dělení jejích profitů. Audit LČR pak ukázal, že prodejem přes tuto firmu přicházely LČR o 310 milionů korun ročně. Dejnožka chtěl podle spekulací trhu svůj podíl zpeněžit. Bez spolupráce s Lesy ovšem hodnota firmy není tak lukrativní. Zájem předtím údajně měly projevit firmy spojené s politickými stranami.
Spekulace ovšem stranou. VV nadále trvají na odvolání generálního ředitele LČR Svatopluka Sýkory a s jeho hlavou chtějí na špalek dostat také Ivana Fuksu. „Pokud se prokáže pochybení ministra, měl by odstoupit,“ trvá na svém Novotný z VV. V rámci zákulisních jednání se o jeho obětování premiérem Petrem Nečasem mluvilo už v dubnu. Mnohem nejistější pozici má ovšem Sýkora. Nepodléhá totiž podle všech indicií politickým tlakům. A to se u tak nadité kasičky, jakou Lesy ČR jsou, mocným nehodí. ?
***
2006 • antimonopolní úřad rozhodl, že Lesy ČR musejí v tendrech postupovat podle zákona o veřejných zakázkách
2007 • původní tendry byly zrušeny a zakázky byly soutěženy ve zkráceném řízení podle zákona kvůli ničivým dopadům lednového orkánu Kyrill
2008 • pro léta 2008 až 2010 byly vyhlášeny tříleté tendry, v nichž rozhodujícím kritériem byla nabízená cena. Polovinu vytěženého dřeva pak prodávaly lesnické firmy a druhou polovinu samy Lesy ČR
2009 • v roce 2009 byly vyhlášeny doplňkové tendry na zbytek období do konce roku 2010 na územních jednotkách, kde vítězové předešlých tendrů odpadli
2010 • vloni byly vyhlášeny jednoleté tendry pro rok 2011, kde jediným kritériem byla cena. Lesnické firmy prodávají veškerou těžbu samy
6.6.2011 - Do mnohamiliardového tendru Lesů ČR se přihlásilo 66 firem
ČTK ,6.6.2011, autor: Zdeněk Rychtera snm
Do mnohamiliardového tendru státního podniku Lesy ČR na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 se přihlásilo 66 subjektů. Je to o jeden méně, než bylo v soutěži pro rok 2011. Do tendru se přihlásily všechny významné firmy českého lesnictví v čele s LESS & FOREST a Wotan Forest. Do soutěže se však nepřihlásily České dřevařské závody Praha, které v tendru na letošní rok patřily k nejúspěšnějším. ČTK to zjistila při dnes zahájeném otevírání obálek s žádostni o účast v tendru.
Společnosti soutěží o kontrakty na 117 územních jednotkách. Firmy mohly podat žádosti o účast na libovolném počtu jednotek. "Uzavření smluv s vítězi veřejných zakázek se předpokládá na konci října," řekl ČTK mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Neúčast Českých dřevařských závodů v tendru nekomentoval.
Odhadovaná hodnota lesních prací zakázky činí 7,6 miliardy Kč bez daně z přidané hodnoty. Částka, kterou LČR následně inkasují od svých odběratelů za prodej dřeva, by měla být rámcově o několik miliard korun vyšší. Soutěž je postavena na takzvaném senátním systému; při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na jedné pětině jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden až pět let.
Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele. Desetina území má být vyhrazena pro malé těžaře.
Soutěž, kterou Lesy ČR vyhlásily v závěru dubna, je dvoukolová. V dnes zahajovaném prvním kole firmy musejí prokázat splnění ekonomických a technických kvalifikačních kritérií. Do druhého kola postoupí na každé územní jednotce deset subjektů, které nejlépe splní kvalifikační požadavky. Pokud daná kvalifikační kritéria splní více subjektů, postoupí do druhého kola všichni. Ve druhém kole firmy podají cenové nabídky. To by se mohlo odehrát na konci srpna. Zakázku získá subjekt s nejnižší nabídnutou cenou.
Žádosti o účast v tendru většina subjektů státnímu podniku doručila v pátek 3. června. Dnes nabídky podalo deset firem. Až na jednoho žadatele všichni ostatní předali nabídky osobně. Otevírání obálek s žádostmi bylo veřejné. Zúčastnilo se jej asi 20 zástupců z řad uchazečů.
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu. Protikorupční organizace Transparency International k tendru uvedla, že není diskriminační a ani výrazně neomezí hospodářskou soutěž.
Při loňském tendru na lesní práce a prodej dřeva pro rok 2011 podala nejvíce nejlepších nabídek společnost České dřevařské závody Praha, která uspěla ve 36 ze 108 jednotek. Druhé místo patřilo firmě LST (28 zakázek) a třetí místo obsadila společnost LESS & FOREST (16). Pořadí těchto firem podle fakticky uzavřených smluv pak bylo obrácené. Nejúspěšnější byla společnost LESS & FOREST, která uzavřela 28 kontraktů. Devět kontraktů uzavřela společnost LST a osm České dřevařské závody. Celkem si letošní zakázky rozdělilo 27 lesnických firem.
LČR patří asi polovina lesů v zemi, tedy přes 1,3 milionu hektarů. Z nich do tendru půjde zhruba 90 procent plochy. Přibližně desetinu lesů státní podnik spravuje prostřednictvím svých pěti lesních závodů. Loni LČR dosáhly rekordního zisku 3,13 miliardy korun před zdaněním. Předloni činil 784 milionů korun.
6.6.2011 - Lesy ČR – otevírají obálky a odpovídají na připomínky firem
www.silvarium.cz, 6.6. 2011
Lesy ČR otevírají v Hradci Králové obálky s kvalifikačními údaji pro účast v soutěži na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012. Státní podnik zároveň publikoval svá stanoviska a komentáře k námětům ke smluvním podmínkám veřejné zakázky zaslaných potenciálními účastníky tendru.
Otevírání obálek
Tendr bude rozdělen do celkem 117 částí a bude zadáván tzv. senátním systémem, kdy v první fázi bude délka smlouvy činit 1-5 let. Po pěti letech by měl již systém fungovat v pětiletých periodách, kdy se každý rok bude soutěžit cca pětina těžební a pěstební činnosti v porostech ve správě Lesů ČR.
Otevírání obálek je veřejné a začalo 6. 6. 2011 v 10 hodin. V prvním kole bude počet zájemců pro jednotlivá SÚJ omezen podle předem stanovených kritérií (bankovní garance, obrat, systém řízení jakosti, ad.) na deset. Ve druhém kole bude hodnotícím kriteriem nabídková cena (saldo mezi cenou služeb a cenou dříví).
Tendr na období od roku 2012 naplňuje závěry takzvané Dřevěné knihy, tedy hospodářské koncepce státního podniku, kterou vytvořilo ministerstvo zemědělství a počátkem února jí projednala vláda.
Vyhlášení výsledků prvního kola by dle informací Lesů ČR mělo proběhnout do konce června 2011. Termín pro podání cenových nabídek pro druhé kolo je konec srpna 2011 a vyhlášení výsledků druhého kola je Lesy ČR odhadováno na polovinu září. Uzavření smluv s vítězi veřejných zakázek je očekáváno na konci října 2011.
Náměty lesnických firem
Lesy ČR umožnily v rámci veřejného připomínkového řízení ke smluvním podmínkám veřejné zakázky na provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ 2012+ lesnickým firmám zaslat své připomínky ke smlouvě narok 2011, z níž by měla vycházet i smlouva na období rok 2012. Možnost připomínkování smlouvy většina firem uvítala jako seriózní řešení složité problematiky smluvních vztahů.
Zřejmě nejčastější připomínkou firem bylo upozornění na nevyváženost práv a povinností obou smluvních stran. Upozorňováno bylo i na to, že smlouva dobře neumožňuje tržní chování smluvních partnerů. Nevyváženosti smlouvy se týkala významná část připomínek. Jde například o povinnosti dodržování zásad BOZP, obecně platných předpisů, které byly vztaženy jen směrem k jedné smluvní straně, dále o nakládání s pohledávkami také vztažených jednostranně.
Dále byla v připomínkách zmiňována vyváženost smluvních sankcí i důvodů předčasného ukončení smluvního vztahu. Jako příklad lze uvést právo odstoupení od smlouvy v případě prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku, kdy LČR vzniká toto právo již po 15 dnech, kdežto smluvními partnerovi až po 30 dnech.
Připomínkován byl také stávající systém čtvrtletní indexace cen dříví indexem ČSÚ, který podle některých zástupců lesnických firem nevystihuje tržní situaci na trhu s dřívím.
Další vybrané připomínky:
- Splatnost dříví prodloužit na 60 dnů.
- Zrušit povinnost vyvezení vytěženého dříví do 30 dnů po těžbě.
- Výrazně omezit termínování těžeb během roku, jejich provedení v čase ponechat na rozhodnutí smluvního partnera.
- Zkrátit záruční dobu zalesnění, a to do konce měsíce následujícího po zalesnění – v této době se už projeví eventuální nekvalita práce nebo neživotaschopnost sadebního materiálu.
- Zvýšit tolerovaný úhyn při zalesnění z nynějších 10 % na 20 %, a to z celkově vysázeného množství sazenic v porostu bez ohledu na jednotlivé dřeviny.
- Vázat možnost jednostranné změny projektu na objektivní vlivy (zadávací listy).
- Při jednostranné změně projektů ze strany Lesů ČR minimalizovat možné negativní dopady na hospodaření smluvního partnera.
- Kompenzovat náklady spojené s vynuceným obchodem na otevřených trzích.
- Nastavení jasných pravidel pro výběr porostů v rámci SÚJ určených k dražbám nastojato.
- Valorizovat ceny dříví i služeb, zohlednit rovněž vývoj cen PHM.
- Valorizaci cen dříví kompletně přepracovat, navázat na agregovaný index počítaný z více zdrojů.
- Omezit časování úmyslných těžeb.
- Zakotvit možnost odstoupit od smlouvy při významné změně objemu nebo struktury zakázky.
- Definici klestu nahradit definicí těžebních zbytků obsahující rovněž dříví charakteru hroubí, které se nedá efektivně a bezpečně vyrábět a přibližovat.
- Vrátit do smlouvy závazek Lesů ČR k poskytnutí součinnosti při zajišťování přístupu přes cizí pozemky.
- Hradit náklady v rámci služeb v pěstební činnosti při dopravě a manipulaci s vlastním sadebním materiálem Lesů ČR.
- Garantovat u projektů určitou míru přesnosti.
- Odstranit jednostranný zákaz zastavování pohledávek.
- Vynechat záruku proti okusu zvěří - smluvní partner nemůže ovlivnit stav a chování zvěře.
Lesy ČR zpracovaly připomínky a náměty lesnických firem a uveřejnily je na svém webu.
3.6.2011 - Holding LESS loni dosáhl rekordního obratu 5,7 miliardy korun
Zpravodajství ČTK, 3.6.2011
Holding LESS, který je v oboru lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu lídrem na českém trhu, loni podle konsolidovaných výsledků dosáhl rekordního obratu téměř 5,7 miliardy korun. Meziročně to představuje nárůst zhruba o polovinu. Čistý zisk vzrostl více než trojnásobně na 108,5 milionu Kč z předloňských 34,7 milionu korun. Firma to sdělila ČTK.
Loňský rok byl objemem prací rekordní pro většinu dceřiných společností. Obrat největší tuzemské lesnicko-dřevařské skupiny překonal historické maximum z roku 2007, kdy tržby činily 4,34 miliardy. Proti předloňskému roku skupina navýšila obrat o 1,89 miliardy korun.
S výjimkou let 2007 a 2008 roční obrat holdingu neustále roste. I přes dlouhodobou recesi ve stavebnictví, nepříznivý vývoj měnového kurzu a vysoké ceny energií a pohonných hmot skupina vykazuje stále zisk, přestože marže jsou v porovnání s jinými obory nižší, uvedla firma.
Na příznivých výsledcích v loňském roce se podílelo více činností. Tradičně největší podíl zaujímá společnost LESS & FOREST, která poskytuje zejména komplexní služby vlastníkům a správcům lesa. Kromě těžební a pěstební činnosti se dynamicky rozvíjí její závody lesních školek a doprava. Významně narostl i podíl dřevařské společnosti LESS & TIMBER, která se musela vypořádat s důsledky krize a prudkého nárůstu vstupních cen kulatiny hlavně v druhém pololetí loňského roku.
V roce 2010 najela na plný výkon pila v Čáslavi, která byla dokončena předloni a patří k největším a nejmodernějším podnikům svého typu nejen v České republice, ale i v Evropě. Zejména díky ní se zvýšil objem pořezu z 275.000 metrů krychlových v roce 2009 na loňských 415.000 metrů krychlových. Do výsledku holdingu se už promítla i nejnovější akvizice v německé společnosti Holzwerk Hemau, která je předním evropským producentem lepených truhlářských polotovarů pro výrobu dřevěných oken.
Zatímco hospodaření tuzemských firem bylo úspěšné, u zahraničních aktivit holdingu se podobných výsledků nedaří dosahovat. V loňském roce prohloubil ztrátu ruský poskytoval lesnických služeb OOO LESS a i LESS & TIMBER SK, slovenský zpracovatel převážně bukové kulatiny v Lehotě pod Vtáčnikom, se pohyboval v červených číslech. I proto byl letos v březnu tento závod prodán skupině Kronospan. Jedinou zahraniční společností hospodařící se ziskem tak byl slovenský poskytovatel lesnických služeb LESS & Co.
Firmy skupiny LESS se zabývají především obhospodařováním lesů, obchodem se dřevem, dřevařskou a pilařskou výrobou, dopravou dřeva a službami v této oblasti. Holding loni zaměstnával 1523 lidí, předloni to bylo 1339.
30.5.2011 - Hrušky a jablka v podání „Lesočechů“
blog.aktualne.cz, 30.5.2011, autor: Petr Havel
Svalovat vinu za vlastní chyby na někoho jiného je v ČR natolik zavedeným principem, že je zcela bez uzardění používán přímo samotným státem. Konkrétně jde o státní podnik Lesy České republiky (LČR), které viní Český statistický úřad (ČSÚ) z nezveřejnění indexu, podle kterého se mají odvíjet ceny dřeva.
Ve skutečnosti je zřejmé, že idex ČSÚ díky tomu, že se od počátku letošního roku změnila metodika výpočtu onoho indexu, zveřejnit fakticky nemohl, a LČR to musely vědět. Jde totiž o to, že nový index vychází ze zcela změněného vzorku respondentů, z jejichž cenových hlášení statistický úřad index počítá. A uvedený vzorek respondentů byl změněn právě v případě samotných LČR, když ze vzorku šetření vypadlo na 72 lesních správ LČR. Je tedy zřejmé, že pokud by ČSÚ zveřejnil index nový, šlo by o klasické srovnání „hrušek s jabkama“, protože by porovnával neporovnatelný vzorek. Fakticky se totiž změnou vzorku respondentů vytvořila od letošního roku nová časová řada, zatímco ta stará tvořená z původního vzorku touto změnou skončila.
Diskuse o změně metodiky výpočtu idexu se vedly docela intenzivně na konci loňského roku, bohužel za naprostého nezájmu médií, i proto, že jde o dost odborný problém. Od samého začátku ale bylo jasné, že jde o byznys. Předchozí index přitom nahrával LČR, neboť ze zhruba 100 subjektů, které poskytovaly podklady pro tvorbu indexu, bylo zmíněných 72 lesních správ LČR. Státní lesy tak dominantně ovlivňovaly data pro výpočet indexu a ve své podstatě šlo zřejmě také o střet zájmů, neboť LČR na jedné straně index dominantně tvořily, na straně druhé tento index používaly jako argument k požadovaným cenám dříví.
To se od počátku letošního roku změnilo, nicméně ve smlouvách s partnery LČR princip indexace zůstal. Také proto, že zákon o zadávání veřejných zakázek požaduje po zadavateli stanovení pevných cen, což je obtížné u zboží (dřevo), jehož cena se velmi flexibilně pohybuje. Otázkou tedy je, zdali je zákon o zadávání veřejných zakázek tím pravým, podle kterého mají LČR vypisovat soutěže. Ale to je na jinou debatu.
Nyní jde o to, jaká čísla pro výpočet cen dřeva, které chtějí LČR zaplatit, vlastně použít. Podle selského rozumu by se přitom měly jako výchozí použít takzvané nabídkové ceny, které zajistily současným smluvním partnerům LČR vítězství v tendrech a které samy LČR akceptovaly. To se ale v prvním letošním čtvrtletí stejně nestalo, LČR si k nabídkovým cenám přihodily ještě navýšení cen o indexy z předchozího období, kdy byl ale ještě ve hře srovnatelný vzorek respondentů pro hlášení příslušných cen. Nyní se ovšem již nemají LČR o co opřít, protože druhé čtvrtletí by již mělo vycházet z cen prvního čtvrtletí – jenže – z jiného – a tedy nesrovnatelného vzorku respondentů.
Každopádně není pravda, že by ČSÚ něco zanedbal. Naopak, statistický úřad se chová matematicky správně, protože na rozdíl od LČR ví, že srovnávat nesrovnatelné nelze.
Je otázkou, proč LČR na ČSÚ útočí, když byly u všech jednání o změnách výpočtu indexu. Logické vysvětlení je jen jedno – vysoké ceny dřeva v loňském roce v ČR letos zřejmě poklesnou, ostatně postupně klesají nebo stagnují ceny všech zemědělských komodit po celém světě, a dřevo do jisté míry zemědělská komodita je. To znamená, že LČR budou mít letos zřejmě horší hospodářský výsledek v porovnání s minulým rokem – a útokem na nezveřejnění indexu a poukazem na propad svých příjmů z toho vyplývajících si pro horší ekonomický výsledek dělají alibi.
26.5.2011 - ČSÚ odmítl kritiku LČR za nezveřejnění indexu
www.silvarium.cz, 26. 5. 2011
Český statistický úřad odmítl odpovědnost za možné ztráty státního podniku Lesy České republiky (LČR) kvůli nezveřejnění indexu cen dříví za první čtvrtletí. Vyplynulo to z vyjádření ČSÚ k úterní výhradě podniku k postupu statistiků.
Aktualizováno o stanovisko SPLH.
Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová uvedla, že za skutečnost, že index byl zakomponován do smluv Lesů ČR, odpovídají státní lesy. "ČSÚ tedy není a nemůže být zodpovědný za dopady nezveřejnění cenového indexu surového dříví vlastníků za 1. čtvrtletí 2011 na hospodaření LČR," uvedla Ritschelová. ČSÚ odmítl možnost, že porušil zákon.
Podle mluvčího LČR Zbyňka Boublíka je zarážející, že ČSÚ index ještě nevyhlásil, když index cen v lesnictví vyhlašuje od roku 1991. "Přitom ještě letos v dubnu ČSÚ vydání indexu na 1. čtvrtletí avizoval na svých webových stránkách," uvedl. Lesy ČR prý neměly nejmenší důvod pochybovat o tom, že by v souvislé řadě indexů, vyhlašovaných podle zákona a vyhlášky ČSÚ, jedno období bezdůvodně chybělo. "Nemožnost spolehnout se na kontinuitu výstupů z ČSÚ není pozitivní zprávou pro podnikatelské prostředí," uvedl Boublík.
Podle ČSÚ není možné pokračovat v časové řadě indexu cen dříví v původní metodice. "Tento údaj by byl počítán na základě dvou nesrovnatelných skupin respondentů. ČSÚ je přesvědčen, že takový index by nebyl objektivním ukazatelem cenového vývoje na trhu se surovým dřívím a z tohoto důvodu rozhodl jej nezveřejnit," uvedla mluvčí ČSÚ Jana Víchová.
Při dubnové fakturaci LČR vycházely z cen prvního čtvrtletí 2011. Podnik nicméně věří tomu, že ČSÚ index nakonec vyhlásí. "Smluvní partnery jsme informovali o tom, že cena není konečná a že bude po vyhlášení (indexu) upravena," uvedl v úterý mluvčí LČR Zbyněk Boublík.
Lesnické firmy v loňské soutěži na lesnické práce pro letošní rok nabídly ceny dřeva, které se jim v průběhu trvání smlouvy upravují cenovým indexem vydávaným ČSÚ. Indexy mají každé čtvrtletí zohledňovat pohyb cen dřeva na trhu. Tento výpočet ceny je zakotven ve smlouvě mezi LČR a firmami.
Vyjádření Českého statistického úřadu k tiskové zprávě Lesů České republiky ze dne 24. 5. 2011
ČSÚ garantuje objektivitu a nezávislost.
Český statistický úřad je nejvýznamnější a nezastupitelnou součástí státní statistické služby, jehož základním úkolem je objektivně informovat veřejnost na základě dostupných údajů. Z tohoto hlediska je postup úřadu v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě. Při jejím výkonu je ČSÚ povinen zajistit nestrannost a nezávislost při zpracování statistických informací. Jestliže tedy bez zavinění ČSÚ došlo ke změně struktury respondentů - subjektů se zpravodajskou povinností, týkající se příslušné komodity, a byla tím objektivně změněna vypovídací schopnost příslušného okruhu informací získávaných od zpravodajských jednotek, je ČSÚ v souladu s ust. § 5 zákona 89/1995 Sb. povinen chránit svoji profesionalitu a svoji nestrannost při poskytování statistických informací a nenarušit jejich objektivitu.
Statistické sledování cen patří dlouhodobě k významným oblastem statistiky. Konkrétně statistické zjišťování cen surového dříví má již dvacetiletou tradici. Ceny této, ale i celé řady dalších komodit, byly sledovány již v roce 1991 jako reakce na liberalizaci do té doby centrálně stanovovaných cen.
Pokud tedy dochází ke změnám, které mohou ovlivnit vypovídací schopnost výstupů ČSÚ, je snahou úřadu upravit metodické postupy šetření tak, aby výstupy odrážely v maximální možné míře realitu.
S ohledem na změny, ke kterým došlo v poslední době v oblasti lesního hospodářství, rozhodl ČSÚ o realizaci metodických změn v oblasti statistického zjišťování cen surového dříví. Tyto metodické změny se týkaly v rozhodující míře souboru respondentů a reagovaly na novou organizaci těžby dřeva v roce 2011. V návaznosti na tyto změny bylo rozhodnuto, že není možné prolongovat časovou řadu indexu cen vlastníků surového dříví v původní metodice, protože by byl tento údaj počítán na základě dvou nesrovnatelných skupin respondentů. ČSÚ je přesvědčen, že takový index by nebyl objektivním ukazatelem cenového vývoje na trhu se surovým dřívím a z tohoto důvodu rozhodl jej nezveřejnit.
„Za skutečnost, že daný index byl zakomponován do smluv s LČR, odpovídají jednoznačně LČR. ČSÚ tedy není a nemůže být zodpovědný za dopady nezveřejnění cenového indexu surového dříví vlastníků za 1. čtvrtletí 2011 na hospodaření LČR.“, komentuje situaci předsedkyně úřadu Iva Ritschelová.
Konkrétní výstupy, které ČSÚ jako nezávislá instituce publikuje, mají svá určitá využití. Například index cen surového dříví je používán pro potřeby deflování v systému národních účtů SNA. Další využití ukazatele jednotlivými uživateli je pouze na nich, zda a jakým způsobem tento využijí. Aby však úřad poskytl svým uživatelům maximum vypovídajících informací, publikoval průměrné ceny všech jednotlivých sortimentů. Z nich je zřejmá jak aktuální cenová hladina, tak její změna a je na uživatelích, jak tyto informace využijí.
Upozornění ČSÚ k cenové statistice vlastníků
(publikované v rámci vydání publikace Indexy cen v lesnictví za 1.Q. 2011)
V návaznosti na uskutečnění tendrů Lesů ČR došlo ke změně struktury respondentů. Lesy ČR, až na 5 lesních závodů, nevykazují ceny surového dříví dle stávající metodiky ČSÚ. Seznam respondentů byl rozšířen o nové společnosti (vlastníky).
Zároveň se ČSÚ rozhodl pro následující změny v metodice:
ceny čtyř nejvýznamnějších sortimentů*) budou průměrovány váženým průměrem, kdy vahou budou tržby respondentů za celý rok 2009 vykázané ve výkaze Ceny Les 1-04,
průměrné ceny ostatních sortimentů budou počítány prostým aritmetickým průměrem, jako doposud,
bude zaktualizováno nové váhové schéma sortimentů dle tržeb z výkazu Les 8-01 za rok 2009.
Upozorňujeme uživatele, že publikované ceny za 4. čtvrtletí 2010 a za 1. čtvrtletí 2011 nejsou plně porovnatelné z důvodu výrazně odlišných skupin respondentů. Proto za 1. čtvrtletí 2011 ČSÚ vydává jen průměrné ceny, které jsou zatím nevážené.
Za 2. čtvrtletí 2011 bude spočten „Index cen surového dříví za vlastníky“ podle výše uvedené nové metodiky. Novým bazickým základem bude 1. čtvrtletí 2011 = 100.
*) jde o tyto sortimenty:
výřezy III.A/B jakosti – smrk, výřezy III.C jakosti – smrk, výřezy III.D jakosti – smrk, dříví V. jakosti – dříví pro výrobu buničiny – smrk
--------------------------------------------------------------------------------
Vyjádření Asociace dřevozpracujících podniků
Asociace dřevozpracujících podniků (ADP) je silně znepokojena destabilizací tuzemského trhu se surovým dřívím. Klíčovou příčinou současné nepřehledné situace je nejistota kolem indexace cen v obchodním vztahu mezi lesnickými společnostmi a státním podnikem Lesy ČR. Tento stav vede aktuálně k omezování a změně struktury těžebních aktivit v lesích ve správě Lesů ČR. ADP vyzývá všechny zúčastněné subjekty k urychlenému vyjasnění situace kolem indexace cen dříví tak, aby trh s dřívím normálně fungoval. Nevyjasněné rozpory přímo ohrožují konkurenceschopnost domácího lesnicko-dřevařského sektoru.
Ivo Klimša (předseda předsednictva ADP)
--------------------------------------------------------------------------------
Prohlášení SPLH při AK ČR k problematice indexace smluvních cen v roce 2011
Se značným překvapením jsme se seznámili s obsahem tiskové zprávy LČR s.p. k nevyhlášení indexu cen dříví za 1. čtvrtletí 2011 a konstatujeme, že postoji vedení LČR nerozumíme a nemůžeme se s ním v žádném případě ztotožnit.
Za situace, kdy
1.již nepřiměřeně vysoká indexace cen platných od ledna 2011 vzbuzuje oprávněné metodické i reálné hodnotové pochybnosti a může vyvolat dojem ovlivnění indexu ze strany LČR kvalitou předaných podkladů v jejich navíc téměř „monopolním indexovém postavení“
2.kdy zakladatel státního podniku Lesy ČR s.p. i Český statistický úřad se shodli na nezbytnosti zásahu do historicky použitého systému za zásadně změněných strukturálních podmínek po realizaci jednoročních tendrů 2011,
3.kdy ÚOHS se aktuálně zabývá na bázi obdržených podnětů právní přijatelností a praktickou aplikovatelností systému indexace prosazené vedením LČR s.p. do komplexních smluv pro rok 2011,
4.kdy o změně metodiky cenové statistiky od roku 2011 byli všichni významní respondenti i uživatelé statistiky předem informováni a LČR s.p. samy veřejně prohlásily, že budou zvolenou metodiku ČSÚ respektovat, a
5.kdy celý lesnický sektor včetně našeho sdružení považoval dohodnuté řešení na principu stanovení nové báze reálných údajů za 1. čtvrtletí 2011 jako základu dalšího postupu za definitivně dojednané a pro všechny strany akceptovatelné,
přichází vedení LČR s.p. s prohlášením, které již tak složitou situaci komplikuje, relativizuje stanovenou a ze strany LČR s.p. odsouhlasenou cenotvorbu a destabilizuje ještě více obchodní vazby LČR s.p. s obchodními partnery a odběrateli dříví vůbec. O důvodech tohoto postoje nechceme spekulovat, avšak deklarovaná snaha o „ účelné a hospodárné zajišťování potřeb státu při správě státního majetku“ v tomto případě oním důvodem být nemůže a není. Potřebou státu totiž není a ani být nemůže postupná likvidace lesnického a dřevozpracujícího sektoru v České republice.
16.5.2011 - Nový unikát kraje: 217 dřevěných schodů k nebi
Mladá fronta DNES, 16.5.2011, autor: Alena Rokosová
Úspěšný podnikatel Jan Mičánek dostal před lety nápad - zviditelnit smrkové dřevo, které ho živí a roste mu za domem v Bohdanči na Kutnohorsku. Tak tu vznikla zřejmě největší dřevěná rozhledna na světě s 217 schody.
Přes tři měsíce jezdil Petr Stavinoha z Rožnova pod Radhoštěm na Kutnohorsko, kde v Bohdanči s kolegy stavěl dřevěnou rozhlednu. Byl první, kdo se z ní poprvé rozhlédl, a dokonce tu s kamarádem Zdeňkem Machýčkem, s nímž firmu zabývající se dřevostavbami vlastní, v prosinci oba oslavili 33. narozeniny.
„Pracovali jsme na ní každý den, někdy i o víkendech, což byl největší problém hlavně pro naše ženy a děti,“ vypráví Stavinoha, kterému cesta „do práce“ trvala zhruba tři hodiny.
Byla to první rozhledna, kterou jejich malá firma z Hustopečí nad Bečvou stavěla. „Z kulatiny jsme do té doby stavěli málo a zvláštní také bylo, že šlo vlastně o práce ve výšce,“ říká mladý muž. A jaký je výhled z 52 metrů vysoké rozhledny, který si vyzkoušel jako první? „Byl to krásný pocit, poprvé byla ještě zima, dostavěli jsme před Vánocemi, ale když je pěkně, je krásný výhled na Bohdaneč i na Blaník,“ říká Stavinoha.
Začalo to obyčejným smrkem
Kvůli smrkovému dřevu vlastně celá stavba vznikla. S nápadem přišel již před lety jeden z místních, Jan Mičánek. Podnikatel, který vybudoval úspěšný lesnicko-dřevařských holding LESS.
„Základní myšlenkou stavby bylo zviditelnit obyčejné smrkové dřevo, které mi roste za barákem a mám ho rád,“ říká Mičánek. Dřeva se nakonec použilo 160 metrů krychlových. Inspirací měl iniciátor nápadu několik.
„Z dětství mám v paměti rytinu, na níž je nádherná dřevěná stavba pro popravu sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze. Uvažoval jsem i o inspiraci anglickým Stonehenge, ale nakonec zvítězila věž, protože je nejnápadnější. Pak z toho vznikla rozhledna, ačkoli to nebyl primární záměr,“ vypráví ředitel jedné z nejvýznamnějších lesnických firem v Česku.
Vymyslet projekt a následně ho zrealizovat trvalo několik let. „Nemám počítač, takže spoléhám na to, co mi řeknou kolegové, ale vypadá to, že větší dřevěná rozhledna není ani v Evropě, ani ve světě. Doposud našli jen někde v Kanadě 43 metrů vysokou věž,“ dodává Mičánek.
Kraji rozhleden vévodí Blaník
Středním Čechám se dá říkat kraj rozhleden, ačkoli ne jedinečným. „Tím je spíše Liberecký kraj,“ říká Jan Havelka, čestný předseda Klubu českých turistů. Podle něj je zde řada zajímavých rozhleden. Mezi nejkrásnější patří třicet metrů vysoká dřevěná, legendou opředená rozhledna Blaník na Benešovsku z roku 1941. Vznikla na místě, kde se v roce 1936 zřítila původní, o deset metrů nižší rozhledna.
Za pozornost podle Havelky stojí i městská rozhledna na Městské hoře v Berouně. „Je to moderní betonový monument, velmi zajímavá rozhledna,“ říká Havelka.
„Veliký kus středních Čech je zase vidět z Kožovy hory u Kladna, kde je turistická chata s rozhlednou. A kvůli výhledu také určitě stojí za to navštívit Veselý vrch u Mokrska na Příbramsku, odkud je krásně vidět na Střední Povltaví, “ dodává.
strednicechy.idnes.cz
Galerii fotografií nové rozhledny najdete na www.strednicechy.idnes.cz
FAKTA Další rozhledny v kraji Děd u Berouna (12 metrů) Drahoušek u Osečan (48 metrů) Vysoká u Miskovic (32 metrů) Vrátenská hora u Mšena (42 metrů) Třemšín u Rožmitálu (11 metrů) Březina u Žandova (45 metrů) Zdroj: http://rozhledny.kohl.cz
16.5.2011 - Stovky lidí už znají svět z unikátní rozhledny
denik.cz, 16.5.2011, autor: Ondřej Dvořák
Velkou slávu zažil kopec mezi Bohdančí a Řeplicemi na Kutnohorsku. Oficiálního otevření se totiž dostalo unikátní dřevěné rozhledně, pojmenované Bohdanka, která zde před nedávnem vyrostla.
Zahájení se ujali starosta Bohdanče Jaromír Juna, generální ředitel dřevozpracující společnosti LESS Bohdaneč Jan Mičánek starší, Zdeněk Výborný za poskytovatele dotace a Pavel Gejdoš z Klubu přátel rozhleden. Původně mělo jít o obecní věž
Jak poznamenal Jan Mičánek starší, původním záměrem stavby nebyla rozhledna, ale obecní věž. S ohledem na to bylo vybráno také její umístění.
"Samozřejmě nás v průběhu většina odborníků přesvědčovala, že to z kulatého dříví udělat nepůjde, že budeme muset použít kotevní lana a vyjmenovávali další a další důvody, proč to nejde. Nakonec se odborníkům z ČVÚT v Praze a VÚT v Brně podařilo vymyslet speciální spoje, kterými se kulaté dřevo dalo pospojovat. Že je to nakonec rozhledna a nikoliv věž, souvisí s hlavním investorem stavby – obcí Bohdaneč a její žádostí o dotaci na stavbu. Na rozhlednu peníze dostanete, na věž nikoliv!“ dodal Jan Mičánek.
Pavel Gejdoš zase zdůraznil unikátnost bohdanečské rozhledny, když připomněl, že všechny ostatní dřevěné rozhledny v republice mají nejvýše poloviční výšku (výška rozhledny Bohdanka je 52,2 metru).
Následovalo hudební vystoupení v podání skupiny Právě teď a rozhledna uvítala první návštěvníky.
Hned první den chtěli vstupné
Našli se ale i kritici. „Moc pěkně udělaná rozhledna i program. Velké štěstí, že vydrželo počasí. Krásný rozhled z vršku rozhledny, ale velká hanba pana Mičánka a spol., že se vybíralo vstupné. První den by mělo být zadarmo,“ myslí si například čtenářka Petra, která napsala svůj komentář na internetové stránky Kutnohorského deníku.
Parametry rozhledny Bohdanka
• výška rozhledny: 52,2 metru
• výška horní vyhlídky: 42,0 metrů
• výška spodní vyhlídky: 22,5 metru
• počet schodů: 216
• nadmořská výška paty rozhledny: 498 metrů n. m.
• půdorys při zemi: 8 x 8 metrů
• půdorys ve výšce 42 metrů: 6,3 x 6,3 metru
• množství použité kulatiny: 160 metrů krychlových
• množství použitého řeziva: 30 metrů krychlových
• množství použitého železa: 30 tun
5.5.2011 - Dřevěný kolotoč o miliardy
Ekonom, 5.5.2011, autor: Martin Mařík, Jiří Pšenička
Lesnický byznys se dočkal - podnik Lesy ČR se po letech dohadů a skandálů konečně odhodlal vypsat pro soukromníky »velké«, pětileté tendry na lesnické práce. Podnikatelé jako majitel Agrofertu Andrej Babiš nebo exšéf Chemapolu Václav Junek se zbrojařským bossem Richardem Hávou tak roztáčejí hru, v níž půjde jde během nadcházející »pětiletky« o byznys s dřevem v hodnotě možná až 50 miliard korun.
Týdeník Ekonom zároveň zjistil, že ještě v tomto pololetí vypíšou Lesy i další soutěž - a to na využití dřevního odpadu (biomasy), o nějž mají stále větší zájem energetici.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa v souvislosti s tendry také dočasně utnul spekulace o odchodu kritizovaného šéfa Lesů Svatopluka Sýkory z funkce. »Nejen vyhlášení, ale hlavně dotažení tendrů do konce je nyní pro pana ředitele hlavním úkolem. Do té doby o jeho odvolání neuvažuji, pak se uvidí,« prohlásil Fuksa.
Každý máme svoji minulost
Samy Lesy sice uvádějí, že hodnota tendrů v období let 2012 až 2016 dosáhne »pouze« 7,6 miliardy korun, ovšem tato částka zahrnuje jen výdaje na nakoupené služby (výsadba nových porostů a další péče o les).
Vedle toho se firmy v těchto zakázkách firmy budou ucházet o těžbu dřeva, jehož hodnota může dosáhnout až deseti miliard korun ročně. Nově budou těžaři toto dřevo sami prodávat a kolik přesně odvedou státu se teprve uvidí. Není proto divu, že se podnikatelé snaží získat na zadavatele takto lukrativního kontraktu vliv.
Ve vedení Lesů jsou přitom i lidé, kteří dříve pracovali pro některé z účastníků soutěže.
Například současná personální ředitelka státního podniku Jitka Věková poskytovala v minulosti služby Agrofertu, konkrétně poradenství kolem evropských fondů. Babišův Agrofert se stal důležitým hráčem v lesnictví právě letos, kdy ovládl společnost Wotan (více Ekonom č. 16/2011).
Výrobnětechnický ředitel Lesů Vladimír Krchov zase dříve působil ve společnosti LESS & FOREST Jana Mičánka, současné jedničky v oboru.
Generální ředitel Lesů Sýkora nepopírá, že firmy tvrdě lobbují. firmy »Zisk Lesů v systému nových tendrů bude o několik miliard vyšší než v minulých letech. Jde o velké peníze a není divu, že firmy se někdy
firmy snaží udělat skoro cokoli, aby se vrátily staré poměry,« říká.
Nicméně jednoznačně odmítá, že by jeho kolegové ve vedení mohli svým bývalým chlebodárcům nějak nahrávat. »Česko je malé, lesnický obor docela úzký - každý má nějakou minulost a s někým se zná. Já sám jsem přece také kdysi pracoval pro Agrofert ve firmě Aliachem. A nic to pro současnost neznamená,« tvrdí Sýkora.
Sami soukromí podnikatelé zatím tendry konkrétně nekomentují. První kolo v červnu prověří standardně jejich kvalifikační předpoklady, v září pak ve druhém kole odevzdají nabídky s cenami, jež budou rozhodující.
»Naší ambicí v těchto tendrech je standard. A standardem je pro nás zhruba pětinová úspěšnost v případech, kam se hlásíme. Vítáme proto, že nemá být omezen počet územních jednotek, o něž může usilovat jeden zájemce,« říká například Mičánek.
Klády s čipem
»Ve státních lesích se neuvěřitelně krade. Dopoledne v nich třeba těží soukromá firma oficiálně podle smlouvy a odpoledne jede načerno,« tvrdil ještě nedávno o poměrech v českém lesnictví jeden z dobře informovaných podnikatelů.
Před několika lety za ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) dokonce jeden z vedoucích pracovníků státní firmy firmy nechal vypracovat celou analýzu i s návody, jak obrovské ztráty kvůli krádežím alespoň částečně eliminovat.
Nové tendry přitom dávají soukromníkům ještě větší volnost, protože vytěžené dřevo budou prodávat sami. Vedení státního podniku ale zároveň zdůrazňuje, že zásadně posílí právě kontrolu.
Při porovnávání vykázané těžby s realitou se mají uplatnit například i externí kontroloři, finančně finančně motivovaní na odhalení podvodů. Moderní těžařská technika, takzvané harvestory, budou vybaveny elektronickými měřiči dřeva nebo přístrojem obdobným GPS, jenž bude monitorovat jejich pohyb v lese. »V budoucnu počítáme pro kontrolu i s využitím leteckého snímkování nebo s čipováním stromů. Pilotní projekt s čipy už se rozjel,« dodává Vladimír Krchov.
Tendr na klestí
Pětileté tendry ale v sobě nezahrnují využívání »klestí« - přesněji dřevního odpadu, pořád cennější suroviny pro výrobu obnovitelné energie (více o biomase viz Ekonom č. 1/2011).
V minulosti Lesy už přitom smlouvy na využití dřevní biomasy s některými podnikateli uzavřely. Především se společností LST Václava Junka (jehož firmě půjčil peníze Háva) nebo s firmou Lesy Hluboká, kde se angažuje i jihočeský kmotr ODS Pavel Dlouhý.
Ostatní podnikatelé tyto smlouvy uzavřené bez jakékoli soutěže ostře kritizovali (více viz Ekonom č. 51-52/2010). Velký zájem o smlouvu s Lesy na využívání cenného dřevního »odpadu« mají například podniky Plzeňská teplárenská nebo Less & Forest.
Šéf Lesů Sýkora nyní týdeníku Ekonom potvrdil, že na dřevní zbytky vypíše ještě v tomto pololetí samostatnou soutěž.
Do již vyhlášených pětiletých tendrů se podle něho biomasa zahrnout nedala. »Připravíme ale pro ni zcela jinou soutěž pro jednotlivé územní celky. Na jejím základě s firmami uzavřeme rámcové smlouvy,« říká Sýkora s tím, že od příštího roku by tak už měly běžet smlouvy na veškerý lesnický byznys: od těžby a prodeje dřeva přes vysazování stromů po využití biomasy.
Co jsou lesní tendry
* Státní firma Lesy ČR vlastní přes polovinu všech lesů v Česku, ale těžbu a další práce zadává soukromým firmám ve veřejných soutěžích.
*Zatím největší tendry, vyhlášené 28. dubna, jsou založeny na pětiletém cyklu. Firmy se přitom mohou ucházet o celkem 117 jednotek.
* Novým a nejdiskutovanějším principem tendrů je, že vytěžené dřevo si budou soukromé firmy i samy prodávat - dříve to z velké části dělaly Lesy.
* Hodnota služeb, které si pětiletými tendry Lesy u soukromníků objednávají, má být 7,6 miliardy korun. Ovšem celková výše tržeb za vytěžené dřevo v tomto období může dosáhnout i 50 miliard korun.
* Desetina ploch bude z pětiletých tendrů vyjmuta. O ty se bude »soutěžit« zhruba každé čtvrtletí.
3.5.2011 - Lesy spustily tendry za miliardy
Lidové noviny, 3.5.2011, autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Po měsících příprav vyhlásil státní podnik Lesy ČR první tendr podle nových pravidel. Firmy se letos mohou ucházet o jednoleté až pětileté zakázky. Státní lesy požadované služby nakoupí za více než sedm miliard korun, za prodej dříví ale inkasují o několik miliard více.
Zájemci o práci ve státních lesích budou soutěžit o smlouvy na 117 územních jednotkách o velikosti od 45 hektarů do 22 tisíc hektarů. Lesy ČR jsou připraveny firmám za to, že budou v lesích kácet stromy a provozovat pěstební činnost, připraveny zaplatit téměř 7,6 miliardy korun.
Vítězné firmy však podpisem smlouvy získají i právo vytěžené dřevo prodávat. „Vzhledem k vysoké kolísavosti cen dříví si v tuto chvíli netroufnu odhadnout hodnotu vytěženého dříví,“ řekl výrobnětechnický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov. Podle něj však bude tato částka o několik miliard převyšovat hodnotu služeb.
Vypsaná soutěž bude probíhat takzvaným senátním systémem, kdy se každý rok bude soutěžit o pětileté smlouvy na pětině území. Jenom letos se bude soutěžit o jednoleté až pětileté smlouvy na všechna území. Soutěž bude probíhat dvoukolově. V prvním kole musí firmy prokázat způsobilost práce pro státní lesy. Do druhého kola postoupí maximálně deset firem, které se utkají výší svých nabídek. Vyhraje ta firma, která nabídne nejnižší cenu služeb.
Vítězné společnosti poté budou muset jednu pětinu vytěženého dřeva nabídnout prostřednictvím burzy či elektronických aukcí. Tam se bude dřevo prodávat maximálně po tisíci kubících, což by mělo zajistit přístup ke státnímu dříví i malým zpracovatelům. Lesy ČR původně uvažovaly o tom, že by omezily počet jednotek, o které se může jedna firma ucházet, na 23. Toto opatření mělo zamezit vzniku „oligopolu“, tedy situaci, kdy by jedna firma získala příliš mnoho zakázek. Státní podnik tuto podmínku konzultoval i s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže. ten však firmě nedal jednoznačné stanovisko.
„Proto jsme se rozhodli neuplatňovat omezující kritérium. Vzhledem k výsledkům tendrů na letošní rok si myslíme, že monopolizace trhu nehrozí,“ řekl Josef Vacek, advokát právní kanceláře Toman, Devátý & partneři, která Lesy ČR zastupuje. Podobně se nenaplnily ani úvahy o tom, že firma, která poruší smluvní podmínky například tím, že vytěží více dřeva, než deklaruje, bude od dalších soutěží odstřižena. Podle Vacka totiž lze firmě odebrat pouze stávající smlouvu, kterou porušila, ale nelze jí zakázat účastnit se budoucích veřejných zakázek,
Současnou podobu výběrového řízení kromě antimonopolního úřadu firma konzultovala i s protikorupční organizací Transparency International. Ta již dříve uvedla, že tendr není diskriminační a ani výrazně neomezí hospodářskou soutěž. Vypsaný tendr podle státních lesů i ministerstva zemědělství přispěje ke stabilitě lesnicko-dřevařského sektoru. Přesto je i nadále kritizován například ekologickým sdružením Hnutí Duha a některými dřevozpracovatelskými organizacemi. „Pravidla, podle kterých tisíce hektarů lesa dostane na několik let na starost vždy jedna velká firma, motivují k poškozování našich lesů. Těžařské firmy budou ve snaze o rychlý zisk používat holosečné kácení a podobné praktiky,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle ministerstva i státní firmy však o rozsahu a způsobu těžby nerozhodují těžaři, ale takzvané Lesní hospodářské plány. Ty zpracovává majitel lesa, tedy Lesy ČR, a jsou schvalovány příslušnými orgány státní správy.
***
Vítězové tendrů budou zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat Harmonogram tendrů Lesů ČR.
Základní parametry tendru Hodnota tendru je zhruba 7,6 miliardy korun. Letos se bude soutěžit na všech 117 územních jendotkách o velikosti 54 až 22 tisíc hektarů. Na pětině území se bude soutěžit o roční zakázky, na dalších pětinách o dvouleté, tříleté, čtyřleté a pětileté smlouvy. Od příštího roku se bude soutěžit vždy na jedné pětině území a vítěz získá pětiletou smlouvu na těžbu a pěstební činnost. Tendry jsou dvoukolové, hlavním kritériem ve druhém kole je cena. Od roku 2013 se bude postupně navyšovat počet územních jednotek ze 117 na 127.
Soutěží se o sto procent pěstební činnosti, ale jen o 90 procent těžebních prací (dříví se bude prodávat způsobem při pni, tedy prodej pokácených stromů). Zbylých deset procent těžby se bude soutěžit paralelně a dříví se bude prodávat systémem na pni (prodej nepokácených stromů). Pětinu vytěženého dřeva budou muset zpracovatelé nabídnout prostřednictvím burzy či elektronických aukcí.
2.5.2011 - Lesy ČR vyhlásily tendr na lesnické práce od roku 2012
www.silvarium.cz, 2. 5. 2011
Lesy ČR zahájily užší zadávací řízení na výběr dodavatelů lesnických činností pro 117 smluvních územních jednotek (SÚJ) státních lesů v předpokládané celkové hodnotě služeb téměř 7,6 miliard Kč. Příprava zadávací dokumentace tendrů se podle tiskové zprávy LČR uskutečnila v konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i nevládní neziskovou organizací Transparency International.
Podle vyjádření Transparency International tendry na těžbu dřeva a další práce ve státních lesích nejsou diskriminační a nic nebrání tomu, aby byla veřejná zakázka vyhlášena.
Zástupci Lesů ČR také uvedli, že zahájují veřejnou diskusi k smluvním podmínkám, která bude součástí smlouvy k II. části tendru pro období od roku 2012.
Základní parametry tendrů od roku 2012
• dvoukolové zadávací řízení s omezením počtu účastníků v 1. kole
• cena jako jediné kritérium 2. kola
• komplexní zakázka zahrnující pěstební práce, těžbu i prodej dřeva
• aplikace obchodního modelu „P – při pni“ (u pařezu)
• veřejná zakázka je rozdělena na 117 částí podle 117 smluvních územních jednotek odpovídajících lesním hospodářským celkům
• je založen pětiletý cyklus - 20% jednotek soutěženo na rok, dva, tři, čtyři a pět let (senátní systém)
• veřejná soutěž na 10% objemu dřeva u všech SÚJ prodejem „na pni“ (nastojato)
• povinnost umístit 20% dřeva v definované skladbě sortimentů na veřejné trhy
Základní parametry tendru
„Tendry na lesnické práce přinášejí jasná a férová pravidla pro všechny subjekty na trhu a celému lesnicko-dřevařskému sektoru stabilitu, dlouhodobou perspektivu a možnost efektivního plánování investic,“ říká generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.
V užším zadávacím řízení je zadávána komplexní zakázka, která zahrnuje jak pěstební práce, tak i těžbu a prodej dřeva vítěznému smluvnímu partnerovi na příslušné SÚJ. V prvním kole zadávacího řízení prokáží zájemci splnění kvalifikačních předpokladů a dále bude na základě stanovených kritérií provedeno omezení počtu zájemců na 10, ti budou vyzváni k podání nabídky v druhém kole. Vítězem zakázky se v jednotlivých částech veřejné zakázky stane vždy ten uchazeč, který v druhém kole podá pro danou část veřejné zakázky nejvyšší cenovou nabídku. Podmínkou pro uzavření smluvního vztahu s vítězem bude předání bankovní záruky za plnění závazků vyplývajících ze smlouvy.
Podle informací advokátní kanceláře Toman a Devátý také nedošlo k „omezení oligopolu“ - počtu jednotek, které může získat jeden uchazeč. Důvodem zrušení tohoto kroku bylo dle zástupců advokátní kanceláře zastupující Lesy ČR nejednoznačné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a teoretická možnost napadení tohoto opatření.
Kontrolní činnost
Stejně tak jako v letošním roce, bude i v následujících letech uplatňován obchodní model „P“, v jehož rámci Lesy ČR prodávají vítězné lesnické firmě pokácený a odvětvený strom zatříděný podle objemu a kvality s tím, že lesnická firma dřevo dále zpracovává a prodává. Lesy ČR tak neztrácejí přehled o množství a kvalitě těženého dříví, i nadále budou velmi striktně uplatňovat řadu tradičních, ale i nových kontrolních mechanismů, jakékoli poškozování nebo dokonce drancování lesů je proto zcela vyloučeno. Již letos Lesy ČR zvýšily důraz na kontrolní činnost prováděnou vlastními zaměstnanci a současně posílily jednotlivé úseky lesní správy o nové adjunkty, lesní techniky a provozní inspektory. Vedle toho budou využívány i nové technické prostředky kontroly, případně nezávislá externí kontrola. Uplatňované kontrolní mechanismy zahrnují např. číselníky (soupisy dříví v každé lokalitě dle jednotlivých kmenů), pařezové tabulky (porovnání evidence s dopočteným objemem vytěžených stromů) nebo povinné vybavení těžební techniky pohybující se v lesích telemetrickým zařízením umožňujícím kontrolujícím kontrolu jejich pohybu v lese. Všechny používané harvestory budou muset být vybaveny elektronickým zařízením, které měří objem vytěženého dříví a počet stromů hmoty a data budou předáváná racovníkům Lesů ČR. V budoucnu kontrolní systém počítá i s možností využití leteckých snímků, čipováním stromů, případně dalšími novými metodami.
Časový harmonogram tendru
28. dubna 2011 - zahájení zadávacího řízení (odeslání do ISVZUS)
- konec června 2011 - vyhlášení výsledků 1. kola
- konec srpna 2011 - podání cenových nabídek pro 2. kolo
- polovina září 2011 - vyhlášení výsledků 2. kola
- konec října 2011 - uzavření smluv s vítězi veřejných zakázek
Pětiletý cyklus
Veřejná zakázka na práce v lesích tak nastavuje pětiletý cyklus, přičemž v každém roce se bude soutěžit jedna pětina jednotek (takzvaný „senátní“ systém). Od 1. ledna 2012 proto bude délka zakázky na pětině SÚJ na jeden rok, další pětiny pak na dva, tři, čtyři a pět let. Zakázky od roku 2013 tak již budou soutěženy vždy jen jako pětileté, a to na těch 20% SÚJ, na nichž budou končit resp. budou v polovině platnosti desetileté lesní hospodářské plány. Rozdílná časová období jednotlivých zakázek přinášejí záruku kontinuální práce v lesích i v případech, kdyby některé firmy smlouvy nedodržely. Zároveň senátní systém v praxi umožní mnohem flexibilněji reagovat na změny na trhu a předvídatelným způsobem plánovat budoucí investice. Nový systém rovněž počítá s indexací cen dle Českého statistického úřadu (ČSÚ), která zohledňuje aktuální vývoj cen dřeva na trhu.
Prodej dříví na pni a veřejné trhy
Od příštího roku budou mít navíc malé a střední podniky, zejména místní a regionální těžaři, umožněn přístup ke dříví jeho prodejem „na pni“ (nastojato) formou veřejné soutěže v rozsahu 10 % objemu dříví na jednotlivých SÚJ. Zakázka bude definována počtem kmenů a objemem dříví a bude zaměřena především na porosty vyžadující specializované technologie a místní znalost. Ročně bude takto nabízeno cca 750 tis. m3.
Stejně jako letos, jsou i v následujících letech smluvní partneři povinni umístit 20 % dřeva v definované skladbě sortimentů na veřejném trhu. Dřevo bude prodáváno v malých množstvích max. do 1 000 kubíků s odvozem z místa těžby, což umožňuje přístup i menším regionálním zpracovatelům.
Veřejná diskuse
Lesy ČR dále oznámily zahájení veřejné diskuse k smluvním podmínkám, která bude součástí smlouvy k II. části tendru pro období od roku 2012.
Základním materiálem k připomínkování bude podle slov Svatopluka Sýkory smlouva na rok 2011, která bude uveřejněna na webových stránkách Lesů ČR. Neanonymní připomínky a náměty mohou zájemci zasílat do 14 dnů od vyhlášení tendrů.
Dřevěná kniha, jejíž závěry se v plné míře promítly do parametrů veřejné zakázky na práce v lesích od roku 2012, přináší podle zástupců Lesů ČR na jedné straně stabilizaci podmínek na trhu a jistotu práce pro zaměstnance lesnických firem (celkový objem prací ani jejich regionální rozložení se nemění, na jejich zabezpečení bude třeba stále stejného počtu pracovníků), na straně druhé pak stabilní hospodářský výsledek Lesů ČR a tedy i vyšší příjmy pro státní rozpočet.
27.4.2011 - Rozhledna Bohdanka
www.stavbaweb.cz; 27.4.2011
14. května bude slavnostně otevřena v obci Bohdaneč na Kutnohorsku nejvyšší dřevěná rozhledna v České republice. Vyhlídková plošina, která je umístěna 40,6 m nad terénem, umožní v případě dobrých povětrnostních podmínek dohlédnout až na hřebeny Krkonoš a Šumavy. Celková výška věže činí 50,7 m a touto výškou se rozhledna řadí mezi nejvyšší stavby z výřezů z dřevěné kulatiny na světě.
Projektová dokumentace a technické řešení:
Ing.arch. Pavel Železný, Ing. Zdeněk Vejpustek, Ing.arch. Miroslav Slíva, Ing. Karel Mikeš, Ph.D., Vysoká škola technická Brno, ČVUT Praha a Bc. Jan Valíček.
Generální dodavatel stavby společnost PSK a.s. Zlín se svými subdodavateli:
TarosNova s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm (vlastní těleso rozhledny)
Denemark, občanské sdružení, Kutná Hora (naučné stezky)
HavEl, Vladimír Havlíček a syn, Čáslav (trafostanice a el. práce)
TVAR, Jaroslav Váňa, tesařství, Zruč nad Sázavou (drobné stavby)
Investor projektu:
Obec Bohdaneč za finanční spoluúčasti Fondu Evropské unie a České republiky
a za spolupráce společnosti LESS a.s. holding.
Financování projektu:
Celkové výdaje: 18 281 982,- Kč.
Z toho ROP SČ: 16 910 833,- Kč - EU 15 539 684,- Kč.
Vlastní prostředky investora: 1 371 148,- Kč.
Technické parametry:
- výška rozhledny 52,2 m
- výška horní vyhlídky 42,0 m
- výška spodní vyhlídky 22,5 m
- počet schodů 217
- umístění rozhledny 498 m nad mořem
- půdorys ve výšce 0 m (základny) 8,2 x 8,2 m
- půdorys ve výšce 42 m (vyhlídka) 6,3 x 6,3 m
- množství použité kulatiny 160,0 m3
- množství použitého ostrohranného řeziva 30,0 m3
- množství použitého železa 30,0 t
- doba projekční přípravy: 4 měsíce
- doba realizace: 3 měsíce
Zdroj: obec Bohdaneč
22.4.2011 - Půlroční zakázku Lesů chce 15 firem
Lidové noviny, 22.4.2011, autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Státní podnik Lesy ČR včera otevíral obálky s nabídkami na těžební a pěstební činnost na posledních čtyřech územních jednotkách. Ty pro letošní rok zatím zůstávají bez vysoutěženého vítěze, protože uchazeči na prvních třech místech standardního výběrového řízení odmítli s firmou podepsat smlouvu.
„Nabídky podalo celkem 15 uchazečů. Po provedení kontroly podaných nabídek budou jako obvykle detailnější informace zveřejněny v průběhu příštího týdne,“ řekl Zbyněk Boublík, mluvčí Lesů ČR. Smlouvy s vítězi této dodatečné soutěže by měly být podepsány nejpozději do konce června, aby práce na zbylých územních jednotkách mohly začít od prvního července. V překlenovacím jednoročním tendru na těžbu a pěstební činnost ve státních lesích se celkem soutěžilo o 108 územních jednotek. Ve čtyřech případech – Frýdek-Místek, Náměšť nad Oslavou, Ledeč nad Sázavou a Ronov nad Doubravou – však první tři uchazeči odmítli vysoutěženou smlouvu uzavřít. Veřejná zakázka proto byla na těchto územích zrušena a bylo vypsáno nové výběrové řízení na těžbu a pěstební činnost pro druhou polovinu letošního roku.
Práce ve státních lesích v prvním pololetí zajišťují v nezbytně nutném rozsahu smluvní partneři vybraní v rámci jednacího řízení bez uveřejnění. Smlouvy s partnery byly uzavřeny v průběhu měsíce března.
VNáměšti nad Oslavou práce zajišťuje Progles, ve Frýdku-Místku Opavská lesní, v Ronově nad Doubravou Wotan Forest a v Ledči nad Sázavou Kloboucká lesní. Tyto firmy budou do konce června zajišťovat zejména takzvané nahodilé těžby, ochranu lesa před kůrovcem a nutné jarní zalesňovací práce. Teprve v druhé polovině roku budou na těchto územích probíhat všechny práce tak, aby byl celkový objem ročních úkolů naplněn.
Lesy ČR obhospodařují více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku, tedy zhruba 86 procent rozlohy všech státních lesů a polovinu lesů v České republice. Tržby ze 104 letos vysoutěžených smluv by měly činit 8,8 miliardy korun.
Příprava pětiletých tendrů dle pravidel Dřevěné knihy finišuje
Lesy ČR již mají kvalifikační dokumentaci tendrů připravenou a v současné chvíli probíhají poslední právní konzultace. První pětileté tendry na těžbu, prodej a pěstební práce ve státních lesích by měly být vypsány do konce dubna. Měly by být vyhlášeny jako jedna velká veřejná zakázka, která však bude rozdělena na celkem 117 částí.
Jedna pětina území se bude soutěžit na pět let, další na čtyři, následující na tři, dva a jeden rok. V dalších letech se pak o zakázky státních lesů bude soutěžit senátním způsobem, to znamená každý rok o pětileté smlouvy na jedné pětině území spravovaného Lesy ČR. Jedna desetina území však bude vyhrazena pro malé těžaře.
21.4.2011 - Babiš na lesním lovu
Ekonom, 21.4.2011, autor: Martin Mařík, Jiří Pšenička
Pro Andreje Babiše jsou české zemědělské lány a pastviny již malé. Majitel agrochemického impéria Agrofert se zřejmě rozhodl, že teď ovládne i lesy. Nedávnou koupí lesnické části holdingu Wotan, o níž coby o zamýšlené transakci informoval týdeník Ekonom jako první (viz Ekonom č.10/2011), Babišova cesta do dřevozpracujícího sektoru teprve začíná.
»Lesnictví je v Česku trochu zvláštní byznys,« říká miliardář v narážce na sérii afér dominantní státní firmy Lesy ČR, která soukromým podnikům rozdává zakázky. Ale do temných zákoutí tuzemského dřevařství se přesto vydává s jasnou perspektivou.
Navíc si může na cestu »přisvítit« tím, že svůj akviziční záměr spojuje i s produkcí biomasy pro energetické využití.
Schůzky s Mičánkem
Kdo agrochemického byznysmena zná, ví, že odmítá hrát na trhu druhé housle. Ve všem, co dělá, chce být Babiš jedničkou a zároveň se snaží ovládnout výrobní vertikály. V zemědělství na něj narážíme od vidlí po vidličku, v lesnictví ho můžeme očekávat od pařezu po židličku.
Wotan, dvojka na trhu těžebních a pěstebních prací, pro něho bude určitě málo. Byť nic nebrání tomu, aby firma s těžištěm v jižních Čechách, dále rostla.
»Zatím se tenhle byznys učím. Ale určitě máme v hledáčku další firmy,« potvrdil podnikatel týdeníku Ekonom, i když konkrétní podniky neuvedl. Lze ale spekulovat, že dříve či později projeví zájem i o holding LESS, jedničku na trhu, který ovládá podnikatel Jan Mičánek.
Ten sice popírá, že by měl v úmyslu svoji firmu někomu prodat, ale vůči Babišovým aktivitám je dnes až nápadně smířlivý a vstřícný.
»Jako občané se z toho můžeme radovat, že tady takto někdo takový investuje. Je to i velmi dobrá zpráva pro všechny vlastníky lesů,« vysoce hodnotí Mičánek lesní investice Agrofertu.
Není to přitom tak dávno, co v rozhovoru pro týdeník Ekonom na adresu majitele Agrofertu pronesl daleko méně přátelská slova. »Velmi si vyprošuji, abyste mě srovnávali s nějakým Babišem,« důrazně loni v červenci Mičánek odmítl, že by v byznysu vyznával podobné principy (viz Ekonom č. 30/2010).
I Babiš je dnes ovšem k Mičánkovi velmi vstřícný, a dokonce nepopírá vzájemné schůzky.
»Mičánek je nejlepší dřevař u nás, vybudoval nejlepší firmu. Uvidíme, jak nakonec ten proces koncentrace firem v oboru dopadne,« říká.
Babiš vs. Komárek?
Mezi dřevaři a lesníky se stále hovoří i o chystané změně vlastníků u jihočeské firmy Lesy Hluboká nad Vltavou, za níž podle řady zdrojů nyní jako vlastník stojí advokát Vojtěch Slówik, někdejší parlamentní asistent sociálnědemokratického ministra zemědělství Jaroslava Palase.
V tomto případě se ale více než o Babišovi hovoří o možném vstupu byznysmena Karla Komárka (skupina KKCG), který údajně vůči Hluboké uplatňuje pohledávku. V zákulisí se hovoří o tom, že jde nejméně o 40 milionů korun.
Zástupci obou firem námluvy popírají, ovšem prokurista z Hluboké Miloš Balák nyní již možné vlastnické změny tak striktně nevyvrací. »Zatím k žádné změně nedošlo. Pokud by došlo, budeme vás o tom informovat,« říká.
Co se týče Babiše, našlápnuto na další akvizici má nyní ale především u firmy Forest Gamp se sídlem v Horce nad Sázavou. Jde o společnost založenou v roce 2007, obchodující s dřevní štěpkou, která papírově patří podnikatelům Bohuslavu Škorničkovi a Jiřímu Stříbrnému. Jejich podíly jsou ovšem nyní podle údajů v obchodním rejstříku zastaveny ve prospěch firmy Agrofert. V kuloárech se hovoří o tom, že Babiš už Forest Gamp fakticky vlastní. Podnikatel Škornička to v minulých týdnech odmítal, prý je Agrofert pouze jejich strategickým partnerem, s nímž spolupracují.
Když si týdeník Ekonom se Škorničkou domlouval schůzku, zpočátku ochotně souhlasil, posléze se ale zcela odmlčel a přestal komunikovat, což značí, že se ve firmě něco děje. Babiš to potvrzuje. »Půjčili jsme Forest Gampu peníze, máme opci na vstup do firmy. Když vše dobře půjde, skutečně ji koupíme a začleníme pod skupinu Wotan,« plánuje.
Už dnes přitom využívá synergie dřevěné štěpky z Forest Gampu a rostlinného odpadu ze svých obilnářských firem pro výrobu peletek. Koupě Wotanu znamená další přísun štěpky a ještě výraznější angažmá Agrofertu v byznyse se zelenou energií. V této souvislosti je možné připomenout, že Babiš rozvíjí i bioplynové stanice a má výrobu bionafty ve firmě Preol.
Lukavec neznám
Mezi top manažery lesnických a dřevařských firem se hovoří též o tom, že lidé od Babiše v posledních týdnech krouží kolem Dřevozpracujícího družstva Lukavec z Pelhřimovska. Jde o poměrně významného hráče v oblasti zpracování dřeva, výrobce řeziva a deskových materiálů, který i s dceřinými firmami dosahuje obratu kolem tří miliard korun. Předseda družstva Pavel Kříž oťukávání s Agrofertem v zásadě nepopírá. »A co si myslíte, že vám k tomu řeknu? Zatím je to velmi čerstvé, já bych se k tomu raději nevyjadřoval,« reagoval předseda družstva na dotaz týdeníku Ekonom.
Jistou obtíž v tomto směru by mohl hrát fakt, že jde o podnik ve vlastnictví několika desítek družstevníků. Ovšem ani to by pro Babiše nemuselo být nepřekonatelnou překážkou. Už v minulosti vykoupil takto řadu zemědělských »kolchozů«, když jejich spolumajitelům dal takové finanční nabídky, že je nebyli schopni odmítnout. Babiš však zájem o Lukavec rezolutně popírá. »Ani pořádně nevím, o koho jde,« tvrdí.
Ale ještě v březnu pro týdeník Ekonom dementoval i svá jednání o koupi části Wotanu. Nyní už je jasné, jaká byla tehdy pravda. *
19.4.2011 - LESS & FOREST loni téměř zdvojnásobil zisk na 162 mil. Kč
Zpravodajství ČTK, 19.4.2011, autor: mjr
Lesnické společnosti LESS & FOREST v loňském roce meziročně vzrostl čistý zisk téměř na dvojnásobek z 84 milionů v roce 2009 na 162 milionů korun. Obrat společnosti stoupl z předloňských 2,7 miliardy na čtyři miliardy Kč. Společnost informace zveřejnila v úvodním čísle firemního bulletinu LESSník.
"Rok 2010 byl pro společnost velice úspěšný, výsledky srovnatelný jen s rokem 2007, kdy bylo hospodaření silně ovlivněno vysokým objemem prací souvisejícím se zpracováním větrné kalamity," uvedla společnost s odkazem na orkán Kyrill, který tuzemské lesy zdecimoval v lednu 2007. Zisk společnosti tehdy dosáhl 171 milionů Kč.
Na výnosech se nejvíce (ze 63 procent) podílela těžební činnost a pěstební činnost (přibližně 14 procenty). Podíl obchodu na výnosech představoval 11 procent, dopravy devět procent.
Celková aktiva společnosti se v roce 2010 meziročně zvýšila o 123 milionů na 1,8 miliardy Kč. Vlastní kapitál vzrostl o 165 milionů na 570 milionů Kč. Objem bankovních úvěrů mírně stoupl z předloňských 617 na 658 milionů Kč.
Zásoby se snížily meziročně o devět milionů na 139 milionů Kč. Dlouhodobě závazky poklesly o 76 milionů na 100 milionů korun. Firma loni zaměstnávala 638 zaměstnanců, o 93 více než v roce 2009.
Společnost LESS & FOREST s.r.o. se zabývá poskytováním komplexních služeb vlastníkům lesa. Vznikla v roce 2003 rozdělením společnosti LESS a.s., která v tomto oboru podnikala již od roku 1992.
Firma je největší společností stejnojmenného Holdingu LESS se sídlem v Ostrově na Kutnohorsku, který je v oboru lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu lídrem na českém trhu. Výsledky celého holdingu zatím nebyly zveřejněny. Loni v září jeho šéf Jan Mičánek uvedl, že v roce 2010 očekává rekordní objem tržeb ve výši šest miliard korun. Zisk tehdy odhadoval kolem 200 milionů.
Holding LESS působí také na Slovensku, ve Francii, Německu, Rusku a na Ukrajině. V roce 2009 koupil německou firmu Holzwerk Hemau, a stal se tak největším výrobcem lepených truhlářských polotovarů pro výrobu dřevěných oken v Evropě.
8.4.2011 - Lesy vyhlásí tendr na těžbu dřeva ve 117 oblastech ještě tento měsíc
Hospodářské noviny, 8.4.2011, autor: čtk, eko
Veřejná zakázka Lesů ČR na těžbu dřeva od roku 2012 bude vyhlášena ještě v dubnu a bude rozdělena na 117 oblastí. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) nyní zbývá dopracovat už jen zadávací dokumentaci.
Podmínky připravovaného tendru obsahují pojistky, které by měly zabránit získání dominantního postavení na trhu. „Zákaz koncentrace bude formulován jako omezení, že soutěžitel nesmí získat více než 23 smluvních územních jednotek,“ uvedl předseda dozorčí rady LČR a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.
Chystaná zakázka, původně za 16 miliard korun, byla v minulosti několikrát kritizována za neprůhlednost a zvýhodňování velkých firem. Její současná podoba však podle protikorupční organizace Transparency International (TIC) není diskriminační ani výrazně neomezí hospodářskou soutěž.
„V předložených dokumentech TIC neshledala nic, co by nepřiměřeně omezovalo konkurenční soutěž a působilo diskriminačně. Zvolená metoda veřejné zakázky nepochybně ovlivní podobu trhu, ale vše nasvědčuje tomu, že bude maximalizovat příjem Lesů ČR,“ stojí ve společném prohlášení ministerstva zemědělství a TIC. Transparency International přípravu pětiletého tendru posoudila a tvrdí, že vyhlášení této zakázky už nic nebrání.
Ministr Fuksa v minulých dnech odmítl návrhy kritiků tendru, že by soutěž měla být odložena na červen. K posunutí termínu a k zahájení nové diskuse o jejich podmínkách vyzvalo v polovině března ministra šest organizací sdružujících dřevozpracovatelské firmy, vlastníky soukromých lesů a živnostníky pracující v lesnictví. Kritici se bojí zejména vzniku regionálních monopolů lesnických firem, jež povedou k likvidaci menších regionálních podniků a živnostníků podnikajících v lesnictví.
Připravovaný tendr dlouhodobě kritizuje také ekologické Hnutí Duha. Tato organizace před třemi týdny zahájila internetovou kampaň Netunelujtelesy.cz, která mimo jiné odmítá připravované velké tendry. Do středy se k ní připojilo téměř 6000 lidí.
Ministra naopak podpořilo 17 lesnických společností a Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře. Vyzvaly Fuksu k vypsání soutěží nejpozději v průběhu tohoto měsíce.
7.4.2011 - Dokončily, nebo nedokončily LČR vypracování zadávací dokumentace?
www.silvarium.cz, 7. 4. 2011
Ve středu 6. 4. 2011 pozvalo Ministerstvo zemědělství zástupce médií na briefing ministra Ivana Fuksy, na němž se dle pozvánky měla veřejnost dozvědět, že „Lesy ČR dokončily vypracování zadávací dokumentace k tendrům po roce 2011 koncipovaným podle Dřevěné knihy“. Na briefingu, který se konal ve čtvrtek 7. 4. 2011 ovšem ministr Ivan Fuksa řekl: „Ještě v tuto chvíli nemáme hotovo; Lesy ČR musí ještě odpracovat a dopracovat kompletní tendrovou dokumentaci.“
Ivan Fuksa
Ministr na briefingu zrekapituloval přípravu a projednávání Dřevěné knihy, která nastínila základní parametry tendru Lesů ČR. Poděkoval za spolupráci s Transparency international (TIC), která je shrnuta ve společném prohlášení, z něhož ministr vyzdvihl:
- zástupci TIC konstatují, že v předložených dokumentech neshledávají nic, co by nepřiměřeně omezovalo konkurenční soutěž a působilo diskriminačně,
- zvolená metoda veřejné zakázky nepochybně ovlivní podobu trhu, ale vše nasvědčuje tomu, že bude maximalizovat příjem Lesům ČR,
- z pohledu TIC nic nebrání tomu, aby veřejná zakázka byla vyhlášena.
Společné prohlášení MZe, TIC a Lesů ČR.
Lesy ČR musí dle slov ministra dopracovat kompletní dokumentaci. V prvé řadě posílit kontrolu deklarovanou v Dřevěné knize a musí dohlédnout na to, aby dobré záměry nezkazilo lajdáctví či nepoctivost lidí a firem uvnitř systému. „Dnes jsme udělali velký krok správným směrem,“ řekl na závěr Ivan Fuksa.
Tendr (1 veřejná zakázka rozdělená na 117 částí) bude dle ministra vyhlášen v dubnu letošního roku.
David Ondračka
Ředitel TIC David Ondráčka vidí tendry Lesů ČR za posledních 20 let jako velmi problematické. Často končily u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a byly různě napadány. Transparency international chce svým poradenstvím přispět k tomu, aby se tato situace zlepšila.
Podle slov Davida Ondračky jsou v této chvíli na začátku, kdy se veškerá dokumentace bude teprve chystat.
Celé hospodaření Lesů ČR je dle názoru TIC závislé na kvalitě kontrolního systému. Za klíčové považuje praktické uplatnění systému k tomu, aby se zabránilo přikrádání dříví, které dle jeho slov v minulosti v Lesích ČR bez pochyby fungovalo. TIC je připravena spolupracovat na přípravě zadávací dokumentace.
Vladimír Krchov
Výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov uvedl, že Lesy ČR mají připravenou kvalifikační dokumentaci. Dále probíhají poslední právní konzultace včetně konzultací s ÚOHS. Na konec svého vystoupení upozornil na částečné zveřejnění systému kontroly na webu Lesů ČR a zkonstatoval, že otevřenost Lesů ČR se již stala standardem.
Miroslav Zámečník
Předseda dozorčí rady Lesů ČR Miroslav Zámečník vyzdvihl, že se nevyskytla situace, kdy by Lesy ČR neposkytly TIC informace, či potřebná zdůvodnění. Vedlejším pozitivním produktem spolupráce s TIC je dle jeho názoru prezentace informací Lesy ČR.
Na dotaz na omezení dominantního postavení na trhu uvedl, že aktuálně je zákaz koncentrace formulován tak, že jeden soutěžitel nesmí získat více jak 23 SÚJ.
4.4.2011 - Ve jménu kůrovce
Euro, 4.4.2011, autor: TÁŇA KRÁLOVÁ
Horší hrozbou než kůrovec může být pro Šumavu hejno modrých ptáků a nálet velkých těžařů. Přátelé tamní přírody, ekologové a někteří vědci je vidí kroužit nad horskými hvozdy, kde cítí kořist v dobře zpeněžitelném dřevu. Překážky, které dosud brání úspěšnému lovu, by měl odstranit krizový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský. Tak vidí jeho poslání silně slyšitelní kritici. Budou mít pravdu?
Když Stráského v polovině února do funkce dosazoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), mluvil o „jasně vymezeném mandátu věcném i časovém“, spočívajícím především v boji proti kůrovci. Chalupa jen navázal na to, co nestihl jeho předchůdce Pavel Drobil (ODS). Místopředsedu občanských demokratů z ministerstva předčasně vyprovodila aféra, jejíž rozbuškou byla údajná manipulace s veřejnými zakázkami. O změně „koncepce v boji proti kůrovci“ mluvil už Drobil. Ze svého dřívějšího angažmá ve státních lesích, kdy šéfoval dozorčí radě podniku Lesy České republiky, nejspíš dobře věděl, co se kde dá vytěžit.
CHALUPOVY LIMITY
Nedávno ještě starosta Prahy 6, nyní ministr životního prostředí Chalupa má být tím, kdo ve jménu kůrovce prolomí těžařské limity, neboli spustí kácení stromů v nejpřísněji chráněných místech šumavského parku. Stráský jako krizový manažer má celou operaci řídit. Znamená to i konec průhledných zakázek na práce v lesích? A také kontrol, které se nedají lehce obalamutit, čili nedá se moc podvádět a krást? Na tyto otázky odpovídá ředitel neurčitě. Vše zatím posuzuje, názor si chce utřídit během několika týdnů.
Mezitím se ze Šumavy šíří obavy, že pod záminkou kůrovce vletí do chráněných lesů největší těžařské firmy a nejen napadené stromy padnou na oltář škodlivého brouka. „Představa, že by Šumava potřebovala masivní plošné kácení vhodné pro velkou technologii, je vzdálená skutečné situaci,“ uklidňuje Stráský. Tvrdí, že v dnešní bezzásahové zóně půjde o výběrovou těžbu s ručními pilami. „Na Šumavě už ani nejde kácet víc než loni, kdy se vytěžilo 340 tisíc kubíků, tedy třikrát tolik, než naroste. A pokud bude těžba hodně radikální, bude tu práce na tři roky. Až se s kůrovcem vypořádáme, práce v lesích už nebude,“ představuje si Stráský.
Největší tuzemská těžařská firma LESS podnikatele Jana Mičánka novému řediteli pro jistotu hned připomněla svou připravenost převzít lesnické zakázky. „Pro národní park jsme při ruce. Zaměstnáváme lidi, kteří v něm dříve pracovali, máme tam technologie, pilu,“ vysvětluje Mičánek. Aby něco nezanedbal, jak sám říká, navštívil se šéfem sušického lesního závodu firmy LESS & FOREST Miroslavem Michnou novopečeného ředitele parku. „Firma se zdvořilostně představila, neměla žádné požadavky,“ komentoval schůzku Stráský. Mičánek byl sdílnější: „Se Stráským se známe z minulosti, byli jsme se jen připomenout. Nevznášeli jsme žádné konkrétní návrhy. Jenom že máme eminentní zájem v regionu působit a jsme připraveni převzít zakázky.“
POHŘBÍVANÉ MINITENDRY?
Že by pro Šumavu platilo známé „třikrát a dost“? Letos je to třetí rok, co šumavský národní park zadává zakázky na těžbu a pěstební činnost v takzvaných minitendrech (viz Jak funguje zadávání zakázek v NP). V minulém roce přes ně přešly zakázky v hodnotě přes 280 milionů korun. V českých lesích jde o ojedinělý způsob veřejných zakázek, který má své příznivce i odpůrce. Transparentnost oceněná v soutěži, která hodnotí protikorupční přínos, se už tolik neoceňuje v praxi. Je příznačné, že lidé ze správy parku, kteří minitendry hájí, nechtějí za současné atmosféry na pracovišti v médiích vystupovat. Jde jim o práci. Ti, kterým průhledný systém nesedí, se najdou mezi zaměstnanci parku, dodavateli i starosty šumavských obcí. Který tábor zvítězí?
„V letošním roce budou minitendry pokračovat. Jinak to ani nejde,“ řekl týdeníku EURO šéf národního parku Stráský. To ještě neznamená, že o současném způsobu zadávání zakázek nepochybuje. Pochybuje a nechal ho přešetřit. Pracovní skupina, kterou si Stráský po příchodu na správu parku ustavil k řešení kůrovcové kalamity, dle informací týdeníku EURO již promýšlela, jak současně s broukem zabít i minitendry. Zatím u nich však musela přibrzdit. Na jak dlouho? „Do května si vyhrazuji čas rozhodnout, jestli se dál pojede touto, či jinou metodou. Znám námitky obcí i jednotlivých firem,“ říká Stráský.
Jeho náměstek Tomáš Fait pomáhal za bývalého ředitele parku Františka Krejčího uvádět minitendry v život. „S pouhým držením zásady nebát se a nekrást sice prospějeme věci, ale nikoliv už tlakům, které lesnictví obecně doprovázejí. Záleží na politické reprezentaci, jak dlouho nás v tomto transparentním snažení a nediskriminačním zadávání zakázek bude podporovat,“ uzavřel Fait svůj článek o minitendrech v časopise Lesnická práce. Vyšel loni v květnu a autor nemohl tušit, jak budou jeho řádky zanedlouho vysoce aktuální.
DVĚ STOVKY SOUTĚŽÍCÍCH
Přestože Stráský minitendry sledoval od jejich vzniku z rady parku, s jejich fungováním se podle všeho ještě nestačil důkladně seznámit. Žije například v domnění, že rámcovou smlouvou se vyberou pouze velké firmy. Pak se vypisují minitendry pro drobné místní živnostníky, kteří už nesoutěží s cenou velkých firem. Skutečnost je ovšem taková, že správa parku má uzavřené rámcové smlouvy se zhruba dvěma stovkami subjektů rozličné velikosti a nezáleží, odkud jsou. Tyto rámcově nasmlouvané firmy a živnostníci se pak mohou o práce ucházet v minitendrech. Správa národního parku jich vypisuje několik za den. Stráský se ale domnívá, že minitendry nejsou plně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, když se snaží zvýhodnit místní obyvatele před velkými firmami.
„Nikdo rozhodně není diskriminován. Počet zájemců o zakázku v minitendru je velmi vysoký. Vzniká tedy stálé konkurenční prostředí mezi dodavateli,“ namítá Pavel Slípek z plzeňské advokátní kanceláře Michala Bernáška, která systém po právní stránce vymyslela a celý projekt koordinovala. Slípek tvrdí, že právě zavedením minitendrů se správa šumavského parku začala řídit zákonem o veřejných zakázkách.
BABIČKY U POČÍTAČE
Jak to fungovalo dřív? Na práci do lesů hajní povolávali přednostně místní lidi, nejlépe své oblíbence. Současný způsob, který nikoho neprotežuje, se mnohým přirozeně nelíbí. Nevyhovuje ani mnohým starostům, kteří nemohou nic ovlivňovat. Od nich Stráský slyší řadu stížností. Třeba takovou, že člověk se musí naučit několik programovacích jazyků, aby mohl sekat dříví v lese. „Babičky a dědečkové, kteří mají pilu a nejsou v žádné firmě, musí kvůli minitendrům chodit obden k počítači a sledovat, jestli tam není mininabídka,“ poukazuje Stráský. Sledování počítačů jim ale jde, jak potvrzuje statistika o penězích vyplacených lidem v šumavských obcích za práci v lese.
Na diskriminaci si rozhodně nemůže stěžovat obří firma LESS. „V uplynulých dvou letech při fungování minitendrů jsme byli úspěšnější než dřív, kdy se práce přidělovaly takzvaně z ruky,“ porovnává šéf šumavské pobočky LESS & FOREST Miroslav Michna. Jinak ale minitendrům nemůže přijít na jméno. „S nimi kůrovcovou kalamitu na Šumavě nikdo nezvládne. Podstatná část hmoty byla kvůli tomuto postupu zpracována pozdě,“ tvrdí Michna. Pravomoc okamžitě přidělit práce v lesích v době kalamitního stavu by ponechal na jejich správci. „Nikdo neví, kdy brouk vyletí. Je nutné reagovat ze dne na den,“ zdůrazňuje.
Slípek za autory systému oponuje: „Minitendry jsou pružné. Zakázku lze plně v souladu se zákonem zadat tak, že od vzniku provozní potřeby je dodavatel za čtyři dny v lese.“ Připomíná, že přestože loni byl nejvyšší objem těžeb za poslední roky, vše se zvládlo přes minitendry a nemuselo se použít žádné mimořádné jednací řízení bez uveřejnění.
CENOVÝ FILTR
Vztah společnosti LESS k minitendrům mohla poznamenat událost z předloňského roku. V době kulminace těžby, kdy bývá nedostatek volných kapacit, se do soutěže přihlásili jen velcí dodavatelé. Nastavením neobvykle vysokých cen se pokusili ošálit princip minitendrů. Správa parku je poté z tendru vyřadila. Proti tomu si Mičánkova firma stěžovala na antimonopolním úřadu. Neúspěšně. „Kdybychom se případu intenzivně věnovali, tak bychom ho vyhráli. Ale v rámci dobrých vztahů se zadavatelem zakázek jsme zakopali válečnou sekeru,“ vysvětluje za LESS Michna.
Dodavatelé přistupují v rámcových smlouvách na maximální cenovou laťku, v minitendrech jsou pak nabízené ceny jediným kritériem. Dříve se faktury za práci stanovovaly dle ceníku schváleného ministerstvem životního prostředí, až soutěžení v minitendrech nastavilo tržní ceny. Ukázalo se, že úhrady za některé činnosti v úředním ceníku byly nafouknuté, jiné podhodnocené. Kupříkladu práce harvestorů až třikrát zlevnila, cena za ruční těžbu naopak stoupla.
NEPRŮSTŘELNÁ KONTROLA
Lidem, kteří si dříve uměli různě přilepšit v šumavských lesích, zlaté časy s příchodem minitendrů a neoblafnutelné kontroly skončily. Dohled umožňuje informační systém Lesis. Díky jeho on-line hledáčku se z hlubokých lesů neztratí pomalu jediný strom. A s dřevem napadeným kůrovcem se nesveze vykácení naprosto zdravých smrků. Systém, který pomohl odhalit podvody a defraudace, logicky není příliš populární. V čem je jeho kouzlo?
Především: nelze těžit, pokud není důvod. Lesník musí nejdřív najít kůrovce. Přímo z terénu nález hned hlásí – díky mobilu G1 a operačnímu systému android je totiž neustále propojený se svým územním pracovištěm i centrálou ve Vimperku. „O kůrovci okamžitě vědí i nadřízení. Mohou pak sledovat, co se s nálezem děje, kolik stromů bylo napadeno, kolik kubíků se zpracovává, která firma na tom pracuje a v jakém stavu je dané místo,“ popisuje systém jeho spolutvůrce Pavel Slípek. Od počátku se vše průběžně dokumentuje, včetně fotografií, to znamená od předání pracoviště přes průběžnou kontrolu plnění po závěrečné převzetí díla. Tedy žádná formalita, zpětné vykazování těžeb až poté, co dřevo bylo z lesa pryč, a kontrola, jen „aby se neřeklo“. Dřívější prostor pro manipulace s množstvím dřeva současný kontrolní systém zlikvidoval. To se nelíbí a odpůrci nyní vidí příležitost k návratu starých „pořádků“.
„Mám stížnosti, že kontrolní systém je příliš přísný, kontroly jsou samoúčelné a zdržují. Jestli se někdo brání, že jde o zbytečnou buzeraci, nebo že může krást méně, to musím dobře posoudit,“ ujišťuje ředitel Stráský.
Těžko říct, jestli současné organizování práce v šumavských lesích převálcuje obecně prospěšná společnost. S jejím zřízením počítá připravovaný zákon o Národním parku Šumava, po kterém už dvacet let volají zdejší obce. „Otázka by se vyřešila, kdyby park měl odvahu, i ekonomickou, zaměstnat lidi na práci v lese,“ míní jeho ředitel. Osobně si myslí, že obecně prospěšná společnost vůbec nevznikne. Možná ví, že bude všechno úplně jinak. Stačí vyhlásit kalamitní stav.
***
CENA ZA TRANSPARENTNOST Za rovný a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám prostřednictvím minitendrů získala Správa Národního parku Šumava druhou cenu v loňské soutěži Otevřeno x Zavřeno, vyhlašované při příležitosti Mezinárodního dne boji proti korupci. Organizátoři ocenili také transparentní zveřejňování informací o těchto veřejných zakázkách. Pro zajímavost: Lesy České republiky obsadily první příčku v sekci Zavřeno za to, že odmítly sdělit podrobnosti o kontroverzní výměně státních pozemků v oboře Radějov na území CHKO s Leošem Novotným, bývalým majitelem potravinářské firmy Hamé. „Namísto poskytnutí smlouvy systematickou obstrukční taktikou zdržují a nakonec odkazují na nahlédnutí do katastru nemovitostí. Na vyřízení žádostí o informace vůči jednomu žadateli najaly zahraniční advokátní kancelář,“ odůvodnili „ocenění“ pro Lesy ČR pořadatelé soutěže. Technologické řešení zakázek a jejich kontrol v terénu mobilními telefony G1 a operačním systémem android zaujalo organizátory soutěže Gug Camp, jejímž partnerem je Google. V loňském kole za něj udělili hlavní cenu Tomáši Zvěřinovi ze společnosti Multimedia Atelier, která pro národní park vyvinula informační systém Lesis. Ten umožňuje účinnou kontrolu dodavatelů přímo v místě plnění zakázky. Na mobilu lze jednoduše označit místo nálezu kůrovce, polomu, poškozeného oplocení a dalších škod.
JAK FUNGUJE ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK V NP Správa národního parku má uzavřené rámcové smlouvy s dvěma stovkami dodavatelů, kteří se mohou hlásit do takzvaných minitendrů. Za jeden den se běžně zveřejňuje několik výzev. Smluvní partneři jsou o vyhlášené zakázce informováni e-mailem, popřípadě při přesměrování také na mobil. Nabídky je nutné doručit zpravidla do sedmi až čtrnácti dnů, někdy i do tří dnů. Zájemci soutěží cenou – otevírání obálek je veřejné. Během prvního roku (od jara 2009 do jara 2010) vyzkoušela správa národního parku systém v pilotním projektu. Za tu dobu bylo vyhlášeno 2828 minitendrů, z toho 364 bylo z různých důvodů zrušeno. Kupříkladu zanikla potřeba vykonat požadovanou činnost nebo se sešly nepřiměřeně vysoké nabízené ceny. Rámcové smlouvy správa podepsala s 276 zájemci, v průběhu roku ji zrušila 46 účastníkům kvůli porušení smluvních podmínek. Celkový objem zakázek činil 232 milionů korun. Od loňského března jsou uzavřené rámcové smlouvy na roky 2010 a 2011 s přibližně 200 dodavateli. Ti mohou k plnění zakázky povolat své subdodavatele, které uvedou v podané nabídce.
31.3.2011 - Jiří Oliva on-line na Silvarium.cz
31.3. 2011 www.silvarium.cz
Jiří Oliva odpovídal čtenářům na otázky týkající se jeho působení v Poslanecké sněmovně PČR, na jeho názory na Dřevěnou knihu, na fungování podniku Lesy České republiky a další témata spojená s českým lesnictvím. Otázky a odpovědi z on-line rozhovoru, který se uskutečnil 31. 3. 2011 od 14 do 16:15 hodin, naleznete níže. Čtenáři mohli otázky posílat několik dní předem. Jiří Oliva zodpověděl bez výjimky všechny otázky, které čtenáři zaslali v termínu
--------------------------------------------------------------------------------
Jiří Oliva se narodil 15. 4. 1952 v Litomyšli. Vystudoval Lesnickou fakultu v Brně. V letech 1976–1981 pracoval v Lesprojektu jako samostatný zařizovatel. V období 1981–1990 byl vedoucím polesí na Lesním závodě Lanškroun. Mezi lety 1990–1992 zastával funkci podnikového ředitele Východočeských státních lesů. Od roku 1992 do roku 2003 byl generálním ředitelem státního podniku Lesy ČR. Od roku 2003 do roku 2010 působil jako odborný asistent a následně jako vedoucí katedry lesní těžby na FLD ČZU v Praze. V roce 2010 se po květnových volbách stal poslancem PSP ČR za stranu TOP 09.
.--------------------------------------------------------------------------------
Starej hajnej: Jak často prosím navštěvujete Vaší poslaneckou kancelář v Hradci Královém a jak funguje ve Vaší nepřítomnosti ?
Jiří Oliva: V poslanecké kanceláři v HK jsem většinou v pondělí a často i ve středu. V případě, že nejsem přítomný, je možné se obrátit na moji asistentku, která domluví termín schůzky buď v pondělí nebo kterýkoliv jiný den. Veškeré kontakty jsou na webových stránkách TOP 09 Královéhradeckého kraje a samozřejmě je možné se obrátit přímo na mě na mail Poslanecké sněmovny olivaj@psp.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .
Karel Maláč: Dobrý den, pane poslanče. Rád bych se zeptal, jaké konkrétní kroky jste pro české lesnictví v parlamentu udělal a jaké další se chystáte udělat? Děkuji.
Jiří Oliva: Zřejmě nejdůležitějším krokem bylo ustavení podvýboru pro lesní hospodářství v rámci zemědělského výboru, což při tlaku na snížení počtu výborů a podvýborů nebylo jednoduché. V PS tak vzniklo místo, které se může k otázkám v lesním hospodářství vyjadřovat. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že poslanecká sněmovna nemá žádné exekutivní pravomoci a problém může vyhodnotit a dávat podněty, což je v tomto případě podnět ministru zemědělství. Tuto možnost již podvýbor několikrát využil a mimo toho, že zorganizoval seminář k problematice tzv. Dřevěné knihy a smluvních vztahů u LČR obecně, tak jsme pozvali k návštěvě GŘ Sýkoru, kde mu chceme položit několik otázek ke způsobu hospodaření LČR. I zde předpokládáme vznik podnětu, který předáme ministru zemědělství. V oblasti LH se připravuje novela lesního zákona;lesního hospodářství, speciálně myslivosti se dotýká i novela veterinárního zákona a v blízké budoucnosti těmto novelám chci věnovat maximální pozornost.
drevorubal: Jak byste zhodnotil politicky zajem o lesnictvi a lesni hospodarstvi? Jake hrace v lesnictvi politicka scena respektuje?
Jiří Oliva: Zájem o lesní hospodářství v posledních deseti letech vzrostl ve dvou směrech, jednak z pohledu ekologického, kdy les představuje významnou složku životního prostředí a mnohoo bčanů ho využívá, ale také z pohledu ekonomického, kdy může les představovat pro vlastníka zdroj příjmů. To samo o sobě není ještě nic špatného, pokud se dodrží vyvážený vztah mezi pokrytím potřeb lesa a potřeb vlastníka, a v tom vidím speciálně u státního vlastnictví v dnešní době trochu problém, protože taxační a bilanční parametry naznačují, že speciálně v pěstební činnosti a výchově lesa je investováno mnohem méně než v minulých letech, to vše za účelem bombastických hospodářských výsledků. Společenská nebezpečnost tohoto jevu spočívá i v tom, že mnoho lidí z tzv. velkého byznysu se domnívá, že les je zlatým dolem, a zaměřují na něj svoji pozornost, přestože jejich lesnická odbornost je prakticky nulová. Skutečnost je taková, že les zlatým dolem není a nikdy nebude a čím dříve to sféra velkého byznysu zjistí, tím pro lesy lépe.
Tato věc se odráží i v tom, jaké hráče politická scéna v poslední době respektuje. Je tendence prosazovat právě osoby velkého byznysu, což v případě lesnictví nepovažuji za šťastné.
Ondratra: Poslední dobou se i tady na Silvárku dočítáme o vstupu pana Babiše do lesního hospodářství. Jaká jsou vaše očekávání v případě, že se to stane?
Jiří Oliva: Odpověď na tuto otázku je obsažena v předchozí odpovědi.
smejki: Co říkáte na aktivity Zdeňka Valného? Přijde mi to jako zdařilé selfpromo, ale že by to mělo nějak lesnictví pomoci, to teda ne!
Jiří Oliva: Nejenom aktivity pana Zdeňka Valného, ale jakékoliv jiné aktivity, které jako svůj hlavní nástroj používají demagogické argumenty a osobní urážky se nehodí vůbec komentovat. Já to dodržím i v případě pana Valného. Jestli má něco komplikované situaci v lesním hospodářství pomoci, tak to rozhodně nejsou projevy tohoto druhu.
tonicek: Dobry den, co rikate na ukonceni spoluprace s HLDS? Podporoval jste ho?
Jiří Oliva: Spolupráce LČR a HLDS vznikla v roce 1998 a vedly k ní praktické důvody, zejména zajištění pohledávek, které v byly v obchodě se dřevem zásadním problémem té doby. Současně bylo využito i kvalifikovaného managementu Hradecké lesní a velkých zkušeností s obchodem se dřívím. Je samozřejmé, že když tyto důvody pominuly, spolupráce s HLDS se měla modifikovat, hledat jiné formy a jiné způsoby, nicméně způsob ukončení smlouvy ze strany LČR za příliš seriózní nepovažuji. Už jen proto, že byl provázen řadou nesmyslných pomluv o produkované ztrátě, což jsou věci, které lze kdykoliv číselně vyvrátit. Takovéto praktiky by nemělo vedení LČR používat.
Systémový přítel: 1) Domníváte se, že je v pořádku, aby ve fungujícím tržním prostředí existoval jeden podnik (vlastník), který ovládá (ať už v jakémkoliv modelu hospodaření) 50% trhu? 2) Domníváte se (jako zástupce pravicové strany), že stát je lepší vlastník a hospodář než soukromník? (Jednoznačnou odpověď typu ano/ne preferuji.)
Jiří Oliva: Ne, nedomnívám se, že stát je lepší vlastník a hospodář než soukromník. Na druhou stranu si myslím, že les je majetkem s výraznými vlastnostmi veřejného statku a u takového majetku si umím představit, že stát ovládá 50% trhu. Hlavním důvodem, proč byl v roce 1992 zvolen právě způsob úzké spolupráce s privátním sektorem, byla eliminace možného neefektivního chování státu, a proto byla LČR ponechána zejména správa majetku, a nikoliv praktické zajištění prací ve vlastní režii.
Byť měla tato koncepce mnoho kritiků, fungovala velmi stabilně a s dobrými hospodářskými výsledky, což lze i dnes číselně doložit.
vysloužilec: mám odslouženo u státních lesů a potažmo u LČR přes 40 let, tlak na provoz za posledních několoik let vymyká právním a potažmo mravním podmínkám ( nárust zbytečné více duplicitní administrativě, odprodej nemovitosti,vytváření destabilizujicího prostředí represivním způsobem na všech funkčních úrovních tzv. výhružkami apd.), vytvořena atmosféra pocitu obav, strachu, znejisťuje venkovní pozice, čímž dochází k letargii a únavovým syndromum a pochybení na stranách zadavatelů i dodavatelů s následnými postihy.Mám dojem, že slesa se stalo politikum, se znaky doby před rokem 1989. Prosím o Váš názor s pohledu s vnějšku i vlastní zkušenosti bývalého G.Ř.LČR. Od Vašeho odchodu je podnik přes proklamované ekonomické výsledky trvale chaoticky destabilizován.
Jiří Oliva: Trend, který v otázce popisujete, je bohužel skutečností, a jsem z něj velmi smutný. Lesnická odbornost se vždy v minulosti skládala ze dvou částí - jednak z profesionálního přístupu k potřebám lesa a přírody, jednak v morálce a lidskému přístupu ke svému okolí. Pokud se tyto věci dodržovaly, přinášelo to samovolně i určitou disciplínu a pořádek. Dnes se bohužel uplatňuje v čím dál tím větší míře způsob nařizování a někdy i vyhrožování, navíc od lidí, jejichž lesnická odbornost je velmi diskutabilní, nebo žádná. To je podle mého názoru hlavní příčina dnešního vypjatého vztahu nejenom u LČR, ale v lesním hospodářství obecně.
pesimista: Co říkáte prodeji budov v majetku LČR formou dražby ? Ve většině případů se jedná o byty revírníků.Byty byly jedním ze stabilizujících prvků pro zaměstnance a bydlet v hájence na samotě rozhodně nebylo pro rodinu lesníka žádné terno.
Jiří Oliva: Hlavním problémem prodeje nemovitostí u LČR není forma tohoto prodeje. Problémem je výběr těchto nemovitostí, a zejména obsah pojmu "nepotřebnost", jak jej chápe současný management LČR. Za nepotřebný lze považovat například bytový fond v bytových domech, který je v případě potřeby nahraditelný jinou koupí v budoucnu. Ten se však příliš neprodává. Jestliže jsou prodávány hájenky a revírny v odlehlých místech, které tvoří základní součást infrastruktury lesa nejen z ohledu správního, ale i z ohledu bezpečnosti, to už jsou nevratné kroky, které považuji za zločin.
Bydlení na samotách jistě nebylo pro lesníka žádné terno, na druhou stranu bylo vyváženo rozumnými podmínkami nájmu a faktorem jeho fyzické přítomnosti v daném hospodářském celku. Pokud by byl prodej řízen těmito kritérii, nelze proti němu nic namítat. Pokud však dostávají lesní správci a krajští ředitelé finanční objem prodejů jako prémiový ukazatel, určitě to není správná cesta.
kikina: Jaký je Váš názor na lesnickou neodbornost nynějšího vedení LČR, které proklamuje pouze maximální zisk podniku a jehož některá diletantská interní nařízení ( počínaje prodejem některých služebních hájenek, přes snahu rušení některých lesních lesních správ až po zákazy antiradarů ve služebních vozidlech) a absolutní nepochopení jakýchsi lesnických tradic a zásad destabilizují celé české lesnictvi? Vždyť na les nelze nahlížet jako na továrnu, kdy z hodiny na hodinu začnu vyrábět šrouby o 3 cm delší. Ve vedení takového podniku by měl sedět lesnicky vzdělaný člověk s dlouholetou praxí a ne jenom bezohledný manažer po němž ať přijde potopa.
Jiří Oliva: Teorie lesnické politiky uvádí čtyři hlavní lesopolitické zásady. Zásadu trvalosti, zásadu dlouhodobosti, zásadu vyváženosti produkčních a neprodukčních funkcí a zásadu přednosti lesnické odbornosti. Proč poslední zásada není dodržována, se musíte zeptat zakladatele, což je Ministerstvo zemědělství.
Doucha: Kde na základě vašich zkušeností vidíte potenciál těžebních zbytků pro spalování v ČR a co říkáte na smlouvy LČR na těžební zbytky?
Jiří Oliva: Podrobně jsem se touto otázkou nikdy nezabývalo, domnívám se však, že možnosti lesního hospodářství jsou v tomto směru dost omezené. Jednak náklady potřebnými k získání a dopravě těchto těžebních zbytků, a jednak potřebou jejich ponechání na méně úživných stanovištích. Budoucnost bych viděl spíše v rozvoji pěstování lignikultur než ve využití zbytků z běžných těžeb. Co se týká smluv LČR na těžební zbytky, které LČR uzavřely bez výběrového řízení na území tuším 5 krajů, neumím si postup LČR vysvětlit, a i toto byl jeden z podnětů, který jsem předal ministru zemědělství.
Jan Zak: Proc podporujete Drevenou knihu, ktera nemysli na socialni pilir?
Jiří Oliva: Z Dřevěné knihy podporuji především základní filozofii koncepce správy státních lesů, tzn. dodavatelský způsob zajištění prací ze strany privátní sféry a prodej na lokalitě P. Oproti tomu mi naopak vadí věci, které mají nepříznivý sociální dopad. Jedná se například o snížení počtu smluvních jednotek na polovinu oproti minulosti, jedná se i o omezení účasti menších firem ve výběrových řízeních, ve kterých se mohou obtížně uplatnit z důvodu extrémně vysokých požadovaných bankovních garancí. Dřevěná kniha však není vyčerpávající lesnickou politikou, řeší jenom omezený úsek výrobního a obchodního procesu u LČR. Sociální pilíř by v každém případě měl být podrobně rozpracován ve státní lesnické politice, která musí zahrnout spektrum všech vlastníků i správců, nejen u LČR.
KKK: V LH přibývá úrazů, skoro každý týden se na Silvariu objeví nějaká zpráva o vážném a často i tragickém úrazu dřevorubce. Chápu, že tento vývoj nahrává harvestorů, ale přesto, nemělo by se z bezpečností práce v lese něco dělat?
Jiří Oliva: V této chvíli nemám statistickou informaci o tom, zda se počet těžkých nebo smrtelných úrazů zvyšuje. Pokud ano, je to špatný trend, který může být způsoben i tím, že v lese pracuje velký počet živnostníků. Jejich uplatnění je ze sociálního hlediska žádoucí, na druhou stranu pracují často osamoceně, což riziko závažných úrazů vždycky zvyšuje. V tuto chvíli mě nenapadá, jakým způsobem tomuto nebezpečí čelit, ale je to závažný problém k zamyšlení a řešení.
Oto: Kdybyste dostal nabídku vrátit se na pozici GŘ LČR, přijal byste ji? Proč ano, proč ne? Pokud ano, za jakých podmínek?
Jiří Oliva: Ač to je pouze hypotetická možnost, nabídku bych nepřijal. Nejen proto, že do stejné řeky se podruhé člověku nikdy nepodaří vstoupit, ale zejména proto, že u nás existuje několik schopných lesníků, kteří jsou mladší a mohou takovou funkci zastávat.
Jaromír: Jak se díváte na snahu ministra Fuksy využít rezerv Lesů ČR pro potřeby státního rozpočtu?
Jiří Oliva: Skutečnost, že na základě zákona o státním podniku nelze využít prostředky LČR pro státní rozpočet, považuji spíše za nedostatek. Stát by měl mít právo příjmu ze svého majetku, a to platí i v případě lesů. Finanční rezervy LČR by měly sloužit k pokrytí náhlých mimořádných událostí a nic víc. V době, kdy jsem pracoval na LČR, jsme si vzali za úkol vytvořit finanční rezervy ve výši ročních nákladů na pěstební činnost. Budoucnost ukázala, že právě tyto rezervy byly tou "neohlodanou kostí", po které vyrazilo mnoho hladových psů, a paradoxně se tak staly důvodem nestability podniku.
JB: Dobrý den, pane poslanče, domíváte se dozorčí rada LČR dokáže kontrolovat hospodaření podniku, tak jak uvádí ministr fuksa, když je z většiny složena z politických trafikantů bez lesnického či aspoň profesní příbuznosti a zaměstnanců Lesů ČR, kteří při nejlepší vůli za současné atmosféry nemohou kriticky hodnotit hospodaření podniku.
Vybrani clenove DR LCR:
Libor Lukáš - původním povoláním stavební technik, poté politik - dříve hejtman (ODS)
Jiří Liška – původním povoláním veterinář, dříve senátor (ODS)
Radek Vonka - stavbař, politik – dříve starosta, náměstek hejtmana (ODS)
Robert Knobloch - člen ODS u nějž není snadné zjistit profesní kvalifikaci, ale s ohledem na titul PhDr. zřejmě nebude mít s lesnictvím moc společného
Jan Šlajs – působící na MZe na pozici vrchního ředitele úseku 1. náměstka ministra, uvádějící zkušenosti s PR marketingu a energetických úspor
Jiří Oliva: Aniž bych se chtěl dotknout současných členů dozorčí rady, domnívám se, že nedokážou. Je dobře, že v čele DR je renomovaný ekonom Miroslav Zámečník, avšak je potřebné, aby několik členů bylo lesníky s praktickými zkušenostmi z lesnické ekonomiky. Ti však musí být na podniku naprosto nezávislí. Proto nemohou být zároveň zaměstnanci LČR, protože si nemohou dovolit otevřeně říkat, co si myslí o práci svého vedení. Počet zaměstnanců v dozorčí radě proto považuji za určitý anachronismus, který nemůže žádný výsledek přinést.
Jakub Blažek: Dobrý den, rád bych se zeptal, jak to vypadá s Vaším předvolebním heslem "LZE UDĚLAT POŘÁDEK v ČESKÝCH LESÍCH? DŘÍV NEŽ SI MYSLÍTE" Vím, že vy sám nejste ten, kdo odvolává a jmenuje generálního ředitele LČR, ale domníval jsem se, že stabilizovat tento státní podnik a tím uklidnit situaci v celém sektoru je snahou celé TOP 09. Přijde mi ale, že zatím veškeré kauzy (a nemyslím, že by byly malé) nechávají vedení TOP 09 v klidu. Není to škoda?
Jiří Oliva: Samozřejmě, že to je škoda. Je to však dáno tím, jaké bylo po volbách domluveno složení koaliční vlády. Ministerstvo zemědělství jako zakladatel LČR připadlo ODS a TOP 09 je v roli, kdy může dávat podněty svému koaličnímu partnerovi. Této cesty také využíváme. Podávání podnětů patří k základním formám koaliční spolupráce, a pokud ji myslíme vážně, nemůžeme svým koaličním partnerům okopávat kotníky v tom, jak řídí který resort. Je to jednoznačně jejich odpovědnost.
Bohumír Nekola: Vážený pane poslanče. Zdravím Vás i jako řadový člen TOP 09. Jaký je váš názor na změnu myslivecké legislativy, dříve Honební zákon? Domnívám se, že zejména z hlediska drobných vlastníků, myslivců – vlastníků, současný zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. včetně novel ve společenstevních honitbách působí nemalé potíže, myslivost jako taková upadá, jsou hromadně ničeny selské lesíky a státní lesy ve společenstevních honitbách, dříve patřící šlechtě... Děkuji za odpověď.
Jiří Oliva: Myslivecká legislativa prodělala v historii určitý vývoj a můžeme říci, že zejména v oblasti tvorby honiteb byla k drobným vlastníkům nemilosrdná vždy. Přece však můžeme vidět určitý pozitivní posun, minulý zákon č. 23 z roku 1962 o myslivosti neuznával v podstatě žádná práva soukromého vlastníka, dnešní zákon č. 449/2001 již celou řadu vlastnických práv respektuje a můžeme diskutovat jen o tom, v jaké míře. Věřím tomu, že další novela zákona o myslivosti se tímto problémem bude zabývat i v zájmu myslivosti samotné, protože pokud bude mít vlastník dostatečná práva, nebude se snažit například snížit minimální výměru honitby. V tomto směru bych proto nebyl pesimistou.
Vláďa: 1) Dobrý den, můžete prozradit kolik se za Vašeho působení ve vedení Lesů ČR prodalo dříví ve vlastní režii? (nemyslím LZ) 2) Z čeho usuzujete, že model P je výhodnější než model OM? 3) Považujete silvarium za důvěryhodný necenzurovaný server, souvisí vaše pozvání na chat s přátelstvím s majitelem Silvaria Janem Mičánkem? 4) Kolik let jste strávil na lesní správě Lesů ČR, prováděl jste někdy kontrolní příjmy dřeva u harvestorových těžeb??
Jiří Oliva: Jestliže jsem LČR jako generální ředitel zakládal, je zřejmé, že jsem osobně nemohl prodávat dříví. Tento prodej probíhal na lesních závodech, byl pravidelně vyhodnocován, a proto je nemůžeme ze srovnání vyjímat. Co jsem však sám dělal byla sortimentace dříví v letech 1980-90, kdy jsem působil jako polesný a dopodrobna jsem poznal přístupy, které se při sortimentaci praktikovaly. Hlavním kritériem byla bezproblémovost, žádné reklamace a snaha o to, aby bylo dříví co nejdříve z lesa pryč, a to v jakémkoliv sortimentu včetně paliva.
Pokud si myslíme, že dnešní státní zaměstnanec by sortimentoval lépe a odpovědněji, je to velký omyl, který srovnání obou modelů jednoznačně potvrdilo. Pokud srovnáme hospodářské výsledky LČR, které provozovaly na většině spravovaného území model prodeje na lokalitě P, se soukromými vlastníky nebo obecními lesy, kteří naopak praktikují prodej na OM, výsledné srovnání mluví jasně. To je také hlavní důvod, proč považuji model prodeje na P v případě správy velkých státních majetků za efektivnější.
Silvarium za důvěryhodný a necenzurovaný server považuji. K on-line rozhovoru jsem byl pozván nikoliv panem Mičánkem, ale šéfredaktorem Lesnické práce Janem Příhodou.
Na lesní správě LČR jsem nestrávil žádný rok, protože moje funkce měla jinou náplň. Kontrolních příjmů dřeva u harvestorových těžeb jsem se několikrát zúčastnil, a sice v případech kontrolních akcí inspekčního odboru LČR, které jsem považoval za závažné.
LYNX: 1) Myslíte si, že by bylo vhodné vrátit způsob hospodaření LČR částečně ( např. 50% ) před "privatizaci" a provádět práce v určitém objemu ve vlastní režii a zbytek realizovat subdodavateli ? 2) Jste poslancem PČR. Jak je podnik LČR vnímán poslanci ? Pouze jako "továrna" na peníze a "úložiště" do dozorčí rady ? 3) Je dle Vás v současné době reálná výměna managementu podniku ?
Jiří Oliva: Nemyslím si, že je vhodné vracet způsob hospodaření tzv. "před privatizaci", jak píšete, a považuji současný způsob, při kterém je cca 90% zajišťováno dodavatelsky a 10 % na lesních závodech ve vlastní režii za dostatečný pro srovnání obou způsobů. Co se týká názoru poslanců na podnik LČR, podnik je vnímán spíše jako oběť politických půtek a zdroj nepříliš počestných praktik. Většina kolegů nerozumí lesnímu hospodářství, a proto také podnik z tohoto pohledu neposuzuje.
Co se týká reálnosti výměny managementu podniku, mohu jen říci, že nic netrvá věčně (naštěstí).
Lesocech Byvaly: Lesy ČR již odhadem déle než rok blokují zaměstnancům přístup na tento server zřejmě jenom proto, že se na něm objevovala v komentářích kritika kroků šéfů tohoto podniku. Učinil byste podobné opatření jako GŘ? Jak jsem vnímal vaše kroky, když jsem u podniku pracoval, věřím, že ne. Co tomuhle opatrení rikate a nevíte, zda je toto součástí nové informační strategie a transparentnosti, o které mluví ministr Fuksa?
Jiří Oliva: Situace, kdy zaměstnanci LČR mají blokován přístup na Silvarium a na jejich stolech nesmí ležet Lesnická práce, není nová, a bohužel je skutečností i dnes. Jakékoliv omezování přístupu k informacím a projevu vlastních názorů patří do totalitních režimů, nikoliv do demokratické společnosti, a nikdy bych se k takovému kroku nesnížil. Zaměstnanci LČR mi v minulosti řekli mnoho nepříjemných věcí, a vždy jsem s mými kolegy ve vedení přemýšlel o tom, zda na nich může být něco pravdy, a jestli je třeba je řešit. Mnohokrát tomu tak bylo. Svobodu názoru považuji za základní součást firemní kultury a její omezování nevede ani k zisku autority, ani k loayalitě.
revírník1: Dobrý den, od roku 1994 pracuji u LČR jako revírník-současný stav úplně pesně vystihuje první dotaz VYSLOUŽILEC, takže nemá cenu podobnou otázku pokládat. Chtěl bych se jen zeptat, co říkáte tomu, že na podnikovém intranetu máme zakázán přístup na webové stránky silvarium či lesnická práce?
Jiří Oliva: Odpověď viz otázka "lesocech byvaly".
pesimista: Co si myslíte o současném modelu hospodaření podniku LČR ? Podle mého názoru byl přes obrovské politické tlaky prosazen model prodeje dříví na pni. Ceny vítězů tendrů naprosto neodpovídají realitě.Ceníky za těžební a pěstební práce se často téměř rovnají úrovni období před rokem 1989. To vede k odlivu posledních kvalitních pracovníků a v lesnictví zůstávají pouze největší zoufalci. Myslím, že dnes jako lesníci nemáme být na co hrdi a je mi z toho velmi smutno.
Jiří Oliva: Mně je z tohoto stavu také smutno, avšak příčinou tohoto stavu není současná koncepce, ale to, co z té koncepce udělali lidé. Je pravdou, že ceny vítězů tendrů realitě neodpovídají, což je důsledkem existenčních problémů mnoha firem, které se k zakázce nemohou dostat. Proto jsou schopny nabídnout ceny, které jsou naprosto nereálné, v naději, že se způsob do budoucna změní. LČR zapomněly, že základem úspěchu je konkurence co největšího počtu firem, a potom také selská moudrost, že mám-li krávu dojit, musí být dobře krmená. Jestliže se LČR chlubí extrémně vysokými hospodářskými výsledky a dodavatelské firmy se pohybují na hraně své existence, pak je systém realizován špatně. To jsme ale znovu u aplikace lesnické odbornosti, která dnes opravdu hodně chybí.
Lesnické školství: Lesu zdar, u státních lesů existovala kromě jiných zvyklostí i odpovídající ústrojová kázeň, respektující tradice, předpisy, příslušející k lesnickému stavu. Jaký je Váš názor na aktuální stav, kdy bez odpovídajícího výběrového řízení jsou odebírány podnikem Lesy ČR, s.p. nahodilým výběrem sortimentu méně kvalitní oděvní součástky (předchozí sortiment prošel hodnocením Zkušebního ústavu textilního v Brně s výbornými výsledky). VŘ se uskutečnilo na ochranné oděvy a prostředky dělnických profesí. Děkujeme.
Jiří Oliva: Důstojná a vkusná uniforma k lesnickému povolání určitě patří. Její design i kvalita by u takového podniku, jakým jsou LČR, měla být bezpochyby předmětem komplexního výběrového řízení, a pokud se tak neděje, je to jenom další z kamínků, který LČR dobré pověsti nepřidá.
daben: Lesu Zdar! Čekali jsme, že společně s Vaším zvolením do PS se k lepšímu změní situace v lesnictví. Ale bohužel z našeho pohledu (mluvím za úzkou skupinku provozních lesníků)je zatím vše při starém. Můžete mi prosím zodpovědět, co konkrétně Vy osobně podnikáte pro zlepšení stávající situace?
Jiří Oliva: Bohužel nemohu zatím říci nic více, než jsem odpověděl na otázku pana Karla Maláče. Poslanecká sněmovna exekutivní pravomoci nemá, a z toho také vyplývají moje možnosti. Rozhodně však chci hlasy a podněty vedoucí ke zlepšení situace shromažďovat a starat se o to, aby na Ministerstvu zemědělství byly slyšet.
Schwan: Dobrý den. Považujete výběrová řízení kde je hlavním a jediným kritériem cena za odpovídající potřebám lesa a lesního hospodářství? Dokážete si představit a následně prosazovat VŘ s více parametry včetně, ještě realizovatelné, optimální ceny?
Jiří Oliva: V případě dodávky lesnických prací musí být výběrové řízení jednoznačně multikriteriální. Cena má mít svůj významný vliv, ne však jediný. Svoji roli musí sehrát reference, ekonomická situace a finanční kázeň subjektu, vlastní výrobní kapacity, kvalita prací vyjádřena počtem reklamací v minulosti atp.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům diskuse za korektní dotazy. Jsem přesvědčen o tom, že právě korektní a slušná diskuse může zásadně přispět ke zlepšení vztahů v českém lesnictví . Také bych chtěl povzbudit všechny pesimisty připomínkou, že žádná živelná pohroma netrvá věčně a bezpochyby se vyjasní i v českém lesnictví. Záleží opět zejména na nás, jak brzy to bude.
29.3.2011 - Tendry podle Dřevěné knihy budou vypsány v dubnu 2011
29.3.2011, Tisková zpráva MZe
Tisková zpráva – Sedmnáct lesnických společností a jejich asociace v dopise ministru zemědělství Ivanu Fuksovi jednoznačně podporují základní koncepční kroky obsažené v Dřevěné knize a vyzývají ministra k vypsání soutěží nejpozději v průběhu dubna 2011.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa obdržel dopis 17 společností zabývající se lesnickými činnostmi a jejich asociace, které jednoznačně podporují základní koncepční kroky obsažené v Dřevěné knize a vyzývají ministra k vypsání soutěží nejpozději v průběhu dubna 2011.
V současné době probíhá ve spolupráci s Transparency International příprava tendrové dokumentace, tak aby zajistila naprosto poctivou soutěž firem. Ta je totiž základním pilířem koncepce hospodaření v Lesích ČR, tzv. Dřevěné knihy. Poté – ještě v dubnu - budou vypsány soutěže péči o les a těžbu dřeva na období jednoho až pěti let.
29.3.2011 - Rumunští dělníci pracovali v lesích, od české firmy nedostali žádnou mzdu
Českobudějovický deník, 29.3.2011,autor: RADEK GÁLIS
Skupina Rumunů přijela loni koncem roku pracovat do lesů v Novohradských horách. Jenže nedostali mzdu, takže po týdnech práce odjeli hladoví a naštvaní na rumunskou ambasádu do Prahy. Teď už jsou zpátky v Rumunsku, jejich případ řeší policie. „Skupina Rumunů přijela za prací loni v listopadu,“ říká právník Matouš Jíra, jenž je zastupuje. „Přijel jich plný autobus z jedné oblasti v Rumunsku. Nalákal je inzerát, kde hledali na práci v Čechách lesní dělníky. Slibovali, že si při sázení stromků vydělají dvě stovky euro týdně. Zdarma měli mít dopravu autobusem, ubytování i jídlo.“
Půlka autobusu vystoupila už dříve, sedmnáct z nich dojelo až do jižních Čech.
„Autobus je dovezl k ubytovně na Českokrumlovsku, kde na ně zprostředkovatelé čekali. Byli z firmy Wood servis Praha,“ prozrazuje Matouš Jíra. „Rumuni začali pracovat v lese a ptali se na smlouvu. Zajímali se, kolik si vydělají za sázení stromků. Dostali smlouvu v češtině. Naštěstí byl mezi nimi zkušený Rumun, který uměl anglicky. Řekl, že smlouvu, která bude jen česky, nepodepíšou. Chtěl ji dvojjazyčně, tedy i v rumunštině.“
Takže pracovali v lese, aniž podepsali smlouvu. „Ze zajištěné stravy se vyklubalo jedno teplé jídlo denně,“ pokračuje Matouš Jíra. „Neměli peníze, aby si koupili další, tak hladověli. Za několik dní dostali od zprostředkovatelů tisícovku, aby si mohli jídlo koupit.“ Smlouva žádná, po třech týdnech vypršelo ubytování, které za ně firma zaplatila.
„Měli zaplaceno do pátku, ale nechal jsem je tu i přes víkend, přece je nevyhodím na mráz,“ říká majitel ubytovny, jehož jméno je Deníku známo, ale který je z obav před zprostředkovateli tají.
„Byli to slušní lidé, kteří asi naletěli nepoctivcům. Nevím, kolik měli slíbeno a jestli dostali zaplaceno. Vím, že pracovali v lese, natírali třeba stromky proti okusu.“
Obchod s lidmi
Na ubytovně se o Rumuny v nouzi zajímala i policie. „Přišli jsme na ně při pobytové kontrole na přelomu listopadu a prosince,“ říká Zdeněk Zádka, který tehdy pracoval jako vedoucí skupiny dokumentace cizinecké policie. „Podobných případů, kdy cizinci naletěli prostředníkovi, jsme řešili víc. Obchod s lidmi je citlivý a závažný problém. Pokud při něm nedojde k násilí, velice těžko se dokazuje,“ dodává.
Jeho slova potvrzuje i Jana Nováková, vedoucí poradny pro cizince a migranty Diecézní charity České Budějovice. „Několikrát jsme řešili případy cizinců, hlavně Mongolů, Ukrajinců nebo Rumunů, kteří vykonávali těžkou práci v lese nebo zahradnictví u české firmy, ale nedostali za ni zaplaceno, nebo jen málo. Některé firmy, u kterých pracují cizinci přes pracovní agenturu, neplatí několik měsíců se slovy: Je finanční krize, proto nemáme na mzdy, ale budeme rádi, když budete pracovat dál.“
Dělníci, kteří naletěli českým lesnickým firmám, pocházejí z Vietnamu, Rumunska, Mongolska i Slovenska. „Celkem jsme podali 51 trestních oznámení, první už v létě 2010, a dalších 40 chystáme,“ pokračuje Matouš Jíra s tím, že problém zasahuje celou republiku. „Policisté vyslechli jenom tři poškozené osoby, svědky žádné. K nim patří lidé z lesních správ, kteří se potkávali s cizinci a vědí, za jakých podmínek pracovali.“
Hladová ostuda
Fakt, že česká strana nemá zájem rychle řešit případy zneužívaných dělníků ze zahraničí, potvrzuje Do Duy Hoang z neziskové organizace Za práva migrantů a migrantek.
„České firmy tvrdí, že o problému vědí, ale že prý s tím nemohu nic dělat. Mezi firmy, které zneužívaly cizince, patří např. Affumicata a Wood Servis Praha. V letech 2009 a 2010 zaměstnávaly tisícovku cizinců na sázení stromků a další práce v lesích, aniž by jim řádně platily. Cizinci pracovali šest až sedm dní v týdnu od rána do večera. Někteří hladověli, z občasných záloh neměli ani na dostatek jídla. Některým bylo vyhrožováno i násilím,“ prozrazuje Do Duy Hoang.
„Cizinci přitom pracovali na veřejných zakázkách, které vyhrál lesní gigant společnost LESS & FOREST. Zakázky se týkaly např. práce u Lesů ČR či v národních parcích,“ doplňuje Do Duy Hoang. Lesní společnost přispěchala s prohlášením. „Údajně využívaní a vykořisťovaní pracovníci nebyli zaměstnanci LESS & FOREST, ani s nimi společnost neměla uzavřený jiný smluvní vztah,“ tvrdí ředitel společnosti Tomáš Zmeškal. „Přesto jsme oslovili své subdodavatele a požádali je o vysvětlení. Pečlivě prověřujeme ve spolupráci se subdodavateli všechny okolnosti. Lesnický obor se bez zaměstnávání cizinců neobejde. Je tedy společným zájmem všech, aby za dobře odvedenou práci dostali řádně zaplaceno a mohli zde žít v důstojných podmínkách,“ říká Tomáš Zmeškal.
Zástupci neziskovek, kteří vykořisťovaným cizincům pomáhají, jsou přísnější. „Je to velká ostuda České republiky,“ říká Do Duy Hoang.
„Stát může definovat kritéria zakázek. Pracovní vykořisťování a nedůstojné pracovní podmínky, ať už občanů České republiky či jiných států, nejsou ve veřejném zájmu,“ tvrdí aktivista, který si přeje, aby byli dělníci ze zahraničí řádně odškodněni a vykořisťovatelé potrestáni.
27.3.2011 - Demonstrace proti vykořisťování dělníků
ČT 24, 27.3.2011, 19:00, pořad: Události
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Upozornit na podvody při zaměstnávání cizinců. Poslání pražské demonstrace asi 200 lidí. Konkrétně jim jde o 50 lesních dělníků, jejichž případ má už rok v rukách policie a pořád zkoumá, proč jim náborová firma nezaplatila. Do budoucna má podobným potížím předejít povinné pojištění personálních agentur proti úpadku.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Toto jsou záběry dělníků, kteří v roce 2009 pracovali v českých lesích na státních zakázkách. Vietnamce, Rumuny a Slováky zlákala garance bezplatného ubytování, stravy a plat 15 000 měsíčně.
vietnamský dělník
--------------------
První týden mi zaplatili 4000, pak jen 500 korun týdně. Z toho ale chtěli 80 korun na jídlo denně. To jsme odmítli a vařili si sami.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Když státní podnik Lesy České republiky nabídl zakázku, v tendru zvítězil lesní gigant Lees&Forest. Na ní je napojená firma Affumicata. V pražské tržnici Sapa naverbovala stovky Vietnamců. Místo pracovní smlouvy ale většina z nich podepsala dokument o rekvalifikaci. Ten jim nezaručoval nárok na plat, naopak ještě loni museli za školení platit.
Štěpánka MIKOVÁ, právní zástupkyně podvedených zahraničních dělníků
--------------------
Ty společnosti neměly od začátku v úmyslu jim uhradit tu mzdu.
Do Duy HOANG, mluvčí, iniciativa Za práva pracovních migrantů a migrantek
--------------------
Skutečně věřili tomu, že se jedná o legální práci, kterou zaštiťuje český státní podnik.
Zbyněk BOUBLÍK, mluvčí, Ledy ČR
--------------------
V žádném případě se Lesy České republiky na vámi uváděných skutečnostech nepodílejí.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Less&Forest, smluvní partner Lesů České republiky praxi Affumicaty v náboru cizinců připouští.
Tomáš ZMEŠKAL, ředitel, Less&Forest
--------------------
Že to byla rekvalifikace vím, ale ty lidi měli za tu práci dostat zaplaceno. My jsme za odvedenou práci řádně a včas zaplatili.
vietnamská dělnice
--------------------
Za práci nám nezaplatili, utratili jsme vlastní úspory. Nás 5 až 10 000 za měsíc. Když jsme šli na firmu, řekli, že zkrachovala.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Platili jste jim nebo jste jim neplatili?
David MRKOS, předseda představenstva, Affumicata
--------------------
No, samozřejmě, že jsme platili.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
To, co oni tvrdí, že...
David MRKOS, předseda představenstva, Affumicata
--------------------
Já už se k tomu nechci vyjadřovat, jo? Necháme to na orgánech, ať šetřej.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Podle právníků Affumicata zhruba 50 zahraničním dělníkům dluží 2,5 milionu korun. Její činnost už řeší ministerstvo práce.
Jiří VAŇÁSEK, ředitel odboru realizace služeb zaměstnanosti, MPSV
--------------------
My jsme tam konstatovali výkon nelegálního zaměstnávání, a proto byly uloženy i pokuty.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Ministerstvo Affumicatě uložilo osmisettisícovou pokutu a řeší i odebrání licence. Proti tomu se ale firma odvolala. Případ už rok vyšetřuje policie, zatím bez výsledku.
Petr KUTÁLKOVÁ, La Strada, nezisková organizace
--------------------
Od roku 2004, kdy je možné trestat vykořisťování, obchodování s lidmi nebyl vynesen v České republice jediný pravomocný odsuzující rozsudek.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Zajistit cizincům jejich práva a nárok na mzdu má teď nařízení ministerstva práce, které nutí pracovní agentury, aby se do konce března pojistily proti úpadku. Navíc úřad uvažuje o tom, že by v budoucnu odpovědnost nesl i prvotní zadavatel zakázky, tedy v tomto případě by to byla společnost Lesy České republiky. Richard Samko, Česká televize.
24.3.2011 - Proč je v ČR nejdražší dříví?
24.3. Silvarium.cz
24. 3. 2011 se uskutečnilo setkání vedení společnosti LESS & FOREST s.r.o. s novináři. Společnost zastupoval její ředitel Tomáš Zmeškal a ředitel pro ekonomiku Vladimír Veselý. Hlavním tématem setkání bylo zhodnocení situace na trhu s dřívím a upozornění na možné příčiny toho, proč jsou v ČR v současnosti patrně nejvyšší nákupní ceny dříví. Informace o nejvyšších cenách dříví přitom vycházejí z informací globálních zpracovatelů. Hlavní důvody tohoto stavu podle zástupců společnosti LESS & FOREST souvisí s tendry Lesů ČR.
Prvním důvodem vysokých cen dříví jsou výkyvy na nabídkové části trhu tvořené dřívím ze zdrojů Lesů ČR. Podle názoru Vladimíra Veselého Lesy ČR vypsaly pozdě roční tendry. Prakticky dva měsíce před koncem roku 2010 se zároveň přestalo těžit (naplnil se finanční objem končících zakázek, předávala se pracoviště, čistily sklady) a práce v rámci nových tendrů se v plném rozsahu rozběhly až v průběhu března.
„Situace, kdy všechny zakázky na práce v lese končí ve stejnou dobu a soutěží se celé území ČR, se bude opět opakovat v závěru letošního roku. Řešením je překryv dob platnosti smluv do delšího období (tzv. „senátní systém“, který je navržen ve schválené koncepci – Dřevěné knize). Pokud se ovšem podaří nové tendry odsoutěžit a Lesy ČR se poučí z chyb provedených v minulých zadávacích řízeních.“ řekl Vladimír Veselý
Druhým důvodem vysokých cen dříví je podle názoru společnosti LESS & FOREST s.r.o. zvolený způsob valorizace nabídkových cen dříví v obchodních smlouvách Lesů ČR, které zakomponovaly do nových smluv uzavíraných k 1. 1. 2011 nevhodný valorizační mechanismus - ustanovení, podle kterého se ceny dříví budou čtvrtletně měnit v závislosti na změně indexu cen dříví „VLASTNÍCI“ vyhlašovaného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). LČR přitom samy jako klíčový respondent ovlivňují svými hlášeními vývoj indexu z více než dvou třetin. Jelikož je index tvořen neváženým průměrem (hlášení za každý subjekt a lesní správu LČR má stejnou váhu), LČR tak fakticky získávají ještě mnohem větší vliv na vývoj indexu, než by plynulo z jejich dominantního postavení na trhu.
Poprvé v historii Lesy ČR použily valorizaci cen již k datu uzavření smluv. Nabídkové ceny se k datu podpisu smlouvy upravily o index (statistickou změnu ceny) za 3. a 4. čtvrtletí, což u jehličnatého dřeva znamenalo nárůst nabídkové ceny indexací o 11,4 %. Mezi 3. a 4. čtvrtletím skokově vzrostl index u jehličnatého dříví o 6,4 %, což ovšem naprosto neodpovídalo reálné tržní situaci. Klíčoví tuzemští zpracovatelé mají stejné ceníky ve 3. i 4. čtvrtletí a zpracovatelé oslovení společností LESS & FOREST s.r.o. registrují stagnaci nákupních cen, což potvrzuje i index „NEVLASTNÍCI“, který dosahuje hodnoty 0,6 %. (Index je počítán podle stejné metodiky jako „VLASTNÍCI“, respondenty jsou firmy, které se zabývají těžbou a obchodem s dřívím, ale ne na vlastních pozemcích.)
Možné cesty ke zlepšení situace vidí zástupci společnosti LESS & FOREST s.r.o. ve splnění těchto kritérií valorizačního mechanismu:
- Omezení dominantního vlivu na tvorbu indexu ze strany Lesů ČR
- Vytvoření strukturovaného indexu z několika nezávislých zdrojů
- Možnost rychlé reakce na razantní změny na trhu
Valorizační mechanismus (systém indexace) tak bude jedním z prubířských kamenů, který spolurozhodne o tom, zda se koncepce přijatá v podobě Dřevěné knihy podaří realizovat. Proto je nesmírně důležité, aby byl připraven s největší pečlivostí a aby byl před zveřejněním konkrétních smluvních podmínek podroben odborné oponentuře.
S principy obsaženými v Dřevěné knize přitom společnost v zásadě souhlasí, důležité je, aby se neopakoval minulý rok a tendry byly vyhlášeny včas a bez chyb.
18.3.2011 - Vzali 23 kubíků dřeva. Že je uvidí, neřešili
Liberecký deník, 18.3.2011, autor: LUBOŠ VRABEC, ČTK
Liberecký kraj -Ke krádeži 23 kubíků dřeva se z úterý na středu odhodlali zloději. Vůbec jim nevadilo, že dřevo leží u frekventované silnice. Takové množství by přitom stačilo rodinnému domu na celou zimu. Na pořádně studenou zimu.
Všechno vytěžené dřevo v ceně za více než osmdesát tisíc korun měla soukromá firma složené na odpočívadle silnice I/13 mezi Jitravou a Bílým Kostelem. A právě proto policie hledá svědky. Složené klády stromů byly na místě ještě v úterý dopoledne. Druhý den v půl deváté ráno bylo všechno dřevo pryč.
„Je pravděpodobné, že někdo z projíždějících řidičů si mohl všimnout vozu nebo vozů, která v inkriminovaný čas na odpočívadlech stála nebo si zapamatoval registrační značky. Jakákoliv informace by policistům při šetření tohoto případu velmi pomohla,“ uvedla mluvčí krajské policie Vlasta Suchánková. Svědci mohou volat na linku 158 nebo chrastavským vyšetřujícím policistům na telefon 974 466 736.
Metry dřeva patřily společnosti LESS & FOREST, která je měla připravené k odvozu. „Bylo to nejkvalitnější dřevo, takzvané odenky,“ řekl zástupce ředitele společnosti Jiří Venc. Dodal, že podobné krádeže se občas stávají, většinou šlo ale zatím o menší krádeže palivového dříví. Venc se obává toho, že krádeží kvalitního dřeva ve velkém může v budoucnu přibývat. „Cena dřeva roste, začíná to být zajímavé a zlodějům to stojí za ten risk,“ vysvětlil.
Venc má podezření, že dřevo skončilo v nedalekém Polsku. „Jeden můj hajný viděl nákladní auto s polskou značkou, které vezlo odenky a jemu bylo divné, že jelo v pět hodin směrem k hraničnímu přechodu Srbská,“ řekl Venc. Chystá se o tom teprve policii informovat.
Tyto nákladní vozy jsou vybavené nakládací rukou, a tak by pro jeden takový vůz bylo naložení dřeva otázkou půlhodinky. „Ani by nebyl úplně naložený, vejde se na něj 30 kubíků,“ dodal zástupce společnosti.
Ještě větší drzost prokázali zloději v Heřmanicích v Podještědí na Českolipsku. Ti ze soukromého pozemku odvezli na 150 kubíků dřeva. Šlo o borovici, která byla nařezána na čtyřmetrová polena a určena k odvozu. Zloději pak podle policie k ukradení takového množství dřeva museli použít těžkou techniku. Zřejmě si jich ale ani přesto nikdo nevšiml. Zlodějům, kteří kradou vytěžené dřevo, hrozí až dvouletý trest odnětí svobody. Pokud se najdou.
16.3.2011 - Vláda se odvrací od elektřiny z biomasy
Lidové noviny, 16.3.2011, autor: DAVID TRAMBA
Rázný zásah státu proti ekologickému byznysu se může letos opakovat. Vláda chce podporovat jen teplárny, ne elektrárny na biomasu.
Ministerstva připravují opatření, která zabrání výstavbě dalších elektráren na spalování biomasy. Většina připravovaných projektů zřejmě nebude nikdy dokončena. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, počítá s ukončením podpory výroby elektřiny z dřevní štěpky, slámy i dalších druhů biomasy. Podporu získají pouze ti investoři, kteří získají stavební povolení do konce tohoto roku. Poté se bude zvýhodnění vztahovat pouze na teplárny s doplňkovou výrobou elektřiny.
Není to jediný podobný zásah. Ministerstvo životního prostředí připravuje změnu vyhlášky o biomase, která ukončí cenové zvýhodnění pro spalování dřevní štěpky v elektrárnách, jež nezahájí provoz do konce tohoto roku. „Jedna z chystaných úprav řeší snížení této podpory, potažmo co nejrychlejší ukončení podpory tohoto způsobu využití biomasy,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. Investoři pohybující se v oboru považují zmíněné návrhy za výsledek práce teplárenské lobby. Teplárny v situaci, kdy roste cena a zároveň klesá těžba hnědého uhlí, hledají alternativu a biomasa stále vychází ekonomicky lépe než spalování zemního plynu.
V minulých letech v Česku vyrostla tři větší energetická zařízení na biomasu – v areálu Plzeňské teplárenské, v Čáslavi a Jindřichově Hradci. Různí investoři nyní připravují nebo staví 15 dalších. Odhadované náklady na jednotlivé projekty se dle velikosti pohybují od 150 milionů až po jednu miliardu korun. Jen malá část z nich opravdu vznikne. „Povedou se jen dva nebo tři projekty na zelené louce, tedy v nových lokalitách,“ odhaduje předseda CZ Biom Jan Habart. Podle Habarta jde návrh ministerstva průmyslu správným směrem, přechodná doba však měla být delší.
Jedním z projektů, který se stihne včas, je elektrárna v Kutné Hoře. Staví ji firma náležící do investiční skupiny Redwood Capital. Kromě elektřiny bude vyrábět i teplo a dodávat je domácnostem a firmám ve městě. „Plánovaný termín dokončení je v prvním čtvrtletí příštího roku, ale možná to stihneme již letos,“ uvedl spoluvlastník Redwood Capital Tomáš Hardt.
Elektrárna v Kutné Hoře bude spalovat slámu, které je na rozdíl od štěpky na trhu dostatek. Vlastníci skupiny Redwood Capital již v roce 2008 postavili podobné zařízení v Jindřichově Hradci, které o rok později prodali ČEZ.
Další projekty však mají k realizaci daleko. Podle zdrojů LN je již třetím rokem na prodej zamýšlená elektrárna na biomasu v Českém Krumlově – Domoradicích. Několik ředitelů energetických společností prý dostalo nabídku krumlovský projekt koupit, žádný z nich však nabídku nepřijal. Důvodem jsou rizika projektu, například nevýhodně nastavená smlouva o nákupu dřevní štěpky.
Není to však jediný případ. Podle zdrojů z oboru není příliš reálná ani výstavba elektrárny na biomasu v Mostku či v průmyslovém areálu na okraji Hradce Králové. Druhý z projektů přitom patří k těm největším, výše investice se měla pohybovat okolo jedné miliardy korun.
Kromě znehodnocení investic vzniká ještě jeden problém. Ministerstvo průmyslu a obchodu dotuje z evropského programu Eko-energie přednostně malé vodní elektrárny a zařízení na biomasu. Za poslední tři roky přislíbilo dotace pro devět větších elektráren či tepláren spalujících biomasu v celkové výši 935 milionů korun. Dotace jsou vypláceny až po dokončení projektu, jejich čerpání na nereálné projekty tudíž nehrozí. Může však nastat situace, že se balík téměř 11 miliard korun na obnovitelné zdroje a energetické úspory nepodaří celý vyčerpat a Česko o část peněz přijde.
Nejvyšší dotace z programu Eko-energie na energetické využití biomasy
investor * lokalita * dotace (v milionech korun)
Carthamus * Český Krumlov * 149,6
EC Kutná Hora (Redwood Capital) * Kutná Hora * 149,4
EnergoFuture * Horní Suchá (Karviná) * 131,7
Stako energo * Mostek (Trutnovsko) * 119,7
Energetické centrum (nyní ČEZ) * Jindřichův Hradec * 99,2
15.3.2011 - Lesy ČR mají smlouvy na 104 územích, na čtyřech běží nový tendr
Zpravodajství ČTK, 15.3.2011, autor: ry
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) uzavřel tendr na letošní práce v lesích a prodej dřeva podpisem smluv na 104 jednotkách z původních 108. Na čtyřech jednotkách odmítli první tři uchazeči smlouvy podepsat, takže podnik na nich vyhlásil novou soutěž. Informoval o tom dnes mluvčí LČR Zbyněk Boublík. LČR patří polovina lesů v zemi.
Tržby z uzavřených smluv by podle Boublíka měly dosáhnout 8,8 miliardy korun, což představuje těžbu dřeva na úrovni 6,9 milionu metrů krychlových. Saldo z uzavřených smluv ve prospěch Lesů ČR by mělo činit 6,4 miliardy Kč, což je proti loňskému roku nárůst o 1,5 miliardy korun. Objem těžby dřeva i pěstební práce by přitom měly zůstat na loňské úrovni.
"V důsledku toho LČR dosáhnou o 30 procent vyššího průměrného zpeněžení každého metru krychlového vytěženého dřeva, což se pochopitelně pozitivně projeví na hospodářském výsledku státního podniku v letošním roce," uvedl generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora. Loni LČR dosáhly rekordního zisku 3,13 miliardy korun před zdaněním. Předloni činil zisk podniku 784 milionů korun.
O 104 zakázek se podělilo 27 lesnických firem. Nejúspěšnější byla společnost LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka, která získala 28 kontraktů. Devět kontraktů má společnost LST a osm firma České dřevařské závody.
Smlouvy Lesy ČR s vítězi tendrů podepisovaly od konce loňského roku a celý proces tak trval přes dva měsíce. Zpoždění v uzavírání části smluv LČR daly za vinu některým účastníkům tendru. "Úmyslně opakovaně nepřebírali poštovní zásilky s výzvami k uzavření smluv, podávali námitky a návrhy na přezkum na ÚOHS nebo odstupovali od svých 'vítězných' nabídek," uvedl Boublík. LČR nakonec uzavřely 36 smluv s uchazeči, kteří se umístili na prvním místě, 34 s uchazeči na druhém místě a 34 se společnostmi ze třetích míst.
Nové soutěže nyní běží na jednotkách Frýdek-Místek, Náměšť nad Oslavou, Ledeč nad Sázavou a Ronov nad Doubravou. Vítězové by na nich měli začít pracovat od 1. července. Do uzavření nových smluv na nich budou v prvním pololetí pracovat firmy vybrané takzvaným jednacím řízením bez uveřejnění. Řešit budou zejména nahodilé těžby, ochranu lesa před kůrovcem a nutné jarní zalesňovací práce.
Vítězné lesnické firmy dělají ve státních lesích pěstební práce a těžbu. Pokácené a změřené kmeny od podniku za vysoutěženou cenu kupují a dál je mohou zpracovávat a prodávat. Podnik nyní připravuje vypsání tendru na lesní práce od roku 2012.
11.3.2011 - Skupina Wotan směřuje k prodeji
Ekonom.cz, 10.3.2011,autor: Jiří Pšenička
Miliardář Tomáš Nebeský podle zdrojů týdeníku Ekonom připravuje prodej lesnické části svého holdingu Wotan. Ten je dnes dvojkou na trhu těžebních a pěstebních činností, hned za dalším lesnickým holdingem LESS ovládaným Janem Mičánkem. Těžiště jeho činnosti je v jižních Čechách.
O prodeji lesnické částí Wotanu se nyní mluví mezi předními českými byznysmeny, přičemž změnu vlastníka nevylučuje ani sám Nebeský, dříve spjatý s fondy Tercier.
»Holding Wotan Invest jako celek na prodej určitě není, ale jednotlivé společnosti samozřejmě prodány být mohou,« uvedl pro týdeník Ekonom Nebeský.
Dodává ale také, že i kdyby lesnickou část holdingu skutečně prodával, tak by si určitě ponechal částečný podíl.
V souvislosti s možnou transakcí se hovoří i o kupcích. Nejčastěji padá jméno agrárního velkopodnikatele Andreje Babiše. Dokonce se objevila informace, že Nebeský se s Babišem již dohodl.
Babiš tuto informaci označil za nesmysl, ale to ještě nic nemusí znamenat. I v minulosti totiž koupi jiných firem vylučoval, a posléze v jeho náruči skončily (holding Agropol či Agrodružstvo Jevišovice).
Majitel Wotanu Tomáš Nebeský nepopírá, že s Babišem ve věci jednal. Dodává ale, že on a jeho lidé vedli rozhovory i s dalšími hráči na lesnickém trhu. Například s již zmíněným Janem Mičánkem či s Richardem Hávou, jehož rodina ovládá zbrojařský Omnipol.
Háva sice oficiálně v žádné lesnické firmě nefiguruje, ale týdeník Ekonom již informoval o jeho velmi těsných kontaktech se západočeskou firmou LST Trhanov (viz Ekonom č. 43/2010).
Wotan není jedinou jihočeskou lesnickou firmou, o jejímž možném prodeji se nyní spekuluje. Další je akciová společnost Lesy Hluboká nad Vltavou. Jde o podnik, za nímž oficiálně stojí neznámá lucemburská firma First Assets Finance, ale vlastnictví je nejčastěji připisováno právníkovi Wojtěchu Slówikovi, někdejšímu spolupracovníkovi ministra zemědělství Jaroslava Palase.
V dozorčí radě Lesů Hluboká ale nalezneme i vlivného byznysmena a politika Pavla Dlouhého (ODS), který je se Slówikem řadu let v těsném kontaktu.
Slówik se k věci nevyjádřil. »V tuto chvíli mohu prodej firmy vyloučit,« říká prokurista Lesů Hluboká Miloš Balák. Do budoucna však změnu vlastníka zcela nevylučuje.
V souvislosti s Hlubokou se nyní hovoří o údajném jednání s podnikatelem Karlem Komárkem stojícím za skupinou KKCG. Balák to označuje za nesmysl a zástupci KKCG spekulace tohoto druhu odmítají komentovat.
24.2.2011 - Lesům ČR zbývá podepsat 7 smluv
Lidové noviny, 24.2.2011, autor: PAVLA KOZÁKOVÁ
Podepisování kontraktů na těžbu a práce ve státních lesích v letošním roce finišuje. Lesy České republiky k včerejšímu dni uzavřely smlouvy na 101 územních jednotkách z celkového počtu 108. Zbylých sedm smluv by s lesnickými firmami měl státní podnik podepsat během několika dnů. Celkem by pak smluvní partneři měli Lesům za dřevo zaplatit až devět miliard korun.
„Tržby z dosud uzavřených smluv činí 8,459 miliardy korun,“ řekl LN mluvčí státních lesů Zbyněk Boublík. Podle něj by tržby ze smluv, které se v současné době ještě uzavírají, mohly firmě přinést dalších zhruba 495 milionů korun. Celkové tržby státních lesů z této činnosti by tak letos měly atakovat hranici devíti miliard.
Cena, kterou lesnické firmy na základě uzavřených smluv nakonec státním lesům skutečně zaplatí, se však ještě může změnit, a to jak směrem dolů, tak nahoru. Smluvní ceny se totiž mohou ještě dodatečně měnit na základě takzvané indexace. Ta je čtvrtletně určována Českým statistickým úřadem a zohledňuje pohyb cen dřeva.
Například podle zatím posledního indexu z počátku února se cena dřeva oproti druhému čtvrtletí loňského roku zvýšila o 11,4 procenta u jehličnatého dříví a 0,1 procenta u listnatého dříví. Částka, kterou se firmy smluvně zavázaly zaplatit státním lesům za vytěžené dřevo v prvním čtvrtletí, by se tak měla zvýšit o příslušná procenta v každé kategorii. Indexace se však v následujících čtvrtletích může obrátit v neprospěch státních lesů. Pokud bude cena dřeva klesat, zaplatí firmy o příslušné procento nižší sumy, než k jakým se původně smluvně zavázaly.
Nejvíce kontraktů (27) zatím získala firma podnikatele Jana Mičánka LESS & FOREST. Ta je již tradičně největší subdodavatelskou firmou státních lesů. Za ní následují s osmi smluvními jednotkami České dřevařské závody Praha a firma LST. Celkem si zatím zakázky na práci a těžbu ve státních lesích rozdělilo 25 firem, z toho deset z nich má jen po jednom kontraktu.
Lesy ČR spravují zhruba polovinu lesů v Česku. Z celkového množství téměř 1,4 milionu hektarů lesů je zhruba čtvrtina listnatého porostu, zbytek je tvořen jehličnany. Ke zpoždění uzavírání smluv na letošní rok došlo kvůli špatně připravenému výběrovému řízení, které se muselo opakovat.
***
Kdo získal nejvíc?
Letos se rozdělují smlouvy na 108 územních jednotkách Lesů ČR. Zatím je podepsáno 101 smluv. Nejúspěšnější firmou je LESS & FOREST, která zatím podepsala 27 smluv. Na druhém místě v počtu podepsaných kontraktů jsou České dřevařské závody Praha a LST, které mají shodně 8 smluv. Na třetí příčce je se 7 smlouvami Kloboucká lesní. S 5 podepsanými kontrakty následují 1. písecká lesní a dřevařská, Opavská lesní a Progles.
23.2.2011 - Dřevorubci se dočkali, státní lesy okolo Třebíče mají smlouvu na těžbu
Třebíčský deník, 23.2.2011, autor: (aja)
Firma LESS & FOREST z Bohdanče na Kutnohorsku podepsala roční smlouvu s Lesy ČR na těžařské a pěstební práce ve státních lesích okolo Třebíče. Dělníci a dřevorubci, kteří zde pracují na „živnosťák“, tedy mají za kým jít sjednat si na letošek práci. Zakázka má hodnotu okolo devadesáti milionů korun. Náměšť nad Oslavou jako jediná smluvní jednotka v republice ale smlouvu nemá a LČR se teď snaží zajistit nějakou firmu na nahodilé těžby a jarní zalesňování s tím, že vypsaly nový tendr, z něhož vzejde vítěz v červenci.
21.2.2011 - Lesy ČR: Některé firmy odmítají za dřevo platit zvýšenou cenu
Zpravodajství ČTK, 21.2.2011, autor: ry
Některé lesnické firmy údajně odmítají státnímu podniku Lesy ČR (LČR) platit za dřevo zvýšenou cenu, jak to vyplývá z uzavřených smluv. Lesy ČR na zaplacení trvají. ČTK to dnes řekl mluvčí podniku Zbyněk Boublík. Placení zvýšené ceny se podle zjištění ČTK nelíbí například lesnické společnosti Less & Forest, která je největším smluvním partnerem státního podniku. Ve sporu jde v souhrnu o stamiliony korun.
Lesnické firmy v soutěži na lesnické práce pro letošní rok nabídly ceny dřeva, které se jim v průběhu trvání smlouvy směrem dolů či nahoru upravují cenovým indexem vydávaným Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Tento výpočet ceny je zakotven ve smlouvě.
Podle indexu ČSÚ vzrostly ceny dřeva oproti druhému čtvrtletí loňského roku o 11,4 procenta u jehličnatého dříví a 0,1 procenta u listnatého dříví. "Úprava kupní ceny dříví formou indexace byla součástí zadávacích podmínek ve veřejné zakázce," poznamenal mluvčí.
Šéf holdingu LESS Jan Mičánek ČTK řekl, že růst cen přes 11 procent neodpovídá realitě. Správná hodnota by se prý měla pohybovat zhruba mezi šesti a sedmi procenty. Indexace cen z dat ČSÚ je podle něj pro valorizaci cen dřeva nepoužitelná. Pozastavil se nad tím, že původně měl být index ještě vyšší, ale po výhradách firem byl snížen.
"Požádali jsme proto Lesy ČR o vstřícnost, aby nám dočasně fakturovaly pouze nabídkové ceny. A to do doby, než se situace s indexací vyjasní a dojde k nápravě. Jsme připraveni index doplatit, ale nechceme platit zbytečně to, co LČR nenáleží," řekl Mičánek. Podle něj podobně situaci rozporovalo více firem. Při tak razantním skoku cen neodpovídajícím realitě se podle Mičánka hospodaření firem ocitá v červených číslech.
"S firmami jednáme a věříme, že dostojí svým závazkům," řekl Boublík. Podnik podle něj na indexaci musí trvat, protože jinak by se dopustil porušení soutěžního práva. "V současné době je cenový vývoj ve prospěch Lesů ČR. Je ale reálné, že v dalších čtvrtletích se cenový vývoj obrátí ve prospěch smluvních partnerů, jak tomu ostatně vždy bylo i v minulých letech," řekl Boublík.
Podle něj některé firmy odmítly za dřevo zaplatit indexovanou cenu s tím, že požadovaly přehodnotit výši indexu ČSÚ. Přehodnocena byla 9. února, kdy ČSÚ zveřejnil upravený cenový index. Korigovaný index je podle Boublíka pro firmy výhodnější než index původně vyhlášený ČSÚ, podle kterého měly vzrůst ceny jehličnatého dřeva o 13,1 a listnatého o 0,7 procenta.
Indexace cen z dat ČSÚ podle LČR vychází ze skutečných cen, za které se na trhu udály obchody ve sledovaném období. Mění se podle poptávky a nabídky a podnik ji pokládá za spravedlivou pro obě smluvní strany. Boublík připomněl, že indexace cen byla součástí i u tříletých tendrů v letech 2008 až 2010.
Podle Mičánka je princip indexace předmětem kritiky od samého počátku. "Před třemi lety to bylo nouzové řešení, protože nebyl nástroj, jak valorizovat ceny. Podmínky nynější soutěže s námi nikdo nekonzultoval. Soutěž byla navíc vypsána pozdě. Neměli jsme jinou alternativu," řekl.
Z jednoročního tendru pro rok 2011 rozděleného do 108 jednotek jsou zatím podepsány smlouvy na 100 jednotkách. LESS & FOREST získala asi čtvrtinu kontraktů. Nyní LČR připravují dlouhodobé soutěže na práce v lesích od roku 2012.
Lesy ČR měly za loňský rok rekordní zisk před zdaněním, auditem a opravnými položkami 3,07 miliardy korun. Podnik ročně vytěží v průměru sedm až osm milionů metrů krychlových dřeva, což je asi polovina těžby dřeva v ČR.
14.2.2011 - Dřevorubci stále nemají práci. Čekají, jak dopadnou smlouvy
Třebíčský deník, 14.2.2011, autor: HANA JAKUBCOVÁ
Jediná Náměšť nad Oslavou z celé České republiky je bez vítěze tendru na těžařské a pěstební práce v lesích. Náprava má přijít
Třebíčsko - V Náměšti nad Oslavou mají problém. Jako jediní v republice neznají vítěze tendru na roční těžbu dřeva ve státních lesích. Všude jinde už mají Lesy České republiky (LČR) smlouvy uzavřené, anebo je právě uzavírají. Nejde o nic menšího než o zakázku v hodnotě okolo osmdesáti milionů korun. Je tedy otázkou, zda státním lesům okolo Náměště hrozí, že zůstanou bez patřičné péče. „Pro Náměšť odmítli uzavřít smlouvu všichni tři uchazeči. LČR tedy dnes vyhlásily veřejnou zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění. Má zajistit nejnutnější těžební a pěstební práce. Jsou to nahodilé těžby a jarní zalesňování. Na příští týden připravujeme nové otevřené zadávací řízení s platností od července pro zbytek tohoto roku,“ naznačil minulý pátek další postup mluvčí LČR Zbyněk Boublík.
Na Třebíčsku LČR ještě hospodaří na jednotce Třebíč. Ani ta zatím nemá smlouvu, patří mezi posledních třináct, které jsou těsně před závěrečným podpisem. Vypadá to, že tam nakonec bude zaměstnávat místní lidi při lesních pracích LESS a FOREST z Bohdanče na Kutnohorsku. Další dva zájemci - České dřevařské závody a LST Trhanov -od této zakázky v hodnotě okolo devadesáti milionů korun nakonec odstoupili.
„Výzvu k uzavření smlouvy jsme společnosti LESS & FOREST odeslali počátkem týdne. Dle zákona má patnáct dnů na uzavření smlouvy ode dne doručení,“ upřesnil mluvčí Boublík.
Přitom v minulých týdnech panovalo počasí, kdy v lese bylo možné některé práce dělat. „Hrotil bych to, kdyby bylo pro koho. Ale já už na to nemám nervy, pořád sledovat, jestli už je vítěz a kdo uspěl. Našel jsem si svoje kšefty v jiném oboru, musím zajistit rodinu,“ svěřil se anonymně jeden z dřevorubců, který se nechává už roky od těžařských firem zaměstnávat. Pokud ale podle tohoto dotyčného dřevorubce, kterého Deník oslovil, uspěje LESS & FOREST, je to pro něj znamení, že bude mít pravidelně výplatu.
LČR na Třebíčsku hospodaří na celkové ploše 16 301 hektarů lesní půdy, v celé republice pak na více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku ve vlastnictví státu, což je téměř 86 procent rozlohy všech státních lesů.
Pečují též o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem sedmi milionů metrů krychlových dřeva.
***
„Výzvu k uzavření smlouvy jsme společnosti LESS & FOREST odeslali počátkem týdne. Dle zákona má patnáct dnů na uzavření smlouvy ode dne doručení.“ Zbyněk Boublík, mluvčí LČR Co je ve hře Firmy, které ve výběrových řízeních nakonec uspějí, pro Lesy ČR zajistí pěstební činnosti, dodávky sadebního materiálu a také těžební činnost. Pěstební činnost v sobě zahrnuje například přípravu ploch pro obnovu lesa, výsadbu sazenic, oplocení mladých lesních porostů před okusem, ochranu mladých lesních porostů proti zvěři - nátěry repelenty, oplocenky, a také proti zarůstání travou. Zajistí prořezávky, hnojení lesních porostů, ochranu proti kůrovcům (pokládání lapáků a instalace lapačů) a jiným škodlivým činitelům. Smluvní vztah bude probíhat podle následujícího obchodního modelu: Lesy ČR prodají smluvnímu partnerovi pokácený, odvětvený a podle kvality zatříděný strom. Smluvní partner následně strom zpracuje, zajistí odvoz dřeva včetně následného prodeje. Zdroj: LČR
12.2.2011 - Ostrov v pořadu Třistatřicettři (video)
12. 2. 2011, 21:55 - ČT 2
Ostrov pokladů je známá dobrodružná četba, kterou se moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid inspirovali při putování za poklady českých ostrovů i ostrůvků nakladatelských a knihkupeckých. O překvapivých objevech a vzácných knižních nálezech budou diskutovat s pozvanými hosty
Kdo by neznal Stevensonův Ostrov pokladů? Také moderátoři literární revue Jan Lukeš a Jan Schmid se vydají za pokladem, a ne pouze jedním. Ostrovy pokladů literárních čekají na knihomoly nejen v metropolitním knihkupectví Ostrov Vladimíra Šebka či v nakladatelství stejného jména, které vydává publikace „pražského chodce“, fotografa Františka Dostála. Knižní poklad se díky podnikateli Janu Mičánkovi zrodil i v Ostrově u Bohdanče v podobě publikace popisující dějiny místního rekonstruovaného zámku a přilehlé vsi. Svérázným literárním ostrovem jsou i pravidelná setkání v klubu Koníček Ivana M. Havla, hlavního autora právě vydané knihy Dopisy od Olgy, či nově otevřený Dům čtení na Praze 10, kterým nás provede jeho vedoucí Jana Husníková. O tom, jak se spojuje profese stomatologa a literáta, bude na svém „ostrově“ v Sázavě mluvit prozaik Leoš Šedo, o literárním životě za tzv. druhé republiky literární historik Jaroslav Med
3.2.2011 - Lesy ČR mají koncepci – Dřevěnou knihu
www.silvarium.cz, 3.,2. 2011
Vláda ČR vzala 2. 2. 2011 jednomyslně na vědomí Koncepci ministerstva zemědělství k hospodářské politice státního podniku lesy České republiky od roku 2012, tzv. Dřevěnou knihu.Po letech, kdy se koncepce státního vlastnictví lesů měnila v přímé závislosti na personálním obsazení ministerstva zemědělství a státního podniku Lesy ČR má tento podnik koncepci, jejíž vznik koordinoval zakladatel Lesů ČR a která byla vzata na vědomí Vládou ČR.
Hlavním principem vycházejícím z Dřevěné knihy je tzv. senátní systém představující postupné vypsání komplexních zakázek na lokalitě P s platností 5 let a návazností na lesní hospodářské plány (LHP).
První verze Dřevěné knihy
Základní principy, které byly představeny ministrům Vlády ČR dne 19. 1. 2011:
- Vyhlásit jednu veřejnou zakázku na 117 SÚJ nebo 117 veřejných zakázek na 117 SÚJ (možnost rozhodnout dle aktuální judikatury).
- Doba trvání zakázky bude odpovídat době platnosti LHP příslušného ke konkrétní SÚJ – (tzv. senátní systém), kdy bude každoročně soutěženo cca 10 % SÚJ.
- Zakázka bude provedena jako komplexní, kdy zajištění všech lesnických činností včetně prodeje dřeva bude uskutečněno smluvním partnerem na lokalitě P (při pni).
- Součástí komplexní zakázky nebude prodej lesních těžebních zbytků, mimo jiné proto, že Vládou nebyla prozatím schválena koncepce nakládání s energetickou dendromasou.
- Zadávací řízení bude dvoukolové, s omezením počtu účastníků v 1. kole.
- Jediným kritériem 2. kola bude cena.
- Nutnou součástí budou dostatečné bankovní garance pro zajištění zájmů LČR.
- Tvorba cen bude založena na čtvrtletní indexaci na základě referenčních cenových indexů uveřejňovaných ČSÚ.
- Dokumentace bude obsahovat smluvní povinnost prodeje objemu 20 % vytěženého dříví přes veřejné trhy (komoditní burza, elektronické aukce).
- Lesy ČR zpracují metodiku hodnocení smluvních vztahů vzešlých ze zakázky pro období od roku 2012 (hodnocení vždy po ukončení smlouvy na jednotlivé SÚJ) a na základě zkušeností se zavedením tohoto systému a využitím metodiky LČR k hodnocení smluvních vztahů budou zadávací řízení případně upravována.
- Lesy ČR zvýší důraz na kontrolní činnost prováděnou vlastními zaměstnanci LČR; vedle toho bude uskutečňována vnější kontrola inženýrskou organizací zřizovanou Ministerstvem zemědělství, případně jinými externími subjekty. Ve speciálních případech bude vnější kontrola uskutečňována mezinárodní renomovanou auditorskou organizací. Ministerstvo zemědělství přizve k přípravě veřejné zakázky nezávislou organizaci, například Transparency International.
- Hospodářská politika LČR od roku 2012 bude respektovat možnost církevních restitucí uskutečněných na základě politického rozhodnutí.
Dřevěná kniha byla v této podobě bez zásadních připomínek projednávána se členy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky i členy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu České republiky.
Projednávání Vládou ČR bylo 19. 1. 2011 pozastaveno a ministerstvu bylo uloženo přepracovat body týkající se doby trvání zakázky, doplnit možnost konání aukcí na pni a další.
Druhá verze Dřevěné knihy
Pro jednání Vlády dne 26. 1. 2011 byla v Dřevěné knize upravena zejména maximální doba trvání zakázky. Podle nové verze bude zakázka 5letá, přičemž nebude opuštěn systém návaznosti na LHP. Další změnou oproti první verzi je doplnění modelu prodeje dřeva aukcemi dříví nastojato na lokalitě P v celkové výši do 10 %, což by mělo zlepšit přístup k dříví menším subjektům. Celkově tak bude na volném trhu nabízeno cca 30 % těžby Lesů ČR.
Dopracovány byly principy controllingu a projednáván byl také způsob případné regulace dominantního postavení smluvního partnera.
2.2.2011 - Dřevaři: Státní koncepce našeho odvětví je likvidační
Zpravy.rozhlas.cz, 2.2.2011, autor: David Šťáhlavský, Michal Šenk
Dřevozpracující podniky v Česku varují, vysoký export a nedostatek kulatiny může výrazně omezit počet pil u nás. Hrozí tedy růst nezaměstnanosti, a to přitom v oblastech, které už teď mají nejvyšší procento lidí bez práce.
Současný systém dřevozpracujícího průmyslu v Česku je likvidační. Tvrdí to alespoň některé nespokojené lesnické a dřevařské firmy na základě ročního tendru na těžbu dřeva v Lesích ČR. Firma, která obhospodařuje většinu veřejných lesů v Česku ale nesouhlasí. Argumentuje mimo jiné tím, že letošní tendr vynesl státní pokladně o tři miliardy korun více než posledně.
Jedním z těch, kdo za dřevo státu zaplatil, byl Jan Mičánek ze společnosti LESS & FOREST - zástupce velké společnosti, která zvítězila v ročním tendru na těžbu dřeva ve státním podniku Lesy ČR tak, že za své vítězství nakonec ještě zaplatí. „S objemem jsme spokojeni, ale s podmínkami, za kterých budeme zakázky dělat nikoliv,“ postěžoval si.„Nezbývá než přijmout nabízené podmínky. Nemáme možnost výběru, máte-li na firmě 2 tisíce lidí, kteří potřebují pracovat,“ pokračuje Mičánek. Vytěžené dřevo sice prý firma prodá, ale za špatné ceny. „Relace mezi tím, co zaplatíme Lesům ČR za dřevo a cenami, které za to dostaneme, pro nás nebude příznivá. Pravděpodobně proděláme,“ zlobí se. Oborová asociace si stěžuje na masivní exportV ČR se ročně vytěží kolem 15,5 milionu krychlových metrů surového dřeva. Z toho kolem 6 milionů krychlových metrů bylo podle dostupných údajů vyexportováno. Na tisícovku českých firem pak zbývá jen asi 9 milionů krychlových metrů dřeva. Ministerstvo zemědělství se podle prezidenta Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeňka Valného dříve vyjádřilo v tom smyslu, že v ČR je příliš mnoho dřevozpracujících firem a pil. Kroky managementu Lesů ČR, celý chaos, krizová situace, kterou na trhu se surovým dřívím prožíváme, tak nahrává podle Valného konci některých českých firem. Vláda souhlasí s ‚Dřevěnou knihou‘, ekologové ovšem ne.
31.1.2011 - Jan Mičánek - zakladatel společnosti LESS: "Jsem jen obyčejnej hajnej"
www.svoboda.info; 31. 1. 2011 (aktualizováno: 4. února 2011)
Ostrov - Pro Kutnohorsko je společnost LESS jedním z největších zaměstnavatelů, zvlášť pro obyvatele obcí Bohdaneč a Ostrov, kde žije asi 480 lidí a řada z nich u firmy pracuje. Všem obyvatelům Jan Mičánek dává na Vánoce stromek, láhev kořalky a kapra. Kromě pomoci svým sousedům se rád podílí i na různých rekonstrukcích a stavbách. Po vysvěcení nové sochy „Zvěstování Panny Marie“ citlivě zrekonstruoval zámeček a poplužní dvůr v Ostrově, který odpovídá jeho původní historické podobě. Ten nyní slouží jako administrativní centrum společnosti. Na podzim loňského roku vydal Mičánek obsáhlou historickou publikaci o Ostrově.
Proč jste začal podnikat a co podle Vás stojí za úspěchem firmy LESS?
Když to řeknu krátce, tak podnikám, protože chci být svobodný člověk a protože je to dobrodružství. Za všemi úspěchy je třeba vidět lidi. Ti jsou vždy hlavní. Měli jsme a máme v tomto směru štěstí. Základem úspěchu je pracovitost, loajalita, myšlenka a chuť žít naplno. A to jsme asi měli a máme. Navíc v počátcích našeho podnikání vznikaly příležitosti. Postupné restituce lesů a outsourcing služeb ve státních lesích – to byla poptávka pro takové lidi, jako jsme byli my. Firmu tvoří pracovití, slušní, odborně zdatní lidé, kteří jsou schopni pracovat jako tým. Baví je to. Nejdůležitější v podnikání a v životě firem jsou důvody, proč podnikáme. Samozřejmě, že nás naše práce musí živit a pokud možno dobře živit, ale musí nás to taky bavit, těšit a uspokojovat naši ješitnost. Podnikat by člověk neměl proto, aby byl bohatý, ale proto, aby byl svobodný. A aby dělal užitečné věci.
Proč se vlastně firma jmenuje LESS?
Nic „anglického“ za tím nehledejte! Název měl znít „Les“, ale když jsem tenkrát přijel do Prahy, abych firmu zaregistroval, sdělila mi úřednice, že taková společnost již existuje. Vzal jsem tedy propisku a dopsal jedno s navíc. Tenkrát jsem ani nevěděl, co less v angličtině znamená.
Firma narostla do značné velikosti a vám léta přibývají. Už víte, komu jednou LESS předáte?
Pro mě to je aktuální téma. Tento rok jsem začal vlastnictví předávat, patnáct procent akcií jsem daroval členům managementu a chci v tom pokračovat. Pro mě je nejdůležitější, aby firma fungovala, a dostala se do vlastnictví lidí, kteří budou garantovat její dlouhodobý rozvoj.
S vlastními dětmi jako s budoucími vlastníky nepočítáte?
Pokud budou součástí managementu, tak ano.
Nikdy Vás nenapadlo, že budete žít jinde? Ve velkém městě s firmou, která bude sídlit na prestižní adrese a užívat si všech výhod a možností, které nabízí velkoměsto…
Ne! Vždy říkám, že jsem „jen“ obyčejnej hajnej! A jsem tady spokojený. Moje děti bydlí taky v okolí Bohdanče, nikam se nestěhují! Já jsem standardní stará škola. Nerozumím tomu, když se někdo ptá, jak trávím volný čas, zda golfem, squashem či na Seychelách. Práce je pro mne naplněním času a mám tudíž pocit, že v ní odpočívám stále, je mým koníčkem. Nejlépe si odpočinu v lese. Když jsem skutečně unavený, lehnu si a spím. Mám pořád stejnou ženu a tři děti. Starší syn je zaměstnancem naší firmy jako ředitel pily v Čáslavi, dcera zde pracuje jako právník a mladší syn se právě s firmou seznamuje. Navíc to, co jsme vytvořili tady, bychom ve městě těžko zvládli. Přijeďte se podívat do Ostrova a uvidíte! Nemovitost, která si ještě donedávna zasloužila označení „ruina“, dnes odpovídá historické předloze. Rekonstruovali jsme ty budovy podle původních barokních předloh, a to včetně chyb, kterých se tehdejší stavaři dopustili. V bývalém kravíně teď naši lidé řídí největší dopravní společnost na přepravu surového dříví v Evropě. V Bohdanči provozujeme palírnu, kolem vesnice jsme vysázeli sady ovocných stromů…A tak bych mohl pokračovat! Ta firma sem prostě patří!
Jak vlastně vznikl nápad koupit ruinu v zapomenuté vesničce Ostrov a udělat z něho administrativní sídlo společnosti? A pak ještě o historii Ostrova napsat tak obsáhlou publikaci?
Ostrovský statek jsem původně koupit nechtěl. Pracovali jsme na budování firmy, dávali jsme tomu všechno a ruiny hospodářských budov byly to poslední, co jsme potřebovali. Proto jsem také první nabídku tehdejšího vlastníka pana Pokorného odmítl a Ostrov pustil z hlavy. Ale jak šel čas, začalo se nám nedostávat kancelářských prostor. Obsadili jsme v té době nejen vlastní budovu na pile v Bohdanči, ale také kanceláře státních lesů, obecního úřadu a zemědělského družstva. Firma LESS nám prostě rostla pod pracovitýma rukama. A tehdy přišel pan Pokorný znovu. Byli jsme se spolu podívat v Ostrově a ve mně zahlodalo. Máme stavět administrativní budovu „na zelené louce“ nebo spojit záchranu staré památky s našimi potřebami? A tak jsme to koupili. Samozřejmě nás to stálo daleko větší peníze než stavba na zelené louce, ale myslím, že jsme udělali dobře!
Když jsme se nastěhovali do nových kanceláří, slavnostně zahájili provoz a všechno důstojně oslavili, padal můj pohled opakovaně na studii o historii a současném stavu ostrovského panství a poplužního dvora, ke které během času přibyla spousta dalších informací a dokumentů. Co s tím vším? Jaká škoda nechat to všechno ladem. A tak mi to vrtalo hlavou. Ta šťastná chvíle nastala během rozhovoru s Láďou Langpaulem, člověkem, se kterým jsme spolupracovali v oblasti propagace naší firmy a který pro nás již pár drobných publikací vytvořil. Langpaul řekl hroznou věc: „Honzo, chtěl bych napsat knihu o tobě a firmě LESS.“ Padlo na mne zděšení. „Knihy se mají psát o mrtvých, jinak si musí připadat jako Stalin!“ a navrhl jsem, že napíšeme knihu o Ostrově. Intenzivně jsme na knížce pracovali rok a půl. Sám jsem tomu věnoval spoustu času, převážně o víkendech. V pozadí té práce byla širší otázka, která mne zajímá: proč to vlastně děláme? Proč podnikáme? Jen pro osobní svobodu? To je pěkné, ale je to málo. V podnikání se samozřejmě musí dařit. Podle mne má ale podnikatel dělit vytvořený zisk na tři pomyslné části. Tou první je návrat výnosu zpět do firmy, druhou přiměřená dělba s těmi spolupracovníky, kteří na prosperitě mají podíl. Pak je tu třetí část, která se specifikuje obtížněji... Zkrátka si myslím, že pokud člověk vydělává peníze a získává majetek, je povinen nabídnout jeho část pro věci veřejného prospěchu. Pokud to nedokáže, stává se pouhým zbohatlíkem. Kniha o Ostrovu je součástí toho, o co se snažím pro místo a lidi, kteří tvoří náš svět. K těm směřuji kroky, které lze zahrnout do kategorie „veřejného prospěchu“. Pokusím se říci něco k mým motivům: Máme velké resty zaviněné komunistickou a protektorátní totalitou těch, kteří tu „hospodařili“ a vzali společnosti spoustu času a prostoru k normálnímu rozvoji. Podařilo se jim zpřetrhat naše vazby s minulostí, historickou kontinuitu. Chtěl bych přispět k zacelení této rány tím, že si připomeneme myšlenky, podněty a inspirace, které nám usnadní navázat na životy našich předchůdců. O tom přemýšlím. Pro mne to bylo také jakési pomyslné setkání s několika majiteli panství, jejichž osudy jsou poučné. Byli to selfmademani své doby. Jejich úspěch stál vždy na pevné stupnici hodnot, které vyznávali. Zikmund Moravec začal jako Nikdo v Kutné Hoře, kde se stal měšťanem a obecním starším, nakonec koupil ostrovské panství a získal šlechtický titul. Právě on stvořil základ pro rozkvět a slávu Ostrova. Dalším byl Jan Schebek, syn šťáhlavského sedláka, který vyrostl v největšího českého stavitele železnic. Koupil nejen Ostrov, ale i Hodkov a Zruč. Antonín Rückl sice nebyl vlastníkem statku, ale byl nejdůležitější postavou sklářského a podnikatelského rodu, ostrovský rodák a jeden z otců českého sklářství. A Johann Špork? Ten přece začínal ve 12 letech jako pomocník bubeníka a stal se z něho jeden z nejschopnějších a nejvyšších velitelů jízdy císařských vojsk. Všichni měli kromě praktických schopností i pevnou víru v sebe sama a v jasné hodnoty, které vyznávali. Ve všech případech proto byli respektováni svým okolím. Antonína Rückla dokonce označovali po smrti za „svatého“ člověka.
Publikace se skládá ze dvou částí. Ta druhá je možná pozoruhodnější a překvapivější než první. Je to soubor tří desítek historických map a leteckých snímků Ostrova. Je to sousto pro znalce a milovníky map, ale bude to zajímat i obyčejného čtenáře?
Ať se podíváme na babičku Pechovou z Ostrova nebo na sečtělého historika, bude je to zajímat. Mapy jsou přece svébytným svědectvím doby, které zachycují stav, určitou situaci. Jejich studium se podobá práci archeologa. Mapa je „odhalením“ faktů a realit, jež významně doplňují naše znalosti o místě, a máme-li soubor takových dokumentů, dává nám to pohled na to, jak se během věků (300 let) měnil vzhled místa. Letecké snímky (předválečné Československo realizovalo vzdušné fotografování svého území od 2. poloviny 30. let) jsou úžasnou informací o změnách krajiny, liniových stavbách atd., ale často také zaznamenávají či dokládají i sociální trendy ve společnosti. Tak v 60. letech začaly v našem Ostrově přibývat kůlny, králíkárny, garáže a podobné stavby, po převratu v r. 1989 pojednou vidíme kurty, bazény a další příznaky nové doby. To vše jsou přece úžasné věci, které skvěle doplňují knihu.
Ještě z Ostrova zabrousíme do čáslavského regionu. Loni jste otevřeli nový dřevozpracující komplex v Čáslavi. Původně zde měl stát i závod na výrobu lepených hranolů. Proč jste od tohoto záměru upustili a jak se pile v Čáslavi vlastně daří?
Naskytla se nám výhodná koupě závodu Holzwerk Hemau v Bavorsku. Je hodně podobný tomu, který měl vyrůst v Čáslavi. Navíc jsme s tím koupili i trh a odborníky. Po všech stránkách to tedy bylo výhodné. Navíc já pořád doufám, že závod na výrobu lepených v Čáslavi stát bude. Firma má platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Máme spoustu rozvojových plánů, ale momentálně jsme na hranici investičních možností.
Chtěl bych zdůraznit, že čáslavská pila je největší českou investici do zpracování dřeva v ČR v polistopadovém období. Všechny srovnatelné či vyšší investice uskutečnily zahraniční firmy. LESS & TIMBER je tak v současnosti největší ryze česká dřevozpracující firma v ČR. I přes pokračující krizi v oboru se nám v Čáslavi daří navyšovat výrobu a přibližujeme se tak k ročnímu pořezu 300 000 m3. Tím dokonce překračujeme projektovaná čísla! Denně pila zpracuje průměrně 780 m3 jehličnatého dříví. Samozřejmě všechno není růžové. Velkým problémem je vysoký nárůst cen kulatiny, který se nepromítá do cen řeziva. To vadí jedné naší společnosti – TIMBERu, ale zase vyhovuje druhé – FORESTu, která dříví těží a prodává. Velkou radost mám z prvního roku provozu elektrárny, přesněji řečeno kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu a teplo z biomasy. To je pro nás velmi příjemné překvapení.
Profil Jana Mičánka:
Současný předseda představenstva a majoritní vlastník holdingu LESS ing. Jan Mičánek se narodil 13. 6. 1950 v Brně. Absolvoval Střední lesnickou školu v Písku a Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. 7 let pracoval jako taxátor v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Hradec Králové, v roce 1983 se stal vedoucím polesí na Lesním závodě v Ledči nad Sázavou, kde ho také zastihla „sametová revoluce“ v roce 1989. V prosinci 1989 se stal jedním ze zakládajících členů lesnické sekce Občanského fóra a podílel se na tvorbě první polistopadové lesnické koncepce. V letech 1990–1991 působil jako ředitel Odboru lesnické politiky na Ministerstvu zemědělství ČR , kde pracoval na transformaci českého lesnictví. V letech působil 1991–1995 jak ředitel obchodní firmy Silvaco, od roku 1995 zastával 8 let funkci prezidenta a poté člena prezídia České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH). Kromě toho byl po roce 1989 v představenstvu několika firem.
Ing. Jan Mičánek je ženatý, má tři dospělé děti, bydlí v hájence nad Bohdančí na Kutnohorsku, zajímá se o historii a nepoužívá počítač.
O společnosti LESS:
Společnost LESS založil se dvěma kolegy v roce 1992. Firma se sídlem v Bohdanči na Kutnohorsku se zabývala službami spojenými s obhospodařováním lesů. Během let prošla přerodem z „eseróčka“ s jediným služebním trabantem přes akciovou společnost až k nynějšímu holdingu s obratem kolem 6 mld. Kč. Společnosti LESS se Mičánek začal naplno věnovat kolem roku 1998. Stal se jejím jediným majitelem. Od roku 2003 má LESS holdingové uspořádání, kde LESS a.s. zajišťuje hlavně administrativní služby a ekonomické a organizační poradenství pro své dceřiné společnosti. Lesnickými činnostmi, obchodem se dřívím, dopravou, školkařtvím, krajinářstvím a dalšími činnostmi spojenými s komplexním obhospodařováním lesů se zabývá společnost LESS & FOREST s.r.o., dřevařskou a pilařskou výrobou LESS & TIMBER s.r.o., LESS & PATRICK s.r.o. provozuje palírnu, rybářství, prodejnu s potřebami pro lesnictví a zahradnictví a spravuje nemovitosti. LESS & ENERGY s.r.o. provozuje od r. 2009 v Čáslavi elektrárnu na biomasu. Na Slovensku LESS & Co, s.r.o., podniká v lesnictví a obchodu se dřevem a LESS & TIMBER SK, s.r.o., produkuje bukové řezivo a vyrábí bukovou spárovku. Ukrajinská LESS Ukrajina TOV a ruská OOO LESS poskytují lesnické služby. K holdingu patří i nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, s.r.o., taxační kancelář Příroda, s.r.o či specialista na rekultivace a ozelenění KHL-EKO, a.s.
V roce 2004 se vedení společnosti LESS rozhodlo pro odkoupení a následnou rozsáhlou rekonstrukci chátrajícího historického areálu v obci Ostrov u Zbraslavic, který je cennou ukázkou českého barokního stavitelství navazujícího na předchozí středověkou tvrz. Areál byl pečlivě zrekonstruován pro současné potřeby holdingu LESS a sídlo bylo slavnostně otevřeno 29. 5. 2008. Největší dosavadní investicí holdingu LESS (celkem 1,8 mld. Kč) se stal dřevozpracující komplex Čáslav, který navazuje na historii zdejší pily založené v roce 1884. Jde o nejmodernější závod na zpracování přesíleného jehličnatého dřeva v České republice. První a druhá etapa výstavby započaté na podzim 2007 (pilnice a výroba elektřiny a tepla) byly úspěšně ukončeny zahájením provozu dne 12. 6. 2009. Dnes v Čáslavi pracuje kolem 170 lidí. Na podzim roku 2009 se holding LESS dohodl na převzetí německé firmy Holzwerk Hemau GmbH a stal se tak největším výrobcem lepených truhlářských polotovarů pro výrobu dřevěných oken v Evropě.
31.1.2011 - Lesy ČR zatím uzavřely tři čtvrtiny smluv na práce v lesích a ohlásily rekordní zisk
e15.cz, 31.1.2011, rubrika: Průmysl a energetika
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) ke konci ledna uzavřel s lesnickými firmami smlouvy na práce v lesích pro letošní rok na 81 ze 108 územních jednotek. Podnik odmítá, že by nepodepsání smluv na čtvrtině jednotek mělo negativní vliv na zásobování trhu se dřevem.
Nejvíce kontraktů, celkem 20, zatím získala firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka, která byla i v minulosti největší subdodavatelskou firmou LČR. Za ní následuje s osmi jednotkami firma České dřevařské závody Praha. Po sedmi kontraktech mají Kloboucká lesní a společnost LST. Celkem si zakázky zatím rozdělilo 22 firem.
Řada uchazečů, kteří se po otevření obálek s nabídkami umístili na prvním místě, nakonec smlouvu neuzavřela. Z 81 dosud podepsaných smluv tak bylo s uchazeči na prvním místě podepsáno 34 smluv, ze druhého 32 a ze třetího místa 15 smluv.
Podle mluvčího LČR Zbyňka Boublíka podnik průběžně uzavírá smlouvy na dalších 19 jednotkách. Zbývajících osm jednotek je dotčeno námitkou z řad některých účastníků veřejné zakázky. „Děláme vše pro to, aby k dokončení podpisů smluv došlo v době co nejkratší. Musíme ale také respektovat zákonné lhůty,“ uvedl mluvčí.
Dodávky dřeva vázly
Někteří zástupci zpracovatelů dřeva si v minulých týdnech stěžovali na nedostatek dřeva. Podle nich jej způsobilo zpožděné podepisování smluv. Největší tuzemská pila Mayr-Melnhof Holz Paskov na Frýdecko-Místecku uvedla, že kvůli zpožděným smlouvám má nedostatek kulatiny a od ledna musela omezit výrobu.
Lesy ČR tvrdí, že prodleva v podepisování smluv nemá na zásobování trhu se dřevem vliv. „Mírná prodleva v uzavírání smluv neznamená zastavení prací v lese a dodávek dříví. Navíc dřevozpracující podniky mívají běžně zásoby dřeva v řádu několika týdnů. Na volném trhu je jak v ČR, tak i v okolních zemích dřeva k dispozici dostatek,“ uvedl Boublík.
31.1.2011 - Lesy ČR zatím uzavřely tři čtvrtiny smluv na práce v lesích
Zpravodajství ČTK, 31.1.2011, autor: Zdeněk Rychtera
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) ke konci ledna uzavřel s lesnickými firmami smlouvy na práce v lesích pro letošní rok na 81 ze 108 územních jednotek. Podnik odmítá, že by nepodepsání smluv na čtvrtině jednotek mělo negativní vliv na zásobování trhu se dřevem. ČTK to dnes řekl mluvčí LČR Zbyněk Boublík.
Nejvíce kontraktů, celkem 20, zatím získala firma LESS & FOREST podnikatele Jana Mičánka, která byla i v minulosti největší subdodavatelskou firmou LČR. Za ní následuje s osmi jednotkami firma České dřevařské závody Praha. Po sedmi kontraktech mají Kloboucká lesní a společnost LST. Celkem si zakázky zatím rozdělilo 22 firem.
Řada uchazečů, kteří se po otevření obálek s nabídkami umístili na prvním místě, nakonec smlouvu neuzavřela. Z 81 dosud podepsaných smluv tak bylo s uchazeči na prvním místě podepsáno 34 smluv, ze druhého 32 a ze třetího místa 15 smluv.
Podle Boublíka podnik průběžně uzavírá smlouvy na dalších 19 jednotkách. Zbývajících osm jednotek je dotčeno námitkou z řad některých účastníků veřejné zakázky. "Děláme vše pro to, aby k dokončení podpisů smluv došlo v době co nejkratší. Musíme ale také respektovat zákonné lhůty," uvedl mluvčí.
Někteří zástupci zpracovatelů dřeva si v minulých týdnech stěžovali na nedostatek dřeva. Podle nich jej způsobilo zpožděné podepisování smluv. Hromadné propouštění podle Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů (AČMD) už oznámila společnost Timber Mill, která provozuje pilu v Ostravici na Frýdecko-Místecku. "V pátek obdrželo výpověď z pracovního poměru zbývajících 99 kmenových zaměstnanců z původních 109. Primárním důvodem je totální nedostatek dříví v regionu po 1. lednu 2011, způsobený výpadkem dodávek dříví z Lesů ČR na trh," sdělila dnes ČTK ascoiace.
Vedení firmy Timber Mill propouštění zdůvodnilo značnými výpadky v dodávkách dříví na tuzemský trh a jeho rostoucí cenou. "Po naší pile je vyžadováno navýšení ceny pilařské kulatiny oproti loňsku až o 40 procent. Situaci nelze donekonečna řešit dodávkami dříví ze Slovenska. Stav je ekonomicky neúnosný. Kvůli nedostatku suroviny jsme přišli o zakázky, kterých jsme měli i přes složitou situaci v odbytu dostatek," uvedl ředitel Timber Mill Karel Bystřický.
Omezit výrobu od ledna musela kvůli nedostatku kulatiny také největší tuzemská pila Mayr-Melnhof Holz Paskov na Frýdecko-Místecku. "Ozývají se nám i firmy, které nejsou členy asociace, s tím, že řeší totožné problémy jako naši členové - omezují výrobu a propouští, řeší ekonomické problémy. Odhaduji, že ve dřevozpracujícím průmyslu přišlo kvůli zpackaným tendrům Lesů ČR od začátku roku v celé ČR o práci už nejméně na tisíc lidí," upozornil prezident AČMD Zdeněk Valný, který míní, že situací ve státním podniku Lesy ČR by se měla ve středu zabývat vláda.
Lesy ČR ale oponují, že prodleva v podepisování smluv nemá na zásobování trhu se dřevem vliv. "Mírná prodleva v uzavírání smluv neznamená zastavení prací v lese a dodávek dříví. Navíc dřevozpracující podniky mívají běžně zásoby dřeva v řádu několika týdnů. Na volném trhu je jak v ČR, tak i v okolních zemích dřeva k dispozici dostatek," uvedl Boublík.
Státní lesy nicméně přijaly několik opatření, která by měla trhu se dřevem pomoci. Přímo řízené lesní závody Lesů ČR dodají přes komoditní burzu na trh celý objem dřeva plánovaný na letošní první čtvrtletí již do 15. února. V případě již uzavřených smluv nabízejí Lesy ČR smluvním partnerům navýšení těžeb v prvním čtvrtletí, a to při nepřekročení ročního úkolu. Z aktuálních zásob 150 000 metrů krychlových také LČR postupně uvolňují dřevo k prodeji přes komoditní burzu a elektronické aukce, okrajové sortimenty prodávají přímo odběratelům.
Jednoroční tendr pro letošní rok byl jakýmsi nouzovým řešením a měl zabránit přerušení lesních prací po 1. lednu 2011. Původní obří desetiletý tendr v hodnotě 16 miliard korun, který kritizovali politici, ekologové, lesníci a výhrady k němu měl i antimonopolní úřad, Lesy ČR zrušily v polovině loňského května.
Vítězné lesnické firmy dělají ve státních lesích pěstební práce a těžbu. Pokácené a změřené kmeny od podniku za vysoutěženou cenu kupují a dál je mohou zpracovávat a prodávat.
O způsobu hospodaření ve státních lesích od roku 2012 se nyní jedná na úrovni vlády. Zásady mají být zakotvené v takzvané Dřevěné knize.
28.1.2011 - Lesy ČR: Nepodlehněme stokrát opakované lži
Hospodářské noviny, 28.1.2011, autor: Ivan Fuksa
Polemika
Zděsil jsem se, když jsem si ve včerejších Hospodářských novinách přečetl článek pana Leschtiny, který mě obviňuje, že chci stát připravit o příjmy z Lesů ČR a předat je firmám. Ve skutečnosti je to úplně opačně! Způsob těžby a prodeje dřeva, který navrhuji, přinese státu o několik miliard více než systém, který fungoval dosud. Potvrzují to i výsledky jednoročních tendrů na rok 2011, ze kterých stát dostane o 3 miliardy víc než v loňském roce.
Transparentní soutěže přinášejí státu největší prospěch. Soutěže o 117 zakázek totiž dokážeme uhlídat. Model, který navrhují ekologičtí aktivisté, vypadá na první pohled dobře: oddělit pěstební činnost, těžbu dřeva a jeho prodej a každou z těchto činností zadávat každý rok na několika stovkách území. Ekonomicky je ale úplně nesmyslný. Znamenal by, že Lesy ČR najmou 2000 zaměstnanců, kteří budou každý rok připravovat několik tisíc tendrů. Výsledkem by byl drahý, složitý a nekontrolovatelný systém, vytvářející obrovské korupční příležitosti. Každá rozumná firma svůj nákup služeb a zboží centralizuje,má stát postupovat opačně?
Rizikem centralizace je vznik oligopolu, tak jak se to do určité míry stalo u staveb silnic a dálnic. Na to máme recept – omezíme počet zakázek,které může získat jedna firma. Jednoroční tendry však tuto hrozbu nepotvrzují. V soutěži o 108 zakázek uspělo již přes 25 firem a největší z nich – LESS&FORREST má na trhu menší podíl, než měla v loňském roce. Tříštění zakázek ale není tou správnou cestou, ani pan ministr Bárta neuvažuje o tom,že by u dálnic odděloval zakázky na dálniční těleso, štěrk, asfalt a svodidla a k tomu zadával každých pět kilometrů dálnice jiné firmě.
Další nesmysl, který odpůrci koncepce stále opakují, je, že „stát by tak firmám prodal stromy na stojato, aniž by znal kvalitu dřeva“. Firmy v soutěžích nabízejí cenu za jednotlivé sortimenty dřeva. Každý strom je po pokácení oklasifikován. Jeho ocenění musí potvrdit pracovník Lesů ČR. Podle toho potom firmy za dřevo zaplatí a dále ho prodávají ve vlastní režii zpracovatelům. Tento systém nám také umožní důslednou kontrolu. Všechny stroje, harvestory i auta – budou opatřeny čipy průběžně předávajícími informace o jejich pohybu po lese. Umíme zpětně spočítat kvalitu a objem dřeva podle pařezů. Zvažujeme využití externích firem motivovaných odhalováním krádeží. Díky tomu zajistíme, že Lesy ČR dostanou poctivě zaplaceno za každý metr dřeva.
Dřevěná kniha, jak říkáme koncepci hospodaření Lesů ČR, je cestou k tomu, aby tento státní podnik začal konečně fungovat transparentním způsobem, přinášejícím výnosy státu, a ne neprůhledným prostředníkům jako dosud. Je cestou k tomu, aby v Lesích ČR nebyl žádný prostor pro „krádeže za bílého dne“. Lži opakované některými odpůrci tendrů, se nestanou pravdou, i kdyby byly opakované tisíckrát.
15.1.2011 - „Kladivo“ navýšených poplatků za vynětí půdy na podnikatele na Kutnohorsku nedopadne
Kutnohorský deník, 15.1.2011, autor: ONDŘEJ DVOŘÁK
Vládní opatření, kterým se od Nového roku několikanásobně navýšily poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, na podnikatele na Kutnohorsku žádný drtivý dopad mít nebude.
Úprava má předejít průmyslové výstavbě na kvalitní zemědělské půdě a dotknout se má jak výstavby solárních elektráren, tak skladů, obchodních center či továren.
Někteří zaplatí až devítinásobek
Například v páté, nejhorší třídě kvality půdy odvod na poplatcích vzrostl ze 17 tisíc na 38 tisíc korun, v nejlepší třídě pak dokonce devětkrát, z 82 tisíc na 937 tisíc korun. „Platby jsou progresivně odstupňované, aby vynětí nejkvalitnější půdy bylo výrazně finančně náročnější,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková. Úpravamá v letošním roce přinést do státní pokladny 1,7 miliardy korun, které se mají stát součástí takzvaného protisolárního balíčku k zamezení skokového zdražení elektřiny.
Oslovení podnikatelé na Kutnohorsku výstavbu na nových pozemcích neplánují, zdražení vynětí půdy z fondu by se jich tedy dotknout nemělo.
„Provoz sice rozšiřovat hodláme, ale pouze na pozemcích, které jsou ze zemědělského půdního fondu dávno vyňaté. Už dlouhou dobu se rozšiřujeme pouze v rámci uzavřeného areálu,“ neděsí vládní opatření například ředitele zručské akciové společnosti Variel, která vyrábí kontejnery a poštovní schránky.
Jiné podniky zase do budoucna žádné rozšiřování svého areálu neplánují. „Naše firma nemá z dlouhodobého hlediska potřebu územně se rozšiřovat,“ uvedl technický náměstek výrobně obchodního družstva Kooperativa Uhlířské Janovice Zdeněk Kunta.
Ředitel podniku: Je to šikana
Chladným naopak úprava nenechává Ladislava Prchala, ředitele společnosti LESS & TIMBER, jejíž podnik v Čáslavi vyrábí okenní rámy. „Toto rozhodnutí považuji za naprosto nesmyslné, špatné a šikanózní pro investory. Všechno, co jsme momentálně v souvislosti se závodem v Čáslavi potřebovali, máme sice vyjmuté, takže aktuálně nás to nepostihuje. Ale kdykoli se v blízké budoucnosti pustíme do investic, budeme to muset velmi zvažovat,“ řekl. Rozšíření areálu nechystá podle dřívějších informací ani kutnohorský výrobce výpočetní techniky Foxconn.
„Do fotovoltaiky bych znovu nešel“
Jak jsme již uvedli, zvýšení poplatků by mělo mít dopad i na „peněženku“ potenciálních provozovatelů nových slunečních neboli fotovoltaických elektráren. Také oni budou muset v případě záboru zemědělské půdy sáhnout výrazně hlouběji do kapsy. Jeden ze současných provozovatelů tohoto zařízení na Kutnohorsku, jenž si nepřál uvést své jméno, by prý do tohoto záměru znovu nešel. I když důvodem v jeho případě není pouze horentní nárůst poplatků za vynětí půdy z fondu. Jedním dechem žehrá také na státní daňovou politiku. „Nedůvěra, pramenící z toho, že stát si s námi může daňovými zásahy dělat kdykoli cokoli a obhajovat to různými zájmy, by způsobila, že bych do toho už znovu nešel,“ říká.
Zanedbatelná nebyla částka ani dříve
Co se týká samotného vynětí půdy, nejednalo se podle jeho slov v jeho případě o zanedbatelnou částku ani před lety, kdy se stavbou sluneční elektrárny začínal. Za půdu, jejíž kvalita odpovídala něco více než polovině nejkvalitnějších půd, činil tehdy odvod asi čtyřicet tisíc korun. „To moje vynětí bylo relativně drahé, protože tam nebyl zpracovaný územní plán. Kdyby zpracovaný byl, bylo by to asi pětkrát levnější,“ vysvětlil podnikatel. Kolik by za stejnou půdu zaplatil dnes, si prý nezjišťoval.
10.1.2011 - Tendry LČR: Pyrrhovo vítězství úspěšných firem
Profit, 10.1.2011, autor: Petr Havel
Ačkoli tendry státního podniku Lesy České republiky (LČR) byly v minulosti prakticky vždy předmětem kritiky ze strany neúspěšných soutěžících, nebývá zas tak úplně časté, aby výběrová řízení kritizovali sami vítězové. Tentokrát to ale má svou logiku.
Na první pohled přitom vyhlášené tendry splňují základní podmínky, o které v mnohaměsíčních diskuzích komerční firmy -potenciální partneři LČR - usilovaly. Totiž že se LČR vzdají obchodu s dřevem a ponechají tento byznys na podnikatelské sféře. Výhodnost tohoto pojetí prodeje dřeva pro LČR prokázaly mimo jiné analýzy komise ministerstva zemědělství posuzující dva základní modely prodeje dřeva v letech 2008 a 2009. Logiku má také vyhlášení tendrů systémem jedna firma na jednom lesním hospodářském celku, která bude na tomto území pro LČR vykonávat veškeré lesnické práce. A do třetice má logiku jako spravedlivé kritérium pro všechny zájemce o spolupráci s LČR výše nabízené ceny. Jenže právě dodržení cenových nabídek bude podle všeho v průběhu roku 2011 pro řadu vítězných firem problém.
Nadhodnocené nabídky
Ve snaze vyhrát výběrová řízení nabídly totiž některé privátní firmy LČR za dřevo vysoké ceny, aniž by si předtím udělaly analýzu možného cenového vývoje v roce 2011 včetně možností odbytu vytěžené suroviny a nákladů s tím spojených. Tiše se přitom mnozí spoléhali na to, že jednoroční tendry, i na základě podnětů od samotných podnikatelů a jejich organizací, zruší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokud by se tak skutečně stalo, musely by LČR hledat pro zajištění lesnických prací na rok 2011 jiné operativní řešení, a v takovém případě by vítězství v jednotlivých lokalitách zajišťovalo strategickou pozici „být ve hře“. Jenže ÚOHS nechal tendry projít. To pro vítěze tendrů znamená, že se smluvní podmínky včetně jimi nabízených cen nebudou měnit, pokud ovšem podepíší s LČR příslušné smlouvy. Otázkou je, kolik firem a na kolika lokalitách tak učiní. A také podle toho se bude vyvíjet zisk LČR.
Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy by pro LČR činila čistá výtěžnost tendrů v případě, že by všichni vítězové podepsali smlouvy s nabízenými cenami, zhruba 7,6 miliardy korun. Pokud by LČR podepsaly smlouvy s firmami z druhých míst tendrů, dosáhlo by čisté saldo pro LČR přibližně 6,8 miliardy korun, a kdyby odstoupily všechny firmy z prvních a druhých míst, měly by LČR z nabídek ze třetích míst profit 6,4 miliardy korun. Pro LČR tedy vyzní jednoroční tendry velmi dobře - podle všeho ale na úkor podnikatelů. Pikantní je, že spekulace na zrušení tendrů jako základní důvod k nadstřelení cen by nebyla vítězům stejně nic platná. „Pokud by byly tendry zrušeny a zakázky na práce v lesích by byly vyhlášeny systémem jednacích řízení bez uveřejnění (zrychlené výběrové řízení), nebudou firmy, které odstoupily, osloveny,“ konstatoval totiž v době, kdy ÚOHS mohl ještě soutěže zrušit, ministr Fuksa.
Zvláštní postavení
Lesy ČR nastavily v současných tendrech historicky nejtvrdší podmínky veřejných zakázek. Pro vítěze tendrů to znamená zásadní zvýšení úvěrového rámce, tedy vícenáklady v řádech stovek milionů korun. Některé firmy nyní považují smluvní vztah s LČR za nerovnoprávný, a také tím argumetovaly (například Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR) u antimonopolního úřadu. Zjednodušeně proto, že Lesy ČR například výrazně zvýšily bankovní záruky za provedení lesnických prací, dále ukončily dosavadní praxi - využití pohledávek jako zástav za provozní úvěrování, zavedly nové smluvní sankce při porušení smlouvy a také zkrátily splatnost faktur za dřevo ze zhruba 60 až 90 dnů na polovinu. Jak podotýká například šéf největší tuzemské lesnicko-dřevařské společnosti LESS Jan Mičánek, od vytěžení dřeva k fyzické dodávce jednotlivých sortimentů na místo jeho odběratele uplyne v praxi přibližně 100 dnů. „Podle smluv mají ale nyní faktury splatnost 30 až 45 dní,“ upřesňuje Mičánek. Smlouvy LČR navíc neumožňují o změně podmínek jednat. Jakákoli nutná změna vyplývající třeba z rozmarů počasí se tak může stát záminkou k pokutám či vypovězení smluv.
Špatné zkušenosti
Lesy ČR se proti podobným výtkám brání. Splatnost 45 dní je podle nich standardně užívanou u většiny tuzemských firem. A například bankovní záruky jsou podle nich standardním instrumentem používaným v obchodním právu. „Státní podnik, a tím stát, chrání záruky zejména před případným neplněním finančních závazků vůči podniku,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Obchodní obraty mezi Lesy ČR a smluvními partnery přitom měsíčně dosahují v rámci celé republiky stamilionových částek. Podle Boublíka bylo nutné bankovní záruky navýšit zejména vzhledem k předchozím negativním zkušenostem, kdy někteří smluvní partneři vůči Lesům ČR neplnili své finanční závazky a zůstávali tak podniku dlouho dobu dlužni, či nakonec skončili v konkurzu. U doby splatnosti faktur hradecký podnik narovinu přiznává, že nechce suplovat provozní ani jiné úvěrování privátních subjektů. „Mělo by být zájmem smluvního partnera, aby se dříví z lesa dostalo k odběrateli co nejdříve, protože čím déle se vytěžené dříví ponechá v lese, tím se zvyšuje riziko snížení kvality dřeva a současně i snížení jeho ceny,“ vysvětluje Boublík. Sami lesníci přiznávají, že v rámci sektoru firmy umí zkrátit dobu pohybu dřevní hmoty z lesa ke konečnému odběrateli. Například v Rakousku se tato doba pohybuje v řádech jednoho či dvou týdnů.
Kdo bude v lesích pracovat?
Komplikace s detaily smluv podle všeho způsobí, že počátkem roku nebudou mít LČR na mnohých lokalitách své smluvní partnery. Například vítězné České dřevařské závody Praha, jinak absolutní vítěz jednoročních tendrů, nebudou mít potřebné bankovní záruky. Ani ti, kteří smlouvy podepíší a předepsané podmínky splní, nemusí mít vyhráno. Pokud by se totiž v příštím roce snížily ceny dřeva, nemusí řada firem spolupracujících s LČR ekonomicky přežít.
Problémy se také přenesou do zpracovatelského průmyslu. Jak totiž podotýká předseda Asociace dřevozpracujících podniků Ivo Klimša, již v současné době jsou malé zásoby dřeva na pilách. Objem dřeva, který bude předmětem smluv mezi LČR a jejich partnery, tak podle Klimši zřejmě nenaplní potřeby tuzemského trhu. „Záleží na tom, kolik smluv bude od počátku roku skutečně fungovat,“ domnívá se šéf sdružení největších tuzemských zpracovatelů. Ten vidí i další problém. „Neumím si představit, že by firmy, které přepálily cenové nabídky pro státní Lesy, nabídly dřevo za takové ceny zpracovatelskému průmyslu,“ konstatuje Klimša. Vítězové tendrů tak nemusí v praxi vůbec podle svých představ vytěženou surovinu zhodnotit. Jedno je však jisté, současný tendr vytvořil prostor k obchodování s dřevní hmotou za spravedlivé ceny, leckde bez neopodstatněných výhod pro některé subjekty.
10.1.2011 - Lesy ČR nemají ani polovinu smluv na těžbu dřeva
E15, 10.1.2011, autor: Dušan Kütner
Zpracovatelé tvrdí, že mají málo dřeva a musejí propouštět. Podle státních lesů uzavírání smluv zdárně pokračuje
Ani deset dní po začátku nového smluvního období nemají Lesy ČR uzavřeny všechny smlouvy na těžbu a prodej dřeva pro letošní rok. Podle aktuálních údajů státního podniku dosud Lesy ČR podepsaly 44 smluv ze 108 smluvních územních jednotek. Další podpisy se ale podle mluvčího firmy Zbyňka Boublíka chystají.
Část smluv také zdržují námitky účastníků. První čtyři smlouvy již podepsaly i České dřevařské závody (ČDZ). Ty podaly nejlepší nabídku v největším počtu územních jednotek, ale spekulovalo se o nich, že z části územních jednotek odstoupí, neboť podle některých názorů na takový objem práce nemají kapacitu.
„Rozhodně nepokládáme uvedený počet uzavřených smluv za nízký,“ řekl deníku E15 Boublík s tím, že tendr je organizován v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, takže je nutné respektovat i zákonné lhůty. K podpisu je nyní podle něj připraveno dalších 50 smluv. U dalších dvanácti jednotek se ale řeší námitky účastníků minitendrů.
„Prodlevy v uzavírání smluv způsobili někteří účastníci úmyslným opakovaným nepřebíráním poštovních zásilek s výzvami k uzavření smluv, podáváním námitek, podáním návrhu na přezkum u antimonopolního úřadu nebo odstupováním od svých takzvaných vítězných nabídek,“ dodal Boublík. Které firmy to byly, ale neuvedl.
V několika případech byly smlouvy uzavřeny s druhým v pořadí v dané územní jednotce. „V žádné části veřejné zakázky však nenastala situace, že by první tři uchazeči odmítli smlouvu uzavřít,“ uvedl mluvčí Lesů ČR. Celkem dosud Lesy ČR, jež spravují polovinu lesů v zemi, mají smlouvy uzavřeny s 13 společnostmi. Zpracovatelé dřeva mají podle vyjádření svých zástupců v důsledku zpožděného podepisování smluv nedostatek dřeva, některé firmy proto propouštějí zaměstnance. „V lesnicko-dřevařském sektoru hrozí následkem zpackaných tendrů Lesů ČR obrovské hospodářské škody,“ řekl ČTK před týdnem prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeněk Valný. Podle něj má problémy většina členů asociace, ale také pily, které členy uskupení nejsou.
Zakázky Lesu CR na lesní práce
firma/ podaných pocet nejlepších nabídek/ pocet podepsaných smluv
ČDZ / 36 / 4
LST Trhanov / 28 / 1
Less&Forest / 16 / 15
celkem jednotek / 108 / 44
4.1.2011 - Chebský les v Německu láká kupce
Mladá fronta DNES, 4.1.2011
Do Chebu přicházejí další a další nabídky od zájemců, kteří by si rádi pronajali nebo hned rovnou koupili les zvaný Egerwald, který vlastní město u bavorského Tirschenreuthu poblíž hranic. Podnikatelé tak reagují na prosincové rozhodnutí soudu v německém Řezně, podle kterého německý stát musí Chebu vrátit les, nad kterým vykonávalo Německo nucenou správu.
Zájemci se ale hned tak nedočkají. „Možností využití lesa se Cheb bude zabývat teprve po definitivním ukončení soudních sporů,“ řekl starosta Chebu Pavel Vanoušek. Soud rozhodl na počátku prosince, odůvodnění rozsudku ale ještě zúčastněným stranám neposlal. Teprve po doručení poběží lhůta patnácti dnů na podání případného odvolání. Cheb vlastní v Bavorsku les o rozloze 623 hektarů.
„Po rozhodnutí soudu se objevila vlna zájmu o tento majetek. Budeme jednat se společností LESS & FOREST, ozvali se i další zájemci, stejně jako lesní společnost města Augsburg,“ upřesnil Vanoušek.
Prodat či pronajmout?
„O prodeji lesa ale zastupitelé nikdy nerozhodli. Souhlasili jen s prodejem hájenky manželům, kteří v ní bydlí. Prodej ovšem německé úřady odmítly zapsat do katastru nemovitostí,“ doplnil Vanoušek.
Zatím nepravomocné rozhodnutí soudu v Řezně sice chebskou radnici potěšilo, ale soudům ještě konec nebude. Další žaloba v Německu se zabývá výtěžkem z hospodaření v lesích. Chebská radnice přitom nemá informace o hospodaření v lese. Poslední údaje, které se jí podařilo získat, jsou staré osm let.
Les, a také o několik budov a prameniště, koupilo město v roce 1927. V roce 1965 byla na les uvalena nucená správa. Od pádu komunistického režimu a změny vztahů s Německem se pak Cheb snaží situaci změnit.
Plány, jak dál s lesem hospodařit, se bude vedení Chebu zabývat příští týden. Jednou z variant je pronájem části pozemku pro větrné elektrárny, v úvahu přichází i možnost, že bude les provozovat lesní podnik v Chebu anebo jej město pronajme lesnímu podniku v Augsburgu.
3.1.2011 - Cheb dostává další nabídky na využití lesa v Bavorsku
Zpravodajství ČTK, 3.1.2011
Cheb dostává další nabídky na pronájem nebo prodej lesa, který vlastní na území Bavorska. Nabídky reagují na prosincové rozhodnutí soudu v německém Řezně, podle kterého německý stát musí Chebu les, nad kterým vykonávalo Německo nucenou správu, vrátit. Možností využití lesa se ale Cheb bude zabývat teprve po definitivním ukončení soudních sporů, řekl dnes novinářům starosta Chebu Pavel Vanoušek.
Soud rozhodl na počátku prosince, odůvodnění rozsudku ale soud ještě zúčastněným stranám neposlal. Teprve po doručení budou mít 15 dnů na podání případného odvolání. Cheb vlastní v Bavorsku, nedaleko hranic s Českou republikou, les o rozloze zhruba 650 hektarů, který město koupilo už v roce 1927. Od roku 1965 je ale na něm nucená správa.
"Po rozhodnutí soudu se objevila vlna zájmu o chebský les. Budeme jednat se společností Less & Forest, znovu se ozval i zájemce o koupi lesa, stejně jako lesní společnost města Augsburg," uvedl Vanoušek.
"O prodeji lesa ale zastupitelstvo nikdy nerozhodlo. Souhlasilo jen s prodejem hájenky manželům, kteří v ní bydlí. Prodej ale německé úřady odmítly zapsat do katastru nemovitostí," doplnil Vanoušek.
Zatím nepravomocné rozhodnutí soudu v Řezně sice chebskou radnici potěšilo, ale soudům ještě konec nebude. Další žaloba u německých soudů se například zabývá výtěžkem z hospodaření v lesích. Chebská radnice přitom nemá informace o hospodaření v lese. Poslední údaje, které se Chebu podařilo získat, jsou staré asi osm let.
